Slovotvorba - Historie editací

Michal Klajban: 8 revizí: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T12:02:50Z

8 revizí: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Macik v 29. 12. 2011, 11:55

2011-12-29T11:55:25Z

Macik: /* Struktura slova */

2011-12-29T11:43:22Z

Struktura slova

Macik v 29. 12. 2011, 11:42

2011-12-29T11:42:23Z

Macik v 29. 12. 2011, 11:41

2011-12-29T11:41:12Z

Macik v 29. 12. 2011, 11:37

2011-12-29T11:37:42Z

Macik v 29. 12. 2011, 10:58

2011-12-29T10:58:45Z

Macik v 29. 12. 2011, 10:45

2011-12-29T10:45:22Z

Macik: Založena nová stránka: '''Autor:''' '''Klíčová slova:''' '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:'''
''nadřazené'' -

''podřazené'' -
2011-12-28T21:27:34Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' '''Klíčová slova:''' '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' <blockquote> ''nadřazené'' - </blockquote> <blockquote> ''podřazené'' - </bl...

Nová stránka
'''Autor:'''

'''Klíčová slova:'''

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní), kmen (je tvořen kořenem a kmenotvornou příponou, vzniká po oddělení koncovky).<br />
-Morfémová stavba slova: morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.<br />
+'''Morfémová stavba slova''': morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.<br />
 Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).
-Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova a rozděluje slovo na dvě části:<br />
+'''Slovotvorná stavba slova''' se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova a rozděluje slovo na dvě části:<br />
 * slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen. <br />
 * slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony.<ref name="Sochrová">SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk v kostce: pro střední školy''. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. s. 51. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.</ref><br />

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova a rozděluje slovo na dvě části:<br />
-- slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen. <br />
+* slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen. <br />
-- slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony.<ref name="Sochrová">SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk v kostce: pro střední školy''. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. s. 51. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.</ref><br />
+* slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony.<ref name="Sochrová">SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk v kostce: pro střední školy''. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. s. 51. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.</ref><br />
 ==Skládání (kompozice)==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 ==Charakteristika==
-Slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům2 51. Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.<br />
+Slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům.<ref name="Sochrová">SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk v kostce: pro střední školy''. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. s. 51. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.</ref> Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.<br />
-Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, předměstský2 51, skládání: velkoměsto, vodovod, světlovlasý 1 36 a zkracování: Čedok, ČTK 329. K zvláštním způsobům patří změna významu bez změny formy (např. substantivizace adjektiva: milý, pokladní) nebo změna formy bez změny významu (např. líný – lenivý, šedý – šedivý).3 29<br />
+Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, předměstský, skládání: velkoměsto, vodovod, světlovlasý<ref> CHUDOMELOVÁ, Věra a Karina MAŤEJŮ. ''Maturitní otázky - český jazyk''. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. s. 36. Maturitní otázky. ISBN 978-80-253-0602-4.</ref> a zkracování: Čedok, ČTK. K zvláštním způsobům patří změna významu bez změny formy (např. substantivizace adjektiva: milý, pokladní) nebo změna formy bez změny významu (např. líný – lenivý, šedý – šedivý).<ref>SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk a literatura: český jazyk: [ucelená, přehledná, osvědčená příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy]''. 1. vyd. [Havlíčkův Brod: Fragment], 2007. s. 29. ISBN 978-80-253-0468-6.</ref><br />
 ==Odvozování (derivace)==
-Odvozováním se tvoří slova pomocí předpon, přípon, přidáním koncovky popřípadě jejím změněním. Vznikají tak slova odvozená – deriváty. 1. 35
+Odvozováním se tvoří slova pomocí předpon, přípon, přidáním koncovky popřípadě jejím změněním. Vznikají tak slova odvozená – deriváty.
-Podle slovotvorného hlediska se slova dělí na základová (základem pro jiná slova, jsou původní nebo odvozená z jiných slov) a utvořená (výsledek slovotvorby). 2 51.<br />
+Podle slovotvorného hlediska se slova dělí na základová (základem pro jiná slova, jsou původní nebo odvozená z jiných slov) a utvořená (výsledek slovotvorby).<br />
 ===Struktura slova===
-Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).2 51, kmen (je tvořen kořenem a kmenotvornou příponou, vzniká po oddělení koncovky). 1 35<br />
+Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní), kmen (je tvořen kořenem a kmenotvornou příponou, vzniká po oddělení koncovky).<br />
 Morfémová stavba slova: morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.<br />
-Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).<br />
+Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).
-Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova2 51 a rozděluje slovo na dvě části:<br />
+Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova a rozděluje slovo na dvě části:<br />
 - slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen. <br />
-- slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony. 2 51<br />
+- slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony.<ref name="Sochrová">SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk v kostce: pro střední školy''. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. s. 51. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.</ref><br />
 ==Skládání (kompozice)==
 Skládání je spojování dvou a více slovních základů. Vznikají tak slova složená, složeniny. Dělíme je na pravé (velkoměsto, dějepis), nepravé (okamžik, zeměkoule) a hybridní složeniny, kdy jedna část slova je cizího původu (fotobuňka, hydroplán). Složeniny se dají také dělit na:<br />
 . slučovací, kde je vztah souřadnosti (lesostep, hluchoněmý)<br />
 . určovací, kdy jedna složka je syntakticky závislá na druhé (velkoměsto – velké město, černovlasý – černé vlasy)<br />
 . vazebné: slova jsou ve vztahu podřadnosti a mají slovesnou vazbu (vodovod, teploměr) <br />
-. predikační složeniny, které mají vztah predikace (hromobití). 3 32<br />
+. predikační složeniny, které mají vztah predikace (hromobití)<ref>SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk a literatura: český jazyk: [ucelená, přehledná, osvědčená příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy]''. 1. vyd. [Havlíčkův Brod: Fragment], 2007. s. 32. ISBN 978-80-253-0468-6.</ref><br />
 ==Zkracování (abreviace)==
-V tomto případě se spojují dva a více zkrácených slovních základů. Rozlišují se tři typy: iniciálové zkratky, které vznikají z počátečních písmen několikaslovných pojmenování (ČR, OSN, UNESCO), zkratková slova, která se vytvářejí z počátečních slabik slov a dají se skloňovat (Čedok, Sazka). Poslední skupinou jsou zkratky často používaných slov (např., tj., a. s., oficiální zkratky akademických a vědeckých titulů, chemické a jiné pojmy). 3 32<br />
+V tomto případě se spojují dva a více zkrácených slovních základů. Rozlišují se tři typy: iniciálové zkratky, které vznikají z počátečních písmen několikaslovných pojmenování (ČR, OSN, UNESCO), zkratková slova, která se vytvářejí z počátečních slabik slov a dají se skloňovat (Čedok, Sazka). Poslední skupinou jsou zkratky často používaných slov (např., tj., a. s., oficiální zkratky akademických a vědeckých titulů, chemické a jiné pojmy).<br />
 Pro češtinu je nejtypičtějším způsobem tvoření slov odvozování.<br />
 ==Použitá literatura==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 ==Charakteristika==
-slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům2 51. Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.<br />
+Slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům2 51. Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.<br />
 Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, předměstský2 51, skládání: velkoměsto, vodovod, světlovlasý 1 36 a zkracování: Čedok, ČTK 329. K zvláštním způsobům patří změna významu bez změny formy (např. substantivizace adjektiva: milý, pokladní) nebo změna formy bez změny významu (např. líný – lenivý, šedý – šedivý).3 29<br />
@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 Pro češtinu je nejtypičtějším způsobem tvoření slov odvozování.<br />

← Starší verze		Verze z 29. 12. 2011, 10:45
Řádek 11:		Řádek 11:
	<blockquote>		<blockquote>
	''podřazené'' - </blockquote>		''podřazené'' - </blockquote>
		+
		+	==Charakteristika==
		+	slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům2 51. Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.<br />
		+	Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, předměstský2 51, skládání: velkoměsto, vodovod, světlovlasý 1 36 a zkracování: Čedok, ČTK 329. K zvláštním způsobům patří změna významu bez změny formy (např. substantivizace adjektiva: milý, pokladní) nebo změna formy bez změny významu (např. líný – lenivý, šedý – šedivý).3 29<br />
		+
		+	==Odvozování (derivace)==
		+	Odvozováním se tvoří slova pomocí předpon, přípon, přidáním koncovky popřípadě jejím změněním. Vznikají tak slova odvozená – deriváty. 1. 35
		+	Podle slovotvorného hlediska se slova dělí na základová (základem pro jiná slova, jsou původní nebo odvozená z jiných slov) a utvořená (výsledek slovotvorby). 2 51.<br />
		+
		+	===Struktura slova===
		+	Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).2 51, kmen (je tvořen kořenem a kmenotvornou příponou, vzniká po oddělení koncovky). 1 35<br />
		+
		+	Morfémová stavba slova: morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.<br />
		+	Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).<br />
		+
		+	Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova2 51 a rozděluje slovo na dvě části:<br />
		+	- slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen. <br />
		+	- slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony. 2 51<br />
		+
		+	==Skládání (kompozice)==
		+	Skládání je spojování dvou a více slovních základů. Vznikají tak slova složená, složeniny. Dělíme je na pravé (velkoměsto, dějepis), nepravé (okamžik, zeměkoule) a hybridní složeniny, kdy jedna část slova je cizího původu (fotobuňka, hydroplán). Složeniny se dají také dělit na:<br />
		+	1. slučovací, kde je vztah souřadnosti (lesostep, hluchoněmý)<br />
		+	2. určovací, kdy jedna složka je syntakticky závislá na druhé (velkoměsto – velké město, černovlasý – černé vlasy)<br />
		+	3. vazebné: slova jsou ve vztahu podřadnosti a mají slovesnou vazbu (vodovod, teploměr) <br />
		+	4. predikační složeniny, které mají vztah predikace (hromobití). 3 32<br />
		+
		+	==Zkracování (abreviace)==
		+	V tomto případě se spojují dva a více zkrácených slovních základů. Rozlišují se tři typy: iniciálové zkratky, které vznikají z počátečních písmen několikaslovných pojmenování (ČR, OSN, UNESCO), zkratková slova, která se vytvářejí z počátečních slabik slov a dají se skloňovat (Čedok, Sazka). Poslední skupinou jsou zkratky často používaných slov (např., tj., a. s., oficiální zkratky akademických a vědeckých titulů, chemické a jiné pojmy). 3 32<br />
		+
		+	Pro češtinu je nejtypičtějším způsobem tvoření slov odvozování.<br />

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 12:02
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 '''Synonyma:''' ---
-'''Související pojmy:'''
+'''Související pojmy:''' jazykověda, gramatika
 	<blockquote>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Autor:'''
+'''Autor:''' Martina Sochorová
-'''Klíčová slova:'''
+'''Klíčová slova:''' slovotvorba, derivologie, jazykověda, čeština
 '''Synonyma:''' ---