Peter A. Bath - Historie editací

MStvrtna: Schovat "obrázek"

2019-05-17T18:52:20Z

Schovat "obrázek"

MStvrtna v 17. 5. 2019, 18:46

2019-05-17T18:46:18Z

JLahoda v 17. 5. 2019, 17:18

2019-05-17T17:18:37Z

MStvrtna v 17. 5. 2019, 16:44

2019-05-17T16:44:50Z

MStvrtna: Poznámka: příprava pro obrázky

2019-05-17T16:44:04Z

Poznámka: příprava pro obrázky

MStvrtna v 17. 5. 2019, 16:34

2019-05-17T16:34:19Z

MStvrtna: Kurzíva 1

2019-05-17T16:30:35Z

Kurzíva 1

MStvrtna: Opakovaná reference

2019-05-17T16:24:22Z

Opakovaná reference

MStvrtna: Citace editace

2019-05-17T16:13:43Z

Citace editace

MStvrtna: Pravopis; oprava

2019-05-17T15:34:40Z

Pravopis; oprava

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox Vědec |jmeno = Peter A. Bath
+{{Infobox Vědec |jmeno = Peter A. Bath <!-- [[Soubor:‎]] -->
 |datum_narozeni = -
 |misto_narozeni = -

@@ Řádek 128: / Řádek 128: @@
 *[https://twitter.com/peterabath?lang=cs Twitter] Petera Batha
-*[https://www.youtube.com/watch?v=DRVYpuqz25M&fbclid=IwAR05MNOf_vXs6rhQlp_BurinZ3TMYfRwhgjaZGWbUr27THbGOeVNj3hqhzk https://www.youtube.com/watch?v=DRVYpuqz25M&fbclid=IwAR05MNOf_vXs6rhQlp_BurinZ3TMYfRwhgjaZGWbUr27THbGOeVNj3hqhzk] - Peter Bath jako ředitel školy uvádí propagační/instruktážní video pracoviště.
+*[https://www.youtube.com/watch?v=DRVYpuqz25M&fbclid=IwAR05MNOf_vXs6rhQlp_BurinZ3TMYfRwhgjaZGWbUr27THbGOeVNj3hqhzk Youtube] - Peter Bath jako ředitel školy uvádí propagační/instruktážní video pracoviště.
-*[https://www.youtube.com/watch?v=X0Fd2OH6rQQ&fbclid=IwAR1smVqrMokgLzlMubgMIrW4srW7hpuaXh-yBS6tieKIzFD9IfRM_PllESA https://www.youtube.com/watch?v=X0Fd2OH6rQQ&fbclid=IwAR1smVqrMokgLzlMubgMIrW4srW7hpuaXh-yBS6tieKIzFD9IfRM_PllESA] - Rozhovor s Peterem Bathem jako hostem na turecké podnikatelské soutěži "Bir FIKRIN mi VAR?"
+*[https://www.youtube.com/watch?v=X0Fd2OH6rQQ&fbclid=IwAR1smVqrMokgLzlMubgMIrW4srW7hpuaXh-yBS6tieKIzFD9IfRM_PllESA Youtube] - Rozhovor s Peterem Bathem jako hostem na turecké podnikatelské soutěži "Bir FIKRIN mi VAR?"
 <!-- [[File:TwitterLogo.png|thumb|center|1500x1200px|Peter A. Bath je aktivní na uživatelské síti Twitter|link=https://twitter.com/peterabath?lang=cs]] -->

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2019, 17:18
Řádek 30:		Řádek 30:

	== Aktivity  ==		== Aktivity  ==
		+
		+	Petr Bath se zúčastnil několika konferencí, na kterých byl řečníkem. Témata jeho příspěvků byla spjata hlavně s oblastí jeho výzkumu, a to zejména s lékařskou informatikou. Tématy jeho příspěvků byla: Elektronické a mobilní zdravotnictví; Informační a stárnoucí společnost: jak mohou informace podporovat zdraví a pohodu později v životě; Management zdravotních informací: etické otázky a zdravotní informace; Rozhraní mezi informacemi, zdravím a poskytováním zdravotní péče a Využití databází a informačních systémů k podpoře péče o pacienty s mrtvicí.
		+
		+	Účastnil se následujících konferencí:
		+
		+	*35th Wireless World Research Forum meeting in Copenhagen
		+	*4th International Conference on “Well-being in the Information Society
		+	*Health and Information Mastering workshop in Turku, Finland
		+	*Healthcare Computing 2011 conference
		+	*Pan-European Consensus Meeting on Stroke Management at Helsingborg, Sweden
		+
		+	V minulosti zastával funkci editora speciálních čísel v časopisech Health Informatics Journal a European Journal of Ageing a byl členem zkoušející komise pro doktorské studium na mnoha britských univerzitách a na univerzitě v Malajsii a na Novém Zélandu.
		+
		+	V současnosti koordinuje mezinárodní konference Symposium for Health Information Management Research (ISHIMR).
		+
		+	V roce 1995 zastával funkci poradce pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) v regionálním úřadu pro Evropu.

	== Význam pro informační vědu  ==		== Význam pro informační vědu  ==

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 *Výzkumné metody a příprava disertačních prací (zdravotní informatika)
 *Vedení disertačních prací v&nbsp;oblasti zdravotní informatiky
 V&nbsp;letech 2003-2004 byl členem podvýboru pro řízení výzkumu na vysokých školách a členem pracovní skupiny na univerzitě v&nbsp;Sheffieldu, která se zabývá monitorováním projektů z&nbsp;oblasti výzkumů zdravotní péče. V letech 2007-2013 poté zastával funkci zástupce v&nbsp;etické komisi pro výzkum na fakultě sociálních věd. Oblast jeho výuky je spjata s&nbsp;jeho výzkumnými zájmy a to zejména se zdravotní informací a zdravotnickou informatikou. V&nbsp;těchto oblastech také vede disertační práce.<ref name="profil" />

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 *Výzkumné metody a příprava disertačních prací (zdravotní informatika)
 *Vedení disertačních prací v&nbsp;oblasti zdravotní informatiky
 V&nbsp;letech 2003-2004 byl členem podvýboru pro řízení výzkumu na vysokých školách a členem pracovní skupiny na univerzitě v&nbsp;Sheffieldu, která se zabývá monitorováním projektů z&nbsp;oblasti výzkumů zdravotní péče. V letech 2007-2013 poté zastával funkci zástupce v&nbsp;etické komisi pro výzkum na fakultě sociálních věd. Oblast jeho výuky je spjata s&nbsp;jeho výzkumnými zájmy a to zejména se zdravotní informací a zdravotnickou informatikou. V&nbsp;těchto oblastech také vede disertační práce.<ref name="profil" />
@@ Řádek 115: / Řádek 117: @@
 *[https://www.youtube.com/watch?v=X0Fd2OH6rQQ&fbclid=IwAR1smVqrMokgLzlMubgMIrW4srW7hpuaXh-yBS6tieKIzFD9IfRM_PllESA https://www.youtube.com/watch?v=X0Fd2OH6rQQ&fbclid=IwAR1smVqrMokgLzlMubgMIrW4srW7hpuaXh-yBS6tieKIzFD9IfRM_PllESA] - Rozhovor s Peterem Bathem jako hostem na turecké podnikatelské soutěži "Bir FIKRIN mi VAR?"
 {{DEFAULTSORT:Bath, Peter A.}}
 [[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 '''Informační chování'''
-Ačkoliv se Peter Bath věnuje širokému spektru témat informační vědy, lékařství a jakožto biolog i chemii (viz sekce&nbsp;vzdělání), největší přínos má na poli informačního chování a potřeb. Pokud porovnáme míru citovanosti dokumentů&nbsp;mezi google scholar a web of science, najdeme na prvních příčkách několik studií věnovaných informačnímu chování pacientek s&nbsp;karcinomem prsu, stejně tak jako chování jejich příbuzných.<ref>Peter A Bath. Google Scholar [online]. 2019 [cit. 17.5.2019]. Dostupné z: https://scholar.google.co.uk/citations?user=-ExSN_IAAAAJ&hl=en</ref> V&nbsp;nejcitovanější z&nbsp;nich, ve spolupráci s&nbsp;doktorkou Charlotte E. Rees a publikované roku 2000 v&nbsp;Journal of advanced nursing, se věnuje posuzování literatury vyšlé mezi lety 1988 a 1998&nbsp;zabývající&nbsp;se informačními potřebami a preferencemi zdrojů žen s&nbsp;diagnostikovaným karcinomem prsu a členy jejich rodin.<ref>REES, Charlotte and Peter BATH. The information needs and source preferences of women with breast cancer and their family members: a review of the literature published between 1988 and 1998. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Apr 2000, 31(4), 833-841 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x</ref> Při kritickém porovnání literatury došli Peter Bath a Charlotte Rees k&nbsp;zjištění, že i přes nedostatky v&nbsp;metodologii je možné vyvodit několik závěrů. Tyto jsou: informační potřeby pacientek se v&nbsp;průběhu nemoci mění, informační potřeby mají taktéž členové rodiny,&nbsp;pacientky spolu s&nbsp;příbuznými pak v&nbsp;čase diagnózy preferují jako zdroj informací pracovníky nemocnice. Výsledky studie mají význam i pro praxi doktorů, neboť studie tvrdí, že pacientky bývají často nespokojené s obdrženými&nbsp;informacemi, a taktéž rodinní příslušníci se cítí být ignorováni.
+Ačkoliv se Peter Bath věnuje širokému spektru témat informační vědy, lékařství a jakožto biolog i chemii (viz sekce&nbsp;vzdělání), největší přínos má na poli informačního chování a potřeb. Pokud porovnáme míru citovanosti dokumentů&nbsp;mezi google scholar a web of science, najdeme na prvních příčkách několik studií věnovaných informačnímu chování pacientek s&nbsp;karcinomem prsu, stejně tak jako chování jejich příbuzných.<ref>Peter A Bath. Google Scholar [online]. 2019 [cit. 17.5.2019]. Dostupné z: https://scholar.google.co.uk/citations?user=-ExSN_IAAAAJ&hl=en</ref> V&nbsp;nejcitovanější z&nbsp;nich, ve spolupráci s&nbsp;doktorkou Charlotte E. Rees a publikované roku 2000 v&nbsp;Journal of advanced nursing, se věnuje posuzování literatury vyšlé mezi lety 1988 a 1998&nbsp;zabývající&nbsp;se informačními potřebami a preferencemi zdrojů žen s&nbsp;diagnostikovaným karcinomem prsu a členy jejich rodin.<ref>REES, Charlotte and Peter BATH. The information needs and source preferences of women with breast cancer and their family members: a review of the literature published between 1988 and 1998. ''Journal of advanced nursing'' [online]. Wiley. Apr 2000, 31(4), 833-841 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x</ref> Při kritickém porovnání literatury došli Peter Bath a Charlotte Rees k&nbsp;zjištění, že i přes nedostatky v&nbsp;metodologii je možné vyvodit několik závěrů. Tyto jsou: informační potřeby pacientek se v&nbsp;průběhu nemoci mění, informační potřeby mají taktéž členové rodiny,&nbsp;pacientky spolu s&nbsp;příbuznými pak v&nbsp;čase diagnózy preferují jako zdroj informací pracovníky nemocnice. Výsledky studie mají význam i pro praxi doktorů, neboť studie tvrdí, že pacientky bývají často nespokojené s obdrženými&nbsp;informacemi, a taktéž rodinní příslušníci se cítí být ignorováni.
-Ve stejném časopisu pak v&nbsp;roce 1998 vyšla studie zaměřená na informační obavy partnerů pacientek.<ref>REES, Charlotte, BATH, Peter and Mari LLOYD-WILLIAMS. The information concerns of spouses of women with breast cancer: patients' and spouses' perspective. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Dec 1998, 28(6), 1249-1258 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x</ref> Studie měla formu diskuzí s&nbsp;výzkumnou skupinou rozdělenou do čtyř podskupin. Tyto rozhovory pak byly přepsány a analyzovány. Provedená&nbsp;analýza následně prošla evaluací účastníků, přičemž&nbsp;výsledkem bylo zjištění vysoké míry individuality a nedostatečné ohledy k&nbsp;informačním potřebám partnerů ze stran pracovníků nemocnic. V&nbsp;roce 2000 vydal Společně s&nbsp;doktorkou Reesovou studii, tentokrát v&nbsp;časopise Cancer nursing, zaměřenou na informační potřeby dospělých dcer pacientek s&nbsp;rakovinou prsu. Výzkum formou dotazníku sledoval informační tok&nbsp;mezi pacientkami a jejich dcerami.<ref>REES, Charlotte and Peter BATH. Meeting the information needs of adult daughters of women with early breast cancer – Patients and health care proffesionals as information providers. Cancer nursing [online]. Lippincot Williams & Wilkins. Feb 2000, 23(1), 71-79 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1097/00002820-200002000-00012. Dostupné z: https://oce.ovid.com/article/00002820-200002000-00012/HTML</ref> Ve výsledku studie se ukázalo, že ve většině případů byla komunikace mezi příbuznými&nbsp;na dobré úrovni a pouze několik dcer mělo dojem, že se poskytování informací&nbsp;matka vyhýbá. Hlavním zjištěním ovšem bylo, že dcery pacientek nebyly informačně zcela uspokojeny a drtivá většina dcer pak hledala další zdroje informací – zejména masmédia a lékaře.
+Ve stejném časopisu pak v&nbsp;roce 1998 vyšla studie zaměřená na informační obavy partnerů pacientek.<ref>REES, Charlotte, BATH, Peter and Mari LLOYD-WILLIAMS. The information concerns of spouses of women with breast cancer: patients' and spouses' perspective. ''Journal of advanced nursing'' [online]. Wiley. Dec 1998, 28(6), 1249-1258 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x</ref> Studie měla formu diskuzí s&nbsp;výzkumnou skupinou rozdělenou do čtyř podskupin. Tyto rozhovory pak byly přepsány a analyzovány. Provedená&nbsp;analýza následně prošla evaluací účastníků, přičemž&nbsp;výsledkem bylo zjištění vysoké míry individuality a nedostatečné ohledy k&nbsp;informačním potřebám partnerů ze stran pracovníků nemocnic. V&nbsp;roce 2000 vydal Společně s&nbsp;doktorkou Reesovou studii, tentokrát v&nbsp;časopise Cancer nursing, zaměřenou na informační potřeby dospělých dcer pacientek s&nbsp;rakovinou prsu. Výzkum formou dotazníku sledoval informační tok&nbsp;mezi pacientkami a jejich dcerami.<ref>REES, Charlotte and Peter BATH. Meeting the information needs of adult daughters of women with early breast cancer – Patients and health care proffesionals as information providers. ''Cancer nursing'' [online]. Lippincot Williams & Wilkins. Feb 2000, 23(1), 71-79 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1097/00002820-200002000-00012. Dostupné z: https://oce.ovid.com/article/00002820-200002000-00012/HTML</ref> Ve výsledku studie se ukázalo, že ve většině případů byla komunikace mezi příbuznými&nbsp;na dobré úrovni a pouze několik dcer mělo dojem, že se poskytování informací&nbsp;matka vyhýbá. Hlavním zjištěním ovšem bylo, že dcery pacientek nebyly informačně zcela uspokojeny a drtivá většina dcer pak hledala další zdroje informací – zejména masmédia a lékaře.
-Studie z roku 2001 ve spolupráci s&nbsp;Myfanwy M. Daviesovou se naopak zabývá informačními obavami somálských žen v&nbsp;době těhotenství.<ref>DAVIES, Myfanwy and Peter BATH. The maternity information concerns of Somali women in the United Kingdom. Journal of advanced nursing [online]. Blackwell science Ltd.. Oct 2001, 36(2), 237-245 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x</ref> Jejím cílem bylo mimo jiné více porozumět informačním potřebám etnických skupin. Studie byla provedena metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly rovněž přepsány a analyzovány. Závěr studie shledává komunikaci mezi pracovníky v&nbsp;zdravotnictví a pacientkami jako špatnou, což se negativně projevuje v&nbsp;uspokojení informačních potřeb žen.
+Studie z roku 2001 ve spolupráci s&nbsp;Myfanwy M. Daviesovou se naopak zabývá informačními obavami somálských žen v&nbsp;době těhotenství.<ref>DAVIES, Myfanwy and Peter BATH. The maternity information concerns of Somali women in the United Kingdom. ''Journal of advanced nursing'' [online]. Blackwell science Ltd.. Oct 2001, 36(2), 237-245 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x</ref> Jejím cílem bylo mimo jiné více porozumět informačním potřebám etnických skupin. Studie byla provedena metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly rovněž přepsány a analyzovány. Závěr studie shledává komunikaci mezi pracovníky v&nbsp;zdravotnictví a pacientkami jako špatnou, což se negativně projevuje v&nbsp;uspokojení informačních potřeb žen.
 '''Lékařská informatika'''
-Peter Bath se na tomto poli věnuje zejména vztahu personálu k&nbsp;informačním technologiím. V&nbsp;článku z&nbsp;roku 2008, který vyšel v&nbsp;časopise Journal of Information Science<ref>BATH, Peter A.. Health informatics: current issues and challenges. Journal of information science [online]. Sage publications. Aug 2008, 34(4), 501-518 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/0165551508092267. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0165551508092267</ref>, podtrhuje unikátnost zdravotnictví, což se musí projevit při navrhování informačních technologií a systémů&nbsp;určených&nbsp;této sféře. Zdůrazňuje, že při vyvíjení musí být zohledňovány potřeby uživatelů a ti by tudíž měli být v&nbsp;procesu vývoje přítomni. V&nbsp;článku uvedl některé z&nbsp;velkých výzev lékařské informatiky, jmenovitě financování, neochota (např. z důvodu nedostatečnému porozumění logiky za systémy na podporu rozhodování) a nedostatečné využití technologií personálem, zabezpečení dat, jejich kvalita a nekompatibilita technologií. Načrtává ovšem i příležitosti: podpora stárnoucí populace a zmírnění digitální propasti.
+Peter Bath se na tomto poli věnuje zejména vztahu personálu k&nbsp;informačním technologiím. V&nbsp;článku z&nbsp;roku 2008, který vyšel v&nbsp;časopise Journal of Information Science<ref>BATH, Peter A.. Health informatics: current issues and challenges. ''Journal of information science'' [online]. Sage publications. Aug 2008, 34(4), 501-518 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/0165551508092267. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0165551508092267</ref>, podtrhuje unikátnost zdravotnictví, což se musí projevit při navrhování informačních technologií a systémů&nbsp;určených&nbsp;této sféře. Zdůrazňuje, že při vyvíjení musí být zohledňovány potřeby uživatelů a ti by tudíž měli být v&nbsp;procesu vývoje přítomni. V&nbsp;článku uvedl některé z&nbsp;velkých výzev lékařské informatiky, jmenovitě financování, neochota (např. z důvodu nedostatečnému porozumění logiky za systémy na podporu rozhodování) a nedostatečné využití technologií personálem, zabezpečení dat, jejich kvalita a nekompatibilita technologií. Načrtává ovšem i příležitosti: podpora stárnoucí populace a zmírnění digitální propasti.
-Chování personálu k&nbsp;informačním zdrojům zkoumá studie vydaná v&nbsp;Health Informatics Journal roku 2009.<ref>AYATOLLAHI, Haleh, BATH, Peter and Steve GOODACRE. Paper-based versus computer-based records in the emergency department: Staff preferences, expectations, and concerns. Health informatics journal [online]. Sage publications. Sep 2009, 15(3), 199-211 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458209337433. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458209337433</ref> Kvalitativní studie formou 34 hloubkových rozhovorů odhalila faktory, které vedou personál k volbě mezi&nbsp;tištěným&nbsp;a&nbsp;elektronickým&nbsp;zdrojem informací. &nbsp;Obavy z&nbsp;používání&nbsp;digitálních technologií&nbsp;mohou pramenit z&nbsp;úrovně&nbsp;znalosti práce na počítači a technických&nbsp;aspektů&nbsp;systémů. Administrativní personál má ovšem pozitivnější vztah k&nbsp;technologiím než kliničtí lékaři. Formou strukturovaných anonymních dotazníků proběhla studie zveřejněná v&nbsp;roce 2012 v&nbsp;Health Information Journal zkoumající přijetí informačních technologií zdravotnickými profesionály.<ref>KETIKIDIS, Panayiotis, DIMITROVSKI, Tomislav, LAZURAS, Lambros and Peter BATH. Acceptance of health information technology in health professionals: An application of the revised technology acceptance model. Health informatics journal [online]. Sage publications. Jun 2012, 18(2), 124-134 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458211435425. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458211435425</ref> Ta se zabývala validitou ukazatele TAM (technology acceptance model) používaném při posouzení vnímání a přijetí technologií. Autoři studie došli k&nbsp;závěru, že k&nbsp;posuzování je vhodnější použít modifikovaný ukazatel TAM2. Dále konstatují, že je potřeba vytvořit podnikovou kulturu motivující personál k&nbsp;využití ICT a vzdělávat pracovníky v&nbsp;jeho použití.
+Chování personálu k&nbsp;informačním zdrojům zkoumá studie vydaná v&nbsp;Health Informatics Journal roku 2009.<ref>AYATOLLAHI, Haleh, BATH, Peter and Steve GOODACRE. Paper-based versus computer-based records in the emergency department: Staff preferences, expectations, and concerns. ''Health informatics journal'' [online]. Sage publications. Sep 2009, 15(3), 199-211 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458209337433. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458209337433</ref> Kvalitativní studie formou 34 hloubkových rozhovorů odhalila faktory, které vedou personál k volbě mezi&nbsp;tištěným&nbsp;a&nbsp;elektronickým&nbsp;zdrojem informací. &nbsp;Obavy z&nbsp;používání&nbsp;digitálních technologií&nbsp;mohou pramenit z&nbsp;úrovně&nbsp;znalosti práce na počítači a technických&nbsp;aspektů&nbsp;systémů. Administrativní personál má ovšem pozitivnější vztah k&nbsp;technologiím než kliničtí lékaři. Formou strukturovaných anonymních dotazníků proběhla studie zveřejněná v&nbsp;roce 2012 v&nbsp;Health Information Journal zkoumající přijetí informačních technologií zdravotnickými profesionály.<ref>KETIKIDIS, Panayiotis, DIMITROVSKI, Tomislav, LAZURAS, Lambros and Peter BATH. Acceptance of health information technology in health professionals: An application of the revised technology acceptance model. ''Health informatics journal'' [online]. Sage publications. Jun 2012, 18(2), 124-134 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458211435425. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458211435425</ref> Ta se zabývala validitou ukazatele TAM (technology acceptance model) používaném při posouzení vnímání a přijetí technologií. Autoři studie došli k&nbsp;závěru, že k&nbsp;posuzování je vhodnější použít modifikovaný ukazatel TAM2. Dále konstatují, že je potřeba vytvořit podnikovou kulturu motivující personál k&nbsp;využití ICT a vzdělávat pracovníky v&nbsp;jeho použití.
 == Úspěchy&nbsp; ==
-V&nbsp;roce 2018 byla Informační škola Univerzity v&nbsp;Sheffieldu pod vedením profesora Batha vyhlášena nejlepším oborovým pracovištěm na celosvětové úrovni.<ref>QS Top Universities.  Library & Information Management [online]. ©2019 [cit. 17.5.2019]. Dostupné z: https://www.topuniversities.com/university-rankings/university-subject-rankings/2018/library-information-management</ref> Hodnocení QS World University Rankings přitom bralo v&nbsp;potaz vliv instituce a reputaci v&nbsp;akademické sféře skrze míru citovanosti a ukazatele jako h-index. Reputaci má pracoviště vysokou, zejména díky inovativní formě výuky a kvalitní výzkumné činnosti.
+V&nbsp;roce 2018 byla Informační škola Univerzity v&nbsp;Sheffieldu pod vedením profesora Batha vyhlášena nejlepším oborovým pracovištěm na celosvětové úrovni.<ref>QS Top Universities.  ''Library & Information Management'' [online]. ©2019 [cit. 17.5.2019]. Dostupné z: https://www.topuniversities.com/university-rankings/university-subject-rankings/2018/library-information-management</ref> Hodnocení QS World University Rankings přitom bralo v&nbsp;potaz vliv instituce a reputaci v&nbsp;akademické sféře skrze míru citovanosti a ukazatele jako h-index. Reputaci má pracoviště vysokou, zejména díky inovativní formě výuky a kvalitní výzkumné činnosti.
 == Publikace&nbsp;&nbsp; ==

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 == Vzdělání&nbsp; ==
-Peter Bath nejprve vystudoval aplikovanou biologii na University of Wales, ze které dostal první akademický titul BSc (Bachelor of Science, bakalářský titul používaný v&nbsp;anglosaském světě). Ke konci těchto studií se u něj rozvinul zájem o informační vědu, zejména co se týče problematiky a otázek zasahujících do zdravotnictví. Rozhodl se proto studovat Informační studia na Univerzitě v&nbsp;Sheffieldu, kde získal titul MSc (Master of Science). Doktorskou práci psal na téma zacházení s&nbsp;chemickými strukturami, a to pod dohledem profesora Petera Willetta a doktora Franka Allena. Profesorem byl jmenován v&nbsp;roce 2013.<ref>Professor Peter Bath. The University of Sheffield: Information School [online]. 2019 [cit. 17.5.2019]. Dostupné z: https://www.sheffield.ac.uk/is/staff/bath</ref>
+Peter Bath nejprve vystudoval aplikovanou biologii na University of Wales, ze které dostal první akademický titul BSc (Bachelor of Science, bakalářský titul používaný v&nbsp;anglosaském světě). Ke konci těchto studií se u něj rozvinul zájem o informační vědu, zejména co se týče problematiky a otázek zasahujících do zdravotnictví. Rozhodl se proto studovat Informační studia na Univerzitě v&nbsp;Sheffieldu, kde získal titul MSc (Master of Science). Doktorskou práci psal na téma zacházení s&nbsp;chemickými strukturami, a to pod dohledem profesora Petera Willetta a doktora Franka Allena. Profesorem byl jmenován v&nbsp;roce 2013.<ref name="profil">Professor Peter Bath. The University of Sheffield: Information School [online]. 2019 [cit. 17.5.2019]. Dostupné z: https://www.sheffield.ac.uk/is/staff/bath</ref>
 == Kariéra&nbsp; ==
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 *Vedení disertačních prací v&nbsp;oblasti zdravotní informatiky
-V&nbsp;letech 2003-2004 byl členem podvýboru pro řízení výzkumu na vysokých školách a členem pracovní skupiny na univerzitě v&nbsp;Sheffieldu, která se zabývá monitorováním projektů z&nbsp;oblasti výzkumů zdravotní péče. V letech 2007-2013 poté zastával funkci zástupce v&nbsp;etické komisi pro výzkum na fakultě sociálních věd. Oblast jeho výuky je spjata s&nbsp;jeho výzkumnými zájmy a to zejména se zdravotní informací a zdravotnickou informatikou. V&nbsp;těchto oblastech také vede disertační práce.
+V&nbsp;letech 2003-2004 byl členem podvýboru pro řízení výzkumu na vysokých školách a členem pracovní skupiny na univerzitě v&nbsp;Sheffieldu, která se zabývá monitorováním projektů z&nbsp;oblasti výzkumů zdravotní péče. V letech 2007-2013 poté zastával funkci zástupce v&nbsp;etické komisi pro výzkum na fakultě sociálních věd. Oblast jeho výuky je spjata s&nbsp;jeho výzkumnými zájmy a to zejména se zdravotní informací a zdravotnickou informatikou. V&nbsp;těchto oblastech také vede disertační práce.<ref name="profil" />
 == Aktivity&nbsp; ==

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 |pracoviste = Sheffield Institute for Studies on Ageing, Department of Information Studies|znamy_diky = lékařská informatika, informační chování, zdravotnické informační systémy|oceneni = -}}
-Profesor '''Peter Bath''' je informačním vědcem, ale také vysokoškolským pedagogem a ředitelem Informační školy při univerzitě v&nbsp;Sheffieldu. Jako vědec se pohybuje v&nbsp;oblasti průniku informační vědy, informatiky a zdravotnictví. Je autorem řady dlouhodobých studií v&nbsp;oblasti informačního chování a potřeb pacientů, zejména starší věkové kategorie.
+Profesor '''Peter Bath''' je informačním vědcem, ale také vysokoškolským pedagogem a ředitelem Informační školy při univerzitě v&nbsp;Sheffieldu. Jako vědec se pohybuje v&nbsp;oblasti průniku informační vědy, informatiky a zdravotnictví. Je autorem i spoluautorem&nbsp;řady dlouhodobých studií v&nbsp;oblasti informačního chování a potřeb pacientů, zejména starší věkové kategorie.
 == Vzdělání&nbsp; ==
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 '''Informační chování'''
-Ačkoliv se Peter Bath věnuje širokému spektru témat informační vědy, lékařství a jakožto biolog i chemii (viz sekce vzdělání), největší přínos má na poli informačního chování a potřeb. Pokud porovnáme míru citovanosti studií mezi google scholar a web of science, najdeme na prvních příčkách několik studií věnovaných informačnímu chování pacientek s&nbsp;karcinomem prsu, stejně tak jako chování jejich příbuzných. V&nbsp;nejcitovanější z&nbsp;nich, ve spolupráci s&nbsp;doktorkou Charlotte E. Rees a publikované roku 2000 v&nbsp;Journal of advanced nursing, se věnuje posuzování literatury vyšlé mezi lety 1988 a 1998 a zabývajícím se informačními potřebami a preferencemi zdrojů žen s&nbsp;diagnostikovaným karcinom prsu a členy jejich rodin.<ref>REES, Charlotte and Peter BATH. The information needs and source preferences of women with breast cancer and their family members: a review of the literature published between 1988 and 1998. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Apr 2000, 31(4), 833-841 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x</ref> Při kritickém porovnání literatury došli Peter Bath a Charlotte Rees k&nbsp;zjištění, že i přes nedostatky v&nbsp;metodologii je možné vyvodit několik závěrů. Tyto jsou: informační potřeby pacientek se v&nbsp;průběhu nemoci mění, informační potřeby mají taktéž členové rodiny a pacientky spolu s&nbsp;příbuznými v&nbsp;čase diagnózy preferují jako zdroj informací pracovníky nemocnice. Výsledky studie mají význam i pro praxi doktorů, neboť studie tvrdí, že pacientky bývají často nespokojené s obdrženými&nbsp;informacemi, a taktéž rodinní příslušníci se cítí být ignorováni. Ve stejném časopisu pak v&nbsp;roce 1998 vyšla studie zaměřená na informační obavy partnerů pacientek.<ref>REES, Charlotte, BATH, Peter and Mari LLOYD-WILLIAMS. The information concerns of spouses of women with breast cancer: patients' and spouses' perspective. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Dec 1998, 28(6), 1249-1258 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x</ref> Studie měla formu diskuzí s&nbsp;výzkumnou skupinou rozdělenou do čtyř podskupin. Tyto rozhovory pak byly přepsány a analyzovány. Výsledná analýza následně prošla evaluací účastníků. Výsledkem bylo zjištění vysoké míry individuality a nedostatečné ohledy k&nbsp;informačním potřebám partnerů ze stran pracovníků nemocnic. V&nbsp;roce 2000 vydal Společně s&nbsp;doktorkou Reesovou studii, tentokrát v&nbsp;časopise Cancer nursing, zaměřenou na informační potřeby dospělých dcer pacientek s&nbsp;rakovinou prsu. Výzkum formou dotazníku sledoval informační tok, interakci, mezi pacientkami a dcerami.<ref>REES, Charlotte and Peter BATH. Meeting the information needs of adult daughters of women with early breast cancer – Patients and health care proffesionals as information providers. Cancer nursing [online]. Lippincot Williams & Wilkins. Feb 2000, 23(1), 71-79 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1097/00002820-200002000-00012. Dostupné z: https://oce.ovid.com/article/00002820-200002000-00012/HTML</ref> Ve výsledku studie se ukázalo, že ve většině případů byla komunikace mezi ženami na dobré úrovni a pouze několik dcer mělo dojem, že se odpovědi matka vyhýbá. Hlavním zjištěním ovšem bylo, že dcery pacientek nebyly informačně zcela uspokojeny a drtivá většina dcer pak hledala další zdroje informací – masmédia a lékaře.
+Ačkoliv se Peter Bath věnuje širokému spektru témat informační vědy, lékařství a jakožto biolog i chemii (viz sekce&nbsp;vzdělání), největší přínos má na poli informačního chování a potřeb. Pokud porovnáme míru citovanosti dokumentů&nbsp;mezi google scholar a web of science, najdeme na prvních příčkách několik studií věnovaných informačnímu chování pacientek s&nbsp;karcinomem prsu, stejně tak jako chování jejich příbuzných. V&nbsp;nejcitovanější z&nbsp;nich, ve spolupráci s&nbsp;doktorkou Charlotte E. Rees a publikované roku 2000 v&nbsp;Journal of advanced nursing, se věnuje posuzování literatury vyšlé mezi lety 1988 a 1998&nbsp;zabývající&nbsp;se informačními potřebami a preferencemi zdrojů žen s&nbsp;diagnostikovaným karcinomem prsu a členy jejich rodin.<ref>REES, Charlotte and Peter BATH. The information needs and source preferences of women with breast cancer and their family members: a review of the literature published between 1988 and 1998. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Apr 2000, 31(4), 833-841 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x</ref> Při kritickém porovnání literatury došli Peter Bath a Charlotte Rees k&nbsp;zjištění, že i přes nedostatky v&nbsp;metodologii je možné vyvodit několik závěrů. Tyto jsou: informační potřeby pacientek se v&nbsp;průběhu nemoci mění, informační potřeby mají taktéž členové rodiny,&nbsp;pacientky spolu s&nbsp;příbuznými pak v&nbsp;čase diagnózy preferují jako zdroj informací pracovníky nemocnice. Výsledky studie mají význam i pro praxi doktorů, neboť studie tvrdí, že pacientky bývají často nespokojené s obdrženými&nbsp;informacemi, a taktéž rodinní příslušníci se cítí být ignorováni.
 Studie z roku 2001 ve spolupráci s&nbsp;Myfanwy M. Daviesovou se naopak zabývá informačními obavami somálských žen v&nbsp;době těhotenství.<ref>DAVIES, Myfanwy and Peter BATH. The maternity information concerns of Somali women in the United Kingdom. Journal of advanced nursing [online]. Blackwell science Ltd.. Oct 2001, 36(2), 237-245 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x</ref> Jejím cílem bylo mimo jiné více porozumět informačním potřebám etnických skupin. Studie byla provedena metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly rovněž přepsány a analyzovány. Závěr studie shledává komunikaci mezi pracovníky v&nbsp;zdravotnictví a pacientkami jako špatnou, což se negativně projevuje v&nbsp;uspokojení informačních potřeb žen.
@@ Řádek 41: / Řádek 43: @@
 '''Lékařská informatika'''
-Peter Bath se na tomto poli věnuje zejména vztahu personálu k&nbsp;informačním technologiím. V&nbsp;článku z&nbsp;roku 2008, který vyšel v&nbsp;časopise Journal of Information Science<ref>BATH, Peter A.. Health informatics: current issues and challenges. Journal of information science [online]. Sage publications. Aug 2008, 34(4), 501-518 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/0165551508092267. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0165551508092267</ref>, podtrhuje unikátnost zdravotnictví, což se musí projevit při navrhování informačních technologií a systému určeným této sféře. Zdůrazňuje, že při vyvíjení musí být zohledňovány potřeby uživatelů a ti by tudíž měli být v&nbsp;procesu vývoje přítomni. V&nbsp;článku uvedl některé z&nbsp;velkých výzev lékařské informatiky, jmenovitě financování, neochota (např. z důvodu nedostatečnému porozumění logiky za systémy na podporu rozhodování) a nedostatečné využití technologií personálem, zabezpečení dat, jejich kvalita a nekompatibilita technologií. Načrtává ovšem i příležitosti: podpora stárnoucí populace a zmírnění digitální propasti.
+Peter Bath se na tomto poli věnuje zejména vztahu personálu k&nbsp;informačním technologiím. V&nbsp;článku z&nbsp;roku 2008, který vyšel v&nbsp;časopise Journal of Information Science<ref>BATH, Peter A.. Health informatics: current issues and challenges. Journal of information science [online]. Sage publications. Aug 2008, 34(4), 501-518 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/0165551508092267. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0165551508092267</ref>, podtrhuje unikátnost zdravotnictví, což se musí projevit při navrhování informačních technologií a systémů&nbsp;určených&nbsp;této sféře. Zdůrazňuje, že při vyvíjení musí být zohledňovány potřeby uživatelů a ti by tudíž měli být v&nbsp;procesu vývoje přítomni. V&nbsp;článku uvedl některé z&nbsp;velkých výzev lékařské informatiky, jmenovitě financování, neochota (např. z důvodu nedostatečnému porozumění logiky za systémy na podporu rozhodování) a nedostatečné využití technologií personálem, zabezpečení dat, jejich kvalita a nekompatibilita technologií. Načrtává ovšem i příležitosti: podpora stárnoucí populace a zmírnění digitální propasti.
-Chování personálu k&nbsp;informačním zdrojům zkoumá studie vydaná v&nbsp;Health Informatics Journal roku 2009.<ref>AYATOLLAHI, Haleh, BATH, Peter and Steve GOODACRE. Paper-based versus computer-based records in the emergency department: Staff preferences, expectations, and concerns. Health informatics journal [online]. Sage publications. Sep 2009, 15(3), 199-211 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458209337433. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458209337433</ref> Kvalitativní studie formou 34 hloubkových rozhovorů odhalila faktory, které vedou personál k volbě&nbsp;využití tištěného, či elektronického zdroje informací. Například obavy z&nbsp;použití digitálních technologie mohou pramenit úroveň znalosti práce na počítači a technické aspekty systémů. Administrativní personál má pozitivnější vztah k&nbsp;technologiím než klinický. Formou strukturovaných anonymních dotazníků proběhla studie zveřejněná v&nbsp;roce 2012 v&nbsp;Health Information Journal<ref>KETIKIDIS, Panayiotis, DIMITROVSKI, Tomislav, LAZURAS, Lambros and Peter BATH. Acceptance of health information technology in health professionals: An application of the revised technology acceptance model. Health informatics journal [online]. Sage publications. Jun 2012, 18(2), 124-134 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458211435425. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458211435425</ref> zkoumající přijetí informačních technologií zdravotnickými profesionály. Ta se zabývala validitou ukazatele TAM (technology acceptance model) používaném při posouzení vnímání a přijetí technologií. Autoři studie došli k&nbsp;závěru, že k&nbsp;posuzování je vhodnější použít modifikovaný ukazatel TAM2. Dále konstatují, že je potřeba vytvořit podnikovou kulturu motivující personál k&nbsp;využití ICT a vzdělávat pracovníky v&nbsp;jeho použití.
+Chování personálu k&nbsp;informačním zdrojům zkoumá studie vydaná v&nbsp;Health Informatics Journal roku 2009.<ref>AYATOLLAHI, Haleh, BATH, Peter and Steve GOODACRE. Paper-based versus computer-based records in the emergency department: Staff preferences, expectations, and concerns. Health informatics journal [online]. Sage publications. Sep 2009, 15(3), 199-211 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458209337433. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458209337433</ref> Kvalitativní studie formou 34 hloubkových rozhovorů odhalila faktory, které vedou personál k volbě mezi&nbsp;tištěným&nbsp;a&nbsp;elektronickým&nbsp;zdrojem informací. &nbsp;Obavy z&nbsp;používání&nbsp;digitálních technologií&nbsp;mohou pramenit z&nbsp;úrovně&nbsp;znalosti práce na počítači a technických&nbsp;aspektů&nbsp;systémů. Administrativní personál má ovšem pozitivnější vztah k&nbsp;technologiím než kliničtí lékaři. Formou strukturovaných anonymních dotazníků proběhla studie zveřejněná v&nbsp;roce 2012 v&nbsp;Health Information Journal zkoumající přijetí informačních technologií zdravotnickými profesionály.<ref>KETIKIDIS, Panayiotis, DIMITROVSKI, Tomislav, LAZURAS, Lambros and Peter BATH. Acceptance of health information technology in health professionals: An application of the revised technology acceptance model. Health informatics journal [online]. Sage publications. Jun 2012, 18(2), 124-134 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458211435425. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458211435425</ref> Ta se zabývala validitou ukazatele TAM (technology acceptance model) používaném při posouzení vnímání a přijetí technologií. Autoři studie došli k&nbsp;závěru, že k&nbsp;posuzování je vhodnější použít modifikovaný ukazatel TAM2. Dále konstatují, že je potřeba vytvořit podnikovou kulturu motivující personál k&nbsp;využití ICT a vzdělávat pracovníky v&nbsp;jeho použití.
 == Úspěchy&nbsp; ==