https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Morfologie
Morfologie - Historie editací
2026-05-19T15:21:06Z
Historie editací této stránky
MediaWiki 1.35.0
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Morfologie&diff=11417&oldid=prev
Michal Klajban: 16 revizí: IMPORT L-M: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)
2012-02-20T11:45:36Z
<p>16 revizí: IMPORT L-M: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor''' Myroslava Kutsyn <br />
<br />
'''Klíčová slova:'''<br />
<br />
'''Synonyma: ''' tvarosloví<br />
<br />
'''Související pojmy:''' skloňování (deklinace), časování (konjugace), morfologie rostlin, morfologie (astronomie), geomorfologie<br />
<br />
''nadřazené '' jazykověda, lingvistika<br />
<br />
''podřazené'' morf, morfem<br />
<br />
<br />
<br />
==DEFINICE==<br />
<br />
''Morfologie'' je lingvistická disciplína. Zabývá se tvořením tvarů slov (funkční morfologie)<ref name="Cestina po siti"> Ostravská univerzita v Ostravě. ''Čeština po síti'' [on-line]. © 2006-2011. [cit. 23-11-2011]. Dostupne z: http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/morfologie.htm#1</ref>, ohýbáním (skloňování, časování), odvozováním slov pomocí předpon, přípony a vpon. Morfologie studuje strukturu slov, stavbu slovních tvarů, způsoby skloňování (deklinace) a časování (konjugace). Poprvé byl tento termín použit v roce 1859 Augustem Schleicheem.<ref name="Wikipedie">Morfologie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tvaroslov%C3%AD </ref> Morfologie zabývající se analýzou slova na morfémy se nazývá morfemika (morfematika)<ref name="Encyklopedický slovník češtiny "></ref>.<br />
<br />
<br />
<br />
*'''Morfologie (lingvistika)''' – lingvistická disciplína, zabývá se ohýbáním slov<br/><br />
*'''Morfologie (biologie)''' – zkoumá celé organizmy <br/><br />
*'''Morfologie rostlin''' – studuje tvary a části rostlin <br/><br />
*'''Morfologie (astronomie)''' – je tvar astronomického objektu, např. mlhoviny, galaxie <br/><br />
*'''Geomorfologie''' – studuje útvary zemského povrchu, zkoumá procesy, tvary povrchu<ref name="Wikipedie"></ref><br/><br/><br />
<br />
'''Formální morfologie''' – tvoření tvarů, jejich struktura (jak se jednotlivé tvary tvoří)<br/><br />
'''Funkční morfologie''' – fungování tvarů slov ve větě, vysvětlování mluvnických významů<br />
<br />
== MORF/MORFEM – jednotka morfologie==<br />
<br />
<br/><br />
<br />
Základní minimální sémantickou a nedělitelnou jednotkou morfologie je morfém nesoucí určitý význam.<br />
<br />
Existují dva typy morfémů:<br/><br />
'''lexikální morfém''' – kmen slova, kořen slov (slovní základ) – pomocí lexikálních morfémů se vyjadřují děje, vlastnosti a okolnosti <br/><br />
'''gramatický morfém''' – určuje gramatickou roli slovního tvaru (afixy)<ref name="Encyklopedický slovník češtiny "> JEDLIČKA, Alois. ''Encyklopedický slovník češtiny''. 4. přeprac. vyd. Praha: NLN, 2002. 604 s. Učebnice pro vysoké školy. ISBN 80-7106-484-X. </ref> <br/><br/><br />
<br />
==MORFOLOGIE==<br />
<br />
<br />
Morfologie – nauka o tvarech slov.<br />
Z morfologického hlediska se ''SLOVA'' dělí na:<br />
<br />
- ''ohebná'': skloňují se (deklinace) a časují se (konjugace)<br />
<br />
- ''neohebná''<br />
<br />
Do slovních druhů řadíme slova podle:<br />
<br />
*lexikálního významu<br />
*postavení a funkce ve větě<br />
*ohebnosti<br />
<br />
'''Podstatná jména''' (substantivum, substantiva) – názvy osob, zvířat a věcí; skloňují se. Jednoduché tvary vyjadřují mluvnické tvary – pád a číslo, patří k jednomu ze tří rodů.<br/><br />
<br />
'''Přídavná jména''' (adjektivum, adjektiva) – vyjadřují vlastnosti osob, zvířat nebo věcí, jevů, označených podstatných jménem, např. hezký den, dřevěný stůl; skloňují se. Přídavná jména zpravidla vyjadřují vlastnost slova (jaká osoba nebo věc je), její velikost, barvu, jakost, např. ''tvrdý, měkký, pracovitý, zlý.''<br/><br />
<br />
'''Zájmena''' (pronominum, pronomina) – sama neoznačují osobu, zvíře, věc nebo vlastnost, pouze je naznačují nebo odkazují na určitou či neurčitou osobu, vyjadřují vztah mluvící osoby k nim; skloňují se. Pozn.: Název mají zájmena odtud, že se jich užívá „za jména“ (místo jmen). Zájmena rozeznáváme: '''osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vtažná, neurčitá, záporná.''' <br/><br />
<br />
'''Číslovky''' (numeralie, numeralia) – mají číselný význam, označují pořadí, počet. Většinou se skloňují a vyjadřují mluvnické významy. Číslovky rozeznáváme: '''základní, řádové, druhové, násobné''' (určité nebo neurčité).<br/> <br />
<br />
'''Slovesa''' (verbum, verba) – vyjadřují děje; časují se. Podle vidu rozlišujeme slovesa '''dokonavá a nedokonavá'''.<br/><br />
<br />
'''Příslovce''' (adverbium, adverbia) – jsou slova neohebná, vyjadřují různé bližší okolnosti dějů (místo, čas, způsob, míra, prostředek, příčina), předmětů, stupeň nebo míru věcí, např. ''zde, zítra, rychle, pilně''. Věcný význam některých příslovcí lze stupňovat. <br/><br />
<br />
'''Předložky''' (prepozitum, prepozita) – jsou slova neohebná, vyjadřují podobné okolnosti jako příslovce. Mají vlastní význam, ale ten se projeví teprve ve spojení předložky se jmény. Předložky jsou v'''lastní''' a '''nevlastn'''í. <br/><br />
<br />
'''Spojky''' (konjukce) – jsou slova neohebná, spojují jednotlivé větné členy nebo věty, teprve ve spojení s nimi nabývají svého věcného významu. Samy nejsou členy větnými. Spojky jsou jednoduché, např. ''a, ale, že, když'', a složené, např. ''zatímco''.<br/><br />
<br />
'''Částice''' (partikule) – jsou slova neohebná, uvozují věty a označují jejich druh, vyjadřují postoj mluvčího k vyjadřovanému obsahu, např. ''ať, nechť, kéž, což''. Částice zpravidla stojí na začátku věty nebo před větným členem, který zdůrazňují. <br/><br />
<br />
'''Citoslovce''' (interjekce) – jsou slova neohebná, vyjadřují city, nálady, vůli mluvčího, označují zvuky a s nimi spojené pohyby – většinou nevstupují do větných vztahů, např. ''ach, ó, br, pst, hej, hle, checheche, cink, prásk, frnk, jéjé, nono''.<ref name="ČESKÁ MLUVNICE"> HÁVRÁNEK, Bohuslav; JEDLIČKA, Alois. ''Česká mluvnice''. 4. přeprac. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. Učebnice pro vysoké školy</ref><br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
*HÁVRÁNEK, Bohuslav; JEDLIČKA, Alois. ''Česká mluvnice''. 4. přeprac. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. Učebnice pro vysoké školy<br />
<br />
*JEDLIČKA, Alois. ''Encyklopedický slovník češtiny''. 4. přeprac. vyd. Praha: NLN, 2002. 604 s. Učebnice pro vysoké školy. ISBN 80-7106-484-X <br />
<br />
*Morfologie. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tvaroslov%C3%AD <br />
<br />
*Ostravská univerzita v Ostravě. ''Čeština po síti'' [on-line]. © 2006-2011. [cit. 23-11-2011]. Dostupne z: http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/morfologie.htm#1</div>
Michal Klajban