Lékařská etika - Historie editací

MisaH: /* Nacistické neetické experimenty */

2013-04-13T11:52:27Z

Nacistické neetické experimenty

MisaH: /* Křesťanská tradice */

2013-04-13T11:52:04Z

Křesťanská tradice

MisaH: /* Křesťanská tradice */

2013-04-13T11:51:54Z

Křesťanská tradice

MisaH: /* Charakteristika etiky */

2013-04-13T11:51:31Z

Charakteristika etiky

MisaH: /* Předměty lékařské etiky */

2013-04-13T11:50:32Z

Předměty lékařské etiky

MisaH: /* Tradice v lékařské etiky */

2012-12-05T22:31:46Z

Tradice v lékařské etiky

MisaH: Založena nová stránka: '''Autor:''' Michaela Hortová '''Klíčová slova:''' lékařská etika (medical ethics), filozofie, lékaři a pacienti '''Synonyma:''' medicínská etika, lékařská ...

2012-11-26T00:36:23Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' Michaela Hortová '''Klíčová slova:''' lékařská etika (medical ethics), filozofie, lékaři a pacienti '''Synonyma:''' medicínská etika, lékařská ...

Nová stránka

'''Autor:''' Michaela Hortová

'''Klíčová slova:''' lékařská etika (medical ethics), filozofie, lékaři a pacienti

'''Synonyma:''' medicínská etika, lékařská morálka, lékařská deontologie

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - bioetika, lékařství, zdravotnická etika</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - eutanazie, interrupce, lékařské tajemství</blockquote>

=Charakteristika etiky=
[[Etika|Etika]] je původně filozofická disciplína pocházející z doby řeckého filozofa [[Aristoteles|Aristotela]]. Podle něj jde v etice ''„o praktickou činnost, proto lze etiku označit jako praktickou filozofii.“'''<ref>KOŘENEK, Josef. Lékařská etika. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, s. 13. ISBN 8072542354.</ref> [[Etika|Etické]] nebo morální jednání je podmíněno lidským svědomím a částečně také morálkou společnosti, v níž lidé žijí. Více o [[Etika|etice]] naleznete v samostatném hesle.
Lékařská etika je nedílnou součástí medicíny a jejím cílem je, aby v praktickém lékařství byla odbornost rovnocenná s lidskostí. Zabývá se především jednáním lékaře vůči nemocnému. S rychlým vývojem věd a technologií v současnosti však vzniká mnoho mravních problémů přesahujících tradiční lékařskou etiku, jež se formovala již v dávné minulosti. Proto vzniká pojem [[Bioetika|bioetika]], který zastřešuje etiku v oblasti všech biologických věd i v péči o zdraví.

=Tradice v lékařské etiky=
Lékařská etika čerpá v mnohém z náboženství, především z židovství, křesťanství, méně již z islámu. Toto rozložení je samozřejmě v zemích, kde dominantní postavení zaujímá jiné náboženství, odlišné.

==Hippokratovská tradice==
Snad nejstarším oficiálním a dodnes uznávaným pramenem lékařské etiky je [[Hippokratova přísaha|Hippokratova přísaha]]. Patří mezi její základní texty. Ještě na začátku 21. století přísahala studenti amerických univerzit na originální text této přísahy.<ref>KOŘENEK, Josef. Lékařská etika. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, s. 42. ISBN 8072542354.</ref>

==[[judaismus|Judaistická]] (židovská) tradice==
Lékařská etika je v židovském [[náboženství|náboženství]] hluboce zakořeněná a na rozdíl od [[Hippokratova přísaha|Hippokratovy přísahy]] nám [[judaismus|judaismus]] neposkytuje etiku formulovanou lékaři pro lékaře, nýbrž určenou běžným lidem.
Hlavní principy judaistické lékařské etiky jsou: <ref> MATĚJEK, Jaromír. Svědomí v lékařské etice. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 34. ISBN 8021041323.</ref>
- posvátnost a důstojnost lidského života
- povinnost zachovávat zdraví
- nekompromisní odmítání iracionálních způsobů léčby
- pevný [[kodex|kodex]] [[hygiena|hygienických]] a [[dieta|dietetických]] návyků
- [[kodex|kodex]] [[sexualita|sexuální]] morálky aj.

Povinnost zachránit život je v judaismu nadřazena téměř všem ostatním povinnostem a nařízením (vyjma zákazu [[modlářství|modlářství]], [[incest|incestu]], [[cizoložství|cizoložství]] a [[vražda|vraždy]]).

==[[křesťanství|Křesťanská]] tradice==
Křesťanská lékařská etika se odvíjí od několika základních názorů.
Základní je zřejmě přesvědčení, že člověku je život pouze zapůjčen Bohem a jsme tady povinni svůj život dobře spravovat, tedy i léčit nemoci a zranění, pokud k nim dojde. Pokud člověk nežije nebo svým životem pohrdne, nemůže být spasen a spása je hlavním cílem života křesťanů. Proto také křesťané zavrhují [[potrat|potraty]] a [[eutanazie|eutanazie]], je to také jeden z důvodů, proč dodnes panují mezi lékaři a zákonodárci rozdílné názory na legálnost a morálnost těchto úkonů.
Důležitý je také předpoklad svobodné vůle, kterou má člověk od Boha a může se tedy svobodně rozhodovat co udělat, co je správné a co špatné.
Je zde rovněž určeno, za jakých podmínek se může učinit něco, z čeho vyplyne jak pozitivní, tak negativní důsledek. Dnes se jedná např. o léčbu s vedlejšími účinky. Důležité při tom z etického hlediska je, aby úmyslem bylo pouze pomoci a aby nevyhnutelné uškození bylo menší, než pomoc samotná.
Jako poslední uvedu názor, že dobro společnosti se odvíjí od dobra jednotlivce a společnost je povinna se o dobro jednotlivců postarat.

==[[Islám|Islámská]] tradice==
[[Islám|Islámská]] tradice čerpá z textu první kapitoly [[Liber Regius|Liber Regius]] z 10. století. Tento text se v mnohém podobá [[Hippokratova přísaha|Hippokratově přísaze]]. Zabývá se vztahem mezi lékařem a pacientem, mezi lékařem a kolegou a mezi lékařem a Bohem. Zdůrazňuje mimo jiné zdrženlivost lékaře vůči majetku, ženám a alkoholu a také poukazuje na důležitost lékařského tajemství.

=Předměty lékařské etiky=
Josef Kořenek definoval následující základní předměty, jimž se lékařská etika věnuje:<ref>KOŘENEK, Josef. Lékařská etika. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, s. 13. ISBN 8072542354.</ref>
1) Postoj lékaře k pacientovi
2) Osobnost lékaře a problematika mezilidských vztahů ve zdravotnictví
3) Dilemata v teoretické i klinické medicíně
4) Problematika lidské [[reprodukce|reprodukce]]
5) Problematika umírajících, [[paliativní medicína|paliativní medicíny]] a [[eutanazie|eutanazie]]

=Neetické [[pokus|pokusy]] na lidech ve 20. století=
Lékařská etika byla mnohdy porušována za účelem výzkumu či dokončení studií, které by jejím dodržením byly zmařeny. Dnes jsou tyto pokusy mnohdy zavrhovány a odpovědné osoby se poškozeným osobám někdy omlouvají.
Zabránit neetickému jednání mají v současné době [[etická komise|etické komise]], které se věnují především právům a blaha výzkumných subjektů.
==[[Nacismus|Nacistické]] neetické experimenty==
Asi nejvíce neetických pokusů na lidech bylo spácháno v době nacismu. Tyto experimenty navíc mnohdy nepřinesly žádná užitečná zjištění. K pokusům docházelo zejména v koncentračních táborech.
Docházelo zde k úmyslnému nakažování lidí rozličnými chorobami nebo k aplikaci různých látek, jejichž účinek se po usmrcení dotyčných zkoumal při pitvě. Mnohé pokusy se prováděly s dětmi, např. pokusy s novorozenci spočívající v tom, jak dlouho vydrží takové dítě bez jídla. Prováděly se rozličné chirurgické operace, často bez umrtvení a končící smrtí operovaných. Jednalo se např. o [[amputace|amputace]] či [[kastrace|kastrace]]. U dvojčat docházelo buď k pokusům s propojením jejich organizmů nebo se testovala vzájemná telepatie, kdy jedno z dvojčat bylo mučeno a pozorovalo se, zda to druhé něco pozná, aniž by svého sourozence vidělo.
Asi nejznámější doktor, který takové pokusy prováděl, je doktor [[Josef Mengele|Josef Mengele]].
==[[Guatemala|Guatemalský]] experiment==
Americký experiment probíhal ve [[Guatemala|Guatemalský]] od roku 1946 do 1948. Vojáci, vězni, prostitutky a duševně nemocní pacienti byli infikováni syfilidem či kapavkou, aniž by poskytli [[informovaný souhlas|informovaný souhlas]] a následně byla většina léčena antibiotiky. Následkem nemoci přesto zemřelo 83 lidí. Vedoucí lékař John Charles Cutler se později podílel také na studii [[Tuskegee|Tuskegee]].
USA se za experiment omluvily až roku 2010.
==Studie [[Tuskegee|Tuskegee]] ==
V alabamské obci [[Tuskegee|Tuskegee]] byli od roku 1932 do 1972 pozorováni chudí venkovští černoši nakažení [[syfilis|syfilidem]]. Účelem bylo zmapovat přirozený průběh nemoci.
Již od r. 1943 byla léčba [[syfilis|syfilidu]] známá, studovaní lidé však nebyli seznámeni ani se svou účastí na studii, ani s existencí léku a mnozí ani nevěděli, čím jsou nakaženi a mysleli si, že jsou adekvátně léčeni. Studii přežilo 8 mužů a dočkali se prezidentské omluvi, neboť výzkum byl podporován vládními zdroji.
==Studie o náhlých úmrtích kojenců==
Za účelem zjištění příčiny náhlých úmrtí dětí bylo roku 1998 vystaveno několik tříměsíčních dětí po řadu hodin prostředí se sníženou koncentrací kyslíku. Rodiče nebyli dostatečně informováni, co tento pokus obnáší a jaká jsou jeho rizika. Reálně při tom hrozilo poškození zdraví dětí.
=Reference=
<references/>

=Použitá literatura=
* Hocking new details of US STD experiments in Guatemala. The Guardian [online]. 2011 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/world/2011/aug/30/guatemala-experiments
* KOŘENEK, Josef. Lékařská etika. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, 276 s. ISBN 8072542354.
* MATĚJEK, Jaromír. Svědomí v lékařské etice. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 96 s. ISBN 8021041323.
* MUNZAROVÁ, Marta. Úvod do studia lékařské etiky a bioetiky. 2. dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 43 s. ISBN 8021030186.
* MUNZAROVÁ, Marta. Lékařský výzkum a etika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 120 s. ISBN 8024709244.
* PROCTOR, Robert. Rasová hygiena: lékařství v době nacismu. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009, 425 s. ISBN 9788020017635.

[[Kategorie:Export]]

@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 ==[[Nacismus|Nacistické]] neetické experimenty==
 Asi nejvíce neetických pokusů na lidech bylo spácháno v době nacismu. Tyto experimenty navíc mnohdy nepřinesly žádná užitečná zjištění. K pokusům docházelo zejména v koncentračních táborech.
 Docházelo zde k úmyslnému nakažování lidí rozličnými chorobami nebo k aplikaci různých látek, jejichž účinek se po usmrcení dotyčných zkoumal při pitvě. Mnohé pokusy se prováděly s dětmi, např. pokusy s novorozenci spočívající v tom, jak dlouho vydrží takové dítě bez jídla. Prováděly se rozličné chirurgické operace, často bez umrtvení a končící smrtí operovaných. Jednalo se např. o [[amputace|amputace]] či [[kastrace|kastrace]]. U dvojčat docházelo buď k pokusům s propojením jejich organizmů nebo se testovala vzájemná telepatie, kdy jedno z dvojčat bylo mučeno a pozorovalo se, zda to druhé něco pozná, aniž by svého sourozence vidělo.
 Asi nejznámější doktor, který takové pokusy prováděl, je doktor [[Josef Mengele|Josef Mengele]].
 ==[[Guatemala|Guatemalský]] experiment==
 Americký experiment probíhal ve [[Guatemala|Guatemalský]] od roku 1946 do 1948. Vojáci, vězni, prostitutky a duševně nemocní pacienti byli infikováni syfilidem či kapavkou, aniž by poskytli [[informovaný souhlas|informovaný souhlas]] a následně byla většina léčena antibiotiky. Následkem nemoci přesto zemřelo 83 lidí. Vedoucí lékař John Charles Cutler se později podílel také na studii [[Tuskegee|Tuskegee]].

← Starší verze		Verze z 13. 4. 2013, 11:52
Řádek 43:		Řádek 43:

	Je zde rovněž určeno, za jakých podmínek se může učinit něco, z čeho vyplyne jak pozitivní, tak negativní důsledek. Dnes se jedná např. o léčbu s vedlejšími účinky. Důležité při tom z etického hlediska je, aby úmyslem bylo pouze pomoci a aby nevyhnutelné uškození bylo menší, než pomoc samotná.		Je zde rovněž určeno, za jakých podmínek se může učinit něco, z čeho vyplyne jak pozitivní, tak negativní důsledek. Dnes se jedná např. o léčbu s vedlejšími účinky. Důležité při tom z etického hlediska je, aby úmyslem bylo pouze pomoci a aby nevyhnutelné uškození bylo menší, než pomoc samotná.
		+
	Jako poslední uvedu názor, že dobro společnosti se odvíjí od dobra jednotlivce a společnost je povinna se o dobro jednotlivců postarat.		Jako poslední uvedu názor, že dobro společnosti se odvíjí od dobra jednotlivce a společnost je povinna se o dobro jednotlivců postarat.

@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 Křesťanská lékařská etika se odvíjí od několika základních názorů.
 Základní je zřejmě přesvědčení, že člověku je život pouze zapůjčen Bohem a jsme tady povinni svůj život dobře spravovat, tedy i léčit nemoci a zranění, pokud k nim dojde. Pokud člověk nežije nebo svým životem pohrdne, nemůže být spasen a spása je hlavním cílem života křesťanů. Proto také křesťané zavrhují [[potrat|potraty]] a [[eutanazie|eutanazie]], je to také jeden z důvodů, proč dodnes panují mezi lékaři a zákonodárci rozdílné názory na legálnost a morálnost těchto úkonů.
 Důležitý je také předpoklad svobodné vůle, kterou má člověk od Boha a může se tedy svobodně rozhodovat co udělat, co je správné a co špatné.
 Je zde rovněž určeno, za jakých podmínek se může učinit něco, z čeho vyplyne jak pozitivní, tak negativní důsledek. Dnes se jedná např. o léčbu s vedlejšími účinky. Důležité při tom z etického hlediska je, aby úmyslem bylo pouze pomoci a aby nevyhnutelné uškození bylo menší, než pomoc samotná.
 Jako poslední uvedu názor, že dobro společnosti se odvíjí od dobra jednotlivce a společnost je povinna se o dobro jednotlivců postarat.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 =Charakteristika etiky=
 [[Etika|Etika]] je původně filozofická disciplína pocházející z doby řeckého filozofa [[Aristoteles|Aristotela]]. Podle něj jde v etice ''„o praktickou činnost, proto lze etiku označit jako praktickou filozofii.“'''<ref>KOŘENEK, Josef. Lékařská etika. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, s. 13. ISBN 8072542354.</ref> [[Etika|Etické]] nebo morální jednání je podmíněno lidským svědomím a částečně také morálkou společnosti, v níž lidé žijí. Více o [[Etika|etice]] naleznete v samostatném hesle.
 Lékařská etika je nedílnou součástí medicíny a jejím cílem je, aby v praktickém lékařství byla odbornost rovnocenná s lidskostí. Zabývá se především jednáním lékaře vůči nemocnému. S rychlým vývojem věd a technologií v současnosti však vzniká mnoho mravních problémů přesahujících tradiční lékařskou etiku, jež se formovala již v dávné minulosti. Proto vzniká pojem [[Bioetika|bioetika]], který zastřešuje etiku v oblasti všech biologických věd i v péči o zdraví.

@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 =Předměty lékařské etiky=
 Josef Kořenek definoval následující základní předměty, jimž se lékařská etika věnuje:<ref>KOŘENEK, Josef. Lékařská etika. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, s. 13. ISBN 8072542354.</ref>
 ) Postoj lékaře k pacientovi
 ) Osobnost lékaře a problematika mezilidských vztahů ve zdravotnictví
 ) Dilemata v teoretické i klinické medicíně
 ) Problematika lidské [[reprodukce|reprodukce]]
 ) Problematika umírajících, [[paliativní medicína|paliativní medicíny]] a [[eutanazie|eutanazie]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Lékařská etika je nedílnou součástí medicíny a jejím cílem je, aby v praktickém lékařství byla odbornost rovnocenná s lidskostí. Zabývá se především jednáním lékaře vůči nemocnému. S rychlým vývojem věd a technologií v současnosti však vzniká mnoho mravních problémů přesahujících tradiční lékařskou etiku, jež se formovala již v dávné minulosti. Proto vzniká pojem [[Bioetika|bioetika]], který zastřešuje etiku v oblasti všech biologických věd i v péči o zdraví.
-=Tradice v lékařské etiky=
+=Tradice v lékařské etice=
 Lékařská etika čerpá v mnohém z náboženství, především z židovství, křesťanství, méně již z islámu. Toto rozložení je samozřejmě v zemích, kde dominantní postavení zaujímá jiné náboženství, odlišné.