Kybernetika - Historie editací

Michal Klajban: 11 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:38:09Z

11 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Kuba.p1 v 21. 12. 2010, 19:10

2010-12-21T19:10:20Z

Kuba.p1 v 21. 12. 2010, 18:53

2010-12-21T18:53:16Z

Kuba.p1 v 5. 12. 2010, 18:15

2010-12-05T18:15:55Z

Kuba.p1 v 5. 12. 2010, 18:04

2010-12-05T18:04:37Z

Kuba.p1 v 5. 12. 2010, 18:03

2010-12-05T18:03:22Z

Kuba.p1 v 5. 12. 2010, 17:43

2010-12-05T17:43:33Z

Kuba.p1 v 5. 12. 2010, 17:43

2010-12-05T17:43:21Z

Kuba.p1 v 2. 12. 2010, 22:11

2010-12-02T22:11:56Z

Kuba.p1 v 29. 11. 2010, 22:23

2010-11-29T22:23:41Z

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 == '''Vznik a vývoj''' ==
-Název kybernetiky je odvozen z řeckého slova Kybernétes (''''',,χυβερνήτης"''''' neboli kormidelník). Jako první tuto analogii použil francouzský matematik a fyzik André Marie Ampére[[#Použité zdroje|[2, s.3]]]. Za zakladatele moderní kybernetiky je považován Norbert Wiener, americký matematik a filozof. Hlavní podnět pro vznik kybernetiky dalo mnoho objevů 40. let 20. stol. Můžeme mezi sem řadit objev teorie informace C. E. Shannona[[#Použité zdroje|[3]]]. Návrh zpětnovazebních zesilovačů Hendrika W. Bodea[[#Použité zdroje|[3]]]. V neposlední řadě teorie filtrace a predikce N. Wienera, která byla tvořena pro řízení protiletadlové obrany[[#Použité zdroje|[3]]]. Je také nutno podotknout, že ke vzniku kybernetiky přispěl také český vědec Antonín Svoboda, který ve spolupráci se slavným V. Bushem vyvíjeli první analogové počítače[[#Použité zdroje|[3]]]. A současně s nimi vyvíjel Howard H. Aiken první číslicový počítač[[#Použité zdroje|[3]]]. Jako vědní disciplína byla představena roku 1948 v knize N. Wienera ''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''[[#Použité zdroje|[1]]].
+Název kybernetiky je odvozen z řeckého slova Kybernétes (''''',,χυβερνήτης"''''' neboli kormidelník). Jako první tuto analogii použil francouzský matematik a fyzik André Marie Ampére[[#Použité zdroje|[2, s.3]]]. Za zakladatele moderní kybernetiky je považován Norbert Wiener, americký matematik a filozof. Hlavní podnět pro vznik kybernetiky dalo mnoho objevů 40. let 20. stol. Můžeme sem řadit objev teorie informace C. E. Shannona[[#Použité zdroje|[3]]]. Návrh zpětnovazebních zesilovačů Hendrika W. Bodea[[#Použité zdroje|[3]]]. V neposlední řadě teorie filtrace a predikce N. Wienera, která byla tvořena pro řízení protiletadlové obrany[[#Použité zdroje|[3]]]. Je také nutno podotknout, že ke vzniku kybernetiky přispěl také český vědec Antonín Svoboda, který ve spolupráci se slavným V. Bushem vyvíjel první analogové počítače[[#Použité zdroje|[3]]]. Současně s nimi, pracoval Howard H. Aiken na návrhu prvního číslicového počítače[[#Použité zdroje|[3]]]. Jako vědní disciplína byla představena roku 1948 v knize N. Wienera ''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''[[#Použité zdroje|[1]]].
-Kybernetika vznikla jako spojnice mnoha různých vědních disciplín, což bylo také dáno tendencemi N. Wienera a A. Rosenbluetha vytvořit „jednotnou vědu“ a prozkoumat „bílá místa na mapě vědy[[#Použité zdroje|[1, s.8]]]“ (rozuměj spoje mezi vědními obory). Kybernetika spojuje technické obory, jako jsou matematika, fyzika, elektrotechnika atd., s lékařskými obory reprezentovanýmy neurovědami a fyziologií, a se společenskými vědami jako je psychologie, sociologie a antropologie, ekonomie popř. i právo. Obecně tedy nelze říct, že by se jednalo o ryze technický obor.
+Kybernetika vznikla jako spojnice mnoha různých vědních disciplín, což bylo také dáno tendencemi N. Wienera a A. Rosenbluetha vytvořit „jednotnou vědu“ a prozkoumat „bílá místa na mapě vědy[[#Použité zdroje|[1, s.8]]]“ (rozuměj spoje mezi vědními obory). Kybernetika spojuje technické obory, jako jsou matematika, fyzika, elektrotechnika atd., s lékařskými obory reprezentovanými neurovědami, fyziologií a se společenskými vědami jako je psychologie, sociologie, antropologie, ekonomie popř. i právo. Obecně tedy nelze říct, že by se jednalo o ryze technický obor.
-Ve druhé polovině 20. stol. se kybernetika buď přímo, nebo nepřímo podílela na vzniku nových vědních disciplín, např. kognitivní věda, informatika a umělá inteligence, neuronové sítě a další. Také díky této okolnosti začala kybernetika ztrácet na své atraktivnosti a znovu se rozdělovat na jednotlivé vědní disciplíny(které měla původně spojovat). Roku 1989 vznikla iniciativa Principia Cybernetica, jako vědecká skupina se snahou o znovuzrození klasického pojetí kybernetiky[[#Použité zdroje|[4]]].
+Ve druhé polovině 20. stol. se kybernetika buď přímo, nebo nepřímo podílela na vzniku nových vědních disciplín, např. kognitivní vědy, informatiky a umělé inteligence, neuronových sítích a dalších. Také díky této okolnosti začala kybernetika ztrácet na své atraktivnosti a znovu se rozdělovat na jednotlivé vědní disciplíny(které měla původně spojovat). Roku 1989 vznikla iniciativa Principia Cybernetica, jako vědecká skupina se snahou o znovuzrození klasického pojetí kybernetiky[[#Použité zdroje|[4]]].
 == '''Charakteristika''' ==
-	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. Dříve se mohlo jednat o samo-regulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji („''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]). Lépe řečeno zkoumá živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavou, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Nebo může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány, např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin, nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
+	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním, potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. Dříve se mohlo jednat o samoregulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji („''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]). Lépe řečeno, zkoumá živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavu, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Také může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány, např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin, nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
 == '''Principy kybernetiky''' ==
 	 K řízení, kontrole a sdělování kybernetika využívá principu zpětné vazby a teorie informace (přenos, zpracování a uchování informace). Dále jsou jako nejdůležitější principy uváděny zákon nutné variety a model[[#Použité zdroje|[3]]].
 [[Soubor:Zpetna_vazba.JPG‎ |thumb|obr. 1: Obecný příklad zpětné vazby |300px]]
 [[Soubor:regulator.PNG|thumb|obr. 2: Příkald záporné zpětné vazby Wattova regulátoru.]]
-	'''Zpětná vazba'''(obr. 1.) je název pro situaci kdy výstup nějakého systému ovlivňuje jeho vstup. Jako příklad můžeme posloužit Wattův parní regulátor (obr. 2.) nebo orientace v prostoru pomocí zraku. Ve druhém případě je náš pochyb regulován podle toho, jak daleko se nacházíme od určitého místa a jaký je náš cíl např. zvednutí tužky[[#Použité zdroje|[1, s.12.]]]. Zpětná vazba může být kladná např. u zesílení signálu nebo záporná, která způsobuje samoregulaci objektu řízení (př. Zvednutí tužky nebo Wattův regulátor).
+	'''Zpětná vazba'''(obr. 1.) je název pro situaci kdy výstup nějakého systému ovlivňuje jeho vstup. Jako příklad může posloužit Wattův parní regulátor(obr. 2.), nebo orientace v prostoru pomocí zraku. Ve druhém případě je náš pohyb regulován podle toho, jak daleko se nacházíme od určitého místa a jaký je náš cíl např. zvednutí tužky[[#Použité zdroje|[1, s.12.]]]. Zpětná vazba může být kladná, např. u zesílení signálu, nebo záporná, která způsobuje samoregulaci objektu řízení (př. Zvednutí tužky nebo Wattův regulátor).
-	'''Informace''' ve spojitosti s kybernetikou je označení pro „to“ co se vyměňuje mezi objektem řízení a prostředkem řízení. A to jak v procesu kdy prostředek vysílá informaci, tak i v procesu kdy objekt posílá informaci o svém současném stavu zpětnou vazbou. Obecněji lze říci, že„''informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému''“[[#Použité zdroje|[6, heslo: informace]]]. Jako opak informace označujeme entropii („míru neuspořádanosti/neurčitosti“).
+	'''Informace''' ve spojitosti s kybernetikou je označení pro „to“ co se vyměňuje mezi objektem řízení a prostředkem řízení. A to jak v procesu kdy prostředek vysílá informaci, tak i v procesu, kdy objekt posílá informaci o svém současném stavu zpětnou vazbou. Obecněji lze říci, že„''informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému''“[[#Použité zdroje|[6, heslo: informace]]]. Jako opak informace označujeme entropii („míru neuspořádanosti/neurčitosti“).
-	'''Model''' je jednoduše řečeno uměle vytvořená situace z reálného světa. Využívá skutečnosti, že pomocí soustavy matematických rovnic lze popsat jakoukoli situaci vyskytujících se v reálném světě. V kybernetice se využívá pro studování systémů, aniž by bylo nutno do nich reálně zasahovat. Umožňuje tedy realizaci nejdůležitějšího znaku kybernetiky, kterým je studium řízení v různých systémech nezávisle na hmotě[[#Použité zdroje|[7]]] (nezávisle na systému samotném).
+	'''Model''' je jednoduše řečeno uměle vytvořená situace z reálného světa. Využívá skutečnosti, že pomocí soustavy matematických rovnic lze popsat jakoukoliv situaci, vyskytující se v reálném světě. V kybernetice se využívá pro studování systémů, aniž by bylo nutno do nich reálně zasahovat. Umožňuje tedy realizaci nejdůležitějšího znaku kybernetiky, kterým je studium řízení v různých systémech nezávisle na hmotě[[#Použité zdroje|[7]]] (nezávisle na systému samotném).
 	'''Zákon nutné variety'''„'' v podstatě říká, že chceme-li pomocí řízení odstranit neurčitost, pak množství neurčitosti odstraněné za jednotku času nemůže být větší, než je kapacita řídícího systému jako komunikačního kanálu. Jinak řečeno pro dobré řízení musí být řídící systém v jistém smyslu modelem systému řízeného''“[[#Použité zdroje|[3]]].

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Jakub Procházka
-'''Klíčová slova:''' kybernetika, zpětná vazba, informace, řízení, systém, model, zdělování
+'''Klíčová slova:''' kybernetika, zpětná vazba, informace, řízení, systém, model, sdělování
 '''Synonyma:''' kontrola, řízení

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 == '''Vznik a vývoj''' ==
-Název kybernetiky je odvozen z řeckého slova Kybernétes (''''',,χυβερνήτης"''''' neboli kormidelník). Jako první tuto analogii použil francouzský matematik a fyzik André Marie Ampére[[#Použité zdroje|[2, s.3]]]. Za zakladatele moderní kybernetiky je považován Norbert Wiener, americký matematik a filozof. Hlavními podněty pro vznik kybernetiky bylo mnoho objevů 40. let 20. stol. Můžeme mezi ně řadit objev teorie informace C. E. Shannona[[#Použité zdroje|[3]]]. Návrh zpětnovazebních zesilovačů Hendrika W. Bodea[[#Použité zdroje|[3]]]. V neposlední řadě teorie filtrace a predikce N. Wienera, která byla tvořena pro řízení protiletadlové obrany[[#Použité zdroje|[3]]]. Je také nutno podotknout, že ke vzniku kybernetiky přispěl také český vědec Antonín Svoboda, který ve spolupráci se slavným V. Bushem vyvíjeli první analogové počítače[[#Použité zdroje|[3]]]. A současně s nimi vyvíjel Howard H. Aiken první číslicový počítač[[#Použité zdroje|[3]]]. Jako vědní disciplína byla představena roku 1948 v knize N. Wienera ''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''[[#Použité zdroje|[1]]].
+Název kybernetiky je odvozen z řeckého slova Kybernétes (''''',,χυβερνήτης"''''' neboli kormidelník). Jako první tuto analogii použil francouzský matematik a fyzik André Marie Ampére[[#Použité zdroje|[2, s.3]]]. Za zakladatele moderní kybernetiky je považován Norbert Wiener, americký matematik a filozof. Hlavní podnět pro vznik kybernetiky dalo mnoho objevů 40. let 20. stol. Můžeme mezi sem řadit objev teorie informace C. E. Shannona[[#Použité zdroje|[3]]]. Návrh zpětnovazebních zesilovačů Hendrika W. Bodea[[#Použité zdroje|[3]]]. V neposlední řadě teorie filtrace a predikce N. Wienera, která byla tvořena pro řízení protiletadlové obrany[[#Použité zdroje|[3]]]. Je také nutno podotknout, že ke vzniku kybernetiky přispěl také český vědec Antonín Svoboda, který ve spolupráci se slavným V. Bushem vyvíjeli první analogové počítače[[#Použité zdroje|[3]]]. A současně s nimi vyvíjel Howard H. Aiken první číslicový počítač[[#Použité zdroje|[3]]]. Jako vědní disciplína byla představena roku 1948 v knize N. Wienera ''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''[[#Použité zdroje|[1]]].
-Kybernetika vznikla jako spojnice mnoha různých vědních disciplín, což bylo také dáno tendencemi N. Wienera a A. Rosenbluetha vytvořit „jednotnou vědu“ a prozkoumat „bílá místa na mapě vědy[[#Použité zdroje|[1, s.8]]]“ (rozuměj spojnice mezi vědními obory). Kybernetika spojuje technické obory, jako jsou matematika, fyzika, elektrotechnika atd. s lékařskými obory jako jsou neurovědy a fyziologie a nakonec se společenskými vědami reprezentovanými psychologií, sociologií a antropologií, ekonomií popř. i právo. Obecně tedy nelze říct, že by se jednalo o ryze technický obor.
+Kybernetika vznikla jako spojnice mnoha různých vědních disciplín, což bylo také dáno tendencemi N. Wienera a A. Rosenbluetha vytvořit „jednotnou vědu“ a prozkoumat „bílá místa na mapě vědy[[#Použité zdroje|[1, s.8]]]“ (rozuměj spoje mezi vědními obory). Kybernetika spojuje technické obory, jako jsou matematika, fyzika, elektrotechnika atd., s lékařskými obory reprezentovanýmy neurovědami a fyziologií, a se společenskými vědami jako je psychologie, sociologie a antropologie, ekonomie popř. i právo. Obecně tedy nelze říct, že by se jednalo o ryze technický obor.
-Ve druhé polovině 20. stol. se kybernetika buď přímo, nebo nepřímo podílela na vzniku nových vědních disciplín např. kognitivní věda, informatika, umělá inteligence, neuronové sítě a další. Také díky této okolnosti začala kybernetika ztrácet na své atraktivnosti a znovu se rozdělovat na jednotlivé vědní disciplíny. Roku 1989 vznikla iniciativa Principia Cybernetica, jako vědecká skupina se snahou o znovuzrození klasického pojetí kybernetiky[[#Použité zdroje|[4]]].
+Ve druhé polovině 20. stol. se kybernetika buď přímo, nebo nepřímo podílela na vzniku nových vědních disciplín, např. kognitivní věda, informatika a umělá inteligence, neuronové sítě a další. Také díky této okolnosti začala kybernetika ztrácet na své atraktivnosti a znovu se rozdělovat na jednotlivé vědní disciplíny(které měla původně spojovat). Roku 1989 vznikla iniciativa Principia Cybernetica, jako vědecká skupina se snahou o znovuzrození klasického pojetí kybernetiky[[#Použité zdroje|[4]]].
 == '''Charakteristika''' ==
-	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. Dříve se mohlo jednat o samo-regulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji („''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]). Lépe řečeno zkoumat živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavou, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Nebo může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
+	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. Dříve se mohlo jednat o samo-regulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji („''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]). Lépe řečeno zkoumá živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavou, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Nebo může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány, např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin, nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
 == '''Principy kybernetiky''' ==
 	 K řízení, kontrole a sdělování kybernetika využívá principu zpětné vazby a teorie informace (přenos, zpracování a uchování informace). Dále jsou jako nejdůležitější principy uváděny zákon nutné variety a model[[#Použité zdroje|[3]]].

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 Ve druhé polovině 20. stol. se kybernetika buď přímo, nebo nepřímo podílela na vzniku nových vědních disciplín např. kognitivní věda, informatika, umělá inteligence, neuronové sítě a další. Také díky této okolnosti začala kybernetika ztrácet na své atraktivnosti a znovu se rozdělovat na jednotlivé vědní disciplíny. Roku 1989 vznikla iniciativa Principia Cybernetica, jako vědecká skupina se snahou o znovuzrození klasického pojetí kybernetiky[[#Použité zdroje|[4]]].
 == '''Charakteristika''' ==
-	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. Dříve se mohlo jednat o samo-regulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji, „''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Lépe řečeno zkoumat živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavou, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Nebo může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
+	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. Dříve se mohlo jednat o samo-regulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji („''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]). Lépe řečeno zkoumat živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavou, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Nebo může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
 == '''Principy kybernetiky''' ==
 	 K řízení, kontrole a sdělování kybernetika využívá principu zpětné vazby a teorie informace (přenos, zpracování a uchování informace). Dále jsou jako nejdůležitější principy uváděny zákon nutné variety a model[[#Použité zdroje|[3]]].

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 Ve druhé polovině 20. stol. se kybernetika buď přímo, nebo nepřímo podílela na vzniku nových vědních disciplín např. kognitivní věda, informatika, umělá inteligence, neuronové sítě a další. Také díky této okolnosti začala kybernetika ztrácet na své atraktivnosti a znovu se rozdělovat na jednotlivé vědní disciplíny. Roku 1989 vznikla iniciativa Principia Cybernetica, jako vědecká skupina se snahou o znovuzrození klasického pojetí kybernetiky[[#Použité zdroje|[4]]].
 == '''Charakteristika''' ==
-	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. dříve se mohlo jednat o samo-regulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji, „''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Lépe řečeno zkoumat živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavou, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Nebo může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
+	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. Dříve se mohlo jednat o samo-regulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji, „''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Lépe řečeno zkoumat živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavou, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Nebo může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
 == '''Principy kybernetiky''' ==
 	 K řízení, kontrole a sdělování kybernetika využívá principu zpětné vazby a teorie informace (přenos, zpracování a uchování informace). Dále jsou jako nejdůležitější principy uváděny zákon nutné variety a model[[#Použité zdroje|[3]]].

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 11:38
(Žádný rozdíl)

← Starší verze		Verze z 29. 11. 2010, 22:23
Řádek 9:		Řádek 9:
	'''''nadřazené:''''' --		'''''nadřazené:''''' --

−	'''''podřazené:''''' biokybernetika, automatizace, programování	+	'''''podřazené:''''' biokybernetika, automatizace, programování, ekonomická kybernetika
		+
		+
		+
		+	== '''Vznik a vývoj''' ==
		+	Název kybernetiky je odvozen z řeckého slova Kybernétes (''''',,χυβερνήτης"''''' neboli kormidelník). Jako první tuto analogii použil francouzský matematik a fyzik André Marie Ampére[[#Použité zdroje\|[2, s.3]]]. Za zakladatele moderní kybernetiky je považován Norbert Wiener, americký matematik a filozof. Hlavními podněty pro vznik kybernetiky bylo mnoho objevů 40. let 20. stol. Můžeme mezi ně řadit objev teorie informace C. E. Shannona[[#Použité zdroje\|[3]]]. Návrh zpětnovazebních zesilovačů Hendrika W. Bodea[[#Použité zdroje\|[3]]]. V neposlední řadě teorie filtrace a predikce N. Wienera, která byla tvořena pro řízení protiletadlové obrany[[#Použité zdroje\|[3]]]. Je také nutno podotknout, že ke vzniku kybernetiky přispěl také český vědec Antonín Svoboda, který ve spolupráci se slavným V. Bushem vyvíjeli první analogové počítače[[#Použité zdroje\|[3]]]. A současně s nimi vyvíjel Howard H. Aiken první číslicový počítač[[#Použité zdroje\|[3]]]. Jako vědní disciplína byla představena roku 1948 v knize N. Wienera ''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''[[#Použité zdroje\|[1]]].
		+
		+	Kybernetika vznikla jako spojnice mnoha různých vědních disciplín, což bylo také dáno tendencemi N. Wienera a A. Rosenbluetha vytvořit „jednotnou vědu“ a prozkoumat „bílá místa na mapě vědy[[#Použité zdroje\|[1, s.8]]]“ (rozuměj spojnice mezi vědními obory). Kybernetika spojuje technické obory, jako jsou matematika, fyzika, elektrotechnika atd. s lékařskými obory jako jsou neurovědy a fyziologie a nakonec se společenskými vědami reprezentovanými psychologií, sociologií a antropologií, ekonomií popř. i právo. Obecně tedy nelze říct, že by se jednalo o ryze technický obor. Ve druhé polovině 20. stol. se kybernetika buď přímo, nebo nepřímo podílela na vzniku nových vědních disciplín např. kognitivní věda, informatika, umělá inteligence, neuronové sítě a další. Také díky této okolnosti začala kybernetika ztrácet na své atraktivnosti a znovu se rozdělovat na jednotlivé vědní disciplíny. Roku 1989 vznikla iniciativa Principia Cybernetica, jako vědecká skupina se snahou o znovuzrození klasického pojetí kybernetiky[[#Použité zdroje\|[4]]].
		+	== '''Charakteristika''' ==
		+	Kybernetika je tedy věda zabývající se řízením a sdělováním v živých organismech a strojích. Řízením je zde myšleno efektivní vysílání a zpracování informací pro sledování určitého cíle. Sdělováním potom efektivní komunikace mezi objektem a prostředkem řízení (objekt: živá buňka - sval; prostředek: Centrální Nervová Soustava)[[#Použité zdroje\|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Jako živé organismy zde lze chápat např. člověka, ale i jejich celá společenství a uspořádání. Jako stroje chápejme dnešní počítače apod. dříve se mohlo jednat o samo-regulující mechanický stroj(parní stoj a Wattův regulátor viz. níže). Kybernetika tedy musí zkoumat podobnosti mezi živými organismy a stroji, „''hľadá cesty zblíženia riadiacich systémov''“ [[#Použité zdroje\|[5, s.166. Heslo: ''Kybernetika'']]]. Lépe řečeno zkoumat živé organizmy, převážně lidské. Jeho centrální nervovou soustavou, senzorické orgány, pohybový aparát apod. Tyto podobnosti se kybernetika pokouší popisovat matematickými rovnicemi. Tato oblast kybernetiky se nazývá kybernetika teoretická. Výsledky zkoumání podobností se nejčastěji používají pro optimalizaci funkce nějakého automatu (např. člověk vs. robot), nebo pro optimalizaci ekonomicko-společenské reality. Nebo může jít o pohnutky hnané touhou nahradit nefunkční lidské orgány např. umělé srdce, „aktivní“ protézy lidských končetin nebo nahrazení lidských očí strojem[[#Použité zdroje\|[1, s.23.]]]. Této oblasti říkáme kybernetika aplikovaná. Pro zkoumání podobností se často využívá modelů skutečných systémů.
		+	== '''Principy kybernetiky''' ==
		+	K řízení, kontrole a sdělování kybernetika využívá principu zpětné vazby a teorie informace (přenos, zpracování a uchování informace). Dále jsou jako nejdůležitější principy uváděny zákon nutné variety a model[[#Použité zdroje\|[3]]].
		+	[[Soubor:Zpetna_vazba.JPG‎ \|thumb\|obr. 1: Obecný příklad zpětné vazby \|300px]]
		+	[[Soubor:regulator.PNG\|thumb\|obr. 2: Příkald záporné zpětné vazby Wattova regulátoru.]]
		+	'''Zpětná vazba'''(obr. 1.) je název pro situaci kdy výstup nějakého systému ovlivňuje jeho vstup. Jako příklad můžeme posloužit Wattův parní regulátor (obr. 2.) nebo orientace v prostoru pomocí zraku. Ve druhém případě je náš pochyb regulován podle toho, jak daleko se nacházíme od určitého místa a jaký je náš cíl např. zvednutí tužky[[#Použité zdroje\|[1, s.12.]]]. Zpětná vazba může být kladná např. u zesílení signálu nebo záporná, která způsobuje samoregulaci objektu řízení (př. Zvednutí tužky nebo Wattův regulátor).
		+
		+	'''Informace''' ve spojitosti s kybernetikou je označení pro „to“ co se vyměňuje mezi objektem řízení a prostředkem řízení. A to jak v procesu kdy prostředek vysílá informaci tak i v procesu kdy objekt posílá informaci o svém současném stavu zpětnou vazbou. Obecněji lze říci, že„''informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému''“[[#Použité zdroje\|[6, heslo: informace]]]. Jako opak informace označujeme entropii („míru neuspořádanosti/neurčitosti“).
		+
		+	'''Model''' je jednoduše řečeno uměle vytvořená situace z reálného světa. Využívá skutečnosti, že pomocí soustavy matematických rovnic lze popsat jakoukoli situaci vyskytujících se v reálném světě. V kybernetice se využívá pro studování systémů, aniž by bylo nutno do nich reálně zasahovat. Umožňuje tedy realizaci nejdůležitějšího znaku kybernetiky, kterým je studium řízení v různých systémech nezávisle na hmotě[[#Použité zdroje\|[7]]] (nezávisle na systému samotném).
		+
		+	'''Zákon nutné variety'''„'' v podstatě říká, že chceme-li pomocí řízení odstranit neurčitost, pak množství neurčitosti odstraněné za jednotku času nemůže být větší, než je kapacita řídícího systému jako komunikačního kanálu. Jinak řečeno pro dobré řízení musí být řídící systém v jistém smyslu modelem systému řízeného''“[[#Použité zdroje\|[3]]].
		+	== '''Reference''' ==
		+
		+	Česká společnost pro kybernetiku a informatiku http://www.cski.cz/<br />
		+	Principia Cybernetica http://cleamc11.vub.ac.be<br />
		+	Web Dictionary of Cybernetics and Systems http://pespmc1.vub.ac.be/ASC/indexASC.html
		+
		+	== '''Použité zdroje''' ==
		+	# Wiener, Norbert. ''Kybernetika : neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''. Vyd. 1. Praha: SNTL, 1960. 152 s.<br />
		+	# HEYLINGEN, F., Joslin, C. Kybernetika a kybernetika druhého řádu. ''Institut systemického koučování'' [online]. 2003 [cit. 2010–11–01]. Dostupný z URL: http://www.systemic.cz/document/cybernetics.pdf<br />
		+	# Vysoký, Petr. Padesát let kybernetiky. ''Vesmír'' [online]. Roč. 77, č. 603, 1998/11. [cit. 2010-11-28]. Dostupný z URL: http://vesmir.cz/clanek/padesat-let-kybernetiky. ISSN 1214-4029.<br />
		+	# Heylighen, F. - Joslyn, C. – Turchin, V. (editors). ''Principia Cybernetica Web'' [online]. Principia Cybernetica: Brussels, 1993-7-8 (created). Dostupné z URL http://cleamc11.vub.ac.be.<br />
		+	# Pekelis, Viktor. ''Malá enciklopédia kybernetiky''. Vydanie prvé. Bratislava: Mladé léta, 1981. 309 s.<br />
		+	# KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[databáze online].NK ČR: Ex Libris, 2005 [citováno 2010-11-29]. Dostupné z URL: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd.<br />
		+	# Beneš, Pavel. Kybernetika a změna paradigmatu. Infow[online]. Datum vytvoření 2008-11-24 [cit. 2010-11-29]. Dostupné z URL http://www.inflow.cz/kybernetika-zmena-paradigmatu.