Lean Startup - Historie editací

JanaLanova v 16. 8. 2013, 13:29

2013-08-16T13:29:11Z

Maboroshi: /* Charakteristika */

2013-07-31T16:58:59Z

Charakteristika

Maboroshi: /* Charakteristika */

2013-07-31T16:10:32Z

Charakteristika

Maboroshi: /* Charakteristika */

2013-06-16T09:41:10Z

Charakteristika

Maboroshi v 16. 6. 2013, 09:38

2013-06-16T09:38:22Z

Maboroshi: /* Charakteristika */

2013-05-19T19:12:27Z

Charakteristika

Maboroshi v 19. 5. 2013, 19:11

2013-05-19T19:11:36Z

Maboroshi: /* Projekty, které využívají metodiku lean startup */

2013-05-19T19:10:58Z

Projekty, které využívají metodiku lean startup

Maboroshi: /* Ohlas */

2013-05-19T19:08:40Z

Ohlas

Maboroshi: /* Charakteristika */

2013-05-19T19:05:52Z

Charakteristika

← Starší verze		Verze z 16. 8. 2013, 13:29
Řádek 40:		Řádek 40:
	* Why web entrepreneurs lean toward lean startup; Test idea first. ''National Post.'' Nov 26, 2012. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1220534146		* Why web entrepreneurs lean toward lean startup; Test idea first. ''National Post.'' Nov 26, 2012. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1220534146
	* ''The Lean Startup'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://theleanstartup.com/		* ''The Lean Startup'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://theleanstartup.com/
		+
		+	[[Kategorie:Znalostní management]]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 Celá metodika je založena na vývojovém cyklu ''Built-Measure-Learn'' (vybudovat-změřit-poučit se), který slouží k testování hypotéz.<ref>Tamtéž, p. 22.</ref> Na začátku cyklu je potřeba si určit samotnou hypotézu, kterou chceme tímto vývojovým cyklem testovat. Základní druhy hypotéz jsou dva: testují hodnotu produktu nebo možnosti růstu produktu. Podle ní je pak třeba vyvinout [[Minimum Viable Product]] (nejmenší životaschopný produkt), na nějž je potřeba vynaložit co nejméně sil a času, ale zároveň musí umožnit otestování hypotézy a změření jeho dopadu (tudíž se musí dostat do takového stádia použitelnosti, aby jej mohli vyzkoušet zákazníci). Ve fázi měření je potřeba ověřit, jak moc vývoj produktu vede k opravdovému posunu v kvalitě. Použít se dá celá řada metrik, Ries nicméně označuje tradiční metriky, kterými se startupy měří, za povrchní (''vanity metrics''). Doporučuje měření tzv. akčních metrik (''actionable metrics''), které jasně definují příčinu a následek konkrétních změn v produktu nebo službě. Celý cyklus je uzavřen zamyšlením nad tím, zda je nastavený kurz pro produkt přínosný, nebo zda je potřeba jej určitým způsobem upravit. K tomu slouží právě ověření hypotézy, která byla na začátku stanovena.<ref>Tamtéž, p. 76-77.</ref>
-V praxi může jeden vývojový cyklus vypadat např. takto: časopis Inflow z uživatelského výzkumu zjistí, že uživatelé málo komentují články. Redakce Inflow vznese hypotézu, že by uživatelé komentovali více, kdyby se mohli na Inflow přihlásit přes sociální sítě a nemuseli si tak vytvářet zvláštní účet. Rozhodne se tady v jednom vývojovém cyklu časopisu otestovat, zda uživatelé tuto možnost využijí.  Po ukončení experimentu potom z různých kanálů (např. Google Analytics, ale i rozhovory s uživateli) může zjistit, jak uživatelé na tuto změnu reagovali a rozhodnout se, zda měla smysl nebo zda je třeba problém řešit nějak jinak. V praxi je důležité se vývojového cyklu pevně držet a nedopustit například testování dvou hypotéz zaráz, protože takovéto souběžné testování může ovlivnit výsledky měření.
+V praxi může jeden vývojový cyklus vypadat např. takto: časopis Inflow z uživatelského výzkumu zjistí, že uživatelé málo komentují články. Redakce Inflow vznese hypotézu, že by uživatelé komentovali více, kdyby se mohli na Inflow přihlásit přes sociální sítě a nemuseli si tak vytvářet zvláštní účet. Rozhodne se tady v jednom vývojovém cyklu magazínu otestovat, zda uživatelé tuto možnost využijí.  Po ukončení experimentu potom z různých kanálů (např. Google Analytics) může zjistit, jak uživatelé na tuto změnu reagovali a rozhodnout se, zda měla smysl nebo zda je třeba problém řešit nějak jinak. V praxi je důležité se vývojového cyklu pevně držet a nedopustit například testování dvou hypotéz zaráz, protože takovéto souběžné testování může ovlivnit výsledky měření.
 Hlavní výhoda lean startupu oproti klasickým metodikám vývoje produktu spočívá v rychlosti jeho vývoje. Lean startup umožňuje rychleji vybudovat nové verze produktu, rychleji změřit jejich úspěšnost a také umožňuje velmi rychle sbírat zpětnou vazbu od zákazníků. Umožní tak podnikatelům dříve rozeznat, kdy je čas změnit kurz a vyhnout se plýtvání času i peněz. Zároveň jim umožní ověřit si, jestli jejich vize má šanci uspět a co přesně budou na produktu nebo službě muset změnit, aby mohla být opravdu úspěšná.

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 Celá metodika je založena na vývojovém cyklu ''Built-Measure-Learn'' (vybudovat-změřit-poučit se), který slouží k testování hypotéz.<ref>Tamtéž, p. 22.</ref> Na začátku cyklu je potřeba si určit samotnou hypotézu, kterou chceme tímto vývojovým cyklem testovat. Základní druhy hypotéz jsou dva: testují hodnotu produktu nebo možnosti růstu produktu. Podle ní je pak třeba vyvinout [[Minimum Viable Product]] (nejmenší životaschopný produkt), na nějž je potřeba vynaložit co nejméně sil a času, ale zároveň musí umožnit otestování hypotézy a změření jeho dopadu (tudíž se musí dostat do takového stádia použitelnosti, aby jej mohli vyzkoušet zákazníci). Ve fázi měření je potřeba ověřit, jak moc vývoj produktu vede k opravdovému posunu v kvalitě. Použít se dá celá řada metrik, Ries nicméně označuje tradiční metriky, kterými se startupy měří, za povrchní (''vanity metrics''). Doporučuje měření tzv. akčních metrik (''actionable metrics''), které jasně definují příčinu a následek konkrétních změn v produktu nebo službě. Celý cyklus je uzavřen zamyšlením nad tím, zda je nastavený kurz pro produkt přínosný, nebo zda je potřeba jej určitým způsobem upravit. K tomu slouží právě ověření hypotézy, která byla na začátku stanovena.<ref>Tamtéž, p. 76-77.</ref>
-Jelikož jde o velmi rychlou metodu vývoje produktu nebo služby, umožňuje velmi rychle sbírat zpětnou vazbu od zákazníků. Tak umožní podnikatelům dříve rozeznat, kdy je čas změnit kurz a vyhnout se plýtvání času i peněz. Zároveň jim umožní ověřit si, jestli vize jejich startupu má šanci uspět a poměrně rychle zjistit, co přesně budou na produktu nebo službě muset změnit, aby mohla být opravdu úspěšná.<ref>Tamtéž, p. 57.</ref>
+V praxi může jeden vývojový cyklus vypadat např. takto: časopis Inflow z uživatelského výzkumu zjistí, že uživatelé málo komentují články. Redakce Inflow vznese hypotézu, že by uživatelé komentovali více, kdyby se mohli na Inflow přihlásit přes sociální sítě a nemuseli si tak vytvářet zvláštní účet. Rozhodne se tady v jednom vývojovém cyklu časopisu otestovat, zda uživatelé tuto možnost využijí.  Po ukončení experimentu potom z různých kanálů (např. Google Analytics, ale i rozhovory s uživateli) může zjistit, jak uživatelé na tuto změnu reagovali a rozhodnout se, zda měla smysl nebo zda je třeba problém řešit nějak jinak. V praxi je důležité se vývojového cyklu pevně držet a nedopustit například testování dvou hypotéz zaráz, protože takovéto souběžné testování může ovlivnit výsledky měření.
 == Ohlas ==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Charakteristika ==
-Lean startup je metodika spouštění firem a produktů. Opírá se o tzv. ověřené učení (''validated learning''), založené na rychlých iteracích produktu a tedy rapidní tempu experimentování s produktem, a také o praktiky, které výrazně zrychlují vývojový cyklus produktu a umožnují lépe měřit, co vlastně uživatelé od produktu očekávají<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses.'' 1st ed. New York: Crown Business, c2011, book jacket. ISBN 978-0307887894.</ref> Jejím tvůrcem je Eric Ries, který základy této metodiky popsal ve své knize [[The Lean Startup]]<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses''. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894.</ref>. Vyšel přitom z tzv. ''lean manufacturing revolution'' (štíhlé výrobní revoluce), která se povedla uskutečnit ve firmě Toyota, a ze svých vlastních zkušeností se startupy v Silicon Valley.
+Lean startup (štíhlý startup) je metodika spouštění firem a produktů. Opírá se o tzv. ověřené učení (''validated learning''), založené na rychlých iteracích produktu a tedy rapidní tempu experimentování s produktem, a také o praktiky, které výrazně zrychlují vývojový cyklus produktu a umožnují lépe měřit, co vlastně uživatelé od produktu očekávají.<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses.'' 1st ed. New York: Crown Business, c2011, book jacket. ISBN 978-0307887894.</ref> Jejím tvůrcem je Eric Ries, který základy této metodiky popsal ve své knize [[The Lean Startup]]<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses''. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894.</ref>. Vyšel přitom z tzv. ''lean manufacturing revolution'' (štíhlé výrobní revoluce), která se povedla uskutečnit ve firmě Toyota, a ze svých vlastních zkušeností se startupy v Silicon Valley.
-Celá metodika je založena na vývojovém cyklu ''Built-Measure-Learn'' (vybudovat-změřit-poučit se), který slouží k testování hypotéz.<ref>Tamtéž, p. 22.</ref> Na začátku cyklu je potřeba si určit samotnou hypotézu, kterou chceme tímto vývojovým cyklem testovat. Základní druhy hypotéz jsou dva: testují hodnotu produktu nebo možnosti růstu produktu. Podle ní je pak třeba vyvinout [[Minimum Viable Product]] (nejmenší životaschopný produkt), na nějž je potřeba vynaložit co nejméně sil a času, ale zároveň musí umožnit otestování hypotézy a změření jeho dopadu (tudíž se většinou musí dostat do takového stádia použitelnosti, aby jej mohli vyzkoušet zákazníci). Ve fázi měření je potřeba ověřit, jak moc vývoj produktu vede k opravdovému posunu v kvalitě. Použít se dá celá řada metrik, Ries nicméně označuje tradiční metriky, kterými se startupy měří, za povrchní (vanity metrics). Doporučuje měření tzv. akčních metrik (actionable metrics), které jasně definují příčinu a následek konkrétních změn v produktu nebo službě. Celý cyklus je uzavřen zamyšlením nad tím, zda je nastavený kurz pro produkt přínosný, nebo zda je potřeba jej určitým způsobem upravit. K tomu slouží právě ověření hypotézy, která byla na začátku stanovena.<ref>Tamtéž, p. 76-77.</ref>
+Celá metodika je založena na vývojovém cyklu ''Built-Measure-Learn'' (vybudovat-změřit-poučit se), který slouží k testování hypotéz.<ref>Tamtéž, p. 22.</ref> Na začátku cyklu je potřeba si určit samotnou hypotézu, kterou chceme tímto vývojovým cyklem testovat. Základní druhy hypotéz jsou dva: testují hodnotu produktu nebo možnosti růstu produktu. Podle ní je pak třeba vyvinout [[Minimum Viable Product]] (nejmenší životaschopný produkt), na nějž je potřeba vynaložit co nejméně sil a času, ale zároveň musí umožnit otestování hypotézy a změření jeho dopadu (tudíž se musí dostat do takového stádia použitelnosti, aby jej mohli vyzkoušet zákazníci). Ve fázi měření je potřeba ověřit, jak moc vývoj produktu vede k opravdovému posunu v kvalitě. Použít se dá celá řada metrik, Ries nicméně označuje tradiční metriky, kterými se startupy měří, za povrchní (''vanity metrics''). Doporučuje měření tzv. akčních metrik (''actionable metrics''), které jasně definují příčinu a následek konkrétních změn v produktu nebo službě. Celý cyklus je uzavřen zamyšlením nad tím, zda je nastavený kurz pro produkt přínosný, nebo zda je potřeba jej určitým způsobem upravit. K tomu slouží právě ověření hypotézy, která byla na začátku stanovena.<ref>Tamtéž, p. 76-77.</ref>
-Jelikož jde o velmi rychlou metodu vývoje produktu nebo služby, umožňuje velmi rychle sbírat zpětnou vazbu od zákazníků. Tak umožní podnikatelům dříve rozeznat, kdy je čas změnit kurz a vyhnout se plýtvání času i peněz. Zároveň jim umožní ověřit si, jestli vize jejich startupu má šanci uspět a co přesně budou na produktu nebo službě muset změnit, aby mohla být opravdu úspěšná.<ref>Tamtéž, p. 57.</ref>
+Jelikož jde o velmi rychlou metodu vývoje produktu nebo služby, umožňuje velmi rychle sbírat zpětnou vazbu od zákazníků. Tak umožní podnikatelům dříve rozeznat, kdy je čas změnit kurz a vyhnout se plýtvání času i peněz. Zároveň jim umožní ověřit si, jestli vize jejich startupu má šanci uspět a poměrně rychle zjistit, co přesně budou na produktu nebo službě muset změnit, aby mohla být opravdu úspěšná.<ref>Tamtéž, p. 57.</ref>
 == Ohlas ==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Charakteristika ==
-Lean startup je metodika spouštění firem a produktů. Opírá se o tzv. ověřené učení (''validated learning''), rapidní tempo experimentování s produktem a také o praktiky, které výrazně zrychlují vývojový cyklus produktu a umožnují lépe měřit, co vlastně uživatelé od produktu očekávají.<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses.'' 1st ed. New York: Crown Business, c2011, book jacket. ISBN 978-0307887894.</ref> Jejím tvůrcem je Eric Ries, který základy této metodiky popsal ve své knize [[The Lean Startup]]<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses''. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894.</ref>. Vyšel přitom z tzv. ''lean manufacturing revolution'' (štíhlé výrobní revoluce), která se povedla uskutečnit ve firmě Toyota.
+Lean startup je metodika spouštění firem a produktů. Opírá se o tzv. ověřené učení (''validated learning''), založené na rychlých iteracích produktu a tedy rapidní tempu experimentování s produktem, a také o praktiky, které výrazně zrychlují vývojový cyklus produktu a umožnují lépe měřit, co vlastně uživatelé od produktu očekávají<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses.'' 1st ed. New York: Crown Business, c2011, book jacket. ISBN 978-0307887894.</ref> Jejím tvůrcem je Eric Ries, který základy této metodiky popsal ve své knize [[The Lean Startup]]<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses''. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894.</ref>. Vyšel přitom z tzv. ''lean manufacturing revolution'' (štíhlé výrobní revoluce), která se povedla uskutečnit ve firmě Toyota, a ze svých vlastních zkušeností se startupy v Silicon Valley.
-Celá metodika je založena na vývojovém cyklu ''Built-Measure-Learn'' (vybudovat-změřit-poučit se), který slouží k testování hypotéz.<ref>Tamtéž, p. 22.</ref> Na začátku cyklu je potřeba si určit samotnou hypotézu, kterou chceme tímto vývojovým cyklem testovat. Podle ní je pak třeba vyvinout [[Minimum Viable Product]] (nejmenší životaschopný produkt), na nějž je potřeba vynaložit co nejméně sil a času, ale zároveň musí umožnit otestování hypotézy a změření jeho dopadu (tudíž se většinou musí dostat do takového stádia použitelnosti, aby jej mohli vyzkoušet zákazníci). Ve fázi měření je potřeba ověřit, jak moc vývoj produktu vede k opravdovému posunu v kvalitě; použít se dá celá řada metrik. Celý cyklus je uzavřen zamyšlením nad tím, zda je nastavený kurz pro produkt přínosný, nebo zda je potřeba jej určitým způsobem upravit. K tomu slouží právě ověření hypotézy, která byla na začátku stanovena.<ref>Tamtéž, p. 76-77.</ref> Tak umožní podnikatelům dříve rozeznat, kdy je čas změnit kurz a vyhnout se plýtvání času i peněz. Rychlé iterace pomocí tohoto cyklu mohou pomoci zefektivnit vývoj produktu.
+Celá metodika je založena na vývojovém cyklu ''Built-Measure-Learn'' (vybudovat-změřit-poučit se), který slouží k testování hypotéz.<ref>Tamtéž, p. 22.</ref> Na začátku cyklu je potřeba si určit samotnou hypotézu, kterou chceme tímto vývojovým cyklem testovat. Základní druhy hypotéz jsou dva: testují hodnotu produktu nebo možnosti růstu produktu. Podle ní je pak třeba vyvinout [[Minimum Viable Product]] (nejmenší životaschopný produkt), na nějž je potřeba vynaložit co nejméně sil a času, ale zároveň musí umožnit otestování hypotézy a změření jeho dopadu (tudíž se většinou musí dostat do takového stádia použitelnosti, aby jej mohli vyzkoušet zákazníci). Ve fázi měření je potřeba ověřit, jak moc vývoj produktu vede k opravdovému posunu v kvalitě. Použít se dá celá řada metrik, Ries nicméně označuje tradiční metriky, kterými se startupy měří, za povrchní (vanity metrics). Doporučuje měření tzv. akčních metrik (actionable metrics), které jasně definují příčinu a následek konkrétních změn v produktu nebo službě. Celý cyklus je uzavřen zamyšlením nad tím, zda je nastavený kurz pro produkt přínosný, nebo zda je potřeba jej určitým způsobem upravit. K tomu slouží právě ověření hypotézy, která byla na začátku stanovena.<ref>Tamtéž, p. 76-77.</ref>
 == Ohlas ==

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2013, 19:11
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Autorka:''' Tereza Navarová		'''Autorka:''' Tereza Navarová
		+
	'''Klíčová slova:''' startup, podnikání, metodiky		'''Klíčová slova:''' startup, podnikání, metodiky

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 == Projekty, které využívají metodiku lean startup ==
-Částečný seznam případových studií dobrého i špatného využití se dá nalézt na Lean Startup Circle, Wiki encyklopedii, na které zpracovávají hesla fanoušci této metodiky. Poměrně dobře známé jsou i projekty uvedené na domovské stránce Lean Startup metodiky, konkrétně služby [[Dropbox]], Wealthfront, Grockit, IMVU, Votizen a Aardvark. Co se českého prostředí týče, metodika lean startupu se využívá například v akcelerátoru [[StarCube]].
+Částečný seznam případových studií dobrého i špatného využití se dá nalézt na Lean Startup Circle<ref>Case Studies. In: ''The Lean Startup Circle'' [online]. [2013] [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://leanstartup.pbworks.com/w/page/15765211/Case%20Studies</ref>, Wiki encyklopedii, na které zpracovávají hesla fanoušci této metodiky. Poměrně dobře známé jsou i projekty uvedené na domovské stránce Lean Startup metodiky<ref>''The Lean Startup'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://theleanstartup.com/</ref>, konkrétně služby [[Dropbox]], Wealthfront, Grockit, IMVU, Votizen a Aardvark. Co se českého prostředí týče, metodiku lean startupu propraguje například ředitel akcelerátoru [[StarCube]] Michal Hrabí.<ref>BUDÍN, Emil. Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů. In: ''InFlow: Information Journal'' [online]. 15.03.2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/zero2hero-aneb-lesk-bida-startupu-0</ref>
 == Poznámky ==

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 == Charakteristika ==
-Lean startup je metodika spouštění firem a produktů. Opírá se o tzv. ověřené učení (validated learning), rapidní tempo experimentování s produktem a také o praktiky, které výrazně zrychlují vývojový cyklus produktu a umožnují lépe měřit, co vlastně uživatelé od produktu očekávají. <ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses.'' 1st ed. New York: Crown Business, c2011, book jacket. ISBN 978-0307887894.</ref> Jejím tvůrcem je Eric Ries, který základy této metodiky popsal ve své knize [[The Lean Startup]]<ref>RIES, Eric. The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894.</ref>. Vyšel přitom z tzv. lean manufacturing revolution (štíhlé výrobní revoluce), která se povedla uskutečnit ve firmě Toyota.
+Lean startup je metodika spouštění firem a produktů. Opírá se o tzv. ověřené učení (validated learning), rapidní tempo experimentování s produktem a také o praktiky, které výrazně zrychlují vývojový cyklus produktu a umožnují lépe měřit, co vlastně uživatelé od produktu očekávají.<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses.'' 1st ed. New York: Crown Business, c2011, book jacket. ISBN 978-0307887894.</ref> Jejím tvůrcem je Eric Ries, který základy této metodiky popsal ve své knize [[The Lean Startup]]<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses''. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894.</ref>. Vyšel přitom z tzv. lean manufacturing revolution (štíhlé výrobní revoluce), která se povedla uskutečnit ve firmě Toyota.
 Celá metodika je založena na vývojovém cyklu Built-Measure-Learn (vybudovat-změřit-poučit se), který slouží k testování hypotéz.<ref>Tamtéž, p. 22.</ref> Na začátku cyklu je potřeba si určit samotnou hypotézu, kterou chceme tímto vývojovým cyklem testovat. Podle ní je pak třeba vyvinout [[Minimum Viable Product]] (nejmenší životaschopný produkt), na nějž je potřeba vynaložit co nejméně sil a času, ale zároveň musí umožnit otestování hypotézy a změření jeho dopadu (tudíž se většinou musí dostat do takového stádia použitelnosti, aby jej mohli vyzkoušet zákazníci). Ve fázi měření je potřeba ověřit, jak moc vývoj produktu vede k opravdovému posunu v kvalitě; použít se dá celá řada metrik. Celý cyklus je uzavřen zamyšlením nad tím, zda je nastavený kurz pro produkt přínosný, nebo zda je potřeba jej určitým způsobem upravit. K tomu slouží právě ověření hypotézy, která byla na začátku stanovena.<ref>Tamtéž, p. 76-77.</ref> Tak umožní podnikatelům dříve rozeznat, kdy je čas změnit kurz a vyhnout se plýtvání času i peněz. Rychlé iterace pomocí tohoto cyklu mohou pomoci zefektivnit vývoj produktu.