Neverbální komunikace a prezentace - Historie editací

Lenkac v 22. 5. 2012, 18:29

2012-05-22T18:29:44Z

Lenkac v 22. 5. 2012, 18:28

2012-05-22T18:28:14Z

Lenkac v 22. 5. 2012, 18:21

2012-05-22T18:21:13Z

Lenkac: Založena nová stránka: '''Autor:''' Lenka Cahlová '''Klíčová slova:''' neverbální komuninace, prezentace, '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:'''
''nadřazené''
<...

2012-05-22T18:03:59Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' Lenka Cahlová '''Klíčová slova:''' neverbální komuninace, prezentace, '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' <blockquote>''nadřazené'' <...

Nová stránka

'''Autor:''' Lenka Cahlová

'''Klíčová slova:''' neverbální komuninace, prezentace,

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''
<blockquote>''nadřazené'' </blockquote><blockquote>''podřazené'' - --- </blockquote>
 Při přednášení prezentace je vedle samotného obsahu důležitá i neverbální komunikace, která při správném použití dokáže podpořit důvěryhodnost sděleného. Dobrý prezentující umí podpořit své informace vhodnými gesty, cíleně ovládaným očním kontaktem, přiměřenou práci s hlasem apod. Také jeho postoj je velmi důležitý. Jinak věříme člověku, který se při prezentování kroutí, podvědomě si upravuje vlasy či uhlazuje oblečení a jinak tomu, kdo stojí rovně a uvolněně, i když se na něho dívá padesát lidí. <ref name="první">EVANGELU, Jaroslava Ester; SALIGER, Radomír. ''Manažerská komunikace a prezentace''. [online]. Brno: Univerzita obrany, 2011.[cit. 2012-05-22]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/15270/mod_resource/content/1/komunikace.pdf.</ref> Někteří lidé dovedou své neverbální projevy vědomě ovládat 3, jiní jsou zcela ovládáni svou trémou a nervozitou. Je proto užitečné naučit se některé triky, které nám pomohou v kontaktu s publikem a umožní nám tak podat při prezentování lepší výkon. Není však žádoucí, aby všichni aplikovali stejné poučky a jejich neverbální projevy byly identické. <ref name="druhá">VYCHYTIL, Pavel. ''Není prezentace jako prezentace''. [online] 2008. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf.</ref> Podle M. Argyla má publikum až pětinásobně vyšší tendenci upřednostnit při přijímání informací význam neverbální komunikace před verbální. Při výkladu mimiky či gest však musíme brát ohled také na situační kontext. Žádný neverbální projev nemůžeme číst jednoznačně a s naprostou jistotou. Mezi hlavní prostředky neverbální komunikace patří: gesta, pohyby, umístění v prostoru, doteky, výraz tváře, pohled očí, parajazykové jevy. <ref name="první">_</ref>

= Držení těla a postoj =

Postoj by měl být uvolněný, vstřícný a klidný. Vhodné je stát rozkročen přibližně na šířku svých ramen (tzn. nestát ani příliš „zeširoka“ ani jako „voják“). Důležité je vyvarovat se zalomeného postoje, tedy shrbení, vystrčeného břicha nebo zaklonění vzad. Mírné naklonění dopředu naopak vyjadřuje zájem.<ref name="třetí">Řeč těla. In: ''Úspěšná prezentace''. [online]. 2007. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uspesnaprezentace.cz/vystupovani-a-forma/rec-tela/. </ref>

= Gesta =

Jedná se o soubor pohybů, které provádíme rukou nebo paží, čímž zdůrazňujeme to, o čem hovoříme. Dá se předpokládat, že mají v podstatě jasný význam pro všechny zúčastněné, pokud pocházejí ze stejné kultury. „Číst“ v gestech se jedinec učí od útlého dětství, v průběhu socializace. <ref name="první">_</ref> Nejvhodnější jsou otevřená gesta, při kterých nevytváříme žádnou fyzickou překážku mezi námi a posluchači. Dáváme tím najevo svou jistotu a otevřenost v komunikaci. Ideální pozice rukou je v oblasti pasu (tzv. královská zóna). Toto držení rukou si můžeme sami vyzkoušet, pokud si vezmete do rukou nějaké předměty – např. propisku, ovladač, brýle aj. Zkušení prezentátoři však mají obvykle obě ruce volné tak, aby mohli průběžně gestikulovat, ukazovat dlaní na plátno nebo rozdávat potřebné materiály posluchačům.Uzavřená gesta jsou taková, při nichž vytváříme nějakou blokádu - zkřížené ruce, desky v rukou, skrývání rukou za zády, za stolem nebo řečnickým pultem). Používáním těchto gest působíme méně jistě a přesvědčivě. <ref name="třetí">_</ref>

= Mimika =

Výraz tváře vyjadřuje míru pozitivních i negativních pocitů, zatímco ostatní části těla dávají pouze informaci o této emoci. Podle J. A. DeVito (2001) lze mimikou vyjádřit nejméně osm emocí: štěstí, překvapení, strach, hněv, smutek, odpor, opovržení a zájem.

= Oční kontakt =

Prezentující by měl často navazovat oční kontakt s publikem. Mezi hlavní prohřešky patří uhýbání pohledem do stran, soustředění se na jednoho člověka či na nějaký předmět (např. hledění do stropu) nebo dokonce být otočen zády k publiku. Důležité je udržovat oční kontakt se všemi posluchači. Většina lidí má tendenci nevšímat si lidí, kteří sedí v tzv. mrtvých úhlech, tj. „mrtvá zóna 30°“ nalevo i napravo v zorném poli, přičemž levák má tendenci více opomíjet pravou stranu a pravák levou. Dobrý prezentující si dává velký pozor na tento prohřešek, protože posluchači, kteří sedí v těchto zónách, mohou mít právem dojem, že jsou v místnosti navíc. Při prezentování velké skupině posluchačů je samozřejmě nemožné sledovat každého jednotlivce. Na druhé straně každý z přítomných, kterým je určena prezentace, musí mít dojem, že se mu prezentující věnuje. Toho lze docílit jednoduchým trikem. Prezentující čas od času přejede skupinu posluchačů pohledem, který opíše písmeno „M“ a „W“. Tím docílí dojmu, že se všem věnuje, odbourá i tzv. „mrtvou zónu 30°“ a bude mít i náladu a odezvu z obličejů lidí pod kontrolou.<ref name="první">_</ref> Pokud však někoho znervózňuje dívat se přítomným do očí, doporučuje se dívat se mírně nad hlavy lidí v publiku, což navodí dojem, že se dívá přímo na ně.<ref name="třetí">_</ref>

= Použité zdroje =

<references />

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 Prezentující by měl často navazovat oční kontakt s publikem. Mezi hlavní prohřešky patří uhýbání pohledem do stran, soustředění se na jednoho člověka či na nějaký předmět (např. hledění do stropu) nebo dokonce být otočen zády k publiku. Důležité je udržovat oční kontakt se všemi posluchači. Většina lidí má tendenci nevšímat si lidí, kteří sedí v tzv. mrtvých úhlech, tj. „mrtvá zóna 30°“ nalevo i napravo v zorném poli, přičemž levák má tendenci více opomíjet pravou stranu a pravák levou. Dobrý prezentující si dává velký pozor na tento prohřešek, protože posluchači, kteří sedí v těchto zónách, mohou mít právem dojem, že jsou v místnosti navíc. Při prezentování velké skupině posluchačů je samozřejmě nemožné sledovat každého jednotlivce. Na druhé straně každý z přítomných, kterým je určena prezentace, musí mít dojem, že se mu prezentující věnuje. Toho lze docílit jednoduchým trikem. Prezentující čas od času přejede skupinu posluchačů pohledem, který opíše písmeno „M“ a „W“. Tím docílí dojmu, že se všem věnuje, odbourá i tzv. „mrtvou zónu 30°“ a bude mít náladu a odezvu z obličejů lidí pod kontrolou.<ref name="první">_</ref> Pokud však někoho znervózňuje dívat se přítomným do očí, doporučuje se dívat se mírně nad hlavy lidí v publiku, což navodí dojem, že se dívá přímo na ně.<ref name="třetí">_</ref>
-== '''Parajazykové projevy'''<br/> ==
+== Parajazykové projevy<br/> ==
 Jedná se o soubor zvukových projevů, které jsou v řeči v podstatě nutné. Patří sem např. smích, povzdech, pláč, ale také pauzy v pronášené řeči, rytmus, hlasitost, modulace hlasu, protahování či zkracování slov. Význam těchto projevů je zejména emocionální. Např. u pláče či smíchu je to patrné, ale také pauza má svůj emocionální význam. Jestliže mezi slovy uděláme delší pauzu, než je obvyklé, upozorníme tím posluchače, že bude řečeno něco důležitého.<ref name="první">_</ref>

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 = Úvod<br/> =
-Při přednášení prezentace je vedle samotného obsahu důležitá i neverbální komunikace, která při správném použití dokáže podpořit důvěryhodnost sděleného. Dobrý prezentující umí podpořit své informace vhodnými gesty, cíleně ovládaným očním kontaktem, přiměřenou práci s hlasem apod. Také jeho postoj je velmi důležitý. Jinak věříme člověku, který se při prezentování kroutí, podvědomě si upravuje vlasy či uhlazuje oblečení a jinak tomu, kdo stojí rovně a uvolněně, i když se na něho dívá padesát lidí. <ref name="první">EVANGELU, Jaroslava Ester; SALIGER, Radomír. ''Manažerská komunikace a prezentace''. [online]. Brno: Univerzita obrany, 2011.[cit. 2012-05-22]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/15270/mod_resource/content/1/komunikace.pdf.</ref> Někteří lidé dovedou své neverbální projevy vědomě ovládat 3, jiní jsou zcela ovládáni svou trémou a nervozitou. Je proto užitečné naučit se některé triky, které nám pomohou v kontaktu s publikem a umožní nám tak podat při prezentování lepší výkon. Není však žádoucí, aby všichni aplikovali stejné poučky a jejich neverbální projevy byly identické. <ref name="druhá">VYCHYTIL, Pavel. ''Není prezentace jako prezentace''. [online] 2008. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf.</ref> Podle M. Argyla má publikum až pětinásobně vyšší tendenci upřednostnit při přijímání informací význam neverbální komunikace před verbální. Při výkladu mimiky či gest však musíme brát ohled také na situační kontext. Žádný neverbální projev nemůžeme číst jednoznačně a s naprostou jistotou. Mezi hlavní prostředky neverbální komunikace patří: gesta, pohyby, umístění v prostoru, doteky, výraz tváře, pohled očí, parajazykové projevy. <ref name="první">_</ref>
+Při přednášení prezentace je vedle samotného obsahu důležitá i neverbální komunikace, která při správném použití dokáže podpořit důvěryhodnost sděleného. Dobrý prezentující umí podpořit své informace vhodnými gesty, cíleně ovládaným očním kontaktem, přiměřenou prací s hlasem apod. Také jeho postoj je velmi důležitý. Jinak věříme člověku, který se při prezentování kroutí, podvědomě si upravuje vlasy či uhlazuje oblečení a jinak tomu, kdo stojí rovně a uvolněně, i když se na něho dívá padesát lidí. <ref name="první">EVANGELU, Jaroslava Ester; SALIGER, Radomír. ''Manažerská komunikace a prezentace''. [online]. Brno: Univerzita obrany, 2011.[cit. 2012-05-22]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/15270/mod_resource/content/1/komunikace.pdf.</ref> Někteří lidé dovedou své neverbální projevy vědomě ovládat, jiní jsou zcela ovládáni svou trémou a nervozitou. Je proto užitečné naučit se některé triky, které nám pomohou v kontaktu s publikem a umožní nám tak podat při prezentování lepší výkon. Není však žádoucí, aby všichni aplikovali stejné poučky a jejich neverbální projevy byly identické. <ref name="druhá">VYCHYTIL, Pavel. ''Není prezentace jako prezentace''. [online] 2008. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf.</ref> Podle M. Argyla má publikum až pětinásobně vyšší tendenci upřednostnit při přijímání informací význam neverbální komunikace před verbální. Při výkladu mimiky či gest však musíme brát ohled také na situační kontext. Žádný neverbální projev nemůžeme číst jednoznačně a s naprostou jistotou. Mezi hlavní prostředky neverbální komunikace patří: gesta, pohyby, umístění v prostoru, výraz tváře, pohled očí, parajazykové projevy. <ref name="první">_</ref>
 == Držení těla a postoj<br/> ==
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Gesta<br/> ==
-Jedná se o soubor pohybů, které provádíme rukou nebo paží, čímž zdůrazňujeme to, o čem hovoříme. Dá se předpokládat, že mají v podstatě jasný význam pro všechny zúčastněné, pokud pocházejí ze stejné kultury. „Číst“ v gestech se jedinec učí od útlého dětství, v průběhu socializace. <ref name="první">_</ref> Nejvhodnější jsou otevřená gesta, při kterých nevytváříme žádnou fyzickou překážku mezi námi&nbsp;a posluchači. Dáváme tím najevo svou jistotu a otevřenost v komunikaci. Ideální pozice rukou je v&nbsp;oblasti pasu (tzv. královská zóna). Toto držení rukou si můžeme sami vyzkoušet, pokud si vezmete do rukou nějaké předměty – např. propisku, ovladač, brýle aj. Zkušení prezentátoři však mají obvykle obě ruce volné tak, aby mohli průběžně gestikulovat, ukazovat dlaní na plátno nebo rozdávat potřebné materiály posluchačům.Uzavřená gesta jsou taková, při nichž vytváříme nějakou blokádu - zkřížené ruce, desky v rukou, skrývání rukou za zády, za stolem nebo řečnickým pultem). Používáním těchto gest působíme méně jistě a přesvědčivě. <ref name="třetí">_</ref>
+Jedná se o soubor pohybů, které provádíme rukou nebo paží, čímž zdůrazňujeme to, o čem hovoříme. Dá se předpokládat, že mají v podstatě jasný význam pro všechny zúčastněné, pokud pocházejí ze stejné kultury. „Číst“ v gestech se jedinec učí od útlého dětství, v průběhu socializace. <ref name="první">_</ref> Nejvhodnější jsou otevřená gesta, při kterých nevytváříme žádnou fyzickou překážku mezi námi&nbsp;a posluchači. Dáváme tím najevo svou jistotu a otevřenost v komunikaci. Ideální pozice rukou je v&nbsp;oblasti pasu (tzv. královská zóna). Toto držení rukou si můžeme sami vyzkoušet, pokud si vezmete do rukou nějaké předměty – např. propisku, ovladač, brýle aj. Zkušení prezentátoři však mají obvykle obě ruce volné tak, aby mohli průběžně gestikulovat, ukazovat dlaní na plátno nebo rozdávat potřebné materiály posluchačům.Uzavřená gesta jsou taková, při nichž vytváříme nějakou blokádu - zkřížené ruce, desky v rukou, skrývání rukou za zády, za stolem nebo řečnickým pultem. Používáním těchto gest působíme méně jistě a přesvědčivě. <ref name="třetí">_</ref>
 == Mimika<br/> ==
-Výraz tváře vyjadřuje míru pozitivních i negativních pocitů, zatímco ostatní části těla dávají pouze informaci o této emoci. Podle J. A. DeVito (2001) lze mimikou vyjádřit nejméně osm emocí: štěstí, překvapení, strach, hněv, smutek, odpor, opovržení a zájem.
+Výraz tváře vyjadřuje míru pozitivních i negativních pocitů, zatímco ostatní části těla dávají pouze informaci o této emoci. Mimikou lze vyjádřit nejméně osm emocí: štěstí, překvapení, strach, hněv, smutek, odpor, opovržení a zájem.
 == Oční kontakt<br/> ==
-Prezentující by měl často navazovat oční kontakt s publikem. Mezi hlavní prohřešky patří uhýbání pohledem do stran, soustředění se na jednoho člověka či na nějaký předmět (např. hledění do stropu) nebo dokonce být otočen zády k publiku. Důležité je udržovat oční kontakt se všemi posluchači. Většina lidí má tendenci nevšímat si lidí, kteří sedí v tzv. mrtvých úhlech, tj. „mrtvá zóna 30°“ nalevo i napravo v zorném poli, přičemž levák má tendenci více opomíjet pravou stranu a pravák levou. Dobrý prezentující si dává velký pozor na tento prohřešek, protože posluchači, kteří sedí v těchto zónách, mohou mít právem dojem, že jsou v místnosti navíc. Při prezentování velké skupině posluchačů je samozřejmě nemožné sledovat každého jednotlivce. Na druhé straně každý z přítomných, kterým je určena prezentace, musí mít dojem, že se mu prezentující věnuje. Toho lze docílit jednoduchým trikem. Prezentující čas od času přejede skupinu posluchačů pohledem, který opíše písmeno „M“ a „W“. Tím docílí dojmu, že se všem věnuje, odbourá i tzv. „mrtvou zónu 30°“ a bude mít i náladu a odezvu z obličejů lidí pod kontrolou.<ref name="první">_</ref> Pokud však někoho znervózňuje dívat se přítomným do očí, doporučuje se dívat se mírně nad hlavy lidí v publiku, což navodí dojem, že se dívá přímo na ně.<ref name="třetí">_</ref>
+Prezentující by měl často navazovat oční kontakt s publikem. Mezi hlavní prohřešky patří uhýbání pohledem do stran, soustředění se na jednoho člověka či na nějaký předmět (např. hledění do stropu) nebo dokonce být otočen zády k publiku. Důležité je udržovat oční kontakt se všemi posluchači. Většina lidí má tendenci nevšímat si lidí, kteří sedí v tzv. mrtvých úhlech, tj. „mrtvá zóna 30°“ nalevo i napravo v zorném poli, přičemž levák má tendenci více opomíjet pravou stranu a pravák levou. Dobrý prezentující si dává velký pozor na tento prohřešek, protože posluchači, kteří sedí v těchto zónách, mohou mít právem dojem, že jsou v místnosti navíc. Při prezentování velké skupině posluchačů je samozřejmě nemožné sledovat každého jednotlivce. Na druhé straně každý z přítomných, kterým je určena prezentace, musí mít dojem, že se mu prezentující věnuje. Toho lze docílit jednoduchým trikem. Prezentující čas od času přejede skupinu posluchačů pohledem, který opíše písmeno „M“ a „W“. Tím docílí dojmu, že se všem věnuje, odbourá i tzv. „mrtvou zónu 30°“ a bude mít náladu a odezvu z obličejů lidí pod kontrolou.<ref name="první">_</ref> Pokud však někoho znervózňuje dívat se přítomným do očí, doporučuje se dívat se mírně nad hlavy lidí v publiku, což navodí dojem, že se dívá přímo na ně.<ref name="třetí">_</ref>
 = Použité zdroje<br/> =
 <references />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 '''Související pojmy:'''
-<blockquote>''nadřazené''<br/></blockquote><blockquote>''podřazené'' - ---<br/></blockquote>
+<blockquote>''nadřazené''<br/></blockquote><blockquote>''podřazené'' - držení těla, gesta, mimika, oční kontakt, parajazykové projevy<br/></blockquote>
-<br/>Při přednášení prezentace je vedle samotného obsahu důležitá i neverbální komunikace, která při správném použití dokáže podpořit důvěryhodnost sděleného. Dobrý prezentující umí podpořit své informace vhodnými gesty, cíleně ovládaným očním kontaktem, přiměřenou práci s hlasem apod. Také jeho postoj je velmi důležitý. Jinak věříme člověku, který se při prezentování kroutí, podvědomě si upravuje vlasy či uhlazuje oblečení a jinak tomu, kdo stojí rovně a uvolněně, i když se na něho dívá padesát lidí. <ref name="první">EVANGELU, Jaroslava Ester; SALIGER, Radomír. ''Manažerská komunikace a prezentace''. [online]. Brno: Univerzita obrany, 2011.[cit. 2012-05-22]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/15270/mod_resource/content/1/komunikace.pdf.</ref> Někteří lidé dovedou své neverbální projevy vědomě ovládat 3, jiní jsou zcela ovládáni svou trémou a nervozitou. Je proto užitečné naučit se některé triky, které nám pomohou v kontaktu s publikem a umožní nám tak podat při prezentování lepší výkon. Není však žádoucí, aby všichni aplikovali stejné poučky a jejich neverbální projevy byly identické. <ref name="druhá">VYCHYTIL, Pavel. ''Není prezentace jako prezentace''. [online] 2008. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf.</ref> Podle M. Argyla má publikum až pětinásobně vyšší tendenci upřednostnit při přijímání informací význam neverbální komunikace před verbální. Při výkladu mimiky či gest však musíme brát ohled také na situační kontext. Žádný neverbální projev nemůžeme číst jednoznačně a s naprostou jistotou. Mezi hlavní prostředky neverbální komunikace patří: gesta, pohyby, umístění v prostoru, doteky, výraz tváře, pohled očí, parajazykové jevy. <ref name="první">_</ref>
+= Úvod<br/> =
-= Držení těla a postoj<br/> =
+Při přednášení prezentace je vedle samotného obsahu důležitá i neverbální komunikace, která při správném použití dokáže podpořit důvěryhodnost sděleného. Dobrý prezentující umí podpořit své informace vhodnými gesty, cíleně ovládaným očním kontaktem, přiměřenou práci s hlasem apod. Také jeho postoj je velmi důležitý. Jinak věříme člověku, který se při prezentování kroutí, podvědomě si upravuje vlasy či uhlazuje oblečení a jinak tomu, kdo stojí rovně a uvolněně, i když se na něho dívá padesát lidí. <ref name="první">EVANGELU, Jaroslava Ester; SALIGER, Radomír. ''Manažerská komunikace a prezentace''. [online]. Brno: Univerzita obrany, 2011.[cit. 2012-05-22]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/15270/mod_resource/content/1/komunikace.pdf.</ref> Někteří lidé dovedou své neverbální projevy vědomě ovládat 3, jiní jsou zcela ovládáni svou trémou a nervozitou. Je proto užitečné naučit se některé triky, které nám pomohou v kontaktu s publikem a umožní nám tak podat při prezentování lepší výkon. Není však žádoucí, aby všichni aplikovali stejné poučky a jejich neverbální projevy byly identické. <ref name="druhá">VYCHYTIL, Pavel. ''Není prezentace jako prezentace''. [online] 2008. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf.</ref> Podle M. Argyla má publikum až pětinásobně vyšší tendenci upřednostnit při přijímání informací význam neverbální komunikace před verbální. Při výkladu mimiky či gest však musíme brát ohled také na situační kontext. Žádný neverbální projev nemůžeme číst jednoznačně a s naprostou jistotou. Mezi hlavní prostředky neverbální komunikace patří: gesta, pohyby, umístění v prostoru, doteky, výraz tváře, pohled očí, parajazykové projevy. <ref name="první">_</ref>
 Postoj by měl být uvolněný, vstřícný a klidný. Vhodné je stát rozkročen přibližně na šířku svých ramen (tzn. nestát ani příliš „zeširoka“ ani jako „voják“). Důležité je vyvarovat se zalomeného postoje, tedy shrbení, vystrčeného břicha nebo zaklonění vzad. Mírné naklonění dopředu naopak vyjadřuje zájem.<ref name="třetí">Řeč těla. In: ''Úspěšná prezentace''. [online]. 2007. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uspesnaprezentace.cz/vystupovani-a-forma/rec-tela/. </ref>
-= Gesta<br/> =
+== Gesta<br/> ==
 Jedná se o soubor pohybů, které provádíme rukou nebo paží, čímž zdůrazňujeme to, o čem hovoříme. Dá se předpokládat, že mají v podstatě jasný význam pro všechny zúčastněné, pokud pocházejí ze stejné kultury. „Číst“ v gestech se jedinec učí od útlého dětství, v průběhu socializace. <ref name="první">_</ref> Nejvhodnější jsou otevřená gesta, při kterých nevytváříme žádnou fyzickou překážku mezi námi&nbsp;a posluchači. Dáváme tím najevo svou jistotu a otevřenost v komunikaci. Ideální pozice rukou je v&nbsp;oblasti pasu (tzv. královská zóna). Toto držení rukou si můžeme sami vyzkoušet, pokud si vezmete do rukou nějaké předměty – např. propisku, ovladač, brýle aj. Zkušení prezentátoři však mají obvykle obě ruce volné tak, aby mohli průběžně gestikulovat, ukazovat dlaní na plátno nebo rozdávat potřebné materiály posluchačům.Uzavřená gesta jsou taková, při nichž vytváříme nějakou blokádu - zkřížené ruce, desky v rukou, skrývání rukou za zády, za stolem nebo řečnickým pultem). Používáním těchto gest působíme méně jistě a přesvědčivě. <ref name="třetí">_</ref>
-= Mimika<br/> =
+== Mimika<br/> ==
 Výraz tváře vyjadřuje míru pozitivních i negativních pocitů, zatímco ostatní části těla dávají pouze informaci o této emoci. Podle J. A. DeVito (2001) lze mimikou vyjádřit nejméně osm emocí: štěstí, překvapení, strach, hněv, smutek, odpor, opovržení a zájem.
-= Oční kontakt<br/> =
+== Oční kontakt<br/> ==
 Prezentující by měl často navazovat oční kontakt s publikem. Mezi hlavní prohřešky patří uhýbání pohledem do stran, soustředění se na jednoho člověka či na nějaký předmět (např. hledění do stropu) nebo dokonce být otočen zády k publiku. Důležité je udržovat oční kontakt se všemi posluchači. Většina lidí má tendenci nevšímat si lidí, kteří sedí v tzv. mrtvých úhlech, tj. „mrtvá zóna 30°“ nalevo i napravo v zorném poli, přičemž levák má tendenci více opomíjet pravou stranu a pravák levou. Dobrý prezentující si dává velký pozor na tento prohřešek, protože posluchači, kteří sedí v těchto zónách, mohou mít právem dojem, že jsou v místnosti navíc. Při prezentování velké skupině posluchačů je samozřejmě nemožné sledovat každého jednotlivce. Na druhé straně každý z přítomných, kterým je určena prezentace, musí mít dojem, že se mu prezentující věnuje. Toho lze docílit jednoduchým trikem. Prezentující čas od času přejede skupinu posluchačů pohledem, který opíše písmeno „M“ a „W“. Tím docílí dojmu, že se všem věnuje, odbourá i tzv. „mrtvou zónu 30°“ a bude mít i náladu a odezvu z obličejů lidí pod kontrolou.<ref name="první">_</ref> Pokud však někoho znervózňuje dívat se přítomným do očí, doporučuje se dívat se mírně nad hlavy lidí v publiku, což navodí dojem, že se dívá přímo na ně.<ref name="třetí">_</ref>
 = Použité zdroje<br/> =
 <references />

Neverbální komunikace a prezentace - Historie editací

Lenkac v 22. 5. 2012, 18:29

Lenkac v 22. 5. 2012, 18:28

Lenkac v 22. 5. 2012, 18:21

Lenkac: Založena nová stránka: '''Autor:''' Lenka Cahlová '''Klíčová slova:''' neverbální komuninace, prezentace, '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' ''nadřazené''<...

Lenkac: Založena nová stránka: '''Autor:''' Lenka Cahlová '''Klíčová slova:''' neverbální komuninace, prezentace, '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:'''
''nadřazené''
<...