Samuel Clement Bradford - Historie editací

Petrlova v 21. 6. 2013, 20:05

2013-06-21T20:05:11Z

Petrlova v 21. 6. 2013, 19:45

2013-06-21T19:45:48Z

Petrlova v 27. 5. 2013, 21:12

2013-05-27T21:12:47Z

Petrlova v 27. 5. 2013, 20:52

2013-05-27T20:52:19Z

Petrlova v 27. 5. 2013, 20:30

2013-05-27T20:30:06Z

Petrlova v 26. 5. 2013, 19:36

2013-05-26T19:36:40Z

Petrlova v 26. 5. 2013, 19:21

2013-05-26T19:21:54Z

Petrlova v 26. 5. 2013, 19:21

2013-05-26T19:21:17Z

Petrlova v 26. 5. 2013, 19:20

2013-05-26T19:20:37Z

Petrlova v 20. 5. 2013, 22:22

2013-05-20T22:22:43Z

← Starší verze		Verze z 21. 6. 2013, 20:05
Řádek 3:		Řádek 3:
	<br/>(10. 1. 1878–13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a informační vědec, propagátor Mezinárodního desetinného třídění, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech zobecnil v tzv. Bradfordův zákon rozptylu.		<br/>(10. 1. 1878–13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a informační vědec, propagátor Mezinárodního desetinného třídění, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech zobecnil v tzv. Bradfordův zákon rozptylu.

−	<p style="text-align: right">{{Infobox Vědec\|jmeno = Samuel Clement Bradford [[File:Obrázek_Bradford.jpg\|200x266px\|RTENOTITLE]]\|datum_narozeni = 1878\|misto_narozeni = ~~Lemberg, Ukrajina~~\|datum_umrti = ~~1949~~\|misto_umrti = ~~New York, USA~~\|duvod_umrti = \|rodina = ženatý, bezdětný\|pobyt = ~~USA~~\|obcanstvi = \|skola =\|pracoviste = ~~Metropolitan Life~~\|obor = bibliometrie~~, biologie~~, chemie, ~~ekologie, fyzika~~\|znamy_diky = ~~Lotkův~~ zákon~~, Lotkův-Volterrův model~~\|oceneni = }}</p>	+	<p style="text-align: right">{{Infobox Vědec\|jmeno = Samuel Clement Bradford [[File:Obrázek_Bradford.jpg\|200x266px\|RTENOTITLE]]\|datum_narozeni = 1878\|misto_narozeni = Londýn\|datum_umrti = 1948\|misto_umrti = Wimbledon\|duvod_umrti = \|rodina = ženatý, bezdětný\|pobyt = UK\|obcanstvi = \|skola =\|pracoviste = Science Museum Library\|obor = bibliometrie, chemie,\|znamy_diky = Bradfordův zákon rozptylu\|oceneni = }}</p>

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 <br/>(10. 1. 1878–13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a informační vědec, propagátor Mezinárodního desetinného třídění, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech zobecnil v tzv. Bradfordův zákon rozptylu.
-[[Soubor:Obrázek_Bradford.jpg|right|Samuel C. Bradford]]
+<p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Samuel Clement Bradford [[File:Obrázek_Bradford.jpg|200x266px|RTENOTITLE]]|datum_narozeni = 1878|misto_narozeni = Lemberg, Ukrajina|datum_umrti = 1949|misto_umrti = New York, USA|duvod_umrti = |rodina = ženatý, bezdětný|pobyt = USA|obcanstvi = |skola =|pracoviste = Metropolitan Life|obor = bibliometrie, biologie, chemie, ekologie, fyzika|znamy_diky = Lotkův zákon, Lotkův-Volterrův model|oceneni = }}</p>
 ==Život==

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 Jeho zájem o problematiku získávání informací vedl k tomu, že začal pozorně prozkoumávat rejstříky a anotace v oblasti vědecké literatury. A tak ve 30-tých letech 20 stol. studoval, jakým způsobem jsou vědecké články, jež se věnují určitému tématu, rozptýleny v řadě různých časopisů. Na základě výsledků výzkumu Bradford fomuloval '''zákon rozptylu''', který se stal jedním ze základních pojmů informatiky.
-„Bradfordův zákon rozptylu (distribuce publikací) – zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tématické oblasti, ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru."<ref>JONÁK, Zdeněk. Databáze národní knihovny ČR. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/E9C3RLI21JGYHFCRPVFD2RBQ61VKNFNRA3RD2C9GHL4I9FYJED-67234</ref><br/> „Bradford zjistil, že pokud bude provádět rešerši článků k určitému tématu, najde několik časopisů, které se tématu věnují zcela, několik částečně, několik se mu věnují příležitostně. Existují tři typy dokumentů (X,Y a Z). Dokumenty X tvoří jádro určitého oboru. Jedná se o odborné časopisy, jejich články jsou většinově zaměřené na jedno konkrétní téma. Dokumenty Y představují mezikruží. Lze sem zařadit časopisy, ve kterých se vyskytují články z několika oborů, požadovaný obor tedy již není dominantní. Dokumenty Z tvoří okrajovou část pro určitý obor, jelikož články s požadovaným tématem se v nich vyskytují ojediněle.<br/>Zákon tvrdí, že v jádře bude X časopisů, v 1. mezikruží n<sup>2</sup>X časopisů, v 2. mezikruží n<sup>3</sup>X&nbsp; časopisů atd.Tedy '''X&nbsp;: Y&nbsp;: Z = X&nbsp;: n<sup>2</sup>X&nbsp;: n<sup>3</sup>X = 1&nbsp;: n&nbsp;: n<sup>2</sup>'''<br/>Bradford dále experimentálně zjistil, že číslo, kterým je třeba násobit počet časopisů je konstanta: n = 5“<ref>LORENZ, Michal. Kvantitativní metody informační vědy (prezentace). [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf</ref><br/>Zákon je používán např. při hodnocení informačních pramenů v jednotlivých oborech, při určení poločasu stárnutí toku informací, při návrhu designu ekonomičtějších informačních systémů, při predikcích publikačních trendů nebo nákupní politice knihovny.<ref>Wikipedie: Bradfordův zákon. [online]. [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bradfordův_zákon</ref>
+„Bradfordův zákon rozptylu (distribuce publikací) – zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tématické oblasti, ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru."<ref>JONÁK, Zdeněk. Databáze národní knihovny ČR. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/E9C3RLI21JGYHFCRPVFD2RBQ61VKNFNRA3RD2C9GHL4I9FYJED-67234</ref><br/> „Bradford zjistil, že pokud bude provádět rešerši článků k určitému tématu, najde několik časopisů, které se tématu věnují zcela, několik částečně, několik se mu věnují příležitostně. Existují tři typy dokumentů (X,Y a Z). Dokumenty X tvoří jádro určitého oboru. Jedná se o odborné časopisy, jejich články jsou většinově zaměřené na jedno konkrétní téma. Dokumenty Y představují mezikruží. Lze sem zařadit časopisy, ve kterých se vyskytují články z několika oborů, požadovaný obor tedy již není dominantní. Dokumenty Z tvoří okrajovou část pro určitý obor, jelikož články s požadovaným tématem se v nich vyskytují ojediněle.<ref>ŠROMOVÁ, Gabriela. Současné české literární časopisy [online]. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/146082/ff_b_b1/Bc._prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.</ref><br/>Zákon tvrdí,že v jádře bude X časopisů, v 1. mezikruží n<sup>2</sup>X časopisů, v 2. mezikruží n<sup>3</sup>X&nbsp; časopisů atd.Tedy '''X&nbsp;: Y&nbsp;: Z = X&nbsp;: n<sup>2</sup>X&nbsp;: n<sup>3</sup>X = 1&nbsp;: n&nbsp;: n<sup>2</sup>'''<br/>Bradford dále experimentálně zjistil, že číslo, kterým je třeba násobit počet časopisů je konstanta: n = 5“<ref>LORENZ, Michal. Kvantitativní metody informační vědy (prezentace). [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf</ref><br/>Zákon je používán např. při hodnocení informačních pramenů v jednotlivých oborech, při určení poločasu stárnutí toku informací, při návrhu designu ekonomičtějších informačních systémů, při predikcích publikačních trendů nebo nákupní politice knihovny.<ref>Wikipedie: Bradfordův zákon. [online]. [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bradfordův_zákon</ref>
 Tento zákon ovlivňuje [[Bibliometrie|bibliometrii]] a citační analýzu vědeckých publikací. Další nejpoužívanější bibliometrické zákony jsou [[Alfred James Lotka|Lotkův]] zákon a [[George Kingsley Zipf|Zipfův]] zákon.

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 Jeho zájem o problematiku získávání informací vedl k tomu, že začal pozorně prozkoumávat rejstříky a anotace v oblasti vědecké literatury. A tak ve 30-tých letech 20 stol. studoval, jakým způsobem jsou vědecké články, jež se věnují určitému tématu, rozptýleny v řadě různých časopisů. Na základě výsledků výzkumu Bradford fomuloval '''zákon rozptylu''', který se stal jedním ze základních pojmů informatiky.
-„Bradfordův zákon rozptylu (distribuce publikací) – zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tématické oblasti, ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru."<ref>JONÁK, Zdeněk. Databáze národní knihovny ČR. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/E9C3RLI21JGYHFCRPVFD2RBQ61VKNFNRA3RD2C9GHL4I9FYJED-67234</ref><br/> „Bradford zjistil, že pokud bude provádět rešerši článků k určitému tématu, najde několik časopisů, které se tématu věnují zcela, několik částečně, několik se mu věnují příležitostně. První časopisy tvoří jádro, další mezikruží kolem jádra. Po sečtení článků v jádře uspořádal časopisy v mezikruží tak, aby obsahovaly stejný počet článků jako časopisy v jádře. Zákon tvrdí, že v jádře bude X časopisů, v 1. mezikruží n<sup>2</sup>X časopisů, v 2. mezikruží n<sup>3</sup>X&nbsp; časopisů atd.Tedy '''X&nbsp;: Y&nbsp;: Z = X&nbsp;: n<sup>2</sup>X&nbsp;: n<sup>3</sup>X = 1&nbsp;: n&nbsp;: n<sup>2</sup>'''<br/>Bradford dále experimentálně zjistil, že číslo, kterým je třeba násobit počet časopisů je konstanta: n = 5“<ref>LORENZ, Michal. Kvantitativní metody informační vědy (prezentace). [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf</ref><br/>Zákon je používán např. při hodnocení informačních pramenů v jednotlivých oborech, při určení poločasu stárnutí toku informací, při návrhu designu ekonomičtějších informačních systémů, při predikcích publikačních trendů nebo nákupní politice knihovny.<ref>Wikipedie: Bradfordův zákon. [online]. [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bradfordův_zákon</ref>
+„Bradfordův zákon rozptylu (distribuce publikací) – zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tématické oblasti, ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru."<ref>JONÁK, Zdeněk. Databáze národní knihovny ČR. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/E9C3RLI21JGYHFCRPVFD2RBQ61VKNFNRA3RD2C9GHL4I9FYJED-67234</ref><br/> „Bradford zjistil, že pokud bude provádět rešerši článků k určitému tématu, najde několik časopisů, které se tématu věnují zcela, několik částečně, několik se mu věnují příležitostně. Existují tři typy dokumentů (X,Y a Z). Dokumenty X tvoří jádro určitého oboru. Jedná se o odborné časopisy, jejich články jsou většinově zaměřené na jedno konkrétní téma. Dokumenty Y představují mezikruží. Lze sem zařadit časopisy, ve kterých se vyskytují články z několika oborů, požadovaný obor tedy již není dominantní. Dokumenty Z tvoří okrajovou část pro určitý obor, jelikož články s požadovaným tématem se v nich vyskytují ojediněle.<br/>Zákon tvrdí, že v jádře bude X časopisů, v 1. mezikruží n<sup>2</sup>X časopisů, v 2. mezikruží n<sup>3</sup>X&nbsp; časopisů atd.Tedy '''X&nbsp;: Y&nbsp;: Z = X&nbsp;: n<sup>2</sup>X&nbsp;: n<sup>3</sup>X = 1&nbsp;: n&nbsp;: n<sup>2</sup>'''<br/>Bradford dále experimentálně zjistil, že číslo, kterým je třeba násobit počet časopisů je konstanta: n = 5“<ref>LORENZ, Michal. Kvantitativní metody informační vědy (prezentace). [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf</ref><br/>Zákon je používán např. při hodnocení informačních pramenů v jednotlivých oborech, při určení poločasu stárnutí toku informací, při návrhu designu ekonomičtějších informačních systémů, při predikcích publikačních trendů nebo nákupní politice knihovny.<ref>Wikipedie: Bradfordův zákon. [online]. [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bradfordův_zákon</ref>
 Tento zákon ovlivňuje [[Bibliometrie|bibliometrii]] a citační analýzu vědeckých publikací. Další nejpoužívanější bibliometrické zákony jsou [[Alfred James Lotka|Lotkův]] zákon a [[George Kingsley Zipf|Zipfův]] zákon.
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 ==Zdroje==

← Starší verze		Verze z 27. 5. 2013, 20:30
Řádek 28:		Řádek 28:


−	==Dílo==	+	==Dílo<ref>Wikipedie: Samuel C. Bradord [online]. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Samuel_C._Bradford</ref>==

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 [[Soubor:Obrázek_Bradford.jpg|right|Samuel C. Bradford]]
-<span style="font-size:large">'''Život'''</span>
+==Život==
 Bradford se narodil 10. 1. 1878 v Londýně obchodnímu úředníkovi S. J. Bradfordovi a jeho ženě K. L. Lipscombe. Po ukončení studia na večerní škole se stal chemikem. V roce 1899 začal pracovat v Muzeu vědy a vědecké knihovně (Science Museum Library) v South Kensington. Zpočátku pracoval jak na sbírkách v mzeu, tak v knihovně (jen během války byl přeložen k National Physical Laboratory, na oddělení válečné chemie).&nbsp; V muzeum vědy byl jeho výzkum zaměřen na teorii rozpouštění a vlastnosti koloidů. Za tuto práci získal titul Dsc. (doktor věd). Nicméně, dominantní místo v profesním životě Bradforda zaujímají aktivity a práce v oblasti knihovnictví. A právě díky ním se stal uznávaným a známým. Dokázal shromáždit jednu z největších sbírek vědecké literatury v Evropě. V roce 1906 se oženil s Corou Mabel, dcerou výrobního agenta Waltera Monneryho, manželství zůstalo bezdětné. Největší zálibou Bradforda bylo šlechtění růží. V důchodu publikoval knihu věnovanou této problematice. Kolegové na něj vzpomínají jako na malého, vždy perfektně oblečeného muže s růží v klopě v době kvetení. Bradford zemřel doma, ve Wimbledonu, 13. listopadu 1948.<ref>http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp</ref>
-<br/><span style="font-size:large">'''Práce'''</span>
+==Práce==
 '''Mezinárodní desetinné třídění'''
@@ Řádek 29: / Řádek 28: @@
-'''<span style="font-size:large">Dílo</span>'''
+==Dílo==
 *Bradford, S. C. (1934). Sources of information on specific subjects. Engineering, 26, p. 85-86.<br/>
 *Bradford, S. C. (1946). Romance of Roses. London: F. Muller.<br/>
@@ Řádek 40: / Řádek 39: @@
 ==Citace==
 <references/>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{DEFAULTSORT:Bradford, Clement, Samuel}}
 [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
-<br/><br/>(10. 1. 1878–13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a informační vědec, propagátor Mezinárodního desetinného třídění, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech zobecnil v tzv. Bradfordův zákon rozptylu.
+<br/>(10. 1. 1878–13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a informační vědec, propagátor Mezinárodního desetinného třídění, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech zobecnil v tzv. Bradfordův zákon rozptylu.
 [[Soubor:Obrázek_Bradford.jpg|right|Samuel C. Bradford]]

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2013, 19:20
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{DEFAULTSORT:Bradford, Clement, Samuel}}		{{DEFAULTSORT:Bradford, Clement, Samuel}}
		+	[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
		+
	<br/><br/>(10. 1. 1878–13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a informační vědec, propagátor Mezinárodního desetinného třídění, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech zobecnil v tzv. Bradfordův zákon rozptylu.		<br/><br/>(10. 1. 1878–13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a informační vědec, propagátor Mezinárodního desetinného třídění, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech zobecnil v tzv. Bradfordův zákon rozptylu.