Mystifikace - Historie editací

Michal Klajban: 9 revizí: IMPORT L-M: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:46:34Z

9 revizí: IMPORT L-M: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Forman v 11. 1. 2012, 11:17

2012-01-11T11:17:12Z

Forman v 11. 1. 2012, 11:10

2012-01-11T11:10:27Z

Forman v 11. 1. 2012, 11:05

2012-01-11T11:05:08Z

Forman v 11. 1. 2012, 10:48

2012-01-11T10:48:37Z

Forman: /* Mystifikace sociálních deviací */

2012-01-10T19:26:22Z

Mystifikace sociálních deviací

Forman v 27. 12. 2011, 12:28

2011-12-27T12:28:26Z

Forman v 23. 12. 2011, 17:36

2011-12-23T17:36:23Z

Forman v 23. 12. 2011, 17:31

2011-12-23T17:31:50Z

Forman v 23. 12. 2011, 16:55

2011-12-23T16:55:46Z

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2012, 11:17
Řádek 23:		Řádek 23:

	== Jára Cimrman aneb největší česká mystifikace ==		== Jára Cimrman aneb největší česká mystifikace ==
−	Jméno Jára Cimrman zaznělo poprvé v rozhlasové relaci "Vinárna U pavouka" (autoři Z. Svěrák a J. Šebánek, hudební spolupráce I. Štědrý, režie H. Philippová). V tomto pořadu, jehož základem bylo spojení humoru s mystifikací, má vlastně princip a styl pozdějšího Cimrmanova divadla své kořeny. Cimrman tu byl nejprve představen jako náš současník, řidič parního válce, který v ucházejícím nafukovacím stanu předvádí své naivní sochy. S nápadem založit Divadlo Járy Cimrmana přišel Jiří Šebánek. A teprve ode dne 29. 10. 1966, na který svolal Miloňe Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka k zakládající schůzi nového divadla, začíná se na fenoménu Cimrman pracovat systematicky a k vánocům 1966 dostávají posluchači zmíněného rozhlasového pořadu ústy Karla Velebného pod stromeček zprávu, že v obci Liptákov byla objevena truhla s pozůstalostí pravděpodobně již zemřelého Čecha, jehož dílo nemá ve světě obdoby.<ref>Cimrman.webz.cz: Jára (da) Cimrman. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://cimrman.webz.cz/historie.htm</ref>	+	Jméno Jára Cimrman zaznělo poprvé v rozhlasové relaci "Vinárna U pavouka" (autoři Z. Svěrák a J. Šebánek, hudební spolupráce I. Štědrý, režie H. Philippová). V tomto pořadu, jehož základem bylo spojení humoru s mystifikací, má vlastně princip a styl pozdějšího Cimrmanova divadla své kořeny. Cimrman tu byl nejprve představen jako náš současník, řidič parního válce, který v ucházejícím nafukovacím stanu předvádí své naivní sochy. S nápadem založit Divadlo Járy Cimrmana přišel Jiří Šebánek. A teprve ode dne 29. 10. 1966, na který svolal Miloňe Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka k zakládající schůzi nového divadla, začíná se na fenoménu Cimrman pracovat systematicky a k vánocům 1966 dostávají posluchači zmíněného rozhlasového pořadu ústy Karla Velebného pod stromeček zprávu, že v obci Liptákov byla objevena truhla s pozůstalostí pravděpodobně již zemřelého Čecha, jehož dílo nemá ve světě obdoby.
		+	Dnešní ansámbl divadla si podržel charakter, s jakým před lety vznikl. Je výhradně pánský a žádný z jeho členů nemá herecké vzdělání. Soubor je kolektivní samouk. Všichni jeho herci-neherci vykonávají svá občanská povolání (výtvarník, dirigent, muzejní pracovník, dělník, filmový režisér, filmový scénárista...) a divadlu věnují svůj volný čas. V hledišti Divadla Járy Cimrmana se za rok vystřídá průměrně 80 000 diváků, z toho větší polovina na mimopražských zájezdech.
		+	<ref>Cimrman.webz.cz: Jára (da) Cimrman. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://cimrman.webz.cz/historie.htm</ref>

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2012, 11:10
Řádek 19:		Řádek 19:

	== Humorná mystifikace ==		== Humorná mystifikace ==
−	Schopnost uvádět někoho v omyl tak, aby dotyčný záměnu nezpozoroval, se nazývá mystifikace. Technika smělých omylů a podvrhů má staletou tradici; sloužila mnohdy k oklamání cenzury, pod záštitou anonymity a pseudonymity. (V Rusku získal popularitu kolektivní pseudonym Kuzma Prutkov, u nás psal Ignát Herrmann pod ps. Vavřinec Lebeda fonetickým pravopisem a pod.) Jenže pouhé záměny nelze už nazývat mystifikací: ta musí být vtipná a musí být proniknuta humorem.(Mystifikací nenazýváme např. romatické podvrhy starých rukopisů, ani žurnalistickou praxi v období "okurkových" sezón, kdy z nedostatku novinek dochází k vymýšlení ~~novinářkých~~ "kachen".) Za vynálezce mystifikace bývá označován vídeňský satirik Karl Kraus, jenž uveřejnil v roce 1913 senzační, hodnověrně se tvářící lokálku o tzv. Grubenhundovi, důlním psovi, jenž prý štěkáním zvěstuje očekávaný sesun půdy. Bylo to snad míněno "vážně", nikoliv jako výmysl. Veřejnost byla pobavena touto mystifikací, neboť hranice mezi zprávou a výmyslem je pranepatrná.<ref>Radkopytlik.sweb.cz: Tajemství mystifikace. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://radkopytlik.sweb.cz/humor_hb_j.html</ref>	+	Schopnost uvádět někoho v omyl tak, aby dotyčný záměnu nezpozoroval, se nazývá mystifikace. Technika smělých omylů a podvrhů má staletou tradici; sloužila mnohdy k oklamání cenzury, pod záštitou anonymity a pseudonymity. (V Rusku získal popularitu kolektivní pseudonym Kuzma Prutkov, u nás psal Ignát Herrmann pod ps. Vavřinec Lebeda fonetickým pravopisem a pod.) Jenže pouhé záměny nelze už nazývat mystifikací: ta musí být vtipná a musí být proniknuta humorem.(Mystifikací nenazýváme např. romatické podvrhy starých rukopisů, ani žurnalistickou praxi v období "okurkových" sezón, kdy z nedostatku novinek dochází k vymýšlení novinářských "kachen".) Za vynálezce mystifikace bývá označován vídeňský satirik Karl Kraus, jenž uveřejnil v roce 1913 senzační, hodnověrně se tvářící lokálku o tzv. Grubenhundovi, důlním psovi, jenž prý štěkáním zvěstuje očekávaný sesun půdy. Bylo to snad míněno "vážně", nikoliv jako výmysl. Veřejnost byla pobavena touto mystifikací, neboť hranice mezi zprávou a výmyslem je pranepatrná.<ref>Radkopytlik.sweb.cz: Tajemství mystifikace. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://radkopytlik.sweb.cz/humor_hb_j.html</ref>

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == Jára Cimrman aneb největší česká mystifikace ==
+Jméno Jára Cimrman zaznělo poprvé v rozhlasové relaci "Vinárna U pavouka" (autoři Z. Svěrák a J. Šebánek, hudební spolupráce I. Štědrý, režie H. Philippová). V tomto pořadu, jehož základem bylo spojení humoru s mystifikací, má vlastně princip a styl pozdějšího Cimrmanova divadla své kořeny. Cimrman tu byl nejprve představen jako náš současník, řidič parního válce, který v ucházejícím nafukovacím stanu předvádí své naivní sochy. S nápadem založit Divadlo Járy Cimrmana přišel Jiří Šebánek. A teprve ode dne 29. 10. 1966, na který svolal Miloňe Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka k zakládající schůzi nového divadla, začíná se na fenoménu Cimrman pracovat systematicky a k vánocům 1966 dostávají posluchači zmíněného rozhlasového pořadu ústy Karla Velebného pod stromeček zprávu, že v obci Liptákov byla objevena truhla s pozůstalostí pravděpodobně již zemřelého Čecha, jehož dílo nemá ve světě obdoby.<ref>Cimrman.webz.cz: Jára (da) Cimrman. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://cimrman.webz.cz/historie.htm</ref>
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 * BOSZORMENYI-NAGY, Ivan a James L FRAMO. Intensive family therapy: theoretical and practical aspects. New York: Brunner/Mazel, c1985, 507 s. ISBN 0876304129.
 *Radkopytlik.sweb.cz: Tajemství mystifikace. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://radkopytlik.sweb.cz/humor_hb_j.html

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
-== Kulturní mystifikace ==
+== Humorná mystifikace ==
-V západních sdělovacích prostředcích je Japonsko téměř vždy zobrazováno jako země, definovaná svou odlišností od západu. Opakované zdůrazňování kulturních rozdílů je kódovaný způsob, jak diskutovat o rasových rozdílech. "Rasové" pojetí kultury také podporují akademické analýzy japonské kulturní rozdílnosti, například v antropologii. Vysvětlení nepodporuje ani tendence mystifikovat kulturu tím, že se bere jako výchozí bod pro analýzu, namísto zkoumání jejích sociálních a historických kořenů. Kulturní studia se pokoušela zpochybnit základní pojetí identity a rozdílů kultur zpracováním kulturních fenoménů "jako jazyk".  Přesto se s podobnými problémy - s dehistorizací kultury, naturalizování rozdílů a tím, že se kultura jeví jako rozhodující síla - potýká tento přístup také.<ref>Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.</ref>
+Schopnost uvádět někoho v omyl tak, aby dotyčný záměnu nezpozoroval, se nazývá mystifikace. Technika smělých omylů a podvrhů má staletou tradici; sloužila mnohdy k oklamání cenzury, pod záštitou anonymity a pseudonymity. (V Rusku získal popularitu kolektivní pseudonym Kuzma Prutkov, u nás psal Ignát Herrmann pod ps. Vavřinec Lebeda fonetickým pravopisem a pod.) Jenže pouhé záměny nelze už nazývat mystifikací: ta musí být vtipná a musí být proniknuta humorem.(Mystifikací nenazýváme např. romatické podvrhy starých rukopisů, ani žurnalistickou praxi v období "okurkových" sezón, kdy z nedostatku novinek dochází k vymýšlení novinářkých "kachen".) Za vynálezce mystifikace bývá označován vídeňský satirik Karl Kraus, jenž uveřejnil v roce 1913 senzační, hodnověrně se tvářící lokálku o tzv. Grubenhundovi, důlním psovi, jenž prý štěkáním zvěstuje očekávaný sesun půdy. Bylo to snad míněno "vážně", nikoliv jako výmysl. Veřejnost byla pobavena touto mystifikací, neboť hranice mezi zprávou a výmyslem je pranepatrná.<ref>Radkopytlik.sweb.cz: Tajemství mystifikace. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://radkopytlik.sweb.cz/humor_hb_j.html</ref>
 == Poznámky ==
@@ Řádek 33: / Řádek 34: @@
 * Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.
 * BOSZORMENYI-NAGY, Ivan a James L FRAMO. Intensive family therapy: theoretical and practical aspects. New York: Brunner/Mazel, c1985, 507 s. ISBN 0876304129.

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == Mystifikace sociálních deviací ==
-Existují dva základní pohledy na sociální deviace: absolutistický a relativistický. Hlavní rozdíly mezi absolutistickým a relativistickým pohledem jsou: význam moci, přispívající k utváření veřejného pohledu na deviace; pojetí rozmanitosti a disentu jako patologické; role morálního rozhořčení v sociálních reakcích na deviaci; strategie mystifikace používaná dominantními skupinami k posílení ideologického a morálního monopolu jejich názorů v tradičním společenském řádu;  kooptace vědců, psychiatrů a dalších agentů společenské kontroly mystifikačního procesu.<ref>Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.</ref>
+Existují dva základní pohledy na sociální deviace: absolutistický a relativistický. Hlavní rozdíly mezi absolutistickým a relativistickým pohledem jsou definovány těmito atributy: význam moci, přispívající k utváření veřejného pohledu na deviace; pojetí rozmanitosti a disentu jako patologické; role morálního rozhořčení v sociálních reakcích na deviaci; strategie mystifikace používaná dominantními skupinami k posílení ideologického a morálního monopolu jejich názorů v tradičním společenském řádu;  kooptace vědců, psychiatrů a dalších agentů společenské kontroly mystifikačního procesu.<ref>Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.</ref>
 == Poznámky ==

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 11:46
(Žádný rozdíl)

← Starší verze		Verze z 27. 12. 2011, 12:28
Řádek 11:		Řádek 11:

	== Marxovo pojetí mystifikace ==		== Marxovo pojetí mystifikace ==
−	Marx použil koncept mystifikace jako věrohodné uvedení v omyl sloužící v zájmu jedné socioekonomické třídy(ti, kdo využívají) proti druhé(využívaní). Představením formy využívání jako formu benevolence donutí ti, kdo využívají ty využívané si myslet, že jsou na stejné úrovni, nebo dokonce že jim mají být vděční. Toto teoretické schéma se dá uplatnit jak mezi různými společenskými vrstvami, tak při přímé interakci dvou osob.<ref>BOSZORMENYI-NAGY, Ivan a James L FRAMO. Intensive family therapy: theoretical and practical aspects. New York: Brunner/Mazel, c1985, 507 s. ISBN 0876304129.</ref>	+	Marx použil koncept mystifikace jako věrohodné uvedení v omyl sloužící v zájmu jedné socioekonomické třídy(ti, kdo využívají) proti druhé(využívaní). Představením formy využívání jako formu benevolence donutí ti, kdo využívají ty využívané si myslet, že jsou na stejné úrovni, nebo dokonce že jim mají být vděční. Toto teoretické schéma se dá uplatnit jak mezi různými společenskými vrstvami, tak při přímé interakci dvou osob.
		+	Mystifikací je myšlen jak samotný akt mystifikování, tak stav "být mystifikován".
		+	Mystifikace v aktivním slova smyslu (mystifikovat) znamená úmyslně poplést, zamlžit nebo zakrýt nějakou skutečnost, ať už se jedná o činnost, zkušenost nebo proces. Navozuje zmatení ve smyslu nemožnosti rozpoznat co se doopravdy děje. Skutečnost tak nahrazuje klam, vytvořený mystifikátorem.
		+	Mystifikace v pasivním slova smyslu (být mystifikován) je často označována jako pocit zmatení. Znamená tedy, že se objekt cítí mystifikován, ačkoliv to tak nemusí být. Rozdíl mezi těmito dvěma stavy je, že aktivní mystifikace vede k vyhnutí se konfliktu, zatímco pasivní mystifikace konflikt často zapříčiní.
		+	<ref>BOSZORMENYI-NAGY, Ivan a James L FRAMO. Intensive family therapy: theoretical and practical aspects. New York: Brunner/Mazel, c1985, 507 s. ISBN 0876304129.</ref>

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 == Marxovo pojetí mystifikace ==
-Marx použil koncept mystifikace jako věrohodné uvedení v omyl sloužící v zájmu jedné socioekonomické třídy(ti, kdo využívají) proti druhé(využívaní). Představením formy využívání jako formu benevolence donutí ti, kdo využívají ty využívané si myslet, že jsou na stejné úrovni, nebo dokonce že jim mají být vděční. Toto teoretické schéma se dá uplatnit jak mezi různými společenskými vrstvami, tak při přímé interakci dvou  osob.
+Marx použil koncept mystifikace jako věrohodné uvedení v omyl sloužící v zájmu jedné socioekonomické třídy(ti, kdo využívají) proti druhé(využívaní). Představením formy využívání jako formu benevolence donutí ti, kdo využívají ty využívané si myslet, že jsou na stejné úrovni, nebo dokonce že jim mají být vděční. Toto teoretické schéma se dá uplatnit jak mezi různými společenskými vrstvami, tak při přímé interakci dvou  osob.<ref>BOSZORMENYI-NAGY, Ivan a James L FRAMO. Intensive family therapy: theoretical and practical aspects. New York: Brunner/Mazel, c1985, 507 s. ISBN 0876304129.</ref>
 == Kulturní mystifikace ==
@@ Řádek 19: / Řádek 20: @@
 == Mystifikace sociálních deviací ==
 Existují dva základní pohledy na sociální deviace: absolutistický a relativistický. Hlavní rozdíly mezi absolutistickým a relativistickým pohledem jsou: význam moci, přispívající k utváření veřejného pohledu na deviace; pojetí rozmanitosti a disentu jako patologické; role morálního rozhořčení v sociálních reakcích na deviaci; strategie mystifikace používaná dominantními skupinami k posílení ideologického a morálního monopolu jejich názorů v tradičním společenském řádu;  kooptace vědců, psychiatrů a dalších agentů společenské kontroly mystifikačního procesu.<ref>Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.</ref>
 == Poznámky ==
 <references/>
 == Použité zdroje ==

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Mystifikace je proces maskování či zakrývání hlavních aspektů společnosti a společenských vztahů. Mystifikace umožňuje nadvládu, která není založena na zřejmém nátlaku či síle, ale je udržována nejrůznějšími sociálními institucemi a kulturními hodnotami.<ref>Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.</ref>
 == Kulturní mystifikace ==
@@ Řádek 23: / Řádek 26: @@
 * ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz>.
 * Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.