Reader Response Theory - Historie editací

Hodicová v 23. 10. 2013, 20:59

2013-10-23T20:59:39Z

Petuushkaaa v 23. 10. 2013, 19:39

2013-10-23T19:39:39Z

Horakmisa v 23. 10. 2013, 18:45

2013-10-23T18:45:57Z

Horakmisa v 23. 10. 2013, 18:41

2013-10-23T18:41:38Z

Horakmisa v 23. 10. 2013, 18:39

2013-10-23T18:39:51Z

DanaT v 23. 10. 2013, 18:39

2013-10-23T18:39:32Z

DanaT v 23. 10. 2013, 18:37

2013-10-23T18:37:54Z

Horakmisa v 23. 10. 2013, 18:34

2013-10-23T18:34:20Z

Horakmisa v 23. 10. 2013, 18:21

2013-10-23T18:21:27Z

Horakmisa v 23. 10. 2013, 18:18

2013-10-23T18:18:28Z

@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 == 2. příklad<br/> ==
-Reader response theory je hlavním tématem článku „Re-imaging Reader-Response in Middle and Secondary Schools: Early Adolescent Girls' Critical and Communal Reader Responses to the Young Adult Novel Speak." od autora Jiela Parka. Článek pojednává o dívkách, každá je jinak stará. Zkoumá, jaké mají zkušenosti s výukou literatury. Autor se zabývá tím, jak Reader response theory ovlivnila pedagogiku, výuku jazyka a literatury. Díky teorii už učitel není hlavní autoritou, ale dává studentům prostor pro své vlastní názory a interpretace.<ref>PARK, Jiel. Re-imaging Reader-Response in Middle and Secondary Schools: Early Adolescent Girls' Critical and Communal Reader Responses to the Young Adult Novel Speak. 2012, s. 22. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10583-012-9164-5#page-1</ref> Studenti jsou tak díky tomu aktivní. Vyučující by měli své žáky povzbuzovat, aby si kladli otázky o významu textů, ale také na to, odkud tyto odpovědi pramení a co o nich samotných říkají. Reader response theory zavádí do pedagogiky nová pravidla. Dělá z čtení osamělou záležitost jednotlivce, izolovaného čtenáře. Obě dívky se zúčastnily knižního klubu, kde byla reakce na čtení viděna jako kritická a kolektivní činnost. Cílem bylo zjistit, co se stane, když se dospívající dívky seznámí s psanými texty a spolupracují spolu v komunitě. Dívky ocenily, že byl součástí této čtenářské a diskusní skupiny. Také souhlasily s tím, že si s větší pravděpodobností přečtou takové knihy, o kterých budou moci diskutovat se svými vrstevníky.
+Reader response theory je hlavním tématem článku „Re-imaging Reader-Response in Middle and Secondary Schools: Early Adolescent Girls' Critical and Communal Reader Responses to the Young Adult Novel Speak." od autora Jiela Parka. Článek pojednává o dívkách rozdílného věku a zkoumá, jaké mají zkušenosti s výukou literatury. Autor se zabývá tím, jak Reader response theory ovlivnila pedagogiku, výuku jazyka a literatury. Díky teorii už učitel není hlavní autoritou, ale dává studentům prostor pro své vlastní názory a interpretace.<ref>PARK, Jiel. Re-imaging Reader-Response in Middle and Secondary Schools: Early Adolescent Girls' Critical and Communal Reader Responses to the Young Adult Novel Speak. 2012, s. 22. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10583-012-9164-5#page-1</ref> Studenti jsou tak díky tomu aktivní. Vyučující by měli své žáky povzbuzovat, aby si kladli otázky o významu textů, ale také na to, odkud tyto odpovědi pramení a co o nich samotných říkají. Reader response theory zavádí do pedagogiky nová pravidla. Dělá z čtení osamělou záležitost jednotlivce, izolovaného čtenáře. Obě dívky se zúčastnily knižního klubu, kde byla reakce na čtení viděna jako kritická a kolektivní činnost. Cílem bylo zjistit, co se stane, když se dospívající dívky seznámí s psanými texty a spolupracují spolu v komunitě. Dívky ocenily, že byl součástí této čtenářské a diskusní skupiny. Také souhlasily s tím, že si s větší pravděpodobností přečtou takové knihy, o kterých budou moci diskutovat se svými vrstevníky.
 == 3. příklad<br/> ==

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Podle Reader response theory je literární dílo, např. báseň, spojením čtenáře, jeho zkušeností a samotného textu. ''Louise Rosenblatt'' uvádí, že čtenář si do díla přináší osobnostní rysy, vzpomínky, aktuální náladu a fyzickou kondici a to všechno se odráží v čtenářově přispěvku k dílu. Čtenářova reakce na text je tak vždy jedinečná a neopakovatelná.<ref name="fisher">FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, xxii, 431 p. ISBN 15-738-7230-X.</ref>
-Vztahem mezi čtenářem a literárním dílem se zabývala již v roce 1938 právě Louise Rosenblatt, její kniha však byla opomenuta a znovu objevena vydána až v 90. letech. Proto se za počátek této teorie označuje rok 1980, kdy vyšly tři stěžejní díla zabývající se touto tématikou:<ref name="fisher" />
+Vztahem mezi čtenářem a literárním dílem se zabývala již v roce 1938 právě Louise Rosenblatt, její kniha však byla opomenuta a znovu objevena vydána až v 90. letech. Proto se za počátek této teorie označuje rok 1980, kdy vyšly tři stěžejní díla zabývající se touto tématikou:<ref name="fisher">_</ref>
 *FISH, Stanley. Is there a text in this class? The authority of interpretive communities. <ref>FISH, Stanley. Is there a text in this class? The authority of interpretive communities. Cambidge, MA: Harvard University Press, 1980, 394 p. ISBN 06-744-6726-4.</ref>
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 Dalšími významnými vědci zabývajícími se touto teorií jsou Wolfgang Iser, Hans Robert Jauss, David Bleich nebo Norman Holland.
-Pro studium této teorie se využívá především pozorné čtení textu a následné rozsáhlé dotazníky obsahující zejména intenzivní rozhovory s jednotlivými čtenáři a pozorování při čtení.<ref name="fisher" />
+Pro studium této teorie se využívá především pozorné čtení textu a následné rozsáhlé dotazníky obsahující zejména intenzivní rozhovory s jednotlivými čtenáři a pozorování při čtení.<ref name="fisher">_</ref>
 == Stanley Fish ==
@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 <references />
-== Externí zdroje<br/> ==
+== <br/> ==

@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 == 3. příklad<br/> ==
-V roce 2011 vyšel článek „Scaffolding Middle School Students' Comprehension and Response to Short Stories“ jehož autorem je Lauren Aimonette Liang. Je v něm popisována studie, která se soustředí na dva různé přístupy k výuce literatury: Comprehension a Reader response theory. Pokusu se zúčastnilo 85 žáků šestého ročníku. Byl zaměřen na porozumění textu a následnou reakci na literaturu. Žáci se rozdělili do dvou skupin a po dobu dvou týdnu se učili dva příběhy, které si byly podobné (stejně dlouhé, stejný žánr, stejná úroveň jazyka…). Výsledky ukázaly, že různé přístupy způsobují u čtenářů různé reakce. Učitelé by měli používat při výuce ten způsob, které jim pomůže dosáhnout adekvátního výsledku. Ukázalo se, že Reader response theory je užitečnější, když žáci měli jmenovat způsoby, jak reagovat na text a jak tyto způsoby využít. U Comprehension byli žáci úspěšnější v bránění svých odpovědí u otázek sloužících k hodnocení porozumění textu. Učitelé i žáci se shodli na tom, že tento výzkum byl pro ně velkým přínosem.
+V roce 2011 vyšel článek „Scaffolding Middle School Students' Comprehension and Response to Short Stories“ jehož autorem je Lauren Aimonette Liang. Je v něm popisována studie, která se soustředí na dva různé přístupy k výuce literatury: Comprehension a Reader response theory. Pokusu se zúčastnilo 85 žáků šestého ročníku.<ref>LIANG, Lauren Aimonette. Scaffolding Middle School Students' Comprehension and Response to Short Stories. 2011. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.amle.org/portals/0/pdf/rmle/rmle_vol34_no8.pdf</ref>Byl zaměřen na porozumění textu a následnou reakci na literaturu. Žáci se rozdělili do dvou skupin a po dobu dvou týdnu se učili dva příběhy, které si byly podobné (stejně dlouhé, stejný žánr, stejná úroveň jazyka…). Výsledky ukázaly, že různé přístupy způsobují u čtenářů různé reakce. Učitelé by měli používat při výuce ten způsob, které jim pomůže dosáhnout adekvátního výsledku. Ukázalo se, že Reader response theory je užitečnější, když žáci měli jmenovat způsoby, jak reagovat na text a jak tyto způsoby využít. U Comprehension byli žáci úspěšnější v bránění svých odpovědí u otázek sloužících k hodnocení porozumění textu. Učitelé i žáci se shodli na tom, že tento výzkum byl pro ně velkým přínosem.
 == Reference<br/> ==

@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 == 2. příklad<br/> ==
-Reader response theory je hlavním tématem článku „Re-imaging Reader-Response in Middle and Secondary Schools: Early Adolescent Girls' Critical and Communal Reader Responses to the Young Adult Novel Speak." od autora Jiela Parka. Článek pojednává o dívkách, každá je jinak stará. Zkoumá, jaké mají zkušenosti s výukou literatury. Autor se zabývá tím, jak Reader response theory ovlivnila pedagogiku, výuku jazyka a literatury. Díky teorii už učitel není hlavní autoritou, ale dává studentům prostor pro své vlastní názory a interpretace. Studenti jsou tak díky tomu aktivní. Vyučující by měli své žáky povzbuzovat, aby si kladli otázky o významu textů, ale také na to, odkud tyto odpovědi pramení a co o nich samotných říkají. Reader response theory zavádí do pedagogiky nová pravidla. Dělá z čtení osamělou záležitost jednotlivce, izolovaného čtenáře. Obě dívky se zúčastnily knižního klubu, kde byla reakce na čtení viděna jako kritická a kolektivní činnost. Cílem bylo zjistit, co se stane, když se dospívající dívky seznámí s psanými texty a spolupracují spolu v komunitě. Dívky ocenily, že byl součástí této čtenářské a diskusní skupiny. Také souhlasily s tím, že si s větší pravděpodobností přečtou takové knihy, o kterých budou moci diskutovat se svými vrstevníky.
+Reader response theory je hlavním tématem článku „Re-imaging Reader-Response in Middle and Secondary Schools: Early Adolescent Girls' Critical and Communal Reader Responses to the Young Adult Novel Speak." od autora Jiela Parka. Článek pojednává o dívkách, každá je jinak stará. Zkoumá, jaké mají zkušenosti s výukou literatury. Autor se zabývá tím, jak Reader response theory ovlivnila pedagogiku, výuku jazyka a literatury. Díky teorii už učitel není hlavní autoritou, ale dává studentům prostor pro své vlastní názory a interpretace.<ref>PARK, Jiel. Re-imaging Reader-Response in Middle and Secondary Schools: Early Adolescent Girls' Critical and Communal Reader Responses to the Young Adult Novel Speak. 2012, s. 22. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10583-012-9164-5#page-1</ref> Studenti jsou tak díky tomu aktivní. Vyučující by měli své žáky povzbuzovat, aby si kladli otázky o významu textů, ale také na to, odkud tyto odpovědi pramení a co o nich samotných říkají. Reader response theory zavádí do pedagogiky nová pravidla. Dělá z čtení osamělou záležitost jednotlivce, izolovaného čtenáře. Obě dívky se zúčastnily knižního klubu, kde byla reakce na čtení viděna jako kritická a kolektivní činnost. Cílem bylo zjistit, co se stane, když se dospívající dívky seznámí s psanými texty a spolupracují spolu v komunitě. Dívky ocenily, že byl součástí této čtenářské a diskusní skupiny. Také souhlasily s tím, že si s větší pravděpodobností přečtou takové knihy, o kterých budou moci diskutovat se svými vrstevníky.
 == 3. příklad<br/> ==

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Podle Reader response theory je literární dílo, např. báseň, spojením čtenáře, jeho zkušeností a samotného textu. ''Louise Rosenblatt'' uvádí, že čtenář si do díla přináší osobnostní rysy, vzpomínky, aktuální náladu a fyzickou kondici a to všechno se odráží v čtenářově přispěvku k dílu. Čtenářova reakce na text je tak vždy jedinečná a neopakovatelná.<ref name="fisher">FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, xxii, 431 p. ISBN 15-738-7230-X.</ref>
-Vztahem mezi čtenářem a literárním dílem se zabývala již v roce 1938 právě Louise Rosenblatt, její kniha však byla opomenuta a znovu objevena vydána až v 90. letech. Proto se za počátek této teorie označuje rok 1980, kdy vyšly tři stěžejní díla zabývající se touto tématikou:<ref name="fisher"></ref>
+Vztahem mezi čtenářem a literárním dílem se zabývala již v roce 1938 právě Louise Rosenblatt, její kniha však byla opomenuta a znovu objevena vydána až v 90. letech. Proto se za počátek této teorie označuje rok 1980, kdy vyšly tři stěžejní díla zabývající se touto tématikou:<ref name="fisher" />
 *FISH, Stanley. Is there a text in this class? The authority of interpretive communities. <ref>FISH, Stanley. Is there a text in this class? The authority of interpretive communities. Cambidge, MA: Harvard University Press, 1980, 394 p. ISBN 06-744-6726-4.</ref>
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 Dalšími významnými vědci zabývajícími se touto teorií jsou Wolfgang Iser, Hans Robert Jauss, David Bleich nebo Norman Holland.
-Pro studium této teorie se využívá především pozorné čtení textu a následné rozsáhlé dotazníky obsahující zejména intenzivní rozhovory s jednotlivými čtenáři a pozorování při čtení.<ref name="fisher"></ref>
+Pro studium této teorie se využívá především pozorné čtení textu a následné rozsáhlé dotazníky obsahující zejména intenzivní rozhovory s jednotlivými čtenáři a pozorování při čtení.<ref name="fisher" />
 == Stanley Fish ==

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 == 1. příklad<br/> ==
-V roce 2012 vznikl článek „THE READER(S) AND THE BIBLE(S) 'READER VERSUS COMMUNITY' IN READER-RESPONSE CRITICISM AND BIBLICAL INTERPRETATION.“, jehož autorem je Paulian-Timotei Petric. Autor se v článku zabývá interpretací Bible, jak byla vykládána dříve, jak je výklad jedinci překládám okolím. Petric tu velmi kritizuje Reader response theory. Bible je chápana jako slovo boží, je to kniha, která ovlivnila lidstvo. Tak, jak jedna osoba vnímá postavu Ježíše Krista, ji nemusí vnímat ostatní. Naše vnímání je značně ovlivněno očekáváním, životní zkušeností. Přinese-li každá osoba svou vlastní interpretaci, nastane interpretační anarchie. Důležitá je ale i role komunity, protože pod jejím vlivem převládají určité interpretace. V křesťanské komunitě je Bible vykládána po celou historii pořád stejně. Na druhou stranu komunity udávají limity interpretaci. Křesťanská komunita není založená na zkušenostech čtenářů, ale na zkušenostech víry. Literární teorie nebyly původně určeny pro biblické texty a na Bibli by neměly být použity.
+V roce 2012 vznikl článek „THE READER(S) AND THE BIBLE(S) 'READER VERSUS COMMUNITY' IN READER-RESPONSE CRITICISM AND BIBLICAL INTERPRETATION.“, jehož autorem je Paulian-Timotei Petric. Autor se v článku zabývá interpretací Bible, jak byla vykládána dříve, jak je výklad jedinci překládám okolím. Petric tu velmi kritizuje Reader response theory. Bible je chápana jako slovo boží, je to kniha, která ovlivnila lidstvo. Tak, jak jedna osoba vnímá postavu Ježíše Krista, ji nemusí vnímat ostatní. Naše vnímání je značně ovlivněno očekáváním, životní zkušeností. Přinese-li každá osoba svou vlastní interpretaci, nastane interpretační anarchie.<ref>PETRIC, Paulian-Timotei. THE READER(S) AND THE BIBLE(S) 'READER VERSUS COMMUNITY' IN READER-RESPONSE CRITICISM AND BIBLICAL INTERPRETATION. 2012, s. 15. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://reviste.ubbcluj.ro/sacrascripta/publicatii/sacra_scripta/2012/PETRIC%20-%20SACRA%20SCRIPTA%201_2012-5.pdf</ref> Důležitá je ale i role komunity, protože pod jejím vlivem převládají určité interpretace. V křesťanské komunitě je Bible vykládána po celou historii pořád stejně. Na druhou stranu komunity udávají limity interpretaci. Křesťanská komunita není založená na zkušenostech čtenářů, ale na zkušenostech víry. Literární teorie nebyly původně určeny pro biblické texty a na Bibli by neměly být použity.
 == 2. příklad<br/> ==

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<p><b>Reader response theory</b> (teorie reakce čtenáře) nebo také <b>reader response criticism</b> je teorií, která se zabývá vztahem mezi literárním dílem a čtenářem. Tato teorie se různými přístupy snaží zkoumat a hledat vysvětlení rozdílů mezi reakcemi čtenářů na literární díla.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="murfin">MURFIN, Ross a Supryia M. RAY. Critical Approaches: Definition of Reader-Response Criticism. VirtuaLit: Interactive Poetry Tutorial [online]. 1998 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://bcs.bedfordstmartins.com/virtualit/poetry/critical_define/crit_reader.html</span> Vznikla v 70. – 80. letech 20. století jako opak k přístupům <i>formalistů</i> (Formalism) a <i>nových kritiků</i> (The New Criticism), kteří se zabývají výkladem literatury samotné a na čtenářův příspěvek k dílu neberou ohled.
+'''Reader response theory''' (teorie reakce čtenáře) nebo také '''reader response criticism''' je teorií, která se zabývá vztahem mezi literárním dílem a čtenářem. Tato teorie se různými přístupy snaží zkoumat a hledat vysvětlení rozdílů mezi reakcemi čtenářů na literární díla.<ref>MURFIN, Ross a Supryia M. RAY. Critical Approaches: Definition of Reader-Response Criticism. VirtuaLit: Interactive Poetry Tutorial [online]. 1998 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://bcs.bedfordstmartins.com/virtualit/poetry/critical_define/crit_reader.html</ref> Vznikla v 70. – 80. letech 20. století jako opak k přístupům ''formalistů'' (Formalism) a ''nových kritiků'' (The New Criticism), kteří se zabývají výkladem literatury samotné a na čtenářův příspěvek k dílu neberou ohled.
-</p><p>Podle Reader response theory je literární dílo, např. báseň, spojením čtenáře, jeho zkušeností a samotného textu. <i>Louise Rosenblatt</i> uvádí, že čtenář si do díla přináší osobnostní rysy, vzpomínky, aktuální náladu a fyzickou kondici a to všechno se odráží v čtenářově přispěvku k dílu. Čtenářova reakce na text je tak vždy jedinečná a neopakovatelná.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="fisher">FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, xxii, 431 p. ISBN 15-738-7230-X.</span>
-</p><p>Vztahem mezi čtenářem a literárním dílem se zabývala již v roce 1938 právě Louise Rosenblatt, její kniha však byla opomenuta a znovu objevena vydána až v 90. letech. Proto se za počátek této teorie označuje rok 1980, kdy vyšly tři stěžejní díla zabývající se touto tématikou:<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="fisher">_</span>
+Podle Reader response theory je literární dílo, např. báseň, spojením čtenáře, jeho zkušeností a samotného textu. ''Louise Rosenblatt'' uvádí, že čtenář si do díla přináší osobnostní rysy, vzpomínky, aktuální náladu a fyzickou kondici a to všechno se odráží v čtenářově přispěvku k dílu. Čtenářova reakce na text je tak vždy jedinečná a neopakovatelná.<ref>FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, xxii, 431 p. ISBN 15-738-7230-X.</ref>
-</p>
-<ul><li>FISH, Stanley. Is there a text in this class? The authority of interpretive communities. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">FISH, Stanley. Is there a text in this class? The authority of interpretive communities. Cambidge, MA: Harvard University Press, 1980, 394 p. ISBN 06-744-6726-4.</span>
+Vztahem mezi čtenářem a literárním dílem se zabývala již v roce 1938 právě Louise Rosenblatt, její kniha však byla opomenuta a znovu objevena vydána až v 90. letech. Proto se za počátek této teorie označuje rok 1980, kdy vyšly tři stěžejní díla zabývající se touto tématikou:<ref>_</ref>
-</li><li>TOMPKINS, Jane P. Reader-response criticism: from formalism to post-structuralism. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">TOMPKINS, Jane P. Reader-response criticism: from formalism to post-structuralism. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1980, 275 p. ISBN 08-018-2401-X.</span>
-</li><li>SULEIMAN, Susan R. a Inge CROSMAN WIMMERS. The reader in the text: essays on audience and interpretation. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">SULEIMAN, Susan R. a Inge CROSMAN WIMMERS. The reader in the text: essays on audience and interpretation. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1980, xxvi, 275 p. ISBN 06-911-0096-9.</span>
+*FISH, Stanley. Is there a text in this class? The authority of interpretive communities. <ref>FISH, Stanley. Is there a text in this class? The authority of interpretive communities. Cambidge, MA: Harvard University Press, 1980, 394 p. ISBN 06-744-6726-4.</ref>
-</li></ul>
+*TOMPKINS, Jane P. Reader-response criticism: from formalism to post-structuralism. <ref>TOMPKINS, Jane P. Reader-response criticism: from formalism to post-structuralism. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1980, 275 p. ISBN 08-018-2401-X.</ref>
-<p>Dalšími významnými vědci zabývajícími se touto teorií jsou Wolfgang Iser, Hans Robert Jauss, David Bleich nebo Norman Holland.
+*SULEIMAN, Susan R. a Inge CROSMAN WIMMERS. The reader in the text: essays on audience and interpretation. <ref>SULEIMAN, Susan R. a Inge CROSMAN WIMMERS. The reader in the text: essays on audience and interpretation. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1980, xxvi, 275 p. ISBN 06-911-0096-9.</ref>
-</p><p>Pro studium této teorie se využívá především pozorné čtení textu a následné rozsáhlé dotazníky obsahující zejména intenzivní rozhovory s jednotlivými čtenáři a pozorování při čtení.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="fisher">_</span>
-</p>
+Dalšími významnými vědci zabývajícími se touto teorií jsou Wolfgang Iser, Hans Robert Jauss, David Bleich nebo Norman Holland.
-<h2> Stanley Fish </h2>
-<p><b>Stanley Eugene Fish</b> (duben 1938, Providence) je americký literární teoretik, právní vědec, veřejný intelektuál a neobyčejně plodný autor. Napsal více než 200 vědeckých publikací a knih. Je představitel postmodernismu a tzv. čtenářsky orientované literární teorie, která svůj pohled přesouvá z&#160;literárního textu na jeho příjemce, neboť jen u něj lze dle tohoto směru nalézt význam textu. Profesor Fish je také přispěvovatelem blogu "The Opinionator" pro The New York Times.&#160;<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref"> FISH, Stanley. The New York Times. Opinionator - A Gathering of Opinion From Around the Web [online] Dostupné z: http://opinionator.blogs.nytimes.com/category/stanley-fish/</span>
+Pro studium této teorie se využívá především pozorné čtení textu a následné rozsáhlé dotazníky obsahující zejména intenzivní rozhovory s jednotlivými čtenáři a pozorování při čtení.<ref>_</ref>
-</p><p>Fish měl velký vliv na vznik a vývoj <b>reader response theory.</b>
-</p><p>Roku 1994 získal cenu PEN/Diamonstein-Spielvogel Award for the Art za svou esej There's No Such Thing As Free Speech, and it's a Good Thing, Too.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">FISH, Stanley. Curriculum Vitae. Florida International University. Fakultní adresář. Dostupné z: http://law.fiu.edu/wp-content/uploads/2011/10/fish_stanley_CV.pdf</span>
+== Stanley Fish ==
-</p>
-<h3> Vzdělání </h3>
+'''Stanley Eugene Fish''' (duben 1938, Providence) je americký literární teoretik, právní vědec, veřejný intelektuál a neobyčejně plodný autor. Napsal více než 200 vědeckých publikací a knih. Je představitel postmodernismu a tzv. čtenářsky orientované literární teorie, která svůj pohled přesouvá z&nbsp;literárního textu na jeho příjemce, neboť jen u něj lze dle tohoto směru nalézt význam textu. Profesor Fish je také přispěvovatelem blogu "The Opinionator" pro The New York Times.&nbsp;<ref> FISH, Stanley. The New York Times. Opinionator - A Gathering of Opinion From Around the Web [online] Dostupné z: http://opinionator.blogs.nytimes.com/category/stanley-fish/</ref>
-<ul><li>1962 - Ph.D., Yale University&#160;
-</li><li>1960 - M.A., Yale University&#160;
+Fish měl velký vliv na vznik a vývoj '''reader response theory.'''
-</li><li>1959 - B.A., University of Pennsylvania
-</li></ul>
+Roku 1994 získal cenu PEN/Diamonstein-Spielvogel Award for the Art za svou esej There's No Such Thing As Free Speech, and it's a Good Thing, Too.<ref>FISH, Stanley. Curriculum Vitae. Florida International University. Fakultní adresář. Dostupné z: http://law.fiu.edu/wp-content/uploads/2011/10/fish_stanley_CV.pdf</ref>
-<h3> Bibliografie: knihy </h3>
-<ul><li>Save the world on your own time (Oxford U. Press 2008) ISBN 9780199892976
+=== Vzdělání ===
-</li><li>How Milton works (Harv. U. Press 2003, paperback, edition) ISBN 9780674012332
-</li></ul>
+*1962 - Ph.D., Yale University&nbsp;
-<h2> 1. příklad<br /> </h2>
+*1960 - M.A., Yale University&nbsp;
-<h2> 2. příklad<br /> </h2>
+*1959 - B.A., University of Pennsylvania
-<h2> 3. příklad<br /> </h2>
-<h2> Reference<br /> </h2>
+=== Bibliografie: knihy ===
-<p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span>
-</p>
+*Save the world on your own time (Oxford U. Press 2008) ISBN 9780199892976
-<h2> Externí zdroje<br /> </h2>
+*How Milton works (Harv. U. Press 2003, paperback, edition) ISBN 9780674012332