Primární emoce - Historie editací

JanaLanova v 16. 8. 2013, 13:01

2013-08-16T13:01:18Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 11:48

2013-06-15T11:48:26Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 11:41

2013-06-15T11:41:19Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 11:36

2013-06-15T11:36:37Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 11:35

2013-06-15T11:35:27Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 11:33

2013-06-15T11:33:30Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 11:25

2013-06-15T11:25:59Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 11:17

2013-06-15T11:17:40Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 11:00

2013-06-15T11:00:18Z

Mizuz v 15. 6. 2013, 10:47

2013-06-15T10:47:10Z

← Starší verze		Verze z 16. 8. 2013, 13:01
Řádek 51:		Řádek 51:
	*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.		*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.
	*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.		*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.
		+
		+	[[Kategorie:Sociální komunikace]]

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měly řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span>
-<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.
+<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 49 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref> Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.
 == '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 == '''Primární emoce'''<br/> ==
-Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span>
+Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měly řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span>
 <span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 == '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==
-<span style="font-size: 12px;">&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref>
+<span style="font-size: 12px;">Tito dva vědci (P. Ekman a W. Friesen) v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref>
 == Citace a poznámky<br/> ==

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 == '''Primární emoce'''<br/> ==
-&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span>
+Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span>
 <span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 == '''Emoce'''<br/> ==
-&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:
+Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:
 . Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref>

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 <span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.
-== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==
+== '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==
-&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.
+<span style="font-size: 12px;">&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref>
 &nbsp;Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.

@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 == '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==
-&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.
+&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref>
 &nbsp;Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.
@@ Řádek 54: / Řádek 54: @@
 == Použitá literatura<br/> ==
 *GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.
 *NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.
 *NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.