https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Minnesengr 2026-05-19T15:21:06Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11283&oldid=prev 2012-02-20T11:45:14Z

<p>18 revizí: IMPORT L-M: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 20. 2. 2012, 11:45</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

Michal Klajban https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11282&oldid=prev 2011-05-12T12:17:13Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 12. 5. 2011, 12:17</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l6" >Řádek 6:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 6:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Související pojmy:'''</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Související pojmy:'''</div></td></tr> <tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>nadřazené - literatura, středověk &lt;br&gt;</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>nadřazené - literatura, středověk &lt;br&gt;</div></td></tr> <tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>podřazené -  </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>podřazené -  </div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> </table>

Mblazejova https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11281&oldid=prev 2011-05-12T12:16:14Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 12. 5. 2011, 12:16</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1" >Řádek 1:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Autor:''' Michaela Blažejová</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Autor:''' Michaela Blažejová</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Klíčová slova:''' dvorská <del class="diffchange diffchange-inline">(</del>kurtoazní<del class="diffchange diffchange-inline">) lyrika</del>, středověká literatura</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Klíčová slova:''' dvorská <ins class="diffchange diffchange-inline">lyrika, </ins>kurtoazní <ins class="diffchange diffchange-inline">poezie</ins>, středověká literatura</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Synonyma:''' trubadúr; bard; pěvec, básník, skladatel a zpěvák ve středověku</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Synonyma:''' trubadúr; bard; pěvec, básník, skladatel a zpěvák ve středověku</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Související pojmy:'''</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Související pojmy:'''</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">      </del>nadřazené - <del class="diffchange diffchange-inline">kurtoazní </del>literatura, <del class="diffchange diffchange-inline">dvorská lyrika</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>nadřazené - literatura, <ins class="diffchange diffchange-inline">středověk &lt;br&gt;</ins></div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">      </del>podřazené -  </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>podřazené -  </div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Charakteristika==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Charakteristika==</div></td></tr> </table>

Mblazejova https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11280&oldid=prev 2011-04-11T13:36:27Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Německo</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 11. 4. 2011, 13:36</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l19" >Řádek 19:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 19:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Německo ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Německo ==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Později, asi v polovině 12. století se rytířské dvorské umění rozšířilo i do Německa. Němečtí lyrikové a epikové se nazývali '''minnesängři''' (od die Minne – láska).Nejvýznamnějšími představiteli byli současníci Přemysla I. -  Walther von der  Vogelweide (1170-1230?) a Wolfram von Eschenbach (1170-1220?), autor rozsáhlého eposu Parsifal, vlastně prvního německého románu o 28 840 verších.&lt;ref&gt; Hora-Hořejš, Petr. Toulky českou minulostí : Druhý díl. – 3. vyd. Praha : Baronet, 1997. S. 12. ISBN 80-7214-014-0.&lt;/ref&gt; Tato německá zpívaná dvorská lyrika se <del class="diffchange diffchange-inline">nazývý </del>'''minnesang'''. Největším souborem minnesangu je <del class="diffchange diffchange-inline">mannessův </del>písňový rukopis (14. století), který obsahuje několik tisíc strof. Na minnesang <del class="diffchange diffchange-inline">navýzali </del>mistři pěvci, tzn. představitelé měšťanského mistrovského zpěvu.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Později, asi v polovině 12. století se rytířské dvorské umění rozšířilo i do Německa. Němečtí lyrikové a epikové se nazývali '''minnesängři''' (od die Minne – láska).Nejvýznamnějšími představiteli byli současníci Přemysla I. -  Walther von der  Vogelweide (1170-1230?) a Wolfram von Eschenbach (1170-1220?), autor rozsáhlého eposu Parsifal, vlastně prvního německého románu o 28 840 verších.&lt;ref&gt; Hora-Hořejš, Petr. Toulky českou minulostí : Druhý díl. – 3. vyd. Praha : Baronet, 1997. S. 12. ISBN 80-7214-014-0.&lt;/ref&gt; Tato německá zpívaná dvorská lyrika se <ins class="diffchange diffchange-inline">nazývá </ins>'''minnesang'''. Největším souborem minnesangu je <ins class="diffchange diffchange-inline">Mannessův </ins>písňový rukopis (14. století), který obsahuje několik tisíc strof. Na minnesang <ins class="diffchange diffchange-inline">navázali ''</ins>mistři pěvci<ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>, tzn. představitelé měšťanského mistrovského zpěvu.</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== České země ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== České země ==</div></td></tr> </table>

Mblazejova https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11279&oldid=prev 2011-04-11T13:34:53Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Francie</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 11. 4. 2011, 13:34</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l16" >Řádek 16:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 16:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Francie ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Francie ==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Básnictví a hudbě se věnovali rytíři nejprve v jižní Francii, v Provenci. V této oblasti byla silná tradice antické kultury. Opěvovali hlavně lásku a stavovské ctnosti, sahali takřka výhradně k lyrickým námětům a nazývali se už kolem roku 1100 '''trubadúři'''. Rytíř usiloval o přízeň vznešené dámy a dobýval její srdce. Milostná touha má podobu služby a láska je nešťastná, protože se opěvuje žena provdaná za jiného. Trubadúři zpívali o lásce ke krásné a duchaplné ženě, avšak tato láska má <del class="diffchange diffchange-inline">rysyschématické </del>obecnosti, protože jen málokdy vyjadřuje osobní prožitek. &lt;ref&gt; Balajka, Bohouš. Přehledné dějiny literatury 1 : Dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. 1. vyd.Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. S 42 - 43.&lt;/ref&gt; Jejich severofrancouzští kolegové rozšířili okruh námětů o látky historické (Karel Veliký a jeho družina, zvláště Rolland), starověké (Alexandr Veliký), legendární (rytíři sv. grálu), prostě o epiku. Říkalo se jim '''truvéři''' (od francouzského trouber – vynalézat). Mezi trubadúry se první proslavil vévoda En Gulhem IX. de Peittieus, nejmocnější francouzský feudál své doby, milovník zbraní, žen a rozkoší, od něhož se zachovalo 11 dvorných i rozpustilých písní.&lt;ref&gt; Hora-Hořejš, Petr. Toulky českou minulostí : Druhý díl. – 3. vyd. Praha : Baronet, 1997. S.12. ISBN 80-7214-014-0.&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Básnictví a hudbě se věnovali rytíři nejprve v jižní Francii, v Provenci. V této oblasti byla silná tradice antické kultury. Opěvovali hlavně lásku a stavovské ctnosti, sahali takřka výhradně k lyrickým námětům a nazývali se už kolem roku 1100 '''trubadúři'''. Rytíř usiloval o přízeň vznešené dámy a dobýval její srdce. Milostná touha má podobu služby a láska je nešťastná, protože se opěvuje žena provdaná za jiného. Trubadúři zpívali o lásce ke krásné a duchaplné ženě, avšak tato láska má <ins class="diffchange diffchange-inline">rysy schématické </ins>obecnosti, protože jen málokdy vyjadřuje osobní prožitek. &lt;ref&gt; Balajka, Bohouš. Přehledné dějiny literatury 1 : Dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. 1. vyd.Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. S 42 - 43.&lt;/ref&gt; Jejich severofrancouzští kolegové rozšířili okruh námětů o látky historické (Karel Veliký a jeho družina, zvláště Rolland), starověké (Alexandr Veliký), legendární (rytíři sv. grálu), prostě o epiku. Říkalo se jim '''truvéři''' (od francouzského trouber – vynalézat). Mezi trubadúry se první proslavil vévoda En Gulhem IX. de Peittieus, nejmocnější francouzský feudál své doby, milovník zbraní, žen a rozkoší, od něhož se zachovalo 11 dvorných i rozpustilých písní.&lt;ref&gt; Hora-Hořejš, Petr. Toulky českou minulostí : Druhý díl. – 3. vyd. Praha : Baronet, 1997. S.12. ISBN 80-7214-014-0.&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Německo ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Německo ==</div></td></tr> </table>

Mblazejova https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11278&oldid=prev 2011-04-11T13:33:50Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Charakteristika</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 11. 4. 2011, 13:33</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l13" >Řádek 13:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 13:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Minesengry se stávali i šlechtici a vladaři a jejich dvořané. K provozování svých písní si zjednávali '''žongléry''' (z francouzského jangleur, odvozeno z latinského ioculator /jokulátor) – šprýmař). Ve středověku žonglér spojoval několik profesí. Byl to potulný artista, hrál na strunný nástroj a zpíval a někdy i skládal své vlastní písně.  Ve středověké Francii putovali žongléři od hradu ke hradu, od města k městu.  Jestliže se žonglér zalíbil některému velmožovi, usadil se na šlechtickém dvoře, vyšvihl se na společenském žebříčku a stal se z něj '''minstrel''' (menestrel), jehož úkolem bylo doprovázet hrou na strunný nástroj trubadúra při jeho produkci. Českou obdobou žongléra byl '''žakéř''' nebo žertéř, pěvec, hudebník a recitátor z povolání. Na slovensku se podobným potulným komediantům říkalo '''igric''', v Rusku '''skomroch'''. &lt;ref&gt; Karpatský, Dušan : Malý labyrint literatury. 2. vyd. Praha : Albatros, 1997. S. 569,  ISBN 80-00-00527-1.&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Minesengry se stávali i šlechtici a vladaři a jejich dvořané. K provozování svých písní si zjednávali '''žongléry''' (z francouzského jangleur, odvozeno z latinského ioculator /jokulátor) – šprýmař). Ve středověku žonglér spojoval několik profesí. Byl to potulný artista, hrál na strunný nástroj a zpíval a někdy i skládal své vlastní písně.  Ve středověké Francii putovali žongléři od hradu ke hradu, od města k městu.  Jestliže se žonglér zalíbil některému velmožovi, usadil se na šlechtickém dvoře, vyšvihl se na společenském žebříčku a stal se z něj '''minstrel''' (menestrel), jehož úkolem bylo doprovázet hrou na strunný nástroj trubadúra při jeho produkci. Českou obdobou žongléra byl '''žakéř''' nebo žertéř, pěvec, hudebník a recitátor z povolání. Na slovensku se podobným potulným komediantům říkalo '''igric''', v Rusku '''skomroch'''. &lt;ref&gt; Karpatský, Dušan : Malý labyrint literatury. 2. vyd. Praha : Albatros, 1997. S. 569,  ISBN 80-00-00527-1.&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>   </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>   </div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Písně minnesängrů patří do takzvané kutoazní (z francouzského courtois = dvorný, zdvořilý)neboli dvorské lyriky. Pěstovala se na šlechtických <del class="diffchange diffchange-inline">dvorek </del>ve 12. a 13. století, nejprve v Provenci <del class="diffchange diffchange-inline">a pak </del>v dalších částech Francie i v Německu. Vytříbeným básnickým jazykem opěvovala rytířskou lásku k provdané paní a její náklonost k ctiteli, nebo zas odmítání a z něho <del class="diffchange diffchange-inline">pamenící </del>milostná muka ctitelova. K hlavním žánrům a formám patřila alba (loučení milenců za ranního svítání, též jitřní písně, Václav Hanka pro ně vytvořil český název svítáníčka), milostná kancóna, pastorála (pastýřská píseň s postavou rytíře a pastýřky)a balada. Dvorská lyrika se stala podnětem i ke vzniku rozsáhlejších veršovaných skladeb - dvorských a rytířských románů, např. o Tristanovi a Izoldě, o rytířích kolem krále Artuše, o svatém grálu.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Písně minnesängrů patří do takzvané kutoazní (z francouzského courtois = dvorný, zdvořilý)neboli dvorské lyriky. Pěstovala se na šlechtických <ins class="diffchange diffchange-inline">dvorech </ins>ve 12. a 13. století, nejprve v Provenci<ins class="diffchange diffchange-inline">, později </ins>v dalších částech Francie i v Německu. Vytříbeným básnickým jazykem opěvovala rytířskou lásku k provdané paní a její náklonost k ctiteli, nebo zas <ins class="diffchange diffchange-inline">její </ins>odmítání a z něho <ins class="diffchange diffchange-inline">pramenící </ins>milostná muka ctitelova. K hlavním žánrům a formám patřila alba (loučení milenců za ranního svítání, též jitřní písně, Václav Hanka pro ně vytvořil český název svítáníčka), milostná kancóna, pastorála (pastýřská píseň s postavou rytíře a pastýřky)a balada. Dvorská lyrika se stala podnětem i ke vzniku rozsáhlejších veršovaných skladeb - dvorských a rytířských románů, např. o Tristanovi a Izoldě, o rytířích kolem krále Artuše, o svatém grálu.</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Francie ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Francie ==</div></td></tr> </table>

Mblazejova https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11277&oldid=prev 2011-04-11T13:32:00Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Charakteristika</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 11. 4. 2011, 13:32</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l13" >Řádek 13:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 13:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Minesengry se stávali i šlechtici a vladaři a jejich dvořané. K provozování svých písní si zjednávali '''žongléry''' (z francouzského jangleur, odvozeno z latinského ioculator /jokulátor) – šprýmař). Ve středověku žonglér spojoval několik profesí. Byl to potulný artista, hrál na strunný nástroj a zpíval a někdy i skládal své vlastní písně.  Ve středověké Francii putovali žongléři od hradu ke hradu, od města k městu.  Jestliže se žonglér zalíbil některému velmožovi, usadil se na šlechtickém dvoře, vyšvihl se na společenském žebříčku a stal se z něj '''minstrel''' (menestrel), jehož úkolem bylo doprovázet hrou na strunný nástroj trubadúra při jeho produkci. Českou obdobou žongléra byl '''žakéř''' nebo žertéř, pěvec, hudebník a recitátor z povolání. Na slovensku se podobným potulným komediantům říkalo '''igric''', v Rusku '''skomroch'''. &lt;ref&gt; Karpatský, Dušan : Malý labyrint literatury. 2. vyd. Praha : Albatros, 1997. S. 569,  ISBN 80-00-00527-1.&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Minesengry se stávali i šlechtici a vladaři a jejich dvořané. K provozování svých písní si zjednávali '''žongléry''' (z francouzského jangleur, odvozeno z latinského ioculator /jokulátor) – šprýmař). Ve středověku žonglér spojoval několik profesí. Byl to potulný artista, hrál na strunný nástroj a zpíval a někdy i skládal své vlastní písně.  Ve středověké Francii putovali žongléři od hradu ke hradu, od města k městu.  Jestliže se žonglér zalíbil některému velmožovi, usadil se na šlechtickém dvoře, vyšvihl se na společenském žebříčku a stal se z něj '''minstrel''' (menestrel), jehož úkolem bylo doprovázet hrou na strunný nástroj trubadúra při jeho produkci. Českou obdobou žongléra byl '''žakéř''' nebo žertéř, pěvec, hudebník a recitátor z povolání. Na slovensku se podobným potulným komediantům říkalo '''igric''', v Rusku '''skomroch'''. &lt;ref&gt; Karpatský, Dušan : Malý labyrint literatury. 2. vyd. Praha : Albatros, 1997. S. 569,  ISBN 80-00-00527-1.&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>   </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>   </div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Písně minnesängrů patří do takzvané kutoazní (z francouzského courtois <del class="diffchange diffchange-inline">´dvorný</del>, zdvořilý)neboli dvorské lyriky. Pěstovala se na šlechtických dvorek ve 12. a 13. století, nejprve v Provenci a pak v dalších částech Francie i v Německu. Vytříbeným básnickým jazykem opěvovala rytířskou lásku k provdané paní a její náklonost k ctiteli, nebo zas odmítání a z něho pamenící milostná muka ctitelova. K hlavním žánrům a formám patřila alba (loučení milenců za ranního svítání, též jitřní písně, Václav Hanka pro ně vytvořil český název svítáníčka), milostná kancóna, pastorála (pastýřská píseň s postavou rytíře a pastýřky)a balada. Dvorská lyrika se stala podnětem i ke vzniku rozsáhlejších veršovaných skladeb - dvorských a rytířských románů, např. o Tristanovi a Izoldě, o rytířích kolem krále Artuše, o svatém grálu.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Písně minnesängrů patří do takzvané kutoazní (z francouzského courtois <ins class="diffchange diffchange-inline">= dvorný</ins>, zdvořilý)neboli dvorské lyriky. Pěstovala se na šlechtických dvorek ve 12. a 13. století, nejprve v Provenci a pak v dalších částech Francie i v Německu. Vytříbeným básnickým jazykem opěvovala rytířskou lásku k provdané paní a její náklonost k ctiteli, nebo zas odmítání a z něho pamenící milostná muka ctitelova. K hlavním žánrům a formám patřila alba (loučení milenců za ranního svítání, též jitřní písně, Václav Hanka pro ně vytvořil český název svítáníčka), milostná kancóna, pastorála (pastýřská píseň s postavou rytíře a pastýřky)a balada. Dvorská lyrika se stala podnětem i ke vzniku rozsáhlejších veršovaných skladeb - dvorských a rytířských románů, např. o Tristanovi a Izoldě, o rytířích kolem krále Artuše, o svatém grálu.</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Francie ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Francie ==</div></td></tr> </table>

Mblazejova https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11276&oldid=prev 2011-04-11T13:29:23Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">České země</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 11. 4. 2011, 13:29</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l32" >Řádek 32:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 32:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Však pokušení neblahá</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Však pokušení neblahá</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Vaše ctnost krotit pomáhá.''&lt;ref&gt; Karpatský, Dušan : Malý labyrint literatury. 2. vyd. Praha : Albatros, 1997. <del class="diffchange diffchange-inline">573 </del>s. ISBN 80-00-00527-1.&lt;/ref&gt; <del class="diffchange diffchange-inline"> (Pavel Spunar: Kultura českého středověku)[[2]]</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Vaše ctnost krotit pomáhá.'' <ins class="diffchange diffchange-inline">(Pavel Spunar: Kultura českého středověku)</ins>&lt;ref&gt; Karpatský, Dušan : Malý labyrint literatury. 2. vyd. Praha : Albatros, 1997. <ins class="diffchange diffchange-inline">S. 528 </ins>s. ISBN 80-00-00527-1.&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Poznámky ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Poznámky ==</div></td></tr> </table>

Mblazejova https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11275&oldid=prev 2011-04-11T13:27:36Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Německo</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 11. 4. 2011, 13:27</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l19" >Řádek 19:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 19:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Německo ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Německo ==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Později, asi v polovině 12. století se rytířské dvorské umění rozšířilo i do Německa. Němečtí lyrikové a epikové se nazývali '''minnesängři''' (od die Minne – láska).Nejvýznamnějšími představiteli byli současníci Přemysla I. -  Walther von der  Vogelweide (1170-1230?) a Wolfram von Eschenbach (1170-1220?), autor rozsáhlého eposu Parsifal, vlastně prvního německého románu o 28 840 verších.&lt;ref&gt; Hora-Hořejš, Petr. Toulky českou minulostí : Druhý díl. – 3. vyd. Praha : Baronet, 1997. <del class="diffchange diffchange-inline">453 s</del>. ISBN 80-7214-014-0.&lt;/ref&gt; Tato německá zpívaná dvorská lyrika se nazývý '''minnesang'''. Největším souborem minnesangu je mannessův písňový rukopis (14. století), který obsahuje několik tisíc strof. Na minnesang navýzali mistři pěvci, tzn. představitelé měšťanského mistrovského zpěvu.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Později, asi v polovině 12. století se rytířské dvorské umění rozšířilo i do Německa. Němečtí lyrikové a epikové se nazývali '''minnesängři''' (od die Minne – láska).Nejvýznamnějšími představiteli byli současníci Přemysla I. -  Walther von der  Vogelweide (1170-1230?) a Wolfram von Eschenbach (1170-1220?), autor rozsáhlého eposu Parsifal, vlastně prvního německého románu o 28 840 verších.&lt;ref&gt; Hora-Hořejš, Petr. Toulky českou minulostí : Druhý díl. – 3. vyd. Praha : Baronet, 1997. <ins class="diffchange diffchange-inline">S. 12</ins>. ISBN 80-7214-014-0.&lt;/ref&gt; Tato německá zpívaná dvorská lyrika se nazývý '''minnesang'''. Největším souborem minnesangu je mannessův písňový rukopis (14. století), který obsahuje několik tisíc strof. Na minnesang navýzali mistři pěvci, tzn. představitelé měšťanského mistrovského zpěvu.</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== České země ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== České země ==</div></td></tr> </table>

Mblazejova https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Minnesengr&diff=11274&oldid=prev 2011-04-11T13:24:56Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Francie</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 11. 4. 2011, 13:24</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l16" >Řádek 16:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 16:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Francie ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Francie ==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Básnictví a hudbě se věnovali rytíři nejprve v jižní Francii, v Provenci. V této oblasti byla silná tradice antické kultury. Opěvovali hlavně lásku a stavovské ctnosti, sahali takřka výhradně k lyrickým námětům a nazývali se už kolem roku 1100 '''trubadúři'''. Rytíř usiloval o přízeň vznešené dámy a dobýval její srdce. Milostná touha má podobu služby a láska je nešťastná, protože se opěvuje žena provdaná za jiného. Trubadúři zpívali o lásce ke krásné a duchaplné ženě, avšak tato láska má rysyschématické obecnosti, protože jen málokdy vyjadřuje osobní prožitek. &lt;ref&gt; Balajka, Bohouš. Přehledné dějiny literatury 1 : Dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. 1. vyd.Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. <del class="diffchange diffchange-inline">s </del>42 - 43.&lt;/ref&gt; Jejich severofrancouzští kolegové rozšířili okruh námětů o látky historické (Karel Veliký a jeho družina, zvláště Rolland), starověké (Alexandr Veliký), legendární (rytíři sv. grálu), prostě o epiku. Říkalo se jim '''truvéři''' (od francouzského trouber – vynalézat). Mezi trubadúry se první proslavil vévoda En Gulhem IX. de Peittieus, nejmocnější francouzský feudál své doby, milovník zbraní, žen a rozkoší, od něhož se zachovalo 11 dvorných i rozpustilých písní.&lt;ref&gt; Hora-Hořejš, Petr. Toulky českou minulostí : Druhý díl. – 3. vyd. Praha : Baronet, 1997. <del class="diffchange diffchange-inline">453 s</del>. ISBN 80-7214-014-0.&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Básnictví a hudbě se věnovali rytíři nejprve v jižní Francii, v Provenci. V této oblasti byla silná tradice antické kultury. Opěvovali hlavně lásku a stavovské ctnosti, sahali takřka výhradně k lyrickým námětům a nazývali se už kolem roku 1100 '''trubadúři'''. Rytíř usiloval o přízeň vznešené dámy a dobýval její srdce. Milostná touha má podobu služby a láska je nešťastná, protože se opěvuje žena provdaná za jiného. Trubadúři zpívali o lásce ke krásné a duchaplné ženě, avšak tato láska má rysyschématické obecnosti, protože jen málokdy vyjadřuje osobní prožitek. &lt;ref&gt; Balajka, Bohouš. Přehledné dějiny literatury 1 : Dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. 1. vyd.Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. <ins class="diffchange diffchange-inline">S </ins>42 - 43.&lt;/ref&gt; Jejich severofrancouzští kolegové rozšířili okruh námětů o látky historické (Karel Veliký a jeho družina, zvláště Rolland), starověké (Alexandr Veliký), legendární (rytíři sv. grálu), prostě o epiku. Říkalo se jim '''truvéři''' (od francouzského trouber – vynalézat). Mezi trubadúry se první proslavil vévoda En Gulhem IX. de Peittieus, nejmocnější francouzský feudál své doby, milovník zbraní, žen a rozkoší, od něhož se zachovalo 11 dvorných i rozpustilých písní.&lt;ref&gt; Hora-Hořejš, Petr. Toulky českou minulostí : Druhý díl. – 3. vyd. Praha : Baronet, 1997. <ins class="diffchange diffchange-inline">S.12</ins>. ISBN 80-7214-014-0.&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Německo ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Německo ==</div></td></tr> </table>

Mblazejova