Kovarovap v 27. 8. 2014, 10:49

2014-08-27T10:49:12Z

Michal Klajban: 20 revizí: IMPORT P: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:54:52Z

20 revizí: IMPORT P: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Nová stránka

-- [[Uživatel:Kresta|Kresta]] 17:54, 24. 6. 2008 (CEST)

== Charakteristika ==

Termín personalizace se používá k vyjádření možnosti danou stránku, portál či katalog přizpůsobovat svým potřebám. Může se jednat o jednoduchou personalizaci v podobě změny používané barevné škály až po komplexní přizpůsobení, které umožní přidávat prvky a funkce dle našich požadavků a představ.

== Možnosti personalizace ==

Každý uživatel má představu o tom, které informace a funkce jsou pro něj přínosné a které chce využívat. Každému vyhovuje něco jiného, někdo upřednostňuje výrazné barvy, jiný zase funkční a ryze praktický přístup. Právě z těchto důvodů začaly některé webové služby nabízet možnost personalizace obsahu a vzhledu tak, aby zaujaly, případně aby si udržely své uživatele. Průkopníky v masovějším rozšíření personalizace se staly zřejmě univerzální portály typu [http://www.yahoo.com Yahoo], [http://www.google.cz Google], [http://www.seznam.cz Seznam] apod. Časem se možnosti personalizace začaly šířít i mezi další weby, portály a stránky. Již dříve byly některé prvky personalizace používány v systémech, které vyžadovaly registraci, jednalo se například o komerční databáze dostupné online přes webové rozhraní apod.

== Identifikace uživatele ==

Personalizace je téměř vždy podmíněna registrací a přihlášením uživatele tak, aby se dalo identifikovat o jakého uživatele se jedná a dle jeho preferencí vzhled systému (katalogu, stránek) nastavit. Uživatel se tak může přihlašovat z více míst a různých platforem. Existují samozřejmě i způsoby, jak identifikovat uživatele tak, aby nebylo vyžadováno přihlášení, nicméně tyto způsoby mají svá jistá omezení (např. bezpečnostní).

Rovněž existují snahy na používání jednotného nástroje, jakými je např. [http://www.openid.net OpenID]. Tato služba nabízí možnost jediné, snadno použitelné digitální identity využitelné napříč Internetem. OpenID eliminuje potřebu mít několik různých uživatelských jmen pro každou webovou službu zvlášť a umožňuje používat jedinou univerzální.

Systém po identifikaci uživatele zobrazí webové rozhraní tak, jak si jej uživatel nastavil a případně zobrazí pouze ty komponenty, mezi které lze zahrnout moduly poskytující jednotlivé funkce, či informace, které uživatel vyžaduje.

== Úroveň personalizace ==

Nejjednodušší formy personalizace typicky přinášejí pouze výběr z různých předpřipravených skinů (grafických podob) prezentace informací. Uživatel v podstatě mění pouze barevná schémata, ikony a grafické ztvárnění dalších prvků.

Pokročilejší úrovní personalizace je možnost manipulovat přímo s obsahem stránek, např. skrývat některé informace či naopak přidávat informace (i z jiných zdrojů), zapínat a vypínat funkční bloky/moduly a nastavovat jejich umístění na stránce. Takovým konkrétním příkladem může být v katalogu OPAC nastavení modulu pokročilého vyhledávání jako primárního prvku na stránce, dále si nechat zobrazovat nové přírůstky ve sbírce (např. posledních 10 nových...), nechat si zobrazit obsah uživatelovy schránky s oblíbenými tituly, ale také vyvolat okno pro interaktivní komunikaci s knihovníkem (např. formou chatu). Na stránce dále může být zobrazen stav rezervací, ale také výpis několika posledních komentářů z fóra, kde čtenáři detektivek doporučují zajímavé tituly (jelikož náš uživatel je vášnivým čtenářem detektivek). Uživatel tak po přihlášení má okamžitě k dispozici ty informace, které jsou pro něj atraktivní a které si sám nastavil a rozmístil dle svých preferencí.

Taková upravená stránka v prohlížeči už může být pro uživatele velmi užitečným nástrojem, z personalizace pak samozřejmě těží i samotná knihovna (katalog, informační portál) díky vyšší návštěvnosti, resp. schopnosti udržet si aktivní komunitu uživatelů, kteří se budou rádi vracet.

== Personalizace v prostředí knihovních systémů ==

Knihovny mohou s výhodou využít personalizaci na svých webových stránkách a OPAC katalozích jako účinný prostředek, který nabízí čtenářům možnost upravit si vzhled a prvky rozhraní dle svých potřeb. Tímto nástrojem osloví zejména častějsí uživatele, kteří využívají služby knihoven aktivněji a tento nabízený způsob dokáží ocenit a využít. Nesmí se však zapomínat ani na uživatele z opačné strany, kteří využívají moderní OPAC knihovny sporadicky a jejich jediným cílem je rychle a efektivně nalézt požadovaný dokument. Pro ně nemá pokročilá personalizace smysl, naopak je nutné vytvořit jednoduchý, přímočarý, avšak velmi použitelný nástroj, pomocí kterého se doberou kýženého výsledku. V těchto případech je preferováno snadné a přehledné rozhraní s minimem nadstandardních funkcí, které provede uživatele skrze vyhledávací proces a poskytne mu v nekomplikované formě výsledky, vždy však s cestou, jak využít i rozšířené funkce.

== Inteligentní a učící se personalizace ==

Zajímavým se jeví možnost použítí učících se systémů na základě umělé inteligence, které jsou schopny opakovaně se vracejícímu uživateli postupně nabízet pokročilejší funkce s tím, jak roste uživatelova zkušenost a nároky s dobou, po kterou daný systém používá. Uživateli - začátečníkovi je nejprve nabídnut jednoduchý interface a po nějaké době na základě provedené analýzy používaných funkcí je mu automaticky nabídnuta možnost personalizace s doporučením na konkrétní moduly, prvky či funkce, které řeší jeho opakující se potřeby výhodněji než základní nabídka. Opět za nějakou dobu, kdy se uživatel s těmito nástroji seznámí a využívá je, systém na základě další analýzy chování uživatele a historie uživatelských dotazů (včetně analýzy výsledků) nabídku funkcí sám přizpůsobuje. Samozřejmostí je, aby se tato jakási umělá inteligence nabízející personalizaci dala na jedno kliknutí v případě uživatelova nezájmu zrušit, jinak by se celá věc mohla stát i kontraproduktivní.

== Personalizace založená na základě výsledků dotazů ==

Jak je naznačeno výše, učící se systém může sledovat a analyzovat uživatelovo chování a rovněž i dotazy a výsledky, které uživatel prostřednictvím rozhraní katalogu v knihovně hledá. Pomocí analýzy klíčových slov, sledování prokliků na zobrazené výsledky, výpůjček a dalších dat knihovna získává silný nástroj pro (nejen) následnou automatickou personalizaci, které lze nabízet uživatelům. Vyhledává-li uživatel často tituly na jedno téma, může mu systém upravit jeho rozhraní např. tím, že některá pole sloužící pro užší specifikaci již sám předvyplní apod.

== Přehled funkcí ==

Následující přehled uvádí některé funkce a vlastnosti, které může rozhraní OPACu moderní generace nabídnout uživatelům prostřednictvím personalizace:

* předvolba jednoduchého nebo pokročilého vyhledávání
* předvolba omezení kategorie vyhledávání
* jazyková mutace
* uživatelem definované rozmístění prvků a modulů na stránce
* zobrazení rozhraní pro přímou komunikaci s personálem knihovny (chat, webphone, instant messaging)
* upozorňovaní na novinky (nové tituly ve fondu) z kategorie uživatelova zájmu
* zobrazení doporučovaných titulů jinými čtenáři dle vybraných kategorií uživatelova zájmu
* zobrazení výsledků anket s možností hlasování
* omezení hledání (zůžení dotazu) dle předchozích dotazů nebo předvybraných kategorií a výsledků vyhledávání uživatelem
* vedení a správa rezervací / blokací
* vedení a správa oblíbených / sledovaných titulů
* změna barevných schémat rozhraní (skiny, ikony, grafický design)
* nastavení upozorňování uživatele e-mailem nebo SMS dle definovaných filtrů (např. když nová kniha oblíbeného autora byla zařazena do fondu a lze si ji vypůjčit)
* historie dotazů a výsledků do knihovního katalogu
* pracuje-li knihovna s elektronickými dokumenty, pak automatické doručování těchto dokumentů dle uživatelem definovaných kritérií
* využití a definice uživatelských RSS kanálů které může uživatel následně používat

== Rizika ==

Personalizace tedy může být užitečná, vždy je však nutné dlouze přemýšlet o tom, co návštěvníka motivuje k jejímu prozkoumání a následnému využívání. Lidé jsou však z principu líní a málo ochotní něco zjišťovat a nastavovat, proto je nutné volit míru personalizace tak, aby byla jednoduchá, přehledná a hlavně funkční ve smyslu, že bude pro uživatele přínosem. Pokud se však podaří výše zmíněné problémy vyřešit, personalizace se může se stát významnou konkurenční výhodou. I proto možnosti personalizace stále skrývají velký potenciál.

== Použité zdroje a odkazy ==

* OpenID: http://openid.net/
* BUREŠ, Jiří. RSS? RSS!. Interval.cz [online]. 4.3.2003 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: <http://interval.cz/clanky/rss-rss>. ISSN 1212-8651.
* ANTOŠ, David. Personalizace vrací úder. Lupa.cz [online]. 2006 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/personalizace-vraci-uder/>. ISSN 1213-0702

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 -- [[Uživatel:Kresta|Kresta]] 17:54, 24. 6. 2008 (CEST)
@@ Řádek 75: / Řádek 78: @@
 * BUREŠ, Jiří. RSS? RSS!. Interval.cz [online]. 4.3.2003 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: <http://interval.cz/clanky/rss-rss>. ISSN 1212-8651.
 * ANTOŠ, David. Personalizace vrací úder. Lupa.cz [online]. 2006 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/personalizace-vraci-uder/>. ISSN 1213-0702

Perzonalizace - Historie editací

Kovarovap v 27. 8. 2014, 10:49

Michal Klajban: 20 revizí: IMPORT P: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)