Multiplikační efekt - Historie editací

Monali v 22. 6. 2014, 19:45

2014-06-22T19:45:45Z

Monali: /* Použitá literatura */

2014-06-22T19:43:09Z

Použitá literatura

Monali v 22. 6. 2014, 19:42

2014-06-22T19:42:21Z

Monali v 22. 6. 2014, 17:07

2014-06-22T17:07:16Z

Monali v 22. 6. 2014, 17:06

2014-06-22T17:06:07Z

Betykar v 20. 6. 2014, 06:29

2014-06-20T06:29:10Z

Monali v 7. 6. 2014, 12:55

2014-06-07T12:55:50Z

Monali v 7. 6. 2014, 12:44

2014-06-07T12:44:11Z

Monali v 7. 6. 2014, 12:41

2014-06-07T12:41:14Z

Monali v 7. 6. 2014, 12:34

2014-06-07T12:34:55Z

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 '''Multiplikační efekt''' je nástroj [[fiskální politiky]] státu, kterým se stát snaží stimulovat spotřebu v dané oblasti a přispět tak k růstu HDP a celkovému blahobytu v dané lokalitě.
-První, kdo definoval multiplikační efekt, byl v roce 1931 britský ekonom R. F. Kahn, když zavedl pojem multiplikátor nezaměstnanosti. Největším proponentem této teorie byl však lord Keynes, který se zabýval investičním multiplikátorem. Tento ekonom vycházející z anglické klasické ekonomické školy pozdvihl celý koncept pro masové využití ve fiskální politice, ve které se v nezměněné podobě využívá dodnes. Podle druhů výdajů se rozlišuje ještě multiplikátor rozpočtový, zahraničního obchodu a vývozní. <ref>HAZLITT, Henry. ''Selhání nové ekonomie''. Praha: 1959, Liberární institut, s. 86. ISBN 80-86389-41-3.</ref>
+První, kdo definoval multiplikační efekt, byl v roce 1931 britský ekonom R. F. Kahn, když zavedl pojem multiplikátor nezaměstnanosti. Největším proponentem této teorie byl však lord Keynes, který se zabýval investičním multiplikátorem. Tento ekonom vycházející z anglické klasické ekonomické školy pozdvihl celý koncept pro masové využití ve fiskální politice, ve které se v nezměněné podobě využívá dodnes. Podle druhů výdajů se rozlišuje ještě multiplikátor rozpočtový, zahraničního obchodu a vývozní. <ref>HAZLITT, Henry. ''Selhání nové ekonomie''. Praha: 1959, Liberální institut, s. 86. ISBN 80-86389-41-3.</ref>
 ''„Za daných okolností lze zjistit určitý poměr mezi příjmy a investicemi, kterému budeme říkat multiplikátor. Ten při určitém zjednodušení funguje i mezi celkovou zaměstnaností a zaměstnaností získanou přímo při investicích… Tento další krok je integrální součástí naší teorie zaměstnanosti, jelikož nám udává přesný vztah, při daném sklonu ke spotřebě, mezi agregátní zaměstnaností a příjmem a mírou investic.“'' <ref>KEYNES, John, M. ''Obecná teorie.'' Praha: Československá akademie věd, 1963, s. 113. ISBN 80-7325-043-8.</ref>
@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 Y = V + R, Y = 99.9999 % * Y + R a Y = 100,000 * R.
-Ekonomiku lze tedy nastartovat naprosto jednoduše: dejte Rothbardovi milion dolarů a [[HDP]] rázem vyletí o sto miliard!“'' <ref>ROTHBARD, Murray. ''Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů.'' Praha: 2005, Liberární institut, kap. 11. ISBN 80-86389-27-8.</ref>
+Ekonomiku lze tedy nastartovat naprosto jednoduše: dejte Rothbardovi milion dolarů a [[HDP]] rázem vyletí o sto miliard!“'' <ref>ROTHBARD, Murray. ''Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů.'' Praha: 2005, Liberální institut, kap. 11. ISBN 80-86389-27-8.</ref>
-Dnes velmi často opomíjeným faktem je, že sofistická myšlenka multiplikačního efektu byla vyvrácena již před 150 lety Frédéricem Bastiatem v knize ''Co je a co není vidět'', tedy dříve než samotná teorie vznikla. Viz např. kapitola 3 ''Daně'' nebo kapitola 11 ''Spořivost a přepych''. <ref>BASTIAT, Fréderic. ''Co je a co není vidět''. Praha: 1998, Liberární institut, s. 105-108, 139-145. ISBN 80-902270-6-6.</ref>
+Dnes velmi často opomíjeným faktem je, že sofistická myšlenka multiplikačního efektu byla vyvrácena již před 150 lety Frédéricem Bastiatem v knize ''Co je a co není vidět'', tedy dříve než samotná teorie vznikla. Viz např. kapitola 3 ''Daně'' nebo kapitola 11 ''Spořivost a přepych''. <ref>BASTIAT, Fréderic. ''Co je a co není vidět''. Praha: 1998, Liberální institut, s. 105-108, 139-145. ISBN 80-902270-6-6.</ref>
 ==Poznámky==
@@ Řádek 61: / Řádek 61: @@
 * KEYNES, John, M. ''Obecná teorie.'' Praha: Československá akademie věd, 1963. ISBN 80-7325-043-8.
 * MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů'' [online]. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx
-* MISES, L. von. ''Lidské jednání: Pojednání o ekonomii." Praha: 2006, Liberární institut. ISBN: 80-86389-45-6.
+* MISES, L. von. ''Lidské jednání: Pojednání o ekonomii." Praha: 2006, Liberální institut. ISBN: 80-86389-45-6.
 * ROTHBARD, Murray. ''Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů.'' Praha: 2005, Liberální institut. ISBN 80-86389-27-8.
 * ROTHBARD, Murray. ''Ekonomie státních zásahů.'' Praha: 2001, Liberální institut. ISBN: 978-80-86389-10-3.

@@ Řádek 61: / Řádek 61: @@
 * KEYNES, John, M. ''Obecná teorie.'' Praha: Československá akademie věd, 1963. ISBN 80-7325-043-8.
 * MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů'' [online]. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx
-* MISES, L. VON. ''Lidské jednání: Pojednání o ekonomii." Praha: 2006, Liberární institut. ISBN: 80-86389-45-6.
+* MISES, L. von. ''Lidské jednání: Pojednání o ekonomii." Praha: 2006, Liberární institut. ISBN: 80-86389-45-6.
 * ROTHBARD, Murray. ''Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů.'' Praha: 2005, Liberální institut. ISBN 80-86389-27-8.
 * ROTHBARD, Murray. ''Ekonomie státních zásahů.'' Praha: 2001, Liberální institut. ISBN: 978-80-86389-10-3.

@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 ==Použitá literatura==
-* BASTIAT, Fréderic. ''Co je a co není vidět''. Praha: 1998, Liberární institut. ISBN 80-902270-6-6.
+* BASTIAT, Fréderic. ''Co je a co není vidět''. Praha: 1998, Liberální institut. ISBN 80-902270-6-6.
-* HAZLITT, Henry. ''Selhání nové ekonomie''. Praha: 1959, Liberární institut. ISBN 80-86389-41-3.
+* HAYEK, Friedrich, A. ''Osudná domýšlivost: Omyly socialismu.'' Praha: 1993, Slon. ISBN 80-85850-05-2.
 * HUERTA DE SOTO, Jesus. Rakouská škola: ''Tržní řád a podnikatelská tvořivost''. Praha: 2012, Dokořán. ISBN 978-80-7363-445-2.
 * KEYNES, John, M. ''Obecná teorie.'' Praha: Československá akademie věd, 1963. ISBN 80-7325-043-8.
 * MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů'' [online]. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx
-* ROTHBARD, Murray. ''Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů.'' Praha: 2005, Liberární institut. ISBN 80-86389-27-8.
+* MISES, L. VON. ''Lidské jednání: Pojednání o ekonomii." Praha: 2006, Liberární institut. ISBN: 80-86389-45-6.

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 Neboli Y = 80 % * Y + I a rovněž tím pádem Y = 5 * I
-Z toho vyplývá, že každý přírůstek investic vede k pětinásobnému zvýšení celkových příjmů neboli HDP.“'' <ref>MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů''[online]. kap. 8a. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx</ref>
+Z toho vyplývá, že každý přírůstek investic vede k pětinásobnému zvýšení celkových příjmů neboli HDP.“'' <ref>MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů'' [online]. kap. 8a. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx</ref>
 V praxi se teorie využívá jako zdůvodnění investic, dotací a příspěvků v oblastech kultury, sportu, vědy a výzkumu nebo např. infrastruktury.
@@ Řádek 59: / Řádek 59: @@
 * HUERTA DE SOTO, Jesus. Rakouská škola: ''Tržní řád a podnikatelská tvořivost''. Praha: 2012, Dokořán. ISBN 978-80-7363-445-2.
 * KEYNES, John, M. ''Obecná teorie.'' Praha: Československá akademie věd, 1963. ISBN 80-7325-043-8.
-* MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů''[online]. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx
+* MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů'' [online]. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx
 * ROTHBARD, Murray. ''Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů.'' Praha: 2005, Liberární institut. ISBN 80-86389-27-8.

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 Neboli Y = 80 % * Y + I a rovněž tím pádem Y = 5 * I
-Z toho vyplývá, že každý přírůstek investic vede k pětinásobnému zvýšení celkových příjmů neboli HDP.“'' <ref>MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů'', kapitola 8a. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx</ref>
+Z toho vyplývá, že každý přírůstek investic vede k pětinásobnému zvýšení celkových příjmů neboli HDP.“'' <ref>MAŠEK, Jan. ''Rakouská teorie hospodářských cyklů''[online]. kap. 8a. Dostupné z: http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-8-a-nektere-konkurecni-teorie-hospodarskych-cyklu-keynesianci-264.aspx</ref>
 V praxi se teorie využívá jako zdůvodnění investic, dotací a příspěvků v oblastech kultury, sportu, vědy a výzkumu nebo např. infrastruktury.
@@ Řádek 51: / Řádek 51: @@
 Dnes velmi často opomíjeným faktem je, že sofistická myšlenka multiplikačního efektu byla vyvrácena již před 150 lety Frédéricem Bastiatem v knize ''Co je a co není vidět'', tedy dříve než samotná teorie vznikla. Viz např. kapitola 3 ''Daně'' nebo kapitola 11 ''Spořivost a přepych''. <ref>BASTIAT, Fréderic. ''Co je a co není vidět''. Praha: 1998, Liberární institut, s. 105-108, 139-145. ISBN 80-902270-6-6.</ref>
-==Zdroje==
+==Poznámky==
 <references/>

@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 ==Vzorec==
-''"Základním principem této teorie je, že státní investice „multiplikují“ zaměstnanost a příjmy na základě „keynesiánských rovnic (keynesiánství) a z jejich předpokladů o spotřebě. Podle Keynese je spotřeba (C) stabilní funkcí příjmu (Y); řekněme, že 80 % příjmu tvoří spotřeba. Celý příjem se rovná výdajům na spotřebu plus na investice (I). Dosadíme do rovnice a získáme:
+''"Základním principem této teorie je, že státní investice „multiplikují“ zaměstnanost a příjmy na základě keynesiánských rovnic (keynesiánství) a z jejich předpokladů o spotřebě. Podle Keynese je spotřeba (C) stabilní funkcí příjmu (Y); řekněme, že 80 % příjmu tvoří spotřeba. Celý příjem se rovná výdajům na spotřebu plus na investice (I). Dosadíme do rovnice a získáme:
 Y = C + I

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 První, kdo definoval multiplikační efekt, byl v roce 1931 britský ekonom R. F. Kahn, když zavedl pojem multiplikátor nezaměstnanosti. Největším proponentem této teorie byl však lord Keynes, který se zabýval investičním multiplikátorem. Tento ekonom vycházející z anglické klasické ekonomické školy pozdvihl celý koncept pro masové využití ve fiskální politice, ve které se v nezměněné podobě využívá dodnes. Podle druhů výdajů se rozlišuje ještě multiplikátor rozpočtový, zahraničního obchodu a vývozní. <ref>HAZLITT, Henry. ''Selhání nové ekonomie''. Praha: 1959, Liberární institut, s. 86. ISBN 80-86389-41-3.</ref>
-''„Za daných okolností lze zjistit určitý poměr mezi příjmy a investicemi, kterému budeme říkat multiplikátor. Ten při určitém zjednodušení funguje i mezi celkovou zaměstnaností a zaměstnaností získanou přímo při investicích… Tento další krok je integrální součástí naší teorie zaměstnanosti, jelikož nám udává přesný vztah, při daném sklonu ke spotřebě, mezi agregátní zaměstnaností a příjmem a mírou investic.“'' <ref>KEYNES, John, M. ''Obecná teorie.'' Praha: Československá akademie věd, 1963, s. 113. ISBN 80-7325-043- 8.</ref>
+''„Za daných okolností lze zjistit určitý poměr mezi příjmy a investicemi, kterému budeme říkat multiplikátor. Ten při určitém zjednodušení funguje i mezi celkovou zaměstnaností a zaměstnaností získanou přímo při investicích… Tento další krok je integrální součástí naší teorie zaměstnanosti, jelikož nám udává přesný vztah, při daném sklonu ke spotřebě, mezi agregátní zaměstnaností a příjmem a mírou investic.“'' <ref>KEYNES, John, M. ''Obecná teorie.'' Praha: Československá akademie věd, 1963, s. 113. ISBN 80-7325-043-8.</ref>
 ==Vzorec==
@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 Tato teorie je kritizována zástupci rakouské ekonomické školy (Hayek, Rothbard, Mises, Kirzner, z dnešních např. de Soto, Salerno, Thorton, u nás např. prof. J. Šíma). <ref>HUERTA DE SOTO, Jesus. ''Rakouská škola: Tržní řád a podnikatelská tvořivost''. Praha: 2012, Dokořán, s. VIII. ISBN 978-80-7363-445-2.</ref>
-Jejich hlavní výtkou je především arbitrárnost postavená na modelu vytvořeném v prostředí [[dokonalé konkurence]] a [[metodologický individualismus]] (objektivismus). Tuto teorii tak nelze použít v reálné praxi. <ref>HUERTA DE SOTO, Jesus. Rakouská škola: ''Tržní řád a podnikatelská tvořivost''. Praha: 2012, Dokořán, s. 2. ISBN 978-80-7363-445-2.</ref>
+Jejich hlavní výtkou je především [[metodologický individualismus]] (objektivismus) a arbitrárnost postavená na modelu vytvořeném v prostředí [[dokonalé konkurence]]. Tuto teorii tak nelze použít v reálné praxi. <ref>HUERTA DE SOTO, Jesus. Rakouská škola: ''Tržní řád a podnikatelská tvořivost''. Praha: 2012, Dokořán, s. 2. ISBN 978-80-7363-445-2.</ref>
 Nereálnost multiplikačního efektu dokázal [[M. N. Rothbard]], který postupoval přesně podle logiky Keynese, ale dovedl jeho příklad do extrému. ''„Celkové příjmy (Y) se rovnají příjmům Rothbarda (R) plus příjmům všech ostatních lidí ve společnosti (V). Dá se říci, že příjem všech ostatních lidí je velmi stabilní funkcí celkových příjmů, neboť jediný rozdíl mezi nimi je příjem jednoho jediného člověka – Rothbarda. Stabilita tohoto vztahu je mnohonásobně větší než stabilita Keynesova vztahu mezi spotřebními výdaji a celkovými výdaji. Řekněme tedy, že V = 99,9999 % * Y. Rothbardův příjem je volatilní, nestálý, a proto nejistý element.