Leo Szilard - Historie editací

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

2019-05-28T09:08:58Z

úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

2019-05-28T09:06:39Z

úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Ukázat změny

Tajda: /* Význam pro informační vědu */

2015-04-29T21:42:20Z

Význam pro informační vědu

Tajda: /* Publikace */

2015-04-29T21:38:18Z

Publikace

Tajda: /* Význam pro informační vědu */

2015-04-29T21:33:31Z

Význam pro informační vědu

Tajda: /* Význam pro informační vědu */

2015-04-29T21:32:52Z

Význam pro informační vědu

Tajda: /* Aktivity */

2015-04-29T21:25:32Z

Aktivity

Tajda: /* Aktivity */

2015-04-29T21:19:53Z

Aktivity

Tajda: /* Život a kariéra */

2015-04-29T21:11:54Z

Život a kariéra

Tajda: /* Aktivity */

2015-04-29T21:11:14Z

Aktivity

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <br/> {{Infobox Vědec|jmeno = '''Leó Szilárd'''[[Soubor:Szilard.jpg| 290px|]]|datum_narozeni = 11. února 1898|misto_narozeni = Budapešť, Maďarsko|datum_umrti = 30. května 1964|misto_umrti = La Jolla, USA|duvod_umrti = Infarkt|rodina = ženatý|pobyt = Maďarsko, Německo, Anglie, USA|manzelka = Gertrud Weiss|skola = Technická univerzita, Budapešť <br> Technická univerzita, Berlín <br>|obcanstvi = Maďarské, americké|pracoviste = Kaiser - Wilhelmův ústav pro chemii, Berlín <br> Ústav teoretické fyziky, Berlín <br> Univerzita, Oxford <br> Kolumbijská univerzita, New York <br> Univerzita, Chicago <br> Institut pro biologická studia, La Jolla (Kalifornie)|znamy_diky = Atomový reaktor <br> Projekt Manhattan <br> Urychlovač částic <br> |oceneni = Albert Einstein Award (1960) <br> American Academy of Arts and Science (1954) <br> Atoms for Peace Award (1959) <br> Humanists of the year (1960) <br> National Inventors Hall of Fame (1996) }}
@@ Řádek 110: / Řádek 111: @@
 SZILARD, Leo, Spencer R WEART a Gertrud Weiss SZILARD. ''Leo Szilard, his version of the facts: selected recollections and correspondence.'' Cambridge, Mass.: MIT Press, c1978, xxii, 244 p. ISBN 0262191687.; a SZILARD, Leo, Helen S HAWKINS, G GREB a Gertrud Weiss SZILARD. ''Toward a livable world: Leo Szilard and the crusade for nuclear arms control.'' Cambridge, Mass.: MIT Press, c1987, lxxiv, 499 p. - jsou publikované kolekce Szilárdových poznámek netechnického charakteru.
+{{DEFAULTSORT: Szilárd, Leó }}
 [[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

@@ Řádek 63: / Řádek 63: @@
 V tomto případě je přepážka nahrazením inteligentní živé bytosti „Maxwellova démona“ - jak popisuje Szilard ve své práci: ''On the decrease of entropy in a thermodynamic system by the intervention of intelligent beings'' <ref> SZILARD, Leo. ON THE DECREASE OF ENTROPY IN A THERMODYNAMIC SYSTEM BY THE INTERVENTION OF INTELLIGENT BEINGS. 1929. Dostupné z: http://www.weizmann.ac.il/complex/tlusty/courses/InfoInBio/Papers/Szilard1929.pdf </ref>, kdy inteligentní živá bytost (myšleno v souvislosti s termodynamickým systémem) může být nahrazena neživým zařízením, které napodobí biologické jevy živé bytosti a zjistí, jestli k poklesu entropie dochází jako výsledek zásahu zařízení. Pojem inteligentní živá bytost nám především reprezentuje pojem informace, pro nás to tedy znamená, že informace (vyjádřena v tomto případě přepážkou, vyrovnávající objemy ve válci) snižuje entropii.
-''"Spočítal, že každá jednotka informace přináší odpovídající nárůst entropie - konkrétně v poměru '''S = k log 2'''. Pokaždé, když se démon rozhodne mezi dvěma částicemi, stojí to jeden bit informace."'' <ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 224. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> V této rovnici je '''k''' Boltzmannova konstanta a logaritmus odráží binární soustavu. Množství entropie produkované měřením ale může být samozřejmě vyšší než základní hodnota, ale nikdy menší, jelikož by se jednalo o porušení druhého termodynamického zákona. <ref> Leo Szilard. The Information Philosopher [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/ </ref>
+''"Spočítal, že každá jednotka informace přináší odpovídající nárůst entropie - konkrétně v poměru '''S = k log 2''' jednotky. Pokaždé, když se démon rozhodne mezi dvěma částicemi, stojí to jeden bit informace."'' <ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 224. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> V této rovnici je '''k''' Boltzmannova konstanta a logaritmus odráží binární soustavu. Množství entropie produkované měřením ale může být samozřejmě vyšší než základní hodnota, ale nikdy menší, jelikož by se jednalo o porušení druhého termodynamického zákona. <ref> Leo Szilard. The Information Philosopher [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/ </ref>
 Vlivem své práce Szilárd dokázal, že pojem informace má důležitou roli i v poli termodynamických systémů a fyziky, na co navázal rakouský fyzik Erwin Schrödinger. Zároveň poukázal na souvislosti informace a entropie, především že vlivem informace dochází ke snížení entropie <ref> Heterogenity, 2. termodynamický zákon a Maxwellův démon. Vesmír [online]. 2000, č. 79 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/heterogenity-2-termodynamicky-zakon-a-maxwelluv-demon </ref> . Nutno ale připomenout, že samotná informace způsobuje zvýšení entropie; je to až zakomponování samotné informace do aktu, které způsobí snížení entropie. Také svou prací poukázal na skutečnost, že informaci přiřazuje k binární soustavě (jako ano/ne).

@@ Řádek 85: / Řádek 85: @@
 Léo Szilárd i přes 40 let vědeckého výzkumu publikoval pouze 29 článků v odborných časopisech. <ref>Leo Szilard Facts. In: Your dictionary [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://biography.yourdictionary.com/leo-szilard</ref>
-<br/>Jeho nejvýznamnější práce jsou shrnuty následujíce: - roku 1929 napsal práci ''On the Decrease of Entropy in a Thermodynamic System by the Intervention of Intelligent Beings'', která se stala velkým přínosem v oblasti informační vědy kvůli pojetí informace a která je detailně popsána výše
+<br/>Jeho nejvýznamnější práce jsou shrnuty následujíce:
 *roku 1947 se místo fyziky začal věnovat biologii (a od roku 1949 publikoval biologické články) a také v tomto roce v časopise Bulletin of the Atomic Scientists publikoval článek ''Letter to Stalin'' popisující návrhy snížení napětí mezi US a SSSR, zároveň zde publikoval článek ''How to Live with the Bomb and Survive—The Possibility of a Pax Russo–Americana in the Long-Range Rocket Stage of the So-Called Atomic Stalemate'', který je nejspíše nejvíce otevřeným článkem, jaký kdy Szilárd napsal a popisuje problémy, kterým čelí svět v tzv. atomovém věku

@@ Řádek 59: / Řádek 59: @@
 Zde navázal Szilárd a oponoval s vyjádřením, že rozpoznání rychlosti částic vyžaduje, že démon musí mít znalost o částicích, tedy musí mít o nich nějaké informace. Tato skutečnost by ale vyžadovala energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. <ref> CHVOSTA, Petr. Od Maxwellova démona k Brownovým motorům. [online]. 129 - 148 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://archiv.otevrena-veda.cz/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/008.pdf </ref>
-Proto se Szilard začal zabývat vysvětlením. <ref> GARWIN, Richard L. Leo Szilard in Physics and Information. [online]. April 7, 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://fas.org/rlg/04_07_2014LeoSzilardinPhysicsandInformation.pdf </ref>  Při hledání možnosti snížení entropie přišel s myšlenkou stojícího válce, uzavřeného z obou stran, naplněným jednotným plynem a v kontaktu s tepelným zdrojem pro zajištění izotermických podmínek, rozděleným přepážkou, která je pohyblivá a vlivem obsažených částic se může pohybovat nahoru nebo dolů. Pokud nastane situace, že částice je nahoře, kvůli jednotnému objemu bude přepážku posunovat dolů – tím bude vykonávat práci, ale zároveň bude slábnout a ztrácet svoji energii, ale díky tepelnému zdroji svou energii opět získá (mezitím je přepážka vrácena na své místo do rovnovážné pozice – tím je snížena entropie) a tak může celý proces probíhat pořád dokola.
+Proto se Szilard začal zabývat vysvětlením. <ref> GARWIN, Richard L. Leo Szilard in Physics and Information. [online]. April 7, 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://fas.org/rlg/04_07_2014LeoSzilardinPhysicsandInformation.pdf </ref>  Při hledání možnosti snížení entropie přišel s myšlenkou stojícího válce uzavřeného z obou stran, naplněným jednotným plynem a v kontaktu s tepelným zdrojem pro zajištění izotermických podmínek, rozděleným přepážkou, která je pohyblivá a vlivem obsažených částic se může pohybovat nahoru nebo dolů. Pokud nastane situace, že částice je nahoře, kvůli jednotnému objemu bude přepážku posunovat dolů – tím bude vykonávat práci, ale zároveň bude slábnout a ztrácet svoji energii, ale díky tepelnému zdroji svou energii opět získá (mezitím je přepážka vrácena na své místo do rovnovážné pozice – tím je snížena entropie) a tak může celý proces probíhat pořád dokola.
 V tomto případě je přepážka nahrazením inteligentní živé bytosti „Maxwellova démona“ - jak popisuje Szilard ve své práci: ''On the decrease of entropy in a thermodynamic system by the intervention of intelligent beings'' <ref> SZILARD, Leo. ON THE DECREASE OF ENTROPY IN A THERMODYNAMIC SYSTEM BY THE INTERVENTION OF INTELLIGENT BEINGS. 1929. Dostupné z: http://www.weizmann.ac.il/complex/tlusty/courses/InfoInBio/Papers/Szilard1929.pdf </ref>, kdy inteligentní živá bytost (myšleno v souvislosti s termodynamickým systémem) může být nahrazena neživým zařízením, které napodobí biologické jevy živé bytosti a zjistí, jestli k poklesu entropie dochází jako výsledek zásahu zařízení. Pojem inteligentní živá bytost nám především reprezentuje pojem informace, pro nás to tedy znamená, že informace (vyjádřena v tomto případě přepážkou, vyrovnávající objemy ve válci) snižuje entropii.

@@ Řádek 59: / Řádek 59: @@
 Zde navázal Szilárd a oponoval s vyjádřením, že rozpoznání rychlosti částic vyžaduje, že démon musí mít znalost o částicích, tedy musí mít o nich nějaké informace. Tato skutečnost by ale vyžadovala energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. <ref> CHVOSTA, Petr. Od Maxwellova démona k Brownovým motorům. [online]. 129 - 148 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://archiv.otevrena-veda.cz/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/008.pdf </ref>
-Proto se Szilard začal zabývat vysvětlením. <ref> GARWIN, Richard L. Leo Szilard in Physics and Information. [online]. April 7, 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://fas.org/rlg/04_07_2014LeoSzilardinPhysicsandInformation.pdf </ref>  Při hledání možnosti snížení entropie přišel s myšlenkou stojícího válce, uzavřeného z obou stran naplněným jednotným plynem a v kontaktu s tepelným zdrojem pro zajištění izotermických podmínek, rozděleným přepážkou, která je pohyblivá a vlivem obsažených částic se může pohybovat nahoru nebo dolů. Pokud nastane situace, že částice je nahoře, kvůli jednotnému objemu bude přepážku posunovat dolů – tím bude vykonávat práci, ale zároveň bude slábnout a ztrácet svoji energii, ale díky tepelnému zdroji svou energii opět získá (mezitím je přepážka vrácena na své místo do rovnovážné pozice – tím je snížena entropie) a tak může celý proces probíhat pořád dokola.
+Proto se Szilard začal zabývat vysvětlením. <ref> GARWIN, Richard L. Leo Szilard in Physics and Information. [online]. April 7, 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://fas.org/rlg/04_07_2014LeoSzilardinPhysicsandInformation.pdf </ref>  Při hledání možnosti snížení entropie přišel s myšlenkou stojícího válce, uzavřeného z obou stran, naplněným jednotným plynem a v kontaktu s tepelným zdrojem pro zajištění izotermických podmínek, rozděleným přepážkou, která je pohyblivá a vlivem obsažených částic se může pohybovat nahoru nebo dolů. Pokud nastane situace, že částice je nahoře, kvůli jednotnému objemu bude přepážku posunovat dolů – tím bude vykonávat práci, ale zároveň bude slábnout a ztrácet svoji energii, ale díky tepelnému zdroji svou energii opět získá (mezitím je přepážka vrácena na své místo do rovnovážné pozice – tím je snížena entropie) a tak může celý proces probíhat pořád dokola.
 V tomto případě je přepážka nahrazením inteligentní živé bytosti „Maxwellova démona“ - jak popisuje Szilard ve své práci: ''On the decrease of entropy in a thermodynamic system by the intervention of intelligent beings'' <ref> SZILARD, Leo. ON THE DECREASE OF ENTROPY IN A THERMODYNAMIC SYSTEM BY THE INTERVENTION OF INTELLIGENT BEINGS. 1929. Dostupné z: http://www.weizmann.ac.il/complex/tlusty/courses/InfoInBio/Papers/Szilard1929.pdf </ref>, kdy inteligentní živá bytost (myšleno v souvislosti s termodynamickým systémem) může být nahrazena neživým zařízením, které napodobí biologické jevy živé bytosti a zjistí, jestli k poklesu entropie dochází jako výsledek zásahu zařízení. Pojem inteligentní živá bytost nám především reprezentuje pojem informace, pro nás to tedy znamená, že informace (vyjádřena v tomto případě přepážkou, vyrovnávající objemy ve válci) snižuje entropii.

← Starší verze		Verze z 29. 4. 2015, 21:25
Řádek 48:		Řádek 48:
	'''The Franck Report'''		'''The Franck Report'''

−	Poté, co se rozhodlo o tom, že má být atomová bomba svržena na japonská města, ~~rozhodlo~~ se několik vědců, včetně Szilárda, proti tomuto rozhodnutí protestovat. Sepsali petici, která je známa pod názvem The Franck report. <ref> The Franck Report, June 11, 1945. In: Dannen.com [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.dannen.com/decision/franck.html </ref> Popisují v ní následky, které může tento čin v celosvětovém měřítku vyvolat. Zejména upozorňovali na nebezpečí rozpoutání zbrojařské války ze strany Sovětského svazu. Také nesouhlasili s tím, že se bomby mají svrhnout na města a požadovali, aby byla síla atomové bomby demonstrována v nějaké neobydlené oblasti. <ref> WITTNER, Lawrence S. The struggle against the bomb. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 1993-2003, s. 24-29. ISBN 08047486243-. Dostupné z: http://books.google.cz/books?hl=cs&id=jOFCnXvan6gC&q=szilard#v=snippet&q=szilard&f=false </ref>	+	Poté, co se rozhodlo o tom, že má být atomová bomba svržena na japonská města, shodlo se několik vědců, včetně Szilárda, že budou proti tomuto rozhodnutí protestovat. Sepsali petici, která je známa pod názvem The Franck report. <ref> The Franck Report, June 11, 1945. In: Dannen.com [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.dannen.com/decision/franck.html </ref> Popisují v ní následky, které může tento čin v celosvětovém měřítku vyvolat. Zejména upozorňovali na nebezpečí rozpoutání zbrojařské války ze strany Sovětského svazu. Také nesouhlasili s tím, že se bomby mají svrhnout na města a požadovali, aby byla síla atomové bomby demonstrována v nějaké neobydlené oblasti. <ref> WITTNER, Lawrence S. The struggle against the bomb. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 1993-2003, s. 24-29. ISBN 08047486243-. Dostupné z: http://books.google.cz/books?hl=cs&id=jOFCnXvan6gC&q=szilard#v=snippet&q=szilard&f=false </ref>

← Starší verze		Verze z 29. 4. 2015, 21:19
Řádek 48:		Řádek 48:
	'''The Franck Report'''		'''The Franck Report'''

−	Poté co se rozhodlo o tom, že má být atomová bomba svržena na japonská města, rozhodlo se několik vědců, včetně Szilárda, proti tomuto rozhodnutí protestovat. Sepsali petici, která je známa pod názvem The Franck report. <ref> The Franck Report, June 11, 1945. In: Dannen.com [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.dannen.com/decision/franck.html </ref> Popisují v ní následky, které může tento čin v celosvětovém měřítku vyvolat. Zejména upozorňovali na nebezpečí rozpoutání zbrojařské války ze strany Sovětského svazu. Také nesouhlasili s tím, že se bomby mají svrhnout na města a požadovali, aby byla síla atomové bomby demonstrována v nějaké neobydlené oblasti. <ref> WITTNER, Lawrence S. The struggle against the bomb. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 1993-2003, s. 24-29. ISBN 08047486243-. Dostupné z: http://books.google.cz/books?hl=cs&id=jOFCnXvan6gC&q=szilard#v=snippet&q=szilard&f=false </ref>	+	Poté, co se rozhodlo o tom, že má být atomová bomba svržena na japonská města, rozhodlo se několik vědců, včetně Szilárda, proti tomuto rozhodnutí protestovat. Sepsali petici, která je známa pod názvem The Franck report. <ref> The Franck Report, June 11, 1945. In: Dannen.com [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.dannen.com/decision/franck.html </ref> Popisují v ní následky, které může tento čin v celosvětovém měřítku vyvolat. Zejména upozorňovali na nebezpečí rozpoutání zbrojařské války ze strany Sovětského svazu. Také nesouhlasili s tím, že se bomby mají svrhnout na města a požadovali, aby byla síla atomové bomby demonstrována v nějaké neobydlené oblasti. <ref> WITTNER, Lawrence S. The struggle against the bomb. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 1993-2003, s. 24-29. ISBN 08047486243-. Dostupné z: http://books.google.cz/books?hl=cs&id=jOFCnXvan6gC&q=szilard#v=snippet&q=szilard&f=false </ref>

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Jeho kariéra dále pokračovala na Kaiser-Wilhelmově ústavu pro chemii, kde pracoval na vývoji rentgenové krystalografie a následně působil jako asistent Maxe von Laueho v Ústavu teoretické fyziky. V roce 1925 pak opět zaujal vědce svojí habitační prací s názvem „Über die Entropieverminderung in einem thermodynamischen System bei eingriffen intelligenter Wesen“, ve které řešil řízený pokles entropie v termodynamické soustavě. Výsledky této práce se staly základní myšlenkou Informační teorie, kterou vytvořil Claude Shannon v roce 1948. <ref>ZUND, Joseph D. Leo Szilard. American National Biography (from Oxford University Press) [online]. 2010 [cit. 2015-04-28].</ref> V této době také hodně spolupracoval s Einsteinem a výsledkem bylo mimo jiné i osm společných patentů. Například systém chlazení, který se sice neujal v běžném životě, ale je používán k chlazení atomových reaktorů. Sám má zaregistrované patenty například na elektronový mikroskop a na urychlovač částic.
-Vzestup nacistické politiky a zvyšující se moc Adolfa Hitlera v Německu byly v březnu 1933 hlavními důvody Szilárdova útěku do Velké Británie. Tam se začal věnovat převážně atomové fyzice. Nesouhlasil s myšlenkami Ernesta Rutherforda, který tvrdil, že v atomech sice je obrovské množství energie, ale nelze ji nijak využít. Sám si pak nechal patentovat myšlenku řetězové reakce. Současně si však uvědomoval, jak by tahle možnost využití jaderné energie mohla být nebezpečná, zvlášť v době, kdy se neodvratně schylovalo k Druhé světové válce. I to byl důvod k založení Rady akademické pomoci na podporu vědců, uprchlých z nacistického Německa, kterou na Szilárdovo doporučení založil v roce 1933 Sir William Beveridge.
+Vzestup nacistické politiky a zvyšující se moc Adolfa Hitlera v Německu byly v březnu 1933 hlavními důvody Szilárdova útěku do Velké Británie. Tam se začal věnovat převážně atomové fyzice. Nesouhlasil s myšlenkami Ernesta Rutherforda, který tvrdil, že v atomech sice je obrovské množství energie, ale nelze ji nijak využít. Sám si pak nechal patentovat myšlenku řetězové reakce. Současně si však uvědomoval, jak by tahle možnost využití jaderné energie mohla být nebezpečná, zvlášť v době, kdy se neodvratně schylovalo k 2. světové válce. I to byl důvod k založení Rady akademické pomoci na podporu vědců, uprchlých z nacistického Německa, kterou na Szilárdovo doporučení založil v roce 1933 Sir William Beveridge.
 V obavě před příchodem války emigroval Szilárd v roce 1938 do USA, kde začal spolupracovat mimo jiné s Enrico Fermim a Walterem Zinnem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Stále více si uvědomoval hrozbu, kterou by bylo sestrojení atomové bomby nacistickým Německem, a tak společně s Albertem Einsteinem sepsali dopis adresovaný prezidentu USA Franklinu Rooseveltovi. Na jeho základě vznikl projekt Manhattan, jehož konečným výsledkem bylo o několik let později sestrojení a svržení atomových bomb na japonská města Hiroshima a Nagasaki. <ref> Leo Szilard [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/ </ref> S tímto aktem sám Szilárd nesouhlasil a doporučoval, aby byla Japoncům ukázána ničivá síla těchto bomb mimo civilizaci. Na podporu této myšlenky sepsal i petici, která však nebyla vzata v potaz. V roce 1942 předvedl společně s Enrico Fermim první řetězovou atomovou reakci na Univerzitě v Chicagu, kde také pak pracoval jako hlavní fyzik na projektu Manhattan. Jeho vliv však hodně poklesl poté, co nad projektem získala hlavní kontrolu armáda. Po skončení války se Szilárd, už jako americký občan (1943), zaměřil na biologii a v roce 1946 se na Univerzitě v Chicagu stal profesorem biofyziky. V roce 1951 se oženil s dlouholetou přítelkyní, fyzičkou Gertrud Weissovou. Jako biolog hodně spolupracoval s Aaronem Novickem. Sám Szilárd se zabýval teorií základního procesu stárnutí (1959) a studoval tvorbu protilátek u savců (1960). Jeho poslední práce se zabývala molekulární teorií paměti a vyvolání z paměti (1964).

@@ Řádek 44: / Řádek 44: @@
 Koncem 30. let 20. století probíhaly intenzivní aktivity v oblasti atomového výzkumu, v nichž hrál Szilárd velmi významnou úlohu. Dobře si tak uvědomoval, jak obrovskou hrozbou pro celý svět by bylo, kdyby se nacistickému Německu podařilo sestrojit atomovou bombu. Ve spolupráci s Albertem Einsteinem tak sepsal dopis, který byl adresovaný prezidentu USA Franklinu Rooseveltovi. Upozorňovali v něm na hrozící nebezpečí a jako argumenty použili například skutečnost, že Německo v té době zabralo české uranové doly. Současně vyzývali americkou vládu, aby této oblasti věnovala zvýšenou pozornost a vytvořila specializovaný výzkumný tým. <ref> Einstein's Letter to President Roosevelt - 1939. In: Atomic archive [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.atomicarchive.com/Docs/Begin/Einstein.shtml </ref>
-Důsledkem tohoto dopisu bylo spuštění projektu Manhattan, který se věnoval atomovému výzkumu a kde právě Szilárd figuroval jako hlavní fyzik. Jeho pravomoci výrazně oslabily poté, co nad projektem získala kontrolu armáda. Výsledkem projektu Manhattan bylo sestrojení atomové bomby. První test, pod názvem Trinity, proběhl v červenci 1945 a předčil všechna očekávání. Následně byly v srpnu svrženy dvě bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki, což vedlo k definitivnímu ukončení Druhé světové války, ale také ukázalo hrozivou sílu této zbraně. <ref> The Manhattan Project: Making the Atomic Bomb. In: Atomic archive [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.atomicarchive.com/History/mp/ </ref>
+Důsledkem tohoto dopisu bylo spuštění projektu Manhattan, který se věnoval atomovému výzkumu a kde právě Szilárd figuroval jako hlavní fyzik. Jeho pravomoci výrazně oslabily poté, co nad projektem získala kontrolu armáda. Výsledkem projektu Manhattan bylo sestrojení atomové bomby. První test, pod názvem Trinity, proběhl v červenci 1945 a předčil všechna očekávání. Následně byly v srpnu svrženy dvě bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki, což vedlo k definitivnímu ukončení 2. světové války, ale také ukázalo hrozivou sílu této zbraně. <ref> The Manhattan Project: Making the Atomic Bomb. In: Atomic archive [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.atomicarchive.com/History/mp/ </ref>
 '''The Franck Report'''