Pergamen - Historie editací

Michal Klajban: 4 revize: IMPORT P: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:54:44Z

4 revize: IMPORT P: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Ilona v 13. 6. 2010, 13:13

2010-06-13T13:13:08Z

Ilona v 4. 6. 2010, 18:11

2010-06-04T18:11:04Z

Ilona v 3. 6. 2010, 20:53

2010-06-03T20:53:14Z

Kovarovap: Založena nová stránka: '''Autor:''' Ilona Děchtěrenková

2010-05-08T20:47:35Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' Ilona Děchtěrenková

Nová stránka

'''Autor:''' Ilona Děchtěrenková

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 Výroba pergamenu byla složitá. Nejprve ho vyráběli mniši a od 13. století světští pergameníci. Zvířecí kůži nejprve zbavili chlupů či vlny. Potom ji tři až čtyři dny máčeli v hašeném vápně, propírali vodou a napínali do dřevěných rámů. V nich odstranili z kůže poslední zbytky nečistot. Potom se kůže sušily a potíraly křídou, olověnou nebo zinkovou bělobou rozdělanou v oleji a leštily se pemzou. Nakonec bylo na pergamen naneseno lepidlo nebo vosk, aby nedocházelo k rozpíjení inkoustu. Složitost výroby pergamenu byla důvodem jeho vysoké ceny na trhu.''[[#Literatura|[1, str. 39]]]
-Druhy pergamenu - v historii se rozlišují dva hlavní druhy pergamenu:
+==Druhy pergamenu==
 . Charta italika – připravovala se z ovčí a kozí kůže, používala se především na jihu Evropy. Vypracována byla jen masová strana kůže.
-. Charta theutonica – byla hrubší, vyráběla se z kůže telat, používala se ve střední a severní Evropě. Byla zpracována oboustranně. S úsporou pergamenu je spojeno slovo palimpsest.
+. Charta theutonica – byla hrubší, vyráběla se z kůže telat, používala se ve střední a severní Evropě. Byla zpracována oboustranně.
 Palimpsest - slovo řeckého původu, kterým se označují popsané pergameny, jež byly oškrábány a znovu popsány. Tímto způsobem, rozšířeným především v 5. až 7. století., se šetřil tento drahý psací materiál.''[[#Literatura|[1, str. 39]]]

← Starší verze		Verze z 4. 6. 2010, 18:11
Řádek 14:		Řádek 14:


−	==~~Charakteristiky~~==	+	==Charakteristika==
	Pergamen – jemně vydělaná ovčí, jehněčí, oslí, kozí nebo telecí kůže ''[[#Literatura\|[1, str. 37]]]		Pergamen – jemně vydělaná ovčí, jehněčí, oslí, kozí nebo telecí kůže ''[[#Literatura\|[1, str. 37]]]

← Starší verze		Verze z 3. 6. 2010, 20:53
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Autor:''' Ilona Děchtěrenková		'''Autor:''' Ilona Děchtěrenková
		+
		+	'''Klíčová slova:''' psací látka
		+
		+	'''Synonyma:''' ---
		+
		+	'''Související pojmy:'''
		+
		+	<blockquote>
		+	''nadřazené'' - psací látka</blockquote>
		+	<blockquote>
		+	''podřazené'' - svitek, kodex, palimpsest</blockquote>
		+
		+
		+
		+	==Charakteristiky==
		+	Pergamen – jemně vydělaná ovčí, jehněčí, oslí, kozí nebo telecí kůže ''[[#Literatura\|[1, str. 37]]]
		+
		+	==Výroba==
		+	Výroba pergamenu byla složitá. Nejprve ho vyráběli mniši a od 13. století světští pergameníci. Zvířecí kůži nejprve zbavili chlupů či vlny. Potom ji tři až čtyři dny máčeli v hašeném vápně, propírali vodou a napínali do dřevěných rámů. V nich odstranili z kůže poslední zbytky nečistot. Potom se kůže sušily a potíraly křídou, olověnou nebo zinkovou bělobou rozdělanou v oleji a leštily se pemzou. Nakonec bylo na pergamen naneseno lepidlo nebo vosk, aby nedocházelo k rozpíjení inkoustu. Složitost výroby pergamenu byla důvodem jeho vysoké ceny na trhu.''[[#Literatura\|[1, str. 39]]]
		+
		+	Druhy pergamenu - v historii se rozlišují dva hlavní druhy pergamenu:
		+
		+	1. Charta italika – připravovala se z ovčí a kozí kůže, používala se především na jihu Evropy. Vypracována byla jen masová strana kůže.
		+
		+	2. Charta theutonica – byla hrubší, vyráběla se z kůže telat, používala se ve střední a severní Evropě. Byla zpracována oboustranně. S úsporou pergamenu je spojeno slovo palimpsest.
		+
		+	Palimpsest - slovo řeckého původu, kterým se označují popsané pergameny, jež byly oškrábány a znovu popsány. Tímto způsobem, rozšířeným především v 5. až 7. století., se šetřil tento drahý psací materiál.''[[#Literatura\|[1, str. 39]]]
		+
		+	==Použití==
		+	Pergamen se používá jako psací materiál, který známe ve formě svitku nebo kodexu. Pergamenový kodex se stal ustálenou formou pro mnohé římské a raně křesťanské knihy. Na rozdíl od papyru bylo možné psát na pergamen z obou stran. Výhody tohoto způsobu psaní plně ukázal až kodex, který byl tvořen z přeložených listů. Obsah rukopisu se tím zvětšil, poznámky se v něm lehce připisovaly a čtenář mohl v knize poprvé listovat. Dvoulisty pergamenu se vkládaly do sebe a takto vzniklé vrstvy byly sešívány; buď k sobě navzájem stehem řetízkovým či podélným nebo na vazy (řemínky ze zvířecích šlach, pergamenu či kůže). Takovému celku se říká knižní blok, který v raném středověku chránily šité nebo lepené obálky z pergamenu, kůže nebo látky. Později byly složky vkládány do bukových, dubových, případně cedrových desek a upevňovány nýtky. Kodex se stal přímým předchůdcem knihy.''[[#Literatura\|[1, str. 38-39]]]
		+
		+	==Historie==
		+	První rukopisy psané na pergamenu se objevily už na přelomu 3. a 2. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. Na tento materiál psali i Féničané, Židé a Řekové. Po mnoha letech bylo používání pergamenu obnoveno a zdokonaleno v řeckém městě Pergamonu (dnes turecká Bergama). Odtud pochází název tohoto psacího materiálu. Pergamon se stal nejdůležitějším střediskem jeho výroby.''[[#Literatura\|[1, str. 37]]]
		+
		+	Kodexy se v historii plně prosadily ve 4. století. Souběžně s nimi se však stále používaly i pergamenové nebo papyrusové svitky.''[[#Literatura\|[2, str. 30, 35]]] Příkladem jsou Etiopané, kteří běžně používali kodexy, ale modlitby psaly na svitky. ''[[#Literatura\|[1, str. 41]]]
		+
		+	==Nejstarší známé kodexy==
		+	Nejstaršími knihami ve formě pergamenového kodexu byly například Kyjevské listy (přelom 9. a 10. století), Legenda o sv. Václavu (polovina 10. století). ''[[#Literatura\|[1, str. 41]]]
		+	Codex gigas, pravděpodobně největší knihou na světě (rozměry pergamenových listů jsou 890 x 490 mm, rozměry novodobé vazby z roku 1811 dokonce 920 x 505 mm). ''[[#Literatura\|[3]]]
		+
		+
		+	==Použitá literatura==
		+	# PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Albatros, 1988. ISBN 13-858-88.
		+	# CEJPEK, Jiří, et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví v Českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin''. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-163-3.
		+	# Uhlíř, Zdeněk ''Codex gigas, jeho obsah a funkce'' [online]. Dostupný z WWW: <http://www.manuscriptorium.com/Download/Documentation/zu_codex_gigas.pdf>.

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 11:54
(Žádný rozdíl)