NSFNET - Historie editací

Michal Klajban: 5 revizí: IMPORT N: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:48:41Z

5 revizí: IMPORT N: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Mlynarova v 6. 1. 2011, 00:25

2011-01-06T00:25:40Z

Mlynarova v 6. 1. 2011, 00:24

2011-01-06T00:24:23Z

Mlynarova: citace

2011-01-06T00:22:25Z

citace

Mlynarova: obsah hesla

2011-01-06T00:12:32Z

obsah hesla

Mlynarova: Založena nová stránka: '''Autor:''' Eva Mlynářová '''Klíčová slova:''' internet, NSFNET, ARPANET '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:'''
''nadřazené'' - síť, ...

2011-01-04T11:59:28Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' Eva Mlynářová '''Klíčová slova:''' internet, NSFNET, ARPANET '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' <blockquote> ''nadřazené'' - síť, ...

Nová stránka

'''Autor:''' Eva Mlynářová

'''Klíčová slova:''' internet, NSFNET, ARPANET

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - síť, internet </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP.[[#Literatura|[3]]]
-Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná.
+Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná.[[#Literatura|[3]]]
 Toto masivní propojování dalších sítí a nárůst provozu dále pokračoval až vyústil ve vznik moderního Internetu, tak jak ho známe dnes.

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP.[[#Literatura|[3]]]
-Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná. Toto masivní propojování dalších sítí a nárůst provozu dále pokračoval až vyústil ve vznik moderního Internetu, tak jak ho známe dnes.
+Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná.
 ==Zánik==
 V 1990 došlo k zániku sítě ARPANET a tudíž veškeré jeho pozůstatky přešly právě pod NSFNET.[[#Literatura|[3]]]
 Dne 30. dubna 1995, NSFNET byl oficiálně zrušen. NSF udržela pouze hlavní výzkumné sítě pro výzkum a to: Very High Speed Backbone Network Service (vBNS). Nikdo však nemůže NSFNETu upřít, že v období největšího rozvoje propojoval více než 4 tisíce institucí a spojoval přes 50 tisíc dalších sítí ať už ve Spojených státech nebo i v Kanadě a Evropě.[[#Literatura|[3]]]
 ==Zajímavosti==

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 NSFNET byl vytvořen nezávislou vládní organizací NSF (Národní vědecká nadace) v roce 1985. Jednalo se o síť, která propojila výkonné počítače umístěné v počítačových centrech několika univerzit v Americe.
-Cílem NSFNET bylo zpřístupnění sítě širší společnosti, neboť k dřívějším sítím byl omezený přístup. Předchozí sítě mohlo využívat jen několik vědců z velkých společností a zároveň byly využívány pouze pro výzkum zbraní. Jako zakladatel je označován Dennis Jennings.
+Cílem NSFNET bylo zpřístupnění sítě širší společnosti, neboť k dřívějším sítím byl omezený přístup. Předchozí sítě mohlo využívat jen několik vědců z velkých společností a zároveň byly využívány pouze pro výzkum zbraní. Jako zakladatel je označován Dennis Jennings.[[#Literatura|[4]]]
 ==Historie==
-První kroky k následnému vzniku NSFNETu se odehrávají již od roku 1980. V roce 1984 NSF zahajuje program, jehož cílem je vytvoření výkonných počítačů a jejich poskytnutí vědcům.
+První kroky k následnému vzniku NSFNETu se odehrávají již od roku 1980. V roce 1984 NSF zahajuje program, jehož cílem je vytvoření výkonných počítačů a jejich poskytnutí vědcům. [[#Literatura|[5]]]
-Právě díky tomuto programu vznikají počítačová centra (John von Neumannovo Centrum na Princetonské Universitě, Národní centrum pro superpočítačové aplikace na Universitě v Illinois, dále pak v San Diegu, Pittsburghu, aj.).
+Právě díky tomuto programu vznikají počítačová centra (John von Neumannovo Centrum na Princetonské Universitě, Národní centrum pro superpočítačové aplikace na Universitě v Illinois, dále pak v San Diegu, Pittsburghu, aj.). [[#Literatura|[4]]]
 Následně jsou právě tyto počítače v roce 1985 propojeny a vzniká sít NSFNET, která se stává hlavní součástí páteřní sítě Internetu.
 ==Význam==
-Účast na projektu NSFNET byla tak velká, že NSF musela začít řešit rozšiřování kapacity této sítě. V roce 1987 získává konsorcium Merit-led (zahrnující společnosti IBM, MCI a strategický fond státu Michigan) od NFS grant v hodnotě 39 milionů dolarů s cílem modernizace a správy NSFNETu.
+Účast na projektu NSFNET byla tak velká, že NSF musela začít řešit rozšiřování kapacity této sítě. V roce 1987 získává konsorcium Merit-led (zahrnující společnosti IBM, MCI a strategický fond státu Michigan) od NFS grant v hodnotě 39 milionů dolarů s cílem modernizace a správy NSFNETu.[[#Literatura|[1]]]
-V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP.
+V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP.[[#Literatura|[3]]]
-Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná.
+Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná. Toto masivní propojování dalších sítí a nárůst provozu dále pokračoval až vyústil ve vznik moderního Internetu, tak jak ho známe dnes.
 ==Zánik==
-V 1990 došlo k zániku sítě ARPANET a tudíž veškeré jeho pozůstatky přešly právě pod NSFNET.
+V 1990 došlo k zániku sítě ARPANET a tudíž veškeré jeho pozůstatky přešly právě pod NSFNET.[[#Literatura|[3]]]
-Dne 30. dubna 1995, NSFNET byl oficiálně zrušen. NSF udržela pouze hlavní výzkumné sítě pro výzkum a to: Very High Speed Backbone Network Service (vBNS). Nikdo však nemůže NSFNETu upřít, že v období největšího rozvoje propojoval více než 4 tisíce institucí a spojoval přes 50 tisíc dalších sítí ať už ve Spojených státech nebo i v Kanadě a Evropě.
+Dne 30. dubna 1995, NSFNET byl oficiálně zrušen. NSF udržela pouze hlavní výzkumné sítě pro výzkum a to: Very High Speed Backbone Network Service (vBNS). Nikdo však nemůže NSFNETu upřít, že v období největšího rozvoje propojoval více než 4 tisíce institucí a spojoval přes 50 tisíc dalších sítí ať už ve Spojených státech nebo i v Kanadě a Evropě.[[#Literatura|[3]]]
 ==Zajímavosti==
-* Původní přenosová rychlost NSFNETu se pohybovala okolo 56kb/s. V dnešních poměrech působí tato rychlost směšně až nepředstavitelně, avšak v tehdejší době byl NSFNET 25krát rychlejší než jeho předchůdce CSNET.
+* Původní přenosová rychlost NSFNETu se pohybovala okolo 56kb/s. V dnešních poměrech působí tato rychlost směšně až nepředstavitelně, avšak v tehdejší době byl NSFNET 25krát rychlejší než jeho předchůdce CSNET.[[#Literatura|[4]]]
-* V lednu 1992 provoz na síti NSFNET přesáhl 12 bilionů paketů (1 trilion bytů) za měsíc. V listopadu stejného roku se provoz zdvojnásobil a NSFNET byl připojen do více než 7 500 dalších sítí (třetina z nich byla mimo USA).
+* V lednu 1992 provoz na síti NSFNET přesáhl 12 bilionů paketů (1 trilion bytů) za měsíc. V listopadu stejného roku se provoz zdvojnásobil a NSFNET byl připojen do více než 7 500 dalších sítí (třetina z nich byla mimo USA).[[#Literatura|[3]]]
-* V prosinci 1992 byla páteř NSFNETu kompletně převedena na jiný typ linky (T3) o rychlosti 44,7 Mb/s. NSFNET byl schopen přenášet 4,5 milionů znaků za sekundu.
+* V prosinci 1992 byla páteř NSFNETu kompletně převedena na jiný typ linky (T3) o rychlosti 44,7 Mb/s. NSFNET byl schopen přenášet 4,5 milionů znaků za sekundu.[[#Literatura|[3]]]
-* Roku 1991 vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě největším "viníkem“ za současnou podobu internetu.
+* Roku 1991 vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě největším "viníkem“ za současnou podobu internetu.[[#Literatura|[2]]]
-* Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika.
+* Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika.[[#Literatura|[2]]]
-* Koncem roku 1994 měsíční provoz na NSFNETu překročil hranici 17,8 trilionů bytů (čtvrtina celého tehdejšího obsahu Kongresové knihovny).
+* Koncem roku 1994 měsíční provoz na NSFNETu překročil hranici 17,8 trilionů bytů (čtvrtina celého tehdejšího obsahu Kongresové knihovny).[[#Literatura|[4]]]
 ==Použitá literatura==

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 11:48
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Eva Mlynářová
-'''Klíčová slova:''' internet, NSFNET, ARPANET
+'''Klíčová slova:''' internet, NSF, ARPANET, NSFNET
 '''Synonyma:''' ---
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 	<blockquote>
 ''podřazené'' - </blockquote>