Religionistika - Historie editací

Janicka v 16. 6. 2013, 22:52

2013-06-16T22:52:18Z

Janicka v 16. 6. 2013, 22:42

2013-06-16T22:42:25Z

Janicka v 16. 6. 2013, 22:33

2013-06-16T22:33:23Z

Janicka v 16. 6. 2013, 22:10

2013-06-16T22:10:16Z

Janicka v 16. 6. 2013, 21:58

2013-06-16T21:58:08Z

Janicka v 16. 6. 2013, 20:36

2013-06-16T20:36:46Z

Janicka: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jana Slaná '''Klíčová slova:''' náboženství, věda, popis náboženství, zkoumání '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' :''nadřazené''...

2013-06-16T19:15:31Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' Jana Slaná '''Klíčová slova:''' náboženství, věda, popis náboženství, zkoumání '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' :''nadřazené''...

Nová stránka

'''Autor:''' Jana Slaná

'''Klíčová slova:''' náboženství, věda, popis náboženství, zkoumání

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:''nadřazené'' -

:''podřazené'' – náboženství

== Charakteristika ==

Lidstvo má odjakživa touhu poznávat přírodu, společnost, okolní svět i samo sebe. A díky této touze se lidem podařilo nashromáždit mnoho vědeckých poznatků a informací. Existují poznatky a informace, které se podílejí na utváření lidské společnosti a její duchovní kultury. Takovýmito poznatky se zabývá také religionistika. <ref name="Driza"> DŘÍZA, Jan a Ľubica PREDANOCYOVÁ. ''Religionistika: (vybrané kapitoly)''. Vyd. 1. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2002, 176 s. ISBN 80-8050-483-0. str. 9 </ref>

Religionistika je věda, která zkoumá vznik, rozvoj a působení náboženství, strukturu, části a fenomény náboženství. Dále zkoumá, jak se náboženství formulovalo během dějin lidské společnosti, hledá vazby vzájemného působení mezi náboženstvím a dalšími kulturními oblastmi. <ref> DŘÍZA, Jan a Ľubica PREDANOCYOVÁ. Religionistika: (vybrané kapitoly). Vyd. 1. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2002, 176 s. ISBN 80-8050-483-0. str. 11 </ref>

== Vznik ==

Jako samostatný vědecký obor religionistika vzniká v 19. století. Základní poznatky se však objevovaly během mnoha minulých století. <ref name="Driza"></ref>

== Historie ==

== Rozdělení ==

== Speciální religionistika ==

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
*DŘÍZA, Jan a Ľubica PREDANOCYOVÁ. ''Religionistika: (vybrané kapitoly)''. Vyd. 1. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2002, 176 s. ISBN 80-8050-483-0.
*HELLER, Jan a Milan MRÁZEK. ''Nástin religionistiky: uvedení do vědy o náboženstvích''. 2., rev. vyd. Praha: Kalich, 2004, 316 s. ISBN 80-7017-721-7.
*ŠTAMPACH, Odilo Ivan.'' Náboženství v dialogu: kritické studie na pomezí religionistiky a teologie''. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 205 s. ISBN 80-7178-168-1.

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 '''Související pojmy:'''
-:''nadřazené'' -
+:''nadřazené'' - ---
 :''podřazené'' – náboženství
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 Přirozené náboženství by se mohlo obnovit tak, kdyby se lidé soustředili pouze na tři hlavní pravdy, které jsou základem přirozeného náboženství: ''existence Boha, duše a nesmrtelnosti''. <ref> HELLER, Jan a Milan MRÁZEK. ''Nástin religionistiky: uvedení do vědy o náboženstvích''. 2., rev. vyd. Praha: Kalich, 2004, 316 s. ISBN 80-7017-721-7. Str. 51 </ref>
-Religionistika je vlastně průnik disciplín jako jsou sociální filozofie, dějiny filozofie, sociologie, kulturní a sociální antropologie, psychologie, lingvistika, historie, etnologie, archeologie apod. <ref name="Driza"></ref>
+Religionistika je vlastně průnik disciplín, jako jsou sociální filozofie, dějiny filozofie, sociologie, kulturní a sociální antropologie, psychologie, lingvistika, historie, etnologie, archeologie apod. <ref name="Driza"></ref>
 == Osobnosti religionistiky ==

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 Lidstvo má odjakživa touhu poznávat přírodu, společnost, okolní svět i samo sebe. A díky této touze se lidem podařilo nashromáždit mnoho vědeckých poznatků a [[informace|informací]]. Existují poznatky a informace, které se podílejí na utváření lidské společnosti a její duchovní kultury. Takovýmito poznatky se zabývá také religionistika.
-Religionistika je věda, která zkoumá vznik, rozvoj a působení [[náboženství]], strukturu, části a fenomény náboženství. Dále zkoumá, jak se náboženství formulovalo během dějin lidské společnosti, hledá vazby vzájemného působení mezi náboženstvím a dalšími kulturními oblastmi.
+Religionistika je věda, která zkoumá vznik, rozvoj, působení, strukturu, části a fenomény [[náboženství]]. Dále zkoumá, jak se náboženství formulovalo během dějin lidské společnosti, hledá vazby vzájemného působení mezi náboženstvím a dalšími kulturními oblastmi.
 Avšak tato věda nehodnotí jednotlivé náboženské systémy a neřeší, které náboženství je správné a pravdivé a které naopak. Religionistika považuje jednotlivé náboženské systémy za rovnocenné. <ref name="Driza"> DŘÍZA, Jan a Ľubica PREDANOCYOVÁ. ''Religionistika: (vybrané kapitoly)''. Vyd. 1. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2002, 176 s. ISBN 80-8050-483-0. Str. 9 - 12 </ref>
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 == Osobnosti religionistiky ==
-Za zakladatele religionistiky je považován '''Max Müller''' (1823 – 1900). Díky tomuto muži se religionistika stala samostatným oborem. Podle něj má pouze religionistika právo odpovídat na otázku „Co je náboženství?“. Max Müller stanovil základní metodu religionistického zkoumání – komparativní (porovnávací) metodu. Díky ní můžeme najít odpovědi na otázky „Co je náboženství?“ a „Jaké jsou zákony historického vývoje náboženství?“ Důležitý je Müllerův předpoklad, podle kterého můžeme objektivního zkoumání docílit pouze tehdy, když uznáme pluralitu náboženských systémů. Pokud bychom zkoumali pouze jedno konkrétní náboženství, nemohli bychom toto zkoumání vztáhnout na náboženství celkově.
+Za zakladatele religionistiky je považován '''Friedrich Max Müller''' (1823 – 1900). Díky tomuto muži se religionistika stala samostatným oborem. Podle něj má pouze religionistika právo odpovídat na otázku „Co je náboženství?“. Max Müller stanovil základní metodu religionistického zkoumání – komparativní (porovnávací) metodu. Důležitý je Müllerův předpoklad, podle kterého můžeme objektivního zkoumání docílit pouze tehdy, když uznáme pluralitu náboženských systémů. Pokud bychom zkoumali pouze jedno konkrétní náboženství, nemohli bychom toto zkoumání vztáhnout na náboženství celkově.
 Druhým významným člověkem v religionistice je '''Cornelius Petrus Tiele''' (1930 – 1902). Podařilo se mu dosáhnout toho, aby se religionistika začala vyučovat na teologických fakultách. Rozdělil religionistiku na dvě části, fenomenologickou a ontologickou.
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 == Rozdělení ==
 Religionistika obsahuje několik vzájemně spjatých částí. Zde si stručně popíšeme pouze ty hlavní.
-* Filozofie náboženství: souhrn filozofických pojmů, principů a koncepcí, zkoumajících objekt z filozofického pohledu
+* ''Filozofie náboženství'': souhrn filozofických pojmů, principů a koncepcí, zkoumajících objekt z filozofického pohledu
-* Sociologie náboženství: zkoumá sociální determinovanost náboženství; jeho vznik, rozvoj a působení; strukturu, místo a funkci v sociálních systémech
+* ''Sociologie náboženství'': zkoumá sociální determinovanost náboženství; jeho vznik, rozvoj a působení; strukturu, místo a funkci v sociálních systémech
-* Psychologie náboženství: zkoumá vznik, rozvoj a fuknce náboženských jevů na pocity, potřeby, nálady apod. z psychologického pohledu
+* ''Psychologie náboženství'': zkoumá vznik, rozvoj a fuknce náboženských jevů na pocity, potřeby, nálady apod. z psychologického pohledu
-* Fenomenologie náboženství: poskytuje systematický přepis náboženských jevů a klasifikuje je na základě porovnávání
+* ''Fenomenologie náboženství'': poskytuje systematický přepis náboženských jevů a klasifikuje je na základě porovnávání
-* Dějiny náboženství: proměny náboženství v čase, hledá informace o zaniklých i nově utvářených formách <ref name="Driza"></ref>
+* ''Dějiny náboženství'': sleduje proměny náboženství v čase, hledá informace o zaniklých i nově utvářených formách <ref name="Driza"></ref>
 == Speciální religionistika ==

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 Za zakladatele religionistiky je považován '''Max Müller''' (1823 – 1900). Díky tomuto muži se religionistika stala samostatným oborem. Podle něj má pouze religionistika právo odpovídat na otázku „Co je náboženství?“. Max Müller stanovil základní metodu religionistického zkoumání – komparativní (porovnávací) metodu. Díky ní můžeme najít odpovědi na otázky „Co je náboženství?“ a „Jaké jsou zákony historického vývoje náboženství?“ Důležitý je Müllerův předpoklad, podle kterého můžeme objektivního zkoumání docílit pouze tehdy, když uznáme pluralitu náboženských systémů. Pokud bychom zkoumali pouze jedno konkrétní náboženství, nemohli bychom toto zkoumání vztáhnout na náboženství celkově.
-Druhým významným člověkem v religionistice je '''Cornelius Petrus Tiele''' (1930 – 1902). Podařilo se mu dosáhnout toho, aby se religionistika začala vyučovat na teologických fakultách. Rozdělil religionistiku na dvě části, fenomenologickou a ontologickou. Fenomenologie popisuje a porovnává jednotlivé náboženské systémy. Ontologie se snaží najít společný základ různých náboženských systémů.
+Druhým významným člověkem v religionistice je '''Cornelius Petrus Tiele''' (1930 – 1902). Podařilo se mu dosáhnout toho, aby se religionistika začala vyučovat na teologických fakultách. Rozdělil religionistiku na dvě části, fenomenologickou a ontologickou.
 Další důležitou osobou je '''Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye''' (1848 – 1920), díky němu byla sestavena první učebnice religionistiky „Lehrbuch der Religionsgeschichte“. Učebnice je zaměřena především na utřídění náboženských systémů. <ref name="Driza"></ref>
 == Speciální religionistika ==

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 V době osvícenství se lidé odvážili dívat se na náboženství racionálním kritickým pohledem a zkoumat je nezúčastněně. To postupně vedlo právě k osamostatnění religionistiky jako vědeckého oboru. V této době si lidé v Evropě uvědomovali, že kromě křesťanství existuje mnoho jiných náboženství. Snažili se tedy najít společný základ nebo podstatu všech těchto náboženství. Došli k závěru, že na počátku lidstva existovalo ''přirozené náboženství''. To se postupem času úpadkovým zdogmatizováním měnilo na různé náboženské systémy.
-Přirozené náboženství by se mohlo obnovit tak, kdyby se lidé soustředili pouze na tři hlavní pravdy, které jsou základem přirozeného náboženství: existence Boha, duše a nesmrtelnosti. <ref> HELLER, Jan a Milan MRÁZEK. ''Nástin religionistiky: uvedení do vědy o náboženstvích''. 2., rev. vyd. Praha: Kalich, 2004, 316 s. ISBN 80-7017-721-7. Str. 51 </ref>
+Přirozené náboženství by se mohlo obnovit tak, kdyby se lidé soustředili pouze na tři hlavní pravdy, které jsou základem přirozeného náboženství: ''existence Boha, duše a nesmrtelnosti''. <ref> HELLER, Jan a Milan MRÁZEK. ''Nástin religionistiky: uvedení do vědy o náboženstvích''. 2., rev. vyd. Praha: Kalich, 2004, 316 s. ISBN 80-7017-721-7. Str. 51 </ref>
 Religionistika je vlastně průnik disciplín jako jsou sociální filozofie, dějiny filozofie, sociologie, kulturní a sociální antropologie, psychologie, lingvistika, historie, etnologie, archeologie apod. <ref name="Driza"></ref>
@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 Za zakladatele religionistiky je považován '''Max Müller''' (1823 – 1900). Díky tomuto muži se religionistika stala samostatným oborem. Podle něj má pouze religionistika právo odpovídat na otázku „Co je náboženství?“. Max Müller stanovil základní metodu religionistického zkoumání – komparativní (porovnávací) metodu. Díky ní můžeme najít odpovědi na otázky „Co je náboženství?“ a „Jaké jsou zákony historického vývoje náboženství?“ Důležitý je Müllerův předpoklad, podle kterého můžeme objektivního zkoumání docílit pouze tehdy, když uznáme pluralitu náboženských systémů. Pokud bychom zkoumali pouze jedno konkrétní náboženství, nemohli bychom toto zkoumání vztáhnout na náboženství celkově.
-Druhým významným člověkem v religionistice je '''Cornelius Petrus Tiele''' (1930 – 1902). Podařilo se mu dosáhnout toho, aby se religionistika začala vyučovat na teologických fakultách. Rozdělil religionistiku na dvě části, fenomenologickou a ontologickou.
+Druhým významným člověkem v religionistice je '''Cornelius Petrus Tiele''' (1930 – 1902). Podařilo se mu dosáhnout toho, aby se religionistika začala vyučovat na teologických fakultách. Rozdělil religionistiku na dvě části, fenomenologickou a ontologickou. Fenomenologie popisuje a porovnává jednotlivé náboženské systémy. Ontologie se snaží najít společný základ různých náboženských systémů.
 Další důležitou osobou je '''Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye''' (1848 – 1920), díky němu byla sestavena první učebnice religionistiky „Lehrbuch der Religionsgeschichte“. Učebnice je zaměřena především na utřídění náboženských systémů. <ref name="Driza"></ref>

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Charakteristika ==
-Lidstvo má odjakživa touhu poznávat přírodu, společnost, okolní svět i samo sebe. A díky této touze se lidem podařilo nashromáždit mnoho vědeckých poznatků a informací. Existují poznatky a informace, které se podílejí na utváření lidské společnosti a její duchovní kultury. Takovýmito poznatky se zabývá také religionistika.
+Lidstvo má odjakživa touhu poznávat přírodu, společnost, okolní svět i samo sebe. A díky této touze se lidem podařilo nashromáždit mnoho vědeckých poznatků a [[informace|informací]]. Existují poznatky a informace, které se podílejí na utváření lidské společnosti a její duchovní kultury. Takovýmito poznatky se zabývá také religionistika.
-Religionistika je věda, která zkoumá vznik, rozvoj a působení náboženství, strukturu, části a fenomény náboženství. Dále zkoumá, jak se náboženství formulovalo během dějin lidské společnosti, hledá vazby vzájemného působení mezi náboženstvím a dalšími kulturními oblastmi.
+Religionistika je věda, která zkoumá vznik, rozvoj a působení [[náboženství]], strukturu, části a fenomény náboženství. Dále zkoumá, jak se náboženství formulovalo během dějin lidské společnosti, hledá vazby vzájemného působení mezi náboženstvím a dalšími kulturními oblastmi.
 Avšak tato věda nehodnotí jednotlivé náboženské systémy a neřeší, které náboženství je správné a pravdivé a které naopak. Religionistika považuje jednotlivé náboženské systémy za rovnocenné. <ref name="Driza"> DŘÍZA, Jan a Ľubica PREDANOCYOVÁ. ''Religionistika: (vybrané kapitoly)''. Vyd. 1. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2002, 176 s. ISBN 80-8050-483-0. Str. 9 - 12 </ref>
@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Vznik ==
-Jako samostatný vědecký obor religionistika vzniká v 19. století. Základní poznatky se však objevovaly během mnoha minulých století.
+Jako samostatný vědecký obor religionistika vzniká v 19. století. Základní poznatky se však objevovaly během mnoha dřívějších století. <ref name="Driza"></ref>
-Religionistika je vlastně průnik disciplín jako sociální filozofie, dějiny filozofie, sociologie, kulturní a sociální antropologie, psychologie, lingvistika, historie, etnologie, archeologie apod. <ref name="Driza"></ref>
+V době osvícenství se lidé odvážili dívat se na náboženství racionálním kritickým pohledem a zkoumat je nezúčastněně. To postupně vedlo právě k osamostatnění religionistiky jako vědeckého oboru. V této době si lidé v Evropě uvědomovali, že kromě křesťanství existuje mnoho jiných náboženství. Snažili se tedy najít společný základ nebo podstatu všech těchto náboženství. Došli k závěru, že na počátku lidstva existovalo ''přirozené náboženství''. To se postupem času úpadkovým zdogmatizováním měnilo na různé náboženské systémy.
 == Osobnosti religionistiky ==
-Za zakladatele religionistiky je považován '''Max Müller''' (1823 – 1900) a musel vynaložit velké úsilí, aby religionistika byla uznána za samostatný obor. Podle něj právě religionistika má právo odpovídat na otázku „Co je náboženství?“ Max Müller stanovil základní metodu religionistického zkoumání – komparativní (porovnávací) metodu. Díky ní můžeme najít odpovědi na otázky „Co je náboženství?“ a „Jaké jsou zákony historického vývoje náboženství?“ Důležitý je Müllerův předpoklad, podle kterého můžeme objektivního zkoumání docílit pouze tehdy, když uznáme pluralitu náboženských systémů. Pokud bychom zkoumali pouze jedno konkrétní náboženství, nemohli bychom toto zkoumání vztáhnout na náboženství celkově.
+Za zakladatele religionistiky je považován '''Max Müller''' (1823 – 1900). Díky tomuto muži se religionistika stala samostatným oborem. Podle něj má pouze religionistika právo odpovídat na otázku „Co je náboženství?“. Max Müller stanovil základní metodu religionistického zkoumání – komparativní (porovnávací) metodu. Díky ní můžeme najít odpovědi na otázky „Co je náboženství?“ a „Jaké jsou zákony historického vývoje náboženství?“ Důležitý je Müllerův předpoklad, podle kterého můžeme objektivního zkoumání docílit pouze tehdy, když uznáme pluralitu náboženských systémů. Pokud bychom zkoumali pouze jedno konkrétní náboženství, nemohli bychom toto zkoumání vztáhnout na náboženství celkově.
-== Rozdělení ==
+Druhým významným člověkem v religionistice je '''Cornelius Petrus Tiele''' (1930 – 1902). Podařilo se mu dosáhnout toho, aby se religionistika začala vyučovat na teologických fakultách. Rozdělil religionistiku na dvě části, fenomenologickou a ontologickou.
 == Speciální religionistika ==

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Jana Slaná
-'''Klíčová slova:''' náboženství, věda, popis náboženství, zkoumání
+'''Klíčová slova:''' religionistika, náboženství, věda, popis náboženství, zkoumání
-'''Synonyma:''' ---
+'''Synonyma:''' věda o náboženství
 '''Související pojmy:'''
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Charakteristika ==
-Lidstvo má odjakživa touhu poznávat přírodu, společnost, okolní svět i samo sebe. A díky této touze se lidem podařilo nashromáždit mnoho vědeckých poznatků a informací. Existují poznatky a informace, které se podílejí na utváření lidské společnosti a její duchovní kultury. Takovýmito poznatky se zabývá také religionistika. <ref name="Driza"> DŘÍZA, Jan a Ľubica PREDANOCYOVÁ. ''Religionistika: (vybrané kapitoly)''. Vyd. 1. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2002, 176 s. ISBN 80-8050-483-0. str. 9 </ref>
+Lidstvo má odjakživa touhu poznávat přírodu, společnost, okolní svět i samo sebe. A díky této touze se lidem podařilo nashromáždit mnoho vědeckých poznatků a informací. Existují poznatky a informace, které se podílejí na utváření lidské společnosti a její duchovní kultury. Takovýmito poznatky se zabývá také religionistika.
-Religionistika je věda, která zkoumá vznik, rozvoj a působení náboženství, strukturu, části a fenomény náboženství. Dále zkoumá, jak se náboženství formulovalo během dějin lidské společnosti, hledá vazby vzájemného působení mezi náboženstvím a dalšími kulturními oblastmi. <ref> DŘÍZA, Jan a Ľubica PREDANOCYOVÁ. Religionistika: (vybrané kapitoly). Vyd. 1. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2002, 176 s. ISBN 80-8050-483-0. str. 11 </ref>
+Religionistika je věda, která zkoumá vznik, rozvoj a působení náboženství, strukturu, části a fenomény náboženství. Dále zkoumá, jak se náboženství formulovalo během dějin lidské společnosti, hledá vazby vzájemného působení mezi náboženstvím a dalšími kulturními oblastmi.
 == Vznik ==
-Jako samostatný vědecký obor religionistika vzniká v 19. století. Základní poznatky se však objevovaly během mnoha minulých století.  <ref name="Driza"></ref>
+Jako samostatný vědecký obor religionistika vzniká v 19. století. Základní poznatky se však objevovaly během mnoha minulých století.
-== Historie ==
+Druhým významným člověkem v religionistice je '''Cornelius Petrus Thiele''' (1930 – 1902). Podařilo se mu dosáhnout toho, aby se religionistika začala vyučovat na teologických fakultách. Rozdělil religionistiku na dvě části, fenomenologickou a ontologickou.
 == Rozdělení ==
-−
 == Speciální religionistika ==
+Speciální religionistika zkoumá jednotlivé náboženské soustavy. Také řeší kulturní kontext daného náboženství, potřebujeme tedy znát např. jazykové, historické a geografické údaje o dané oblasti, ve které se zkoumané náboženství nachází. <ref> ŠTAMPACH, Odilo Ivan.'' Náboženství v dialogu: kritické studie na pomezí religionistiky a teologie''. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 205 s. ISBN 80-7178-168-1. Str. 72 </ref>
 == Poznámky ==
 <references/>
 == Použitá literatura ==