https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Skenov%C3%A1n%C3%AD 2026-07-22T22:56:55Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Skenov%C3%A1n%C3%AD&diff=15526&oldid=prev 2012-02-20T12:02:42Z

<p>7 revizí: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor''': Michal Kunrt<br /> <br /> '''Klíčová slova''': skenování, skener, dpi, LED dioda, CIS<br /> <br /> '''Synonima''':---<br /> <br /> '''Související pojmy''':<br /> <br /> ''nadřazené'':---<br /> <br /> ''podřazené'': tisk, kopírování.<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> <br /> Skenováním se rozumí převod grafické informace do podoby elektronické. Tato elektronická podoba je počítačem rozeznatelná. <br /> V praktickém životě se většinou skenováním rozumí převod obrázků, textů a dalších informací do počítače za účelem jejich dalšího zpracování, tisku, další distribuce a mnoho dalšího. Na tomto principu jsou založeny skenery stolní. <br /> Další možným způsoben skenování, jsou skenery bubnové. Ty se používají na skenování velkých ploch, neboť se dokument na snímanou plochu upevní.<br /> Skenování se však ale využívá například v knihovnách. Kdy knihovníci používají snímač, neboli skener čárového kódu, <br /> pro přečtení čárového kódu každé knihy a její identifikace a registrace v databázi.<br /> Tento princip je založen na používání laseru, nebo laserové diody. Poslední řadou skenerů jsou skenery filmové - pro snímání políček filmu a skenery 3D, které umožňují nasnímat i trojrozměrný objekt.[[#Zdroje|[3]]]<br /> <br /> <br /> ==Princip fungování skeneru==<br /> <br /> Následující postup je používaný pro snímání tištěných dokumentů.<br /> Každý dokument je nutné ve skeneru nasnímat. Přičemž je zapotřebí vyhovující osvícení skenované předlohy po celém jejím povrchu.<br /> Do nedávné doby touto metodou fungovaly skenery na principu zářivky - nebo také &quot;''Chladné katodové lampy''&quot;. Celý princip byl založen na nasvícení dokumentu, kdy nasvícení bylo ve velké intenzitě, což bylo jednou z výhod. Nevýhodou však bylo nerovnoměrné osvícení při okrajích dokumentu. Což řešil systém zrcadel, jenž světlo vracel na místo, kde ho bylo potřeba. [[#Zdroje|[4]]]<br /> V současné době však tento způsob skenování nahradila metoda &quot;''CIS''&quot;, která je založena na principu řady luminiscenčních LED diod.<br /> Každá z LED diod vyzařuje stejnou intenzitu světla, což zaručuje světelnou stejnoměrnost po celé délce skenovaného dokumentu.[[#Zdroje|[5]]]<br /> Nevýhodou je však menší svítivost a citlivost na jemných barevných odstínech oproti skenerech založených na principu zářivky.<br /> <br /> ==Převod dokumentu z obrazové informace na elektronickou==<br /> <br /> V okamžiku kdy je požadovaný dokument nasvícen, je využito snímačů. Snímače pracují v základě tak, že intenzita světla, <br /> jenž dopadá na jeho buňky je změněna na elektrický náboj o různé síle. Každý z těchto bodů elektronické podoby obrazu je složen ze tří informací: tří základních barev. Červené, zelené a modré. Každý bod snímaného dokumentu je tak měřen třemi buňkami snímače. <br /> Každá z těchto buněk vyhodnocuje jednu barevnou složku snímače. Snímač tedy určuje možné optické rozlišení skeneru.<br /> Kvalita skeneru je tedy závislá na kvalitě použitého snímače a počtu jeho buněk. Většina skenerů využívá snímače s rozlišením 300 nebo 600 dpi. Dpi ( dot per inch ) znamená, kolik bodů je snímač schopen změřit ze vzdálenosti jednoho palce. <br /> Což je přibližně 2,5 cm. Skener na principu zářivky s rozlišením 600 dpi má tedy 1800 buněk na každých 2,5 cm. <br /> Většina současných skenerů umí přes svůj software upravit počet bodů na vyšší hodnotu. Každý původně vyhodnocený bod je rozdělen na několik dalších bodů a na možnostech programového vybavení, záleží jak si skener poradí s barevnými odstíny u nových bodů. <br /> Kvalita obrázku je dána tím, jak věrně je převod obrazové informace na elektronickou schopen redukovat barvy. <br /> Další vlastností pro zvýšení kvality obrázku, je barevná hloubka. Barevná hloubka určuje, kolik možných hodnot může mít elektrický náboj. Tato hodnota je udávána v &quot;''bitech''&quot;. Čím větší číslo, tím větší počet barev, které umí skener rozpoznat.<br /> <br /> <br /> ==Právní legislativa==<br /> <br /> Pro skenování existuje mnoho omezení. Jedním z nich je zákaz pořizování kopií měny. Pokud chce někdo využít kopie bankovky, musí být tato bankovka změněna na menší či větší velikost.[[#Zdroje|[2]]] Taktéž je mnoho informací chráněno autorskými a jinými právy.[[#Zdroje|[1]]]<br /> <br /> <br /> ==Použité zdroje==<br /> 1. ''121/2000 Sb Zákon ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů'' (autorský zákon). Národní knihovna v Praze. [online].[cit. 2010-03-05].Dostupné na www: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/x00-121.htm <br /> <br /> 2. ''Sbírka zákonů č. 36 / 1994 Vyhláška České národní banky o podmínkách, za kterých lze reprodukovat, bankovky, mince, šeky, cenné papíry, platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují.'' 1994. [online].[cit. 2010-06-10]. Dostupné na WWW: <br /> &lt;http://www.zakonynawebu.cz/cgi-bin/khm.cgi?typ=1&amp;page=khm:SSBC94/SBC94012.HTM;ca036_1994_00&gt;.<br /> <br /> 3. KNOTEK Pavel. ''Velká kniha o skenování''. Brno : UNIS Publishing, 1999. -- 180 s. ISBN: 80-86097-37-4. Sign: 2-1065.057<br /> <br /> 4. PECINOVSKÝ Josef. ''Skenery a skenování''. Praha : Grada, 2003. -- 120 s. :. ISBN: 80-247-0544-3 (brož.). Sign: 2-1118.533<br /> <br /> 5. PECINOVSKÝ Josef. ''Skenery a skenování''. Praha : Grada, 2003. -- 120 s. :. ISBN: 80-247-0544-3 (brož.). Sign: 2-1118.533</div>

Michal Klajban https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Skenov%C3%A1n%C3%AD&diff=15519&oldid=prev 2010-05-08T20:48:08Z

<p>Založena nová stránka: &#039;&#039;&#039;Autor:&#039;&#039;&#039; Michal Kunrt</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Michal Kunrt</div>

Kovarovap