Logika - Historie editací

JanaLanova v 16. 8. 2013, 13:01

2013-08-16T13:01:34Z

KláRa: /* Logické vyplývání */

2013-05-19T20:37:01Z

Logické vyplývání

KláRa: /* Členění */

2013-05-19T19:52:31Z

Členění

KláRa: /* Vymezení a charakteristiky */

2013-05-19T19:49:30Z

Vymezení a charakteristiky

KláRa v 19. 5. 2013, 19:47

2013-05-19T19:47:47Z

KláRa v 19. 5. 2013, 19:46

2013-05-19T19:46:37Z

KláRa v 19. 5. 2013, 19:43

2013-05-19T19:43:18Z

KláRa v 19. 5. 2013, 19:39

2013-05-19T19:39:51Z

KláRa v 19. 5. 2013, 19:31

2013-05-19T19:31:14Z

KláRa v 19. 5. 2013, 19:17

2013-05-19T19:17:08Z

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 ''podřazené'' - argumentace, dedukce, usuzování, logické vyplývání
 = Vymezení a charakteristiky<br/> =
@@ Řádek 38: / Řádek 36: @@
 <references />
-<references />
 = Použitá literatura<br/> =
@@ Řádek 53: / Řádek 48: @@
 WEINBERGER, Ota a Otakar ZICH. ''Logika: Učebnice pro právníky''. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 269 s.

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 K&nbsp;objasnění logického vyplývání slouží různé příklady. Např. při pravdivém výroku „Někteří Slováci jsou Angličané“ lze též skutečně tvrdit, že „Někteří Angličané jsou Slováci“. Takže, je-li pravdivý výrok „Někteří Slováci jsou Angličané“ (premisa – tvrzení, které představuje důvod k&nbsp;tvrzení závěru), je logicky nutně pravdivý i výrok „Někteří Angličané jsou Slováci“ (důsledek).
-Obecný poznatek logiky je, že z&nbsp;každého výroku ve tvaru „Některá x jsou y“ (což znamená, že z&nbsp;každého výroku, jenž vznikne tím, že ve větě „Některá x jsou y“ x a y vyměníme určitými názvy) logicky vyplyne výrok tvaru „Některá y jsou x“.<ref name="ZUPP"/>
+Obecný poznatek logiky je, že z&nbsp;každého výroku ve tvaru „Některá ''x'' jsou ''y''“ (což znamená, že z&nbsp;každého výroku, jenž vznikne tím, že ve větě „Některá''x'' jsou ''y''“ ''x'' a ''y'' nahradíme určitými názvy) logicky vyplyne výrok tvaru „Některá ''y'' jsou ''x''“.<ref name="ZUPP">_</ref>
 = Členění<br/> =

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 = Členění<br/> =
-Logiku lze rozdělit na formální (formy usuzování poznané) a mentální (formy usuzování poznatelné). Formální logika může být nazývána také jako logika symbolická či matematická (zde jde o podobnost metod a vyjadřovacích prostředků logiky, ne o její součást). Klasifikace logiky je založena na dvou principech, pak lze rozlišit logiku dvouhodnotovou (ohodnocení tvrzení na základě dvou pravdivostních hodnot – pravdy a nepravdy) a vícehodnotovou (ohodnocení tvrzení na základě více, než dvou pravdivostních hodnot). Dále se logika dělí na extenzionální a neextenzionální podle spojek, kterých užívá pro tvoření složených tvrzení.&nbsp; S&nbsp;extenzionální jsou spojeny spojky např. „a“, „nebo“. Neextenzionální spojky jsou např. „je možné“, „věřím“). Klasická logika, která je dvouhodnotová a extenzionální, se dělí ještě na výrokovou a predikátovou. Klasická logika klade na jazykové prostředky specifické nároky.<ref name="LALS"/>
+Logiku lze rozdělit na formální (formy usuzování poznané) a mentální (formy usuzování poznatelné). Formální logika může být nazývána také jako logika symbolická či matematická (zde jde o podobnost metod a vyjadřovacích prostředků logiky, ne o její součást). Klasifikace logiky je založena na dvou principech, pak lze rozlišit logiku dvouhodnotovou (ohodnocení tvrzení na základě dvou pravdivostních hodnot – pravdy a nepravdy) a vícehodnotovou (ohodnocení tvrzení na základě více, než dvou pravdivostních hodnot). Dále se logika dělí na extenzionální a neextenzionální podle spojek, kterých užívá pro tvoření složených tvrzení.&nbsp; S&nbsp;extenzionální jsou spojeny spojky např. „a“, „nebo“. Neextenzionální spojky jsou např. „je možné“, „věřím“. Klasická logika, která je dvouhodnotová a extenzionální, se dělí ještě na výrokovou a predikátovou. Klasická logika klade na jazykové prostředky specifické nároky.<ref name="LALS"/>
 &nbsp;

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 Ve chvíli, kdy člověk dosáhne určitého stupně poznání a kultury, dojde k&nbsp;tomu, že shromažďuje poznatky, ale také začíná uvažovat o obecné správnosti myšlenkových postupů, o platnosti vědeckých důkazů a o přesvědčivosti argumentace v&nbsp;diskuzi. A to je historická situace, ze které se logika rodí. ''"Za ústřední problematiku logiky lze považovat studium logického vyplývání a s&nbsp;tím nutně spjaté studium logické formy myšlenek, resp. formy výrazů myšlenky vyjadřujících.<ref name="ZUPP">WEINBERGER, Ota a Otakar ZICH. Logika: Učebnice pro právníky. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. s. 9-10</ref>''
-Logika je také jednou ze základních disciplín filozofie, která předchází jiným disciplínám. Její hlavní význam pro ostatní vědy tkví v&nbsp;tom, že je vzorem pro výstavku vědeckých teorií. Tvrzení základní a odvozené jsou základem pro ucelené teorie vědeckých disciplín. Je tedy důležité, aby ze základních tvrzení vycházela tvrzení odvozená správně, aby z&nbsp;nich logicky vyplývala. Logiku lze charakterizovat jako obecnou teorii pro výstavbu vědeckých teorií.<ref name="LALS">_</ref>
+Logika je také jednou ze základních disciplín filozofie, která předchází jiným disciplínám. Její hlavní význam pro ostatní vědy tkví v&nbsp;tom, že je vzorem pro výstavbu vědeckých teorií. Tvrzení základní a odvozené jsou základem pro ucelené teorie vědeckých disciplín. Je tedy důležité, aby ze základních tvrzení vycházela tvrzení odvozená správně, aby z&nbsp;nich logicky vyplývala. Logiku lze charakterizovat jako obecnou teorii pro výstavbu vědeckých teorií.<ref name="LALS">_</ref>
 = Logické vyplývání<br/> =

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 '''Související pojmy''':
-nadřazené - věda
+''nadřazené'' - věda
-podřazené - argumentace, dedukce, usuzování, logické vyplývání
+''podřazené'' - argumentace, dedukce, usuzování, logické vyplývání

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 = Vymezení a charakteristiky<br/> =
-Logika je věda, která zabývá problematikou správného usuzování. Usuzování lze chápat jako myšlenkový proces, ale logika tento proces z&nbsp;hlediska psychologických aspektů opomíjí.<ref name="LALS">ŠTĚPÁN, Jan. Logika a logické systémy. 1. Vyd. Olomouc: Votobia, 1992. ISBN 80-85619-29-6. S. 7-8</ref>Prostřednictvím usuzování lze získat nové poznatky. Na základě poznatků, které mohou být již k&nbsp;dispozici, to jsou tzv. premisa, přecházíme k&nbsp;jiným (závěrečným) poznatkům, to jsou důsledky.<ref>BERKA, Karel a Miroslav MLEZIVA. Co je logika. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury v Praze, 1962. S. 17</ref>A právě odvození důsledku z&nbsp;premis pomocí odvozovacích pravidel se nazývá dedukce.<ref>ŠTĚPÁN, Jan a Jaromír HRUBEŠ. Logika: Terminologický a výkladový slovník. 1. vyd. Ostrava: Ateliér Milata, 1994. S. 11</ref>
+Logika je věda, která zabývá problematikou správného usuzování. Usuzování lze chápat jako myšlenkový proces, ale logika tento proces z&nbsp;hlediska psychologických aspektů opomíjí.<ref name="LALS">ŠTĚPÁN, Jan. Logika a logické systémy. 1. Vyd. Olomouc: Votobia, 1992. ISBN 80-85619-29-6. S. 7-8</ref>Prostřednictvím usuzování lze získat nové poznatky. Na základě poznatků, které mohou být již k&nbsp;dispozici, to jsou tzv. premisa, přecházíme k&nbsp;jiným (závěrečným) poznatkům, to jsou důsledky. A právě odvození důsledku z&nbsp;premis pomocí odvozovacích pravidel se nazývá dedukce.
-Ve chvíli, kdy člověk dosáhne určitého stupně poznání a kultury, dojde k&nbsp;tomu, že shromažďuje poznatky, ale také začíná uvažovat o obecné správnosti myšlenkových postupů, o platnosti vědeckých důkazů a o přesvědčivosti argumentace v&nbsp;diskuzi. A to je historická situace, ze které se logika rodí. ''"Za ústřední problematiku logiky lze považovat studium logického vyplývání a s&nbsp;tím nutně spjaté studium logické formy myšlenek, resp. formy výrazů myšlenky vyjadřujících.<ref name="ZUPP">WEINBERGER, Ota a Otakar ZICH. Logika: Učebnice pro právníky. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. s. 9-10</ref>
+Ve chvíli, kdy člověk dosáhne určitého stupně poznání a kultury, dojde k&nbsp;tomu, že shromažďuje poznatky, ale také začíná uvažovat o obecné správnosti myšlenkových postupů, o platnosti vědeckých důkazů a o přesvědčivosti argumentace v&nbsp;diskuzi. A to je historická situace, ze které se logika rodí. ''"Za ústřední problematiku logiky lze považovat studium logického vyplývání a s&nbsp;tím nutně spjaté studium logické formy myšlenek, resp. formy výrazů myšlenky vyjadřujících.<ref name="ZUPP">WEINBERGER, Ota a Otakar ZICH. Logika: Učebnice pro právníky. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. s. 9-10</ref>''
-Logika je také jednou ze základních disciplín filozofie, která předchází jiným disciplínám. Její hlavní význam pro ostatní vědy tkví v&nbsp;tom, že je vzorem pro výstavku vědeckých teorií. Tvrzení základní a odvozené jsou základem pro ucelené teorie vědeckých disciplín. Je tedy důležité, aby ze základních tvrzení vycházela tvrzení odvozená správně, aby z&nbsp;nich logicky vyplývala. Logiku lze charakterizovat jako obecnou teorii pro výstavbu vědeckých teorií. (LALS, s. 7)
+Logika je také jednou ze základních disciplín filozofie, která předchází jiným disciplínám. Její hlavní význam pro ostatní vědy tkví v&nbsp;tom, že je vzorem pro výstavku vědeckých teorií. Tvrzení základní a odvozené jsou základem pro ucelené teorie vědeckých disciplín. Je tedy důležité, aby ze základních tvrzení vycházela tvrzení odvozená správně, aby z&nbsp;nich logicky vyplývala. Logiku lze charakterizovat jako obecnou teorii pro výstavbu vědeckých teorií.<ref name="LALS">_</ref>
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 = Logické vyplývání<br/> =
-''"Logické vyplývání je v&nbsp;logice klíčové. Při studiu úsudků logiku zajímá pouze jejich forma, nikoliv konkrétní obsah."(LALS, s.7) &nbsp;''Z&nbsp;hlediska logiky je úsudkem schéma tvaru: A<sub>1, </sub>A<sub>2,</sub>..., A<sub>n </sub>/ B, kde A<sub>1, </sub>... A<sub>n </sub>reprezentují premisa a B závěrečný důsledek.
+Z hlediska logiky je úsudkem schéma tvaru: A<sub>1, </sub>A<sub>2,</sub>..., A<sub>n </sub>/ B, kde A<sub>1, </sub>... A<sub>n </sub>reprezentují premisa a B závěrečný důsledek.
 K&nbsp;objasnění logického vyplývání slouží různé příklady. Např. při pravdivém výroku „Někteří Slováci jsou Angličané“ lze též skutečně tvrdit, že „Někteří Angličané jsou Slováci“. Takže, je-li pravdivý výrok „Někteří Slováci jsou Angličané“ (premisa – tvrzení, které představuje důvod k&nbsp;tvrzení závěru), je logicky nutně pravdivý i výrok „Někteří Angličané jsou Slováci“ (důsledek).
@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 = Poznámky<br/> =
 <references/>
-<references/>
+<references /> <references /> <references /> <references />
 <references/>
 = Použitá literatura<br/> =

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 = Vymezení a charakteristiky<br/> =
-Logika je věda, která zabývá problematikou správného usuzování. Usuzování lze chápat jako myšlenkový proces, ale logika tento proces z&nbsp;hlediska psychologických aspektů opomíjí. (LALS, s. 7) Prostřednictvím usuzování lze získat nové poznatky. Na základě poznatků, které mohou být již k&nbsp;dispozici, to jsou tzv. premisa, přecházíme k&nbsp;jiným (závěrečným) poznatkům, to jsou důsledky. (CJL, s. 17) A právě odvození důsledku z&nbsp;premis pomocí odvozovacích pravidel se nazývá dedukce. (LTAVS)
+Logika je věda, která zabývá problematikou správného usuzování. Usuzování lze chápat jako myšlenkový proces, ale logika tento proces z&nbsp;hlediska psychologických aspektů opomíjí.<ref name="LALS">ŠTĚPÁN, Jan. Logika a logické systémy. 1. Vyd. Olomouc: Votobia, 1992. ISBN 80-85619-29-6. S. 7</ref>Prostřednictvím usuzování lze získat nové poznatky. Na základě poznatků, které mohou být již k&nbsp;dispozici, to jsou tzv. premisa, přecházíme k&nbsp;jiným (závěrečným) poznatkům, to jsou důsledky.<ref>BERKA, Karel a Miroslav MLEZIVA. Co je logika. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury v Praze, 1962. S. 17</ref>A právě odvození důsledku z&nbsp;premis pomocí odvozovacích pravidel se nazývá dedukce. (LTAVS)
 Ve chvíli, kdy člověk dosáhne určitého stupně poznání a kultury, dojde k&nbsp;tomu, že shromažďuje poznatky, ale také začíná uvažovat o obecné správnosti myšlenkových postupů, o platnosti vědeckých důkazů a o přesvědčivosti argumentace v&nbsp;diskuzi. A to je historická situace, ze které se logika rodí. ''"Za ústřední problematiku logiky lze považovat studium logického vyplývání a s&nbsp;tím nutně spjaté studium logické formy myšlenek, resp. formy výrazů myšlenky vyjadřujících."(ZUPP, s. 9)''
@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 = Poznámky<br/> =
+<references/>
 = Použitá literatura<br/> =
-BERKA, Karel a Miroslav JAURIS. ''Logika''. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 208 s. ISBN 14-622-78.
+BERKA, Karel a Miroslav JAURIS. ''Logika''. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 208 s.
-BERKA, Karel a Miroslav MLEZIVA. ''Co je logika''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury v Praze, 1962. 234 s. ISBN 25-153-62.
+BERKA, Karel a Miroslav MLEZIVA. ''Co je logika''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury v Praze, 1962. 234 s.
 ŠTĚPÁN, Jan a Jaromír HRUBEŠ. ''Logika: Terminologický a výkladový slovník''. 1. vyd. Ostrava: Ateliér Milata, 1994. 115 s.
@@ Řádek 51: / Řádek 52: @@
 ŠTĚPÁN, Jan. ''Logika a logické systémy''. 1. Vyd. Olomouc: Votobia, 1992. 165 s. ISBN 80-85619-29-6.
-WEINBERGER, Ota a Otakar ZICH. ''Logika: Učebnice pro právníky''. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 269 s. ISBN 16-917-65.
+WEINBERGER, Ota a Otakar ZICH. ''Logika: Učebnice pro právníky''. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 269 s.