Margaret Meadová - Historie editací

NikolaH: /* Externí odkazy */

2014-06-02T14:15:32Z

Externí odkazy

ZuzanaCh: /* Přínos pro informační vědu */

2014-05-17T09:42:52Z

Přínos pro informační vědu

ZuzanaCh: /* Přínos pro informační vědu */

2014-05-17T09:41:47Z

Přínos pro informační vědu

NikolaH: /* Vybraná díla */

2014-05-11T12:33:01Z

Vybraná díla

NikolaH: /* Vybraná díla */

2014-05-11T12:32:33Z

Vybraná díla

NikolaH: /* Konflikt Meadová vs. Freeman */

2014-05-11T12:30:44Z

Konflikt Meadová vs. Freeman

NikolaH: /* Přínos pro informační vědu */

2014-05-11T12:28:04Z

Přínos pro informační vědu

NikolaH: /* Život a antropologická práce */

2014-05-11T12:24:10Z

Život a antropologická práce

ZuzanaCh v 3. 5. 2014, 08:07

2014-05-03T08:07:21Z

ZuzanaCh: /* Rodina */

2014-05-03T08:04:31Z

Rodina

@@ Řádek 134: / Řádek 134: @@
 [https://www.youtube.com/watch?v=4NqQ6KL-aUY/ Video o výzkumu na Bali a Nové Guinei]
-[http://www.thirteen.org/openmind/history/margaret-mead-a-life/660/ Video životě Margaret Meadové]
+[http://www.thirteen.org/openmind/history/margaret-mead-a-life/660/ Video o životě Margaret Meadové]
 [https://www.youtube.com/watch?v=GOCYhmnx6o8/ Video Margaret Meadová a Samoa]

@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 [[File:SOCyberntics.png|thumb||right|SOCyberntics]]
-Margaret Meadová se také zapsala do historie informační vědy. Roku 1942 se zúčastnila zásadní ''Konference o cyklických příčinných a zpětnovazebních mechanismech v biologických a společenských systémech'' (Conferences for Circular Causal and Feedback Mechanisms in Biological and Social Systems), která byla později přejmenována na Konferenci o kybernetice.  Tato konference měla diskuzní charakter a účastnili se jí významní odborníci z různých oborů, které spojovala idea zprávy.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Mimo jiné se konference zúčastnili [[Norbert Wiener|Norbert Wiener]], [[John von Neumann]], [[Claude Shannon]] či [[W. Ross Ashby|William Ross Ashby]].<ref>ROCHA, Luis M. ''Cybernetics''. INDIANA UNIVERSITY. Indiana University [online]. 2008 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://informatics.indiana.edu/rocha/i501/pdfs/i501_lecture2_slides.pdf</ref>  Meadová zde společně se svým manželem [[Gregory Bateson|Gregory Batesonem]] zastupovala antropologii.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Vyslovila zde svůj názor, který odmítá představu informace beze smyslu.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.200. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Dále hovořila  o tom, že právě smysl informace je oddělen od fonémů a slovníkových definic.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.199. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
+Margaret Meadová se také zapsala do historie informační vědy. Roku 1942 se zúčastnila zásadní ''Konference o cyklických příčinných a zpětnovazebních mechanismech v biologických a společenských systémech'' (Conferences for Circular Causal and Feedback Mechanisms in Biological and Social Systems), která byla později přejmenována na Konferenci o kybernetice.  Tato konference měla diskuzní charakter a účastnili se jí významní odborníci z různých oborů, které spojovala idea zprávy.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Mimo jiné se konference zúčastnili [[Norbert Wiener|Norbert Wiener]], [[John von Neumann]], [[Claude Shannon]] či [[William Ross Ashby|W. Ross Ashby]].<ref>ROCHA, Luis M. ''Cybernetics''. INDIANA UNIVERSITY. Indiana University [online]. 2008 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://informatics.indiana.edu/rocha/i501/pdfs/i501_lecture2_slides.pdf</ref>  Meadová zde společně se svým manželem [[Gregory Bateson|Gregory Batesonem]] zastupovala antropologii.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Vyslovila zde svůj názor, který odmítá představu informace beze smyslu.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.200. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Dále hovořila  o tom, že právě smysl informace je oddělen od fonémů a slovníkových definic.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.199. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
 V roce 1967 Margaret Meadová přednesla referát ''"Cybernetics of Cybernetics"'' na ''Macy konferenci''. Na základě návrhu [[Gregory Bateson | Gregoryho Batesona]] Meadová navrhla účastníkům ''American Society for Cybernetics'' případnou změnu základů kybernetiky. Tyto změny by do systému kybernetiky aplikovaly nové postřehy a techniky.<ref>Cybernetics of Cybernetics Competition. AMERICAN SOCIETY FOR CYBERNETICS. <i>American Society for Cybernetics</i> [online]. © 2010-2011, 10 March 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.asc-cybernetics.org/CofC/</ref> Z původního zaměření na stroje a zvířata se zájem kybernetiky rozšiřuje o oblasti vědomí a sociálních systémů. Tímto se vrací k Platonovi a jeho pojetí kybernetiky jako vědy o kontrole vztahů ve společnosti.<ref>HEYLINGEN, Francis a Cliff JOSLYN. Cybernetics and Second-Order Cybernetics. In: R.A. Meyers (ed.), ''Encyclopedia of Physical Science & Technology'' [online]. (3rd ed.), (Academic Press, New York, 2001) [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.nomads.usp.br/pesquisas/design/objetos_interativos/arquivos/restrito/heylighen_Cybernetics%20and%20Second-Order%20Cybernetics.pdf</ref>

@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 [[File:SOCyberntics.png|thumb||right|SOCyberntics]]
-Margaret Meadová se také zapsala do historie informační vědy. Roku 1942 se zúčastnila zásadní ''Konference o cyklických příčinných a zpětnovazebních mechanismech v biologických a společenských systémech'' (Conferences for Circular Causal and Feedback Mechanisms in Biological and Social Systems), která byla později přejmenována na Konferenci o kybernetice.  Tato konference měla diskuzní charakter a účastnili se jí významní odborníci z různých oborů, které spojovala idea zprávy.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Mimo jiné se konference zúčastnili [[Norbert Wiener|Norbert Wiener]], [[John von Neumann]], [[Claude Shannon]] či [[W. Ross Ashby]].<ref>ROCHA, Luis M. ''Cybernetics''. INDIANA UNIVERSITY. Indiana University [online]. 2008 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://informatics.indiana.edu/rocha/i501/pdfs/i501_lecture2_slides.pdf</ref>  Meadová zde společně se svým manželem [[Gregory Bateson|Gregory Batesonem]] zastupovala antropologii.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Vyslovila zde svůj názor, který odmítá představu informace beze smyslu.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.200. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Dále hovořila  o tom, že právě smysl informace je oddělen od fonémů a slovníkových definic.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.199. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
+Margaret Meadová se také zapsala do historie informační vědy. Roku 1942 se zúčastnila zásadní ''Konference o cyklických příčinných a zpětnovazebních mechanismech v biologických a společenských systémech'' (Conferences for Circular Causal and Feedback Mechanisms in Biological and Social Systems), která byla později přejmenována na Konferenci o kybernetice.  Tato konference měla diskuzní charakter a účastnili se jí významní odborníci z různých oborů, které spojovala idea zprávy.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Mimo jiné se konference zúčastnili [[Norbert Wiener|Norbert Wiener]], [[John von Neumann]], [[Claude Shannon]] či [[W. Ross Ashby|William Ross Ashby]].<ref>ROCHA, Luis M. ''Cybernetics''. INDIANA UNIVERSITY. Indiana University [online]. 2008 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://informatics.indiana.edu/rocha/i501/pdfs/i501_lecture2_slides.pdf</ref>  Meadová zde společně se svým manželem [[Gregory Bateson|Gregory Batesonem]] zastupovala antropologii.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Vyslovila zde svůj názor, který odmítá představu informace beze smyslu.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.200. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Dále hovořila  o tom, že právě smysl informace je oddělen od fonémů a slovníkových definic.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.199. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
 V roce 1967 Margaret Meadová přednesla referát ''"Cybernetics of Cybernetics"'' na ''Macy konferenci''. Na základě návrhu [[Gregory Bateson | Gregoryho Batesona]] Meadová navrhla účastníkům ''American Society for Cybernetics'' případnou změnu základů kybernetiky. Tyto změny by do systému kybernetiky aplikovaly nové postřehy a techniky.<ref>Cybernetics of Cybernetics Competition. AMERICAN SOCIETY FOR CYBERNETICS. <i>American Society for Cybernetics</i> [online]. © 2010-2011, 10 March 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.asc-cybernetics.org/CofC/</ref> Z původního zaměření na stroje a zvířata se zájem kybernetiky rozšiřuje o oblasti vědomí a sociálních systémů. Tímto se vrací k Platonovi a jeho pojetí kybernetiky jako vědy o kontrole vztahů ve společnosti.<ref>HEYLINGEN, Francis a Cliff JOSLYN. Cybernetics and Second-Order Cybernetics. In: R.A. Meyers (ed.), ''Encyclopedia of Physical Science & Technology'' [online]. (3rd ed.), (Academic Press, New York, 2001) [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.nomads.usp.br/pesquisas/design/objetos_interativos/arquivos/restrito/heylighen_Cybernetics%20and%20Second-Order%20Cybernetics.pdf</ref>

@@ Řádek 96: / Řádek 96: @@
 '''Sex and Temperament in Three Primitive Societies ''' (1935)  (Pohlaví a temperament u tří primitivních společností)
-'''Balinese Character: A Photographic Analysis''' (1942) – společné dílo s manželem anglickým antropologem [[Gregory Bateson | Gregory Batesonem]]
+'''Balinese Character: A Photographic Analysis''' (1942) – společné dílo s manželem [[Gregory Bateson | Gregory Batesonem]]
 '''Male and Female: A Study of the Sexes in a Changing World''' (1949)

@@ Řádek 96: / Řádek 96: @@
 '''Sex and Temperament in Three Primitive Societies ''' (1935)  (Pohlaví a temperament u tří primitivních společností)
-'''Balinese Character: A Photographic Analysis''' (1942) – společně s manželem anglickým antropologem [[Gregory Bateson | Gregory Batesonem]]
+'''Balinese Character: A Photographic Analysis''' (1942) – společné dílo s manželem anglickým antropologem [[Gregory Bateson | Gregory Batesonem]]
 '''Male and Female: A Study of the Sexes in a Changing World''' (1949)

@@ Řádek 63: / Řádek 63: @@
 </ref>
-Pět let po smrti Meadové vyšla kniha [[Derek Freeman|Dereka Freemana]] ''Margaret Mead and Samoa: The Making and Unmaking of an Anthropological Myth'', ve které Meadovou kritizuje za její studii na Samoe. Sám [[Derek Freeman|Freeman]] je považován za největšího znalce samojské kultury, neboť jako australský antropolog na Samoi strávil 6 let. Přijali ho zde do kmene a naučil se plynule samojštinu. Meadovou kritizuje za její nezkušenost, mládí a určitou metodologickou předpojatost, díky níž Meadová podávala idealizující obraz samojské společnosti. [[Derek Freeman|Freeman]] tvrdí, že Meadová měla mylné představy o samojské kultuře, protože nedokázala úplně proniknout do jejich kultury, jelikož se neúčastnila politického života na ostrově, krátce se učila jejich jazyku a nebydlela přímo ve vesnici. Dále ji kritizoval za její představy o svobodě sexuálního života a o mládeži na Samoi, která zřídkakdy trpí žárlivostí či soutěživostí. [[Derek Freeman|Freeman]] se domníval, že dívky neříkaly Meadové úplnou pravdu a vymýšlely si, proto Meadová měla zkreslené údaje o jejich životech. Často se Meadové vytýká, že příliš generalizuje a používá zevšeobecňující tvrzení.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> Podle [[Derek Freeman|Freemana]] Meadová sbírala informace pouze povrchově.
+Pět let po smrti Meadové vyšla kniha [[Derek Freeman|Dereka Freemana]] ''Margaret Mead and Samoa: The Making and Unmaking of an Anthropological Myth'', ve které Meadovou kritizuje za její studii na Samoe. Sám [[Derek Freeman|Freeman]] je považován za největšího znalce samojské kultury, neboť jako australský antropolog na Samoi strávil 6 let. Přijali ho zde do kmene a naučil se plynule samojštinu. Meadovou kritizuje za její nezkušenost, mládí a určitou metodologickou předpojatost, díky níž podávala idealizující obraz samojské společnosti. [[Derek Freeman|Freeman]] tvrdí, že Meadová měla mylné představy o samojské kultuře, protože nedokázala úplně proniknout do jejich kultury, jelikož se neúčastnila politického života na ostrově, krátce se učila jejich jazyku a nebydlela přímo ve vesnici. Dále ji kritizoval za její představy o svobodě sexuálního života a o mládeži na Samoi, která zřídkakdy trpí žárlivostí či soutěživostí. [[Derek Freeman|Freeman]] se domníval, že dívky neříkaly Meadové úplnou pravdu a vymýšlely si, proto Meadová měla zkreslené údaje o jejich životech. Často se Meadové vytýká, že příliš generalizuje a používá zevšeobecňující tvrzení.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> Podle [[Derek Freeman|Freemana]] Meadová sbírala informace pouze povrchově.
 [[Derek Freeman|Freeman]] zastával názor, že udělal lepší práci v terénu než Meadová především proto, že používala špatné metody výzkumu v terénu. Roku 1999 [[Derek Freeman|Freeman]] vydal další knihu s názvem ''The Fateful Hoaxing of Margaret Mead: A Historical Analysis of Her Samoan Research''.<ref>Margaret Mead, Derek Freeman: ... and the Samoans. STRAIN, Stan. <i>USF St. Petersburg Faculty</i> [online]. 1997 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://faculty.usfsp.edu/jsokolov/314mead1.htm</ref>

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 '''Margaret Meadová''' (16. prosince 1901, Filadelfie, Pensylvánie, USA - 15. listopadu 1978, New York) byla antropoložkou, kulturní deterministkou, pedagožkou, kurátorkou muzea a jednou z nejvýraznějších osob v antropologii 20. století.
 == Život a antropologická práce<br/> ==
-Margaret Meadová se narodila 16. prosince 1901 ve Filadelfii jako nejstarší z pěti dětí. Její otec Edward Sherwood Mead byl profesor ekonomiky na Pensylvánské univerzitě a matka Emily Fogg byla socioložkou a pedagožkou. Rodina se velice často stěhovala, proto Meadová navštěvovala několik škol. Pokud zrovna nedocházela do školy, učila ji její matka doma. Zpočátku Meadová studovala na DePaul univerzitě v Indianě, po roce  přešla na Barnard College v New Yorku, kde začala studovat psychologii.
+Margaret Meadová se narodila 16. prosince 1901 ve Filadelfii jako nejstarší z pěti dětí. Její otec Edward Sherwood Mead byl profesorem ekonomiky na Pensylvánské univerzitě a matka Emily Fogg byla socioložkou a pedagožkou. Rodina se velice často stěhovala, proto Meadová navštěvovala několik škol. Pokud zrovna nedocházela do školy, učila ji její matka doma. Zpočátku Meadová studovala na DePaul univerzitě v Indianě, po roce  přešla na Barnard College v New Yorku, kde začala studovat psychologii.
 Od roku 1923 se však zaměřila na antropologii, kterou vystudovala na Kolumbijské univerzitě.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> Jejím učitelem byl [[Franz Boas]], jenž je nazýván „otcem antropologie“. [[Franz Boas|Boas]] zastával kulturní determinismus, který Meadová potvrdila ve svých studiích na ostrově Samoa, kam byla poslána ve 23 letech provést terénní výzkum. Výsledkem byla kniha <i>Coming of Age in Samoa</i>, jež se stala okamžitým bestsellerem.<ref>DILLON, Wilton S. ''Margaret Mead'' (1901–1978). Prospects [online]. 2001, vol. 31, issue 3, s. 447-461 [cit. 2014-04-17]. DOI: 10.1007/BF03220083. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/BF03220083</ref> Po tomto výzkumu Meadová získala absolventský titul na Kolumbijské univerzitě. Mezi její kolegy a přátele patřila [[Ruth Benedictová]], profesorka na Kolumbijské univerzitě a asistentka [[Franz Boas|Boase]]. Všichni tři společně rozvíjeli antropologický obor ohledně „kultury a osobnosti“.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref>

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 [[Gregory Bateson]] (1936 - 1950)
-dcera [[Mary Catherine Bateson]] (narozena 1939)
+dcera [[Mary Catherine Batesonová|Mary Catherine Bateson]] (narozena 1939)
 |skola             = Barnard College (1923)
 Columbia University (1924) - M.A.

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 Druhým manželem byl [[Reo Fortune]]. Sociální antropolog, jenž se společně s Meadovou zúčastnil studie v Nové Guinei.<ref>BOWMAN-KRUHM, Mary. ''Margaret Mead: a biography'' [online]. Westport, CT: Greenwood Press, 2003, s. 55-68 [cit. 2014-04-17]. ISBN 0-313-32267-8.</ref>
-Posledním mužem Meadové se stal anglický antropolog [[Gregory Bateson|Gregory Bateson]]. Svatbu měli v roce 1936 a z jejich manželství pochází jediná dcera [[Mary Catherine]]. Roku 1950 se rozvedli.<ref>Gregory Bateson. THE INSTITUTE FOR INTERCULTURAL STUDIES. ''The Institute for Intercultural Studies''; [online]. ©1999-2009 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.interculturalstudies.org/Bateson/biography.html</ref>
+Posledním mužem Meadové se stal anglický antropolog [[Gregory Bateson|Gregory Bateson]]. Svatbu měli v roce 1936 a z jejich manželství pochází jediná dcera [[Mary Catherine Batesonová|Mary Catherine]]. Roku 1950 se rozvedli.<ref>Gregory Bateson. THE INSTITUTE FOR INTERCULTURAL STUDIES. ''The Institute for Intercultural Studies''; [online]. ©1999-2009 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.interculturalstudies.org/Bateson/biography.html</ref>
-[[Mary Catherine Batesonová]] se narodila 8. prosince 1939, je spisovatelkou, kulturní antropoložkou a děkankou společenských věd na Raza Shah Civar univerzity v Íránu. Provdala se za [[Barkeva Kassarjiana]].<ref>Mary Catherine Bateson. ''Mary Catherine Bateson'' [online]. March 5, 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.marycatherinebateson.com/index.htm</ref>
+[[Mary Catherine Batesonová]] se narodila 8. prosince 1939, je spisovatelkou, kulturní antropoložkou a děkankou společenských věd na Raza Shah Civar univerzity v Íránu. Provdala se za [[Barkev Kassarjian|Barkeva Kassarjiana]].<ref>Mary Catherine Bateson. ''Mary Catherine Bateson'' [online]. March 5, 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.marycatherinebateson.com/index.htm</ref>
 == Přínos pro informační vědu<br/> ==