Lístkový katalog - Historie editací

103797 v 16. 5. 2015, 09:30

2015-05-16T09:30:06Z

103797 v 4. 12. 2014, 11:11

2014-12-04T11:11:10Z

103797: /* Druhy lístkových katalogů */

2014-12-04T11:05:23Z

Druhy lístkových katalogů

103797 v 23. 11. 2014, 14:01

2014-11-23T14:01:06Z

103797: /* Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925 */

2014-11-23T13:58:06Z

Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925

103797: /* Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925 */

2014-11-23T13:56:18Z

Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925

103797: /* Historie karetních záznamů */

2014-11-23T13:55:15Z

Historie karetních záznamů

103797: /* Historie karetních záznamů */

2014-11-23T13:54:26Z

Historie karetních záznamů

103797: /* Historie karetních záznamů */

2014-11-23T13:53:15Z

Historie karetních záznamů

103797: /* Druhy lístkových katalogů */

2014-11-23T13:51:26Z

Druhy lístkových katalogů

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Lístkový katalog patří mezi sekundární informační zdroje. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve svých fondech nebo které trvale nebo dočasně zpřístupňuje. Je vytvářen podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání dokumentů.
 '''Související pojmy''': katalog, organizace informací, blokový katalog, listový katalog, svazkový katalog
 ==Funkce lístkového katalogu==

← Starší verze		Verze z 4. 12. 2014, 11:11
Řádek 1:		Řádek 1:
−	[[Soubor:Katalog.JPG\|thumb\|Listkový katalog Semináře dějin umění FF MU používaný v letech 1930-~~1997~~<ref>foto vlastní</ref>]] (anglicky ''card catalogue'') obsahuje abecedně nebo systematicky řazené katalogizační záznamy, které jsou zapsány na samostatných katalogizačních lístcích předepsaného formátu.<ref>RESSLER, Miroslav, ed. ''Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví: výběr z hesel v databázi TDKIV''. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2006, s. 75. ISBN 80-7080-599-4 </ref>	+	[[Soubor:Katalog.JPG\|thumb\|Listkový katalog Semináře dějin umění FF MU používaný v letech 1930-2005<ref>foto vlastní</ref>]] (anglicky ''card catalogue'') obsahuje abecedně nebo systematicky řazené katalogizační záznamy, které jsou zapsány na samostatných katalogizačních lístcích předepsaného formátu.<ref>RESSLER, Miroslav, ed. ''Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví: výběr z hesel v databázi TDKIV''. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2006, s. 75. ISBN 80-7080-599-4 </ref>

	Lístkový katalog patří mezi sekundární informační zdroje. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve svých fondech nebo které trvale nebo dočasně zpřístupňuje. Je vytvářen podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání dokumentů.		Lístkový katalog patří mezi sekundární informační zdroje. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve svých fondech nebo které trvale nebo dočasně zpřístupňuje. Je vytvářen podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání dokumentů.

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 V rámci jednoho katalogu je umožněn přistup k jednomu dokumentu pouze z velmi omezeného počtu selekčních údajů (tj. záhlaví a odkazů). Proto muselo být budováno více lístkových katalogů.<ref>tamtéž, s. 3.</ref>
-Pro tradiční lístkové katalogy bylo potřeba několik kopií katalogizačních záznamů pro všechny druhy katalogů, a to nejen jmenné ale i věcné nebo názvové. Záznam se totiž zařazoval do několika katalogů (generální, dílčí, čtenářský), v rámci jmenného katalogu na několik míst (v případě díla dvou nebo tři autorů) a do věcných katalogů také na několik míst, protože obsah dokumentu je obvykle vyjádřen několika třídníky MDT a několika předmětovými hesly. Průměrný počet kopií se pohyboval kolem 10 lístků na jeden dokument.<ref>tamtéž, s. 85. </ref>
+Pro tradiční lístkové katalogy bylo potřeba několik kopií katalogizačních záznamů pro všechny druhy katalogů, a to nejen jmenné, ale i věcné nebo názvové. Záznam se totiž zařazoval do několika katalogů (generální, dílčí, čtenářský), v rámci jmenného katalogu na několik míst (v případě díla dvou nebo tři autorů) a do věcných katalogů také na několik míst, protože obsah dokumentu je obvykle vyjádřen několika třídníky MDT a několika předmětovými hesly. Průměrný počet kopií se pohyboval kolem 10 lístků na jeden dokument.<ref>tamtéž, s. 85. </ref>
 ==Formát katalogizačního lístku==

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 Lístkové knihovní katalogy se dělí podle typů zpřístupňovaných dokumentů na katalog knih, periodik, speciálních dokumentů apod.<ref>tamtéž </ref>
-Lístkový katalog umožňuje vřazovat nové záznamy a vyřazovat nepotřebné.  Užíval se od konce 18. stol. do konce 20. stol. V současné době přetrvává v knihovnách obvykle jen pro starší část fondu nebo v naskenované formě. Knihovny s rozsáhlým fondem sice postupně převádějí záznamy do elektronické podoby, ale než se podaří převést všechny záznamy, zveřejňuji na svých webových stránkách alespoň původní podobu katalogizačního záznamu.<ref>BUŘILOVÁ, Marcela. ''Identifikační popis'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008, s. 4. [cit. 2014-11-15]Dostupné z: [http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf]</ref>
+Lístkový katalog umožňuje vřazovat nové záznamy a vyřazovat nepotřebné.  Užíval se od konce 18. stol. do konce 20. stol. V současné době přetrvává v knihovnách obvykle jen pro starší část fondu nebo v naskenované formě. Knihovny s rozsáhlým fondem sice postupně převádějí záznamy do elektronické podoby, ale než se podaří převést všechny záznamy, zveřejňuji na svých webových stránkách alespoň původní podobu katalogizačního záznamu.<ref>BUŘILOVÁ, Marcela. ''Identifikační popis'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008, s. 4. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf]</ref>
 ==Druhy lístkových katalogů==

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 . Píše-li se katalog ručně, budiž psán vždy co možno nejkrasopisněji. V severní Americe mají pro katalogy předepsáno zvláštní krásné a jasné písmo. V Itálii v státních knihovnách jest zakázáno v katalozích škrábati nebo psané kyselinou ničiti. Nutné opravy se dějí červeným inkoustem a to tak, aby se mohlo poznati, co bylo dříve napsáno.
-. Inkoustu nutno užívati co nejlepšího. Musí to býti inkoust dobré jakosti, neměnící za desetiletí barvy, a inkoust, který zraku neuniká. Vyklepávají-li se záznamy katalogu psacím strojem, nutno užívati pásky, které zaručují stejnost a trvanlivost písma na desetiletí. Psaní katalogů tužkou, třebas i inkoustovou, jest zásadně vyloučen.
+. Inkoustu nutno užívati co nejlepšího. Musí to býti inkoust dobré jakosti, neměnící za desetiletí barvy, a inkoust, který zraku neuniká. Vyklepávají-li se záznamy katalogu psacím strojem, nutno užívati pásky, které zaručují stejnost a trvanlivost písma na desetiletí. Psaní katalogů tužkou, třebas i inkoustovou, jest zásadně vyloučeno.
 . Katalogy formy lístkové popisují se jen na přední straně. Vyžaduje-li popsání spisu několik lístků, očíslujeme je v levém rohu dole.<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. ''Československé knihovnictví''. Praha: Československý kompas, 1925, s. 466-467.</ref>

@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 ==Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925==
-. Všechny záznamy pro katalogy se pořizují přímo z popisovaných knihy.
+. Všechny záznamy pro katalogy se pořizují přímo z popisovaných knih.
 . Lístky katalogu jsou vždy úplně stejně veliké. Ať se jedná o jakýkoli katalog, papír, jehož se užije, budiž trvanlivý, nejlépe papír dřevaprostý nebo i ruční.

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 [[Soubor:Karty.jpg|thumb|Ručně psaný a strojopisný katalogizační lístek <ref>foto vlastní</ref>]]
 V knize Československé knihovnictví se uvádí, že lístky pro katalogy zavádí teoreticky teprve roku 1790 knihovník knížecí knihovny Thurn-Taxiské v Řezně Albrecht Christoph Kayser (1756-1811). Původní lístkové katalogy byly buď psané, nebo tištěné. Tištěné katalogy jsou daleko mladší a počínají se vyskytovat až v druhé polovici 19. století.<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. ''Československé knihovnictví''. Praha: Československý kompas, 1925, s. 465.</ref>
-Dále je používání kartiček k vytvoření přehledných záznamů připisováno vynálezci a přírodovědci Carlu Linnemu, který je znám jako „otec moderní taxonomie“. Díky své práci na kategorizaci druhů si vytvořil systém k organizování dat, který by mohl být snadno rozšířen měněn.  „Lístkový katalog tak, jak jej známe, se objevil v 19. století. Melvil Dewey standardizoval indexové lístky používané v knihovních katalozích v 70. letech 19. století. Na konci 90. let 19. století byly vynalezeny edge-notched cards, které umožňovaly snadno třídit data pomocí nástroje jehlovitého tvaru. Ty pak byly opuštěny až v 80. letech 20. století a nahrazeny počítačovými databázemi.“<ref>Kartotéka. In: ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 28. 6. 2013 v 11.36 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka]</ref>
+Dále je používání kartiček k vytvoření přehledných záznamů připisováno vynálezci a přírodovědci Carlu Linnemu, který je znám jako „otec moderní taxonomie“. Díky své práci na kategorizaci druhů si vytvořil systém k organizování dat, který by mohl být snadno rozšířen a měněn.  „Lístkový katalog tak, jak jej známe, se objevil v 19. století. Melvil Dewey standardizoval indexové lístky používané v knihovních katalozích v 70. letech 19. století. Na konci 90. let 19. století byly vynalezeny edge-notched cards, které umožňovaly snadno třídit data pomocí nástroje jehlovitého tvaru. Ty pak byly opuštěny až v 80. letech 20. století a nahrazeny počítačovými databázemi.“<ref>Kartotéka. In: ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 28. 6. 2013 v 11.36 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka]</ref>
 ==Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925==

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 ==Historie karetních záznamů==
 [[Soubor:Karta.jpg|thumb|Karta se záznamem knihy z roku 1624 <ref>NIX, Larry T. ''Library History Buff Blog: promoting the appreciation, enjoyment, and preservation of our library heritage'' [online]. June 5, 2011 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [http://libraryhistorybuff.blogspot.cz/2011/03/first-catalog-cards.html http://libraryhistorybuff.blogspot.cz/2011/03/first-catalog-cards.html]</ref>]]
-Poprvé byl formát katalogizačních záznamů použit v období Velké francouzské revoluce, kdy se dokumenty zaznamenávaly na hrací karty. V roce 1789 francouzská revoluční vláda zabavila veškerý církevní majetek včetně knihovních fondů. Tyto zabavené knihy tvořily základ veřejných knihoven. Důvody pro použití hracích karet k evidenci knih je možné vidět v nedostatku papíru v období revoluce nebo v odolnosti pevného karetního papíru. Další možností je snadná a rychlá dostupnost. Byly nalezeny i hrací karty, které zároveň sloužily jako oddací a úmrtní listy. Nejednotnost bibliografických záznamů na kartách vedla v roce 1791 k vytvoření francouzského katalogizačního zákoníků.<ref>tamtéž </ref>
+Poprvé byl formát katalogizačních záznamů použit v období Velké francouzské revoluce, kdy se dokumenty zaznamenávaly na hrací karty. V roce 1789 francouzská revoluční vláda zabavila veškerý církevní majetek včetně knihovních fondů. Tyto zabavené knihy tvořily základ veřejných knihoven. Důvody pro použití hracích karet k evidenci knih je možné vidět v nedostatku papíru v období revoluce nebo v odolnosti pevného karetního papíru. Další možností je snadná a rychlá dostupnost. Byly nalezeny i hrací karty, které zároveň sloužily jako oddací a úmrtní listy. Nejednotnost bibliografických záznamů na kartách vedla v roce 1791 k vytvoření francouzského katalogizačního zákoníku.<ref>tamtéž </ref>
 [[Soubor:Karty.jpg|thumb|Ručně psaný a strojopisný katalogizační lístek <ref>foto vlastní</ref>]]
 V knize Československé knihovnictví se uvádí, že lístky pro katalogy zavádí teoreticky teprve r. 1790 knihovník knížecí knihovny Thurn-Taxiské v Řezně Albrecht Christoph Kayser (1756-1811). Původní lístkové katalogy byly buď psané, nebo tištěné. Tištěné katalogy jsou daleko mladší a počínají se vyskytovati až v druhé polovici 19. století.<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. ''Československé knihovnictví''. Praha: Československý kompas, 1925, s. 465.</ref>