https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Normalizace 2026-08-16T23:16:48Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Normalizace&diff=12290&oldid=prev 2012-02-20T11:50:59Z

<p>19 revizí: IMPORT N: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Ludmila Bábíková<br /> <br /> '''Klíčová slova''': normalizace, normalizační politika, normalizační čistky, totalita<br /> <br /> '''Synonyma:'''<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ''Nadřazené'' – politika, stalinismus, socialismus<br /> <br /> ''Podřazené'' – normalizace kultury, knihovnictví<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristika normalizace==<br /> Obdobím „normalizace“ je nazýváno období od srpna 1968 a následovalo po invazi vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Jednalo se v podstatě o pojmenování plánované čistky v komunistické straně o zrušení mnoha politických organizací a další opatření po období určitého politického uvolnění, nazývaného Pražské jaro. <br /> <br /> Proces normalizace probíhal v několika etapách v závislosti na tom, jak postupně přicházeli o vliv a moc představitelé tzv. Pražského jara a na jejich místa byli dosazováni lidé noví, naklonění tzv. normalizaci. <br /> <br /> Stranická byrokracie začala prosazovat politiku tzv. normalizace, jejíž podstata spočívala v obnovení mocenského monopolu komunistické strany a v návratu k centralizovanému dohledu nad děním ve společnosti [[#Literatura|[1]]].<br /> <br /> <br /> ==Etapy normalizace==<br /> <br /> ''' 1. etapa '''<br /> <br /> V této počáteční etapě bylo nuceno opustit svá místa v politice několik ministrů, kteří tehdejšímu vedení SSSR překáželi nejvíce a mezi které patřil například i předseda Národní fronty František Kriegel. Neschvaloval invazi vojsk a jako jeden z mála poslanců nepodepsal tzv. Moskevský protokol, který legalizoval pobyt vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR.<br /> <br /> <br /> '''2. etapa''' <br /> <br /> Její začátek je datován dnem 17. dubnem 1969, kdy byl ve vedení KSČ nahrazen Alexandr Dubček Gustávem Husákem. Následovaly stranické čistky, které byly zahájeny nejen v oblasti bezpečnosti a armády, ale i v odborech a v zájmových organizacích. Došlo také k úspěšnému ovládnutí médii a k potlačení občanských nepokojů a demonstrací, které se odehrály ve dnech 18.-21. srpna 1969, tedy k prvnímu výročí vojenské invaze, ve kterém byla zapojena armáda, Sbor národní bezpečnosti i Lidové milice. <br /> <br /> Následovalo okamžité přijetí zákonného opatření č. 99/1969 Sb. o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku, tzv. &quot;pendrekového zákona&quot;, který umožňoval tvrdé postihy pro účastníky demonstrací.<br /> <br /> <br /> '''3. etapa'''<br /> <br /> Byla zahájena tzv. Dopisem ÚV stranickým organizacím schváleným konce ledna 1970, který vyhlašoval principy ''„výměny stranických legitimací“'' [[#Literatura|[2]]]. Novou legitimaci tehdy nedostalo víc, než 21% jejích členů. Toto opatření se týkalo kolem 30 000 komunistů, kteří byli vyloučeni prověrkovými komise za neloajálnost vůči normalizaci. Vyloučení se vztahovalo i na Alexandera Dubčeka. <br /> <br /> <br /> '''4. etapa'''<br /> <br /> S touto etapou původně počítáno nebylo a šlo v ní o dokončení očisty společnosti od zbytků politické opozice. Následovaly nejen politické tresty, ale i četné nepodmíněné tresty odnětí svobody. Lidé s liberálními názory byli nuceni odejít z vedoucích míst a mnoho mladých lidí z důvodů názorové nepřizpůsobivosti se totalitnímu režimu nemohlo studovat.<br /> <br /> <br /> == Normalizace v kultuře ==<br /> <br /> Období normalizace se dotklo také všech oblastí kulturního života, tedy jak tvorby divadelní, filmové a televizní tvorby, tak i tvorby hudební a literární. Žádné z oblastí se nevyhnula ponurá atmosféra v té době a mluvilo se o ''„kultuře zaživa pohřbené“'' [[#Literatura|[2]]]. Nespočet osobností reprezentujících uvedené žánry díky velmi přísné cenzuře emigrovalo do zahraničí a do popředí se tak dostali umělci, kteří byli vůči totalitnímu režimu loajální. Často se pak museli účastnit různých veřejných akcí, kde se vyjadřovali k různým politickým událostem, ke kterým patřilo například vyhlášení Charty 77. <br /> <br /> Proti Chartě 77 však následovala obrovská mediální kampaň, která vyvrcholila dne 28. ledna 1977 setkáním herců, zpěváků a spisovatelů, kteří za účasti televizních kamer podepsali tzv. Antichartu. ''Provolání se v rámci kampaně připojilo 76 národních umělců, 360 zasloužilých umělců a přes 7000 „obyčejných“ umělců''[[#Literatura|[3]]]. Paradoxně někteří z jejích signatářů o 12 let později podepsali i petici Několik vět z června 1989.<br /> <br /> <br /> <br /> == Studijní obor knihovnictví v době normalizace ==<br /> <br /> <br /> Studijní obor knihovnictví na Filozofických fakultách sice vznikl dříve, než v období normalizace, ale konečnou podobu získal až v rámci poválečného politického vývoje v Československu. Přestože se totalitnímu režimu dařilo si podřídit masmédia, u knihoven se to přes četné čistky knihovních fondů nemohlo povést. Prvním pokusem o zásadní reformu oboru knihovnictví bylo „Vzdělávání informačních pracovníků“ v letech 1968 až 1970 pouze v rámci dílčích úkolů a následně v letech 1971 – 1975 „Výchova informačních pracovníků z hlediska potřeb integrované informační soustavy v ČSSR“.<br /> <br /> Reforma se snažila využít příznivějšího politického klimatu k prosazení určité míry liberalizace studia a nástupu nových informačních technologií. Období normalizace, kdy docházelo k upevňování totalitní moci, se i zde projevilo tak, že katedra nedostávala žádné finanční prostředky na svoji činnost. Nové vedení pak začalo práci na reformě zpochybňovat, tudíž pokus o reformu nebyl ukončen, a proto nedošlo k nástupu nových technologií. ''Naopak stávající studijní programy postihla tvrdá normalizační opatření. Od zimního semestru 1977/78 začala katedra uskutečňovat přestavbu podle normalizačních zásad Ministerstva školství České socialistické republiky, které směřovaly k utužení totalitního režimu na českých vysokých školách.'' [[#Literatura|[4]]].<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> 1. Literární kritika za časů „normalizace“ [online]. 2010 [cit. 2010-06-11]. Dostupné z www: &lt;http://www.sorela.cz/Normalizace/articles.aspx?id=124&gt;<br /> <br /> 2. Normalizace: TOTALITA [online]. 2010 [cit. 2010-06-11]. Dostupné z www: &lt;http://www.totalita.cz/norm/norm.php&gt;<br /> <br /> 3. Kultura a politika – Ústav pro studium totalitních režimů [online]. 2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z www: &lt; http://www.ustrcr.cz/cs/kultura-a-politika&gt;<br /> <br /> 4. CEJPEK, Jiří. TŘI SONDY DO PADESÁTILETÉHO VÝVOJE STUDIJNÍHO OBORU “INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ”. Národní knihovna, knihovnická revue, ročník 2000, číslo 4, str. 135-146.</div>

Michal Klajban https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Normalizace&diff=12271&oldid=prev 2010-03-17T22:02:47Z

<p>Založena nová stránka: &#039;&#039;&#039;Autor:&#039;&#039;&#039; Ludmila Bábíková</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Ludmila Bábíková</div>

Kovarovap