Meta-etika - Historie editací

Dasha v 21. 1. 2015, 04:20

2015-01-21T04:20:13Z

Dasha: /* Témata metaetiky */

2015-01-21T04:13:32Z

Témata metaetiky

Dasha: /* Vztah etiky a metaetiky */

2015-01-21T04:13:01Z

Vztah etiky a metaetiky

Dasha v 21. 1. 2015, 04:09

2015-01-21T04:09:02Z

Dasha v 21. 1. 2015, 04:08

2015-01-21T04:08:05Z

Dasha: /* Charakteristika */

2015-01-21T04:00:20Z

Charakteristika

Dasha: vypracování hesla

2015-01-21T03:37:57Z

vypracování hesla

Dasha: Založena nová stránka: Metaetika

2015-01-21T00:17:33Z

Založena nová stránka: Metaetika

Nová stránka

Metaetika

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == [[Pragmatika]] etického jazyka ==
-Jako o etických termínech můžeme hovořit např. o slovech dobrý, krásný, hodnotný a jejich antonymech: špatný, ošklivý, bezcenný. Využíváme jich při hodnocení ostatních lidí a jejich jednání nebo i při hodnocení událostí či jevů. V etice se však setkáváme také s termíny ne/žádoucí, ne/přípustný, které využíváme při posuzování konkrétních jednání ale i při posuzování obecných charakteristik lidského chování. Tyto termíny využíváme nejen když hodnotíme věci, události a náš postoj k nim, ale i v případě, že se domníváme, jaké jednání je správné a tak ho vlastně ostatním předepisujeme.
+Jako o etických termínech můžeme hovořit např. o slovech dobrý, krásný, hodnotný a jejich antonymech: špatný, ošklivý, bezcenný. Využíváme jich při hodnocení ostatních lidí a jejich jednání nebo i při hodnocení událostí či jevů. V etice se však setkáváme také s termíny ne/žádoucí, ne/přípustný, které využíváme při posuzování konkrétních jednání ale i při posuzování obecných charakteristik lidského chování. Tyto termíny využíváme, když hodnotíme věci, události a náš postoj k nim. Také s nimi vyjadřujeme to, co považujeme za správné jednání a o to se dělíme s ostatními a vyžadujeme ho po nich.
 == [[Sémantika]] mravních soudů ==
@@ Řádek 38: / Řádek 37: @@
 == Předmět etiky ==
-Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a kriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.
+Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a sebekriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.
 = Poznámky =

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 = Témata metaetiky =
-Následující výčet oblastí podle P. Koláře a V. Svobody poukazuje na analytickou povahu metaetiky:<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
+Následující výčet oblastí podle P. Koláře a V. Svobody poukazuje na analytické rysy metaetiky:<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
 == [[Pragmatika]] etického jazyka ==
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a kriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.
 = Poznámky =

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 = Vztah etiky a metaetiky =
-Zda metaetika spadá pod etiku nebo je jí naopak nadřazená je samostatným problémem. Pokud bychom metaetiku brali jako pouhou teorii etiky, zařadili bychom ji pod etiku, kdy to odpovídá i jejímu názvu. V případě, že však chceme řešit morálku a otázky správného jednání, musíme nejdříve vědět, co si pod pojmem správný máme představit. Tímto se však zabývá metaetika, v tomto případě tedy stojí již před etikou. Jednoznačné řešení tedy není a etika s metaetikou se spíše prolínají.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
+Zda metaetika spadá pod etiku nebo je jí naopak nadřazená je nevyjasněným. Pokud bychom metaetiku brali jako pouhou teorii etiky,v to případě bychom ji zařadili pod/za etiku, což odpovídá jejímu názvu. V případě řešení otázek morálky a správného jednání, musíme nejdříve vědět, co si pod pojmem správný máme představit. Tímto se však zabývá metaetika, v tomto případě tedy stojí již před etikou. Jednoznačné odpověď není a etika s metaetikou se navzájem prolínají.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
 = Témata metaetiky =

@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
-== Poznámky ==
+= Poznámky =
 <references />
-== Použitá literatura ==
+= Použitá literatura =
 # KLIMSZA, Lucjan. Hermeneutická etika hodnot. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013, 173 s. ISBN 978-80-7464-404-7.
 # KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.
 # PODZIMEK, Michal. Principy morality: studijní texty. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, 134 s. ISBN 978-80-7372-566-2.
 # RÝZNAR, Ladislav. Etika a etiketa. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009, 216 s. ISBN 978-80-7314-193-6.

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 = Témata metaetiky =
+Následující výčet oblastí podle P. Koláře a V. Svobody poukazuje na analytickou povahu metaetiky:<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
 == [[Pragmatika]] etického jazyka ==
-Jako o etických termínech můžeme hovořit např. o slovech dobrý, krásný, hodnotný a jejich antonymech: špatný, ošklivý, bezcenný. Využíváme jich při hodnocení ostatních lidí a jejich jednání nebo i při hodnocení událostí či jevů. V etice se však setkáváme také s termíny ne/žádoucí, ne/přípustný, které využíváme při posuzování konkrétních jednání ale i při posuzování obecných charakteristik lidského chování. Tyto termíny využíváme nejen když hodnotíme věci, události a náš postoj k nim, ale i v případě, že se domníváme, jaké jednání je správné a tak ho vlastně ostatním předepisujeme.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
+Jako o etických termínech můžeme hovořit např. o slovech dobrý, krásný, hodnotný a jejich antonymech: špatný, ošklivý, bezcenný. Využíváme jich při hodnocení ostatních lidí a jejich jednání nebo i při hodnocení událostí či jevů. V etice se však setkáváme také s termíny ne/žádoucí, ne/přípustný, které využíváme při posuzování konkrétních jednání ale i při posuzování obecných charakteristik lidského chování. Tyto termíny využíváme nejen když hodnotíme věci, události a náš postoj k nim, ale i v případě, že se domníváme, jaké jednání je správné a tak ho vlastně ostatním předepisujeme.
 == [[Sémantika]] mravních soudů ==
-Metaetika hledá význam mravních soudů logickou analýzou, porovnává je navzájem. Ptá se, zda vůbec existuje spojitost mezi mravním soudem a faktickým tvrzením (př. soud-tvrzeni: Pavlovo jednání je správné.- Většina lidí schvaluje Pavlovo jednání.) Platí tento vztah i pokud věty prohodíme?<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
+Metaetika hledá význam mravních soudů logickou analýzou, porovnává je navzájem. Ptá se, zda vůbec existuje spojitost mezi mravním soudem a faktickým tvrzením (př. soud-tvrzeni: Pavlovo jednání je správné.- Většina lidí schvaluje Pavlovo jednání.) Platí tento vztah i pokud věty prohodíme?
 == [[Syntax]] etických doktrín ==
-Etické doktríny bychom mohly nazvat také jako systémy morálky, které určují co je správné či nikoliv. Cílem metaetiky je opět logicky analyzovat tvrzení takového systému. Ta ze sebe mohou navzájem vyplývat. Jsou zde i nezávislá tvrzení, která stojí samostatně, ale zároveň je lze sloučit s ostatními. Ptáme se tedy, jaké jsou vlastnosti morálních pojmů a zda je mezi nimi nějaká logika jako u faktických soudů.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
+Etické doktríny bychom mohly nazvat také jako systémy morálky, které určují co je správné či nikoliv. Cílem metaetiky je opět logicky analyzovat tvrzení takového systému. Ta ze sebe mohou navzájem vyplývat. Jsou zde i nezávislá tvrzení, která stojí samostatně, ale zároveň je lze sloučit s ostatními. Ptáme se tedy, jaké jsou vlastnosti morálních pojmů a zda je mezi nimi nějaká logika jako u faktických soudů.
 == Morální argumentace ==
-Morální neboli mravní argumentací vysvětlujeme naše mravní přesvědčení. Ty bychom měli umět racionálně vysvětlit, jenže lidé mají rozdílné postoje k morálním hodnotám a shodnout se tedy nemusí. Navíc je tu právě otázka rozumu, kdy naše zdůvodnění nemusí být pro druhého racionální, přestože my ho tak vnímáme.  Metaetika zkoumá, proč se při řešení etických problému objevují protichůdné názory (např. na eutanazii). Lidé mívají rozličná morální přesvědčení, což vychází i z odlišných náhledů na dobré/špatné apod. Lze pevně stanovit tyto hodnoty pro všechny za všech okolností?<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
+Morální neboli mravní argumentací vysvětlujeme naše mravní přesvědčení. Ty bychom měli umět racionálně vysvětlit, jenže lidé mají rozdílné postoje k morálním hodnotám a shodnout se tedy nemusí. Navíc je tu právě otázka rozumu, kdy naše zdůvodnění nemusí být pro druhého racionální, přestože my ho tak vnímáme.  Metaetika zkoumá, proč se při řešení etických problému objevují protichůdné názory (např. na eutanazii). Lidé mívají rozličná morální přesvědčení, což vychází i z odlišných náhledů na dobré/špatné apod. Lze pevně stanovit tyto hodnoty pro všechny za všech okolností?
 == Předmět etiky ==
-Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a kriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
+Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a kriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Metaetika (z řeckého meta neboli za, tedy za etikou) vznikla ve 20.století a to v době krize [[normativní etika|normativní etiky]], kdy se filosofové již neptali pouze po morálních hodnotách, ale začal je zajímat jazyk, jakým je [[etika]] vyjádřena.<ref>PODZIMEK, Michal. Principy morality: studijní texty. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, 134 s. ISBN 978-80-7372-566-2.</ref> Zaměřili se na člověka a jeho vědomí, když hovoří o tom, co je dobré/správné/morální. Začali přistupovat k etice analyticko-logickým způsobem, proto je metaetika někdy též nazývána jako analytická etika.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
-''„Metaetika je tedy odvětvím etiky, které se zabývá povahou morálních pojmů, postojů a soudů a prověřuje možnosti samotné etiky.“''<ref>RÝZNAR, Ladislav. Etika a etiketa. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009, 216 s. ISBN 978-80-7314-193-6.</ref> Zdůvodnit etické věty je složité, protože nejde pouze o vysvětlení lidského snažení (zda koná či nekoná dobro, chová se morálně) ale o zdůvodnění samotných etických soudů.<ref>KLIMSZA, Lucjan. Hermeneutická etika hodnot. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013, 173 s. ISBN 978-80-7464-404-7.</ref> Metaetika se zabývá vztahy mezi naším myšlením, jazykem a světem, ptá se, jak určujeme a nazýváme ono dobro, [[morálka|morálku]] a správnost.
+''„Metaetika je tedy odvětvím etiky, které se zabývá povahou morálních pojmů, postojů a soudů a prověřuje možnosti samotné etiky.“''<ref>RÝZNAR, Ladislav. Etika a etiketa. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009, 216 s. ISBN 978-80-7314-193-6.</ref> Zdůvodnit etické věty je složité, protože nejde pouze o objasnění lidského snažení (zda koná či nekoná dobro, chová se morálně) ale o vysvětlení samotných etických soudů.<ref>KLIMSZA, Lucjan. Hermeneutická etika hodnot. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013, 173 s. ISBN 978-80-7464-404-7.</ref> Metaetika se zabývá vztahy mezi naším myšlením, jazykem a světem, ptá se, jak určujeme a nazýváme ono dobro, [[morálka|morálku]] a správnost.
 = Vztah etiky a metaetiky =

← Starší verze		Verze z 21. 1. 2015, 03:37
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Metaetika	+	'''Autor:''' Dagmar Břečková
		+
		+	'''Klíčová slova:''' metaetika, etika, morálka
		+
		+	'''Synonyma:''' --
		+
		+	'''Související pojmy:'''
		+
		+	''nadřazené'' - etika, filozofie
		+
		+	''podřazené'' - analytická etika, morálka
		+	= Charakteristika =
		+
		+	Metaetika (z řeckého meta neboli za, tedy za etikou) vznikla ve 20.století a to v době krize [[normativní etika\|normativní etiky]], kdy se filosofové již neptali pouze po morálních hodnotách, ale začal je zajímat jazyk, jakým je [[etika]] vyjádřena.<ref>PODZIMEK, Michal. Principy morality: studijní texty. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, 134 s. ISBN 978-80-7372-566-2.</ref> Zaměřili se na člověka a jeho vědomí, když hovoří o tom, co je dobré/správné/morální. Začali přistupovat k etice analyticko-logickým způsobem, proto je metaetika někdy též nazývána jako analytická etika.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
		+	''„Metaetika je tedy odvětvím etiky, které se zabývá povahou morálních pojmů, postojů a soudů a prověřuje možnosti samotné etiky.“''<ref>RÝZNAR, Ladislav. Etika a etiketa. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009, 216 s. ISBN 978-80-7314-193-6.</ref> Zdůvodnit etické věty je složité, protože nejde pouze o vysvětlení lidského snažení (zda koná či nekoná dobro, chová se morálně) ale o zdůvodnění samotných etických soudů.<ref>KLIMSZA, Lucjan. Hermeneutická etika hodnot. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013, 173 s. ISBN 978-80-7464-404-7.</ref> Metaetika se zabývá vztahy mezi naším myšlením, jazykem a světem, ptá se, jak určujeme a nazýváme ono dobro, [[morálka\|morálku]] a správnost.
		+
		+	= Vztah etiky a metaetiky =
		+	Zda metaetika spadá pod etiku nebo je jí naopak nadřazená je samostatným problémem. Pokud bychom metaetiku brali jako pouhou teorii etiky, zařadili bychom ji pod etiku, kdy to odpovídá i jejímu názvu. V případě, že však chceme řešit morálku a otázky správného jednání, musíme nejdříve vědět, co si pod pojmem správný máme představit. Tímto se však zabývá metaetika, v tomto případě tedy stojí již před etikou. Jednoznačné řešení tedy není a etika s metaetikou se spíše prolínají.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
		+
		+	= Témata metaetiky =
		+
		+
		+	== [[Pragmatika]] etického jazyka ==
		+
		+	Jako o etických termínech můžeme hovořit např. o slovech dobrý, krásný, hodnotný a jejich antonymech: špatný, ošklivý, bezcenný. Využíváme jich při hodnocení ostatních lidí a jejich jednání nebo i při hodnocení událostí či jevů. V etice se však setkáváme také s termíny ne/žádoucí, ne/přípustný, které využíváme při posuzování konkrétních jednání ale i při posuzování obecných charakteristik lidského chování. Tyto termíny využíváme nejen když hodnotíme věci, události a náš postoj k nim, ale i v případě, že se domníváme, jaké jednání je správné a tak ho vlastně ostatním předepisujeme.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
		+
		+	== [[Sémantika]] mravních soudů ==
		+
		+	Metaetika hledá význam mravních soudů logickou analýzou, porovnává je navzájem. Ptá se, zda vůbec existuje spojitost mezi mravním soudem a faktickým tvrzením (př. soud-tvrzeni: Pavlovo jednání je správné.- Většina lidí schvaluje Pavlovo jednání.) Platí tento vztah i pokud věty prohodíme?<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
		+
		+	== [[Syntax]] etických doktrín ==
		+	Etické doktríny bychom mohly nazvat také jako systémy morálky, které určují co je správné či nikoliv. Cílem metaetiky je opět logicky analyzovat tvrzení takového systému. Ta ze sebe mohou navzájem vyplývat. Jsou zde i nezávislá tvrzení, která stojí samostatně, ale zároveň je lze sloučit s ostatními. Ptáme se tedy, jaké jsou vlastnosti morálních pojmů a zda je mezi nimi nějaká logika jako u faktických soudů.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
		+
		+	== Morální argumentace ==
		+
		+	Morální neboli mravní argumentací vysvětlujeme naše mravní přesvědčení. Ty bychom měli umět racionálně vysvětlit, jenže lidé mají rozdílné postoje k morálním hodnotám a shodnout se tedy nemusí. Navíc je tu právě otázka rozumu, kdy naše zdůvodnění nemusí být pro druhého racionální, přestože my ho tak vnímáme. Metaetika zkoumá, proč se při řešení etických problému objevují protichůdné názory (např. na eutanazii). Lidé mívají rozličná morální přesvědčení, což vychází i z odlišných náhledů na dobré/špatné apod. Lze pevně stanovit tyto hodnoty pro všechny za všech okolností?<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
		+
		+	== Předmět etiky ==
		+
		+	Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a kriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.<ref>KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.</ref>
		+
		+
		+	== Poznámky ==
		+	<references />
		+
		+
		+	== Použitá literatura ==
		+	# KLIMSZA, Lucjan. Hermeneutická etika hodnot. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013, 173 s. ISBN 978-80-7464-404-7.
		+	# KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.
		+	# PODZIMEK, Michal. Principy morality: studijní texty. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, 134 s. ISBN 978-80-7372-566-2.
		+	# RÝZNAR, Ladislav. Etika a etiketa. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009, 216 s. ISBN 978-80-7314-193-6.