Programátor - Historie editací

DanaT: /* Charakteristika */

2013-05-28T15:42:18Z

Charakteristika

DanaT: /* Charakteristika */

2013-05-28T15:41:07Z

Charakteristika

DanaT: /* Použitá literatura */

2013-05-28T15:32:20Z

Použitá literatura

DanaT: /* Programování */

2013-05-28T15:31:52Z

Programování

DanaT: /* Programování */

2013-05-28T15:31:18Z

Programování

DanaT: /* Historie */

2013-05-28T15:17:01Z

Historie

DanaT: /* Historie */

2013-05-28T15:14:33Z

Historie

DanaT v 28. 5. 2013, 15:14

2013-05-28T15:14:04Z

DanaT: /* Použitá literatura */

2013-05-28T15:12:40Z

Použitá literatura

DanaT: /* Historie */

2013-05-28T14:48:36Z

Historie

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 * Programátoři aplikací ([[software]])
 * Programátoři systémů (hardware)<ref name="discoverit">Applications Programmer. In: Discover It [online]. c2005, 2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.discoverit.org/applications_programmer.aspx</ref>
-Vývoj programu není práce jen pro programátora, např. u psaní kódu [[webová stránka|webových stránek]] se odvíjí a závisí od návrhu [[Webový grafik|designéra]] a jeho [[HTML]] kódu, který programátor uvádí do chodu. Důležitou složkou programátorovi práce je také testování zdrojového kódu. Jde jak o chod programu, tak i o přistupování k síti, používání databází, funkčnost ve všech prohlížečích nebo chování celé aplikace na simulované podněty.<ref>ZAMRZLA, Josef. Testování a tvorba testovatelného kódu v PHP. In:'' Zdroják'': O tvorbě webových stránek a aplikací [online]. 2012-08-13. 2009, 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zdrojak.cz/clanky/testovani-a-tvorba-testovatelneho-kodu-v-php/</ref> Pro simulaci těchto činností se používají falešné objekty, které nevykonávají žádnou skutečnou činnost, pouze splňují nějaké požadované rozhraní.<ref>ZAMRZLA, Josef. Testování a tvorba testovatelného kódu v PHP. In:'' Zdroják'': O tvorbě webových stránek a aplikací [online]. 2012-08-13. 2009, 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zdrojak.cz/clanky/testovani-a-tvorba-testovatelneho-kodu-v-php/</ref>
+Vývoj programu není práce jen pro programátora, např. u psaní kódu [[webová stránka|webových stránek]] se odvíjí a závisí od návrhu [[Webový grafik|designéra]] a jeho [[HTML]] kódu, který programátor uvádí do chodu. Důležitou složkou programátorovi práce je také testování zdrojového kódu. Jde jak o chod programu, tak i o přistupování k síti, používání databází, funkčnost ve všech prohlížečích nebo chování celé aplikace na simulované podněty.<ref name="zamrzla"></ref> Pro simulaci těchto činností se používají falešné objekty, které nevykonávají žádnou skutečnou činnost, pouze splňují nějaké požadované rozhraní.<ref name="zamrzla">ZAMRZLA, Josef. Testování a tvorba testovatelného kódu v PHP. In:'' Zdroják'': O tvorbě webových stránek a aplikací [online]. 2012-08-13. 2009, 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zdrojak.cz/clanky/testovani-a-tvorba-testovatelneho-kodu-v-php/</ref>
 ==Historie==

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 * Programátoři aplikací ([[software]])
 * Programátoři systémů (hardware)<ref name="discoverit">Applications Programmer. In: Discover It [online]. c2005, 2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.discoverit.org/applications_programmer.aspx</ref>
-Vývoj programu není práce jen pro programátora, např. u psaní kódu [[webová stránka|webových stránek]] se odvíjí a závisí od návrhu [[Webový grafik|designéra]] a jeho [[HTML]] kódu, který programátor uvádí do chodu. Důležitou složkou programátorovi práce je také testování zdrojového kódu. Jde jak o chod programu, tak i o přistupování k síti, používání databází, funkčnost ve všech prohlížečích nebo chování celé aplikace na simulované podněty. Pro simulaci těchto činností se používají falešné objekty, které nevykonávají žádnou skutečnou činnost, pouze splňují nějaké požadované rozhraní.<ref>ZAMRZLA, Josef. Testování a tvorba testovatelného kódu v PHP. In:'' Zdroják'': O tvorbě webových stránek a aplikací [online]. 2012-08-13. 2009, 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zdrojak.cz/clanky/testovani-a-tvorba-testovatelneho-kodu-v-php/</ref>
+Vývoj programu není práce jen pro programátora, např. u psaní kódu [[webová stránka|webových stránek]] se odvíjí a závisí od návrhu [[Webový grafik|designéra]] a jeho [[HTML]] kódu, který programátor uvádí do chodu. Důležitou složkou programátorovi práce je také testování zdrojového kódu. Jde jak o chod programu, tak i o přistupování k síti, používání databází, funkčnost ve všech prohlížečích nebo chování celé aplikace na simulované podněty.<ref>ZAMRZLA, Josef. Testování a tvorba testovatelného kódu v PHP. In:'' Zdroják'': O tvorbě webových stránek a aplikací [online]. 2012-08-13. 2009, 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zdrojak.cz/clanky/testovani-a-tvorba-testovatelneho-kodu-v-php/</ref> Pro simulaci těchto činností se používají falešné objekty, které nevykonávají žádnou skutečnou činnost, pouze splňují nějaké požadované rozhraní.<ref>ZAMRZLA, Josef. Testování a tvorba testovatelného kódu v PHP. In:'' Zdroják'': O tvorbě webových stránek a aplikací [online]. 2012-08-13. 2009, 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zdrojak.cz/clanky/testovani-a-tvorba-testovatelneho-kodu-v-php/</ref>
 ==Historie==

@@ Řádek 62: / Řádek 62: @@
 *Applications Programmer. In: ''Discover It'' [online]. c2005, 2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.discoverit.org/applications_programmer.aspx
 *ERSHOV, A. P. Programming. In: ''Encyclopedia of Mathematics''. [online]. 2011-02-07. c2002, 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.encyclopediaofmath.org/index.php?title=Programming&oldid=12500
 *HALUZA, Pavel. ''Výpočetní technika I: Organizační informace; Úvod do výpočetní techniky'' [prezentace v Misrosoft Powerpoint]. Brno, PEF MENDELU, 2011. Str. 51. Dostupné z: https://akela.mendelu.cz/~xhorak10/1.semestr/pc/V%FDpo%E8etn%ED%20technika%201/VT1_prednaska01/vt1-01.pdf
 *HOLLMANN, Viktor. Programovací jazyky: Historie a současnost. In: ''Computerworld'' [online]. 1998-05-01. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://computerworld.cz/archiv/programovaci-jazyky-historie-a-soucasnost-9520

@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 Programy se píší ve speciálních, na to určených editorech nebo vývojových prostředích.
-Jsou to textové editory obohacené o další vlastnosti, jako například zvýrazňování syntaxe, automatické doplňování kódu, možnost instalace dalších doplňků a podobně. Mezi tyto editory patří například NotePad++ nebo český PSPad.<ref name="gube">GUBE, Jacob. The 15 Most Popular Text Editors for developers. In: Six Revisions: Useful Information for Web Developers & Designers [online]. c2008, 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://sixrevisions.com/web-development/the-15-most-popular-text-editors-for-developers/</ref>
+Jsou to textové editory obohacené o další vlastnosti, jako například zvýrazňování syntaxe, automatické doplňování kódu, možnost instalace dalších doplňků a podobně. Mezi tyto editory patří například NotePad++ nebo český PSPad.<ref name="gube">GUBE, Jacob. The 15 Most Popular Text Editors for developers. In: ''Six Revisions:'' Useful Information for Web Developers & Designers [online]. c2008, 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://sixrevisions.com/web-development/the-15-most-popular-text-editors-for-developers/</ref>
 ==Programovací jazyky==

@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 Programy se píší ve speciálních, na to určených editorech nebo vývojových prostředích.
-Jsou to textové editory obohacené o další vlastnosti, jako například zvýrazňování syntaxe, automatické doplňování kódu, možnost instalace dalších doplňků a podobně. Mezi tyto editory patří například NotePad++ nebo český PSPad. Nejrozšířenější vývojová prostředí jsou Eclipse a Netbeans.
+Jsou to textové editory obohacené o další vlastnosti, jako například zvýrazňování syntaxe, automatické doplňování kódu, možnost instalace dalších doplňků a podobně. Mezi tyto editory patří například NotePad++ nebo český PSPad.<ref name="gube">GUBE, Jacob. The 15 Most Popular Text Editors for developers. In: Six Revisions: Useful Information for Web Developers & Designers [online]. c2008, 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://sixrevisions.com/web-development/the-15-most-popular-text-editors-for-developers/</ref>
 ==Programovací jazyky==

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 V 50. až 60. letech 20. století vznikaly první operační systémy a s nimi první vyšší programovací jazyky (Cobol, Fortran, Algol)<ref name="hora">HORA, Vladimír a David MAZEL. Ovládání počítače. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1490/kurzy2007-nekreditove/u3v_pc1/um/U3V_scripta_Z1_WEB.pdf</ref> – ''„místo řad 1 a 0 dvojkové soustavy se zadávaly příkazy v podobě čísel osmičkové nebo šestnáctkové soustavy, později i skutečná slova z písmen“''.<ref name="haluza">HALUZA, Pavel. Výpočetní technika I: Organizační informace; Úvod do výpočetní techniky [prezentace v Misrosoft Powerpoint]. Brno, PEF MENDELU, 2011. Str. 51. Dostupné z: https://akela.mendelu.cz/~xhorak10/1.semestr/pc/V%FDpo%E8etn%ED%20technika%201/VT1_prednaska01/vt1-01.pdf</ref>
-Z prvních programovacích jazyků se až do dnešní doby vyvinulo a dále vyvíjí velké množství dalších jazyků. Dnes jsou jich známy stovky a většina z nich jen zdaleka připomíná ty počáteční.<ref name="nygryn"></ref>
+Z prvních programovacích jazyků se až do dnešní doby vyvinulo a dále vyvíjí velké množství dalších jazyků. Dnes jsou jich známy stovky a většina z nich jen zdaleka připomíná ty počáteční.
 ==Programování==

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Ve 40. letech sestrojil Conrad Zuse elektrický počítač Z1 a později také první programovací jazyk Plankalkul pro počítač Z3, který byl ovlivněn Turingovým strojem a Lambda kalkul Alonza Churche.<ref name="nygryn">NYGRÝN, Pavel. Historie počítačů: Od elektronky po internet. In: Živě [online]. 2011-08-15. c1996, 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/historie-pocitacu-od-elektronky-po-internet/sc-3-a-147343/default.aspx</ref>
-V 50. až 60. letech 20. století vznikaly první operační systémy a s nimi první vyšší programovací jazyky (Cobol, Fortran, Algol)<ref name="hora">HORA, Vladimír a David MAZEL. Ovládání počítače. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1490/kurzy2007-nekreditove/u3v_pc1/um/U3V_scripta_Z1_WEB.pdf</ref> – „místo řad 1 a 0 dvojkové soustavy se zadávaly příkazy v podobě čísel osmičkové nebo šestnáctkové soustavy, později i skutečná slova z písmen“.<ref name="haluza">HALUZA, Pavel. Výpočetní technika I: Organizační informace; Úvod do výpočetní techniky [prezentace v Misrosoft Powerpoint]. Brno, PEF MENDELU, 2011. Str. 51. Dostupné z: https://akela.mendelu.cz/~xhorak10/1.semestr/pc/V%FDpo%E8etn%ED%20technika%201/VT1_prednaska01/vt1-01.pdf</ref>
+V 50. až 60. letech 20. století vznikaly první operační systémy a s nimi první vyšší programovací jazyky (Cobol, Fortran, Algol)<ref name="hora">HORA, Vladimír a David MAZEL. Ovládání počítače. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1490/kurzy2007-nekreditove/u3v_pc1/um/U3V_scripta_Z1_WEB.pdf</ref> – ''„místo řad 1 a 0 dvojkové soustavy se zadávaly příkazy v podobě čísel osmičkové nebo šestnáctkové soustavy, později i skutečná slova z písmen“''.<ref name="haluza">HALUZA, Pavel. Výpočetní technika I: Organizační informace; Úvod do výpočetní techniky [prezentace v Misrosoft Powerpoint]. Brno, PEF MENDELU, 2011. Str. 51. Dostupné z: https://akela.mendelu.cz/~xhorak10/1.semestr/pc/V%FDpo%E8etn%ED%20technika%201/VT1_prednaska01/vt1-01.pdf</ref>
 Z prvních programovacích jazyků se až do dnešní doby vyvinulo a dále vyvíjí velké množství dalších jazyků. Dnes jsou jich známy stovky a většina z nich jen zdaleka připomíná ty počáteční.<ref name="nygryn"></ref>