https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Kvantitativn%C3%AD_v%C3%BDzkum 2026-07-27T23:21:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvantitativn%C3%AD_v%C3%BDzkum&diff=9656&oldid=prev 2012-02-20T11:37:40Z

<p>33 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Radka Vybíralová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' výzkum, zkoumání, studie, reprezentativnost<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kvalitativní výzkum<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - empirický výzkum, sociologický výzkum &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> <br /> ''„Kvantitativní přístup, stručně vzato, předpokládá, že fenomény sociálního světa (různé jeho aspekty, objekty, procesy ad.), které činí předmětem zkoumání, jsou svým způsobem měřitelné, či minimálně nějak tříditelné, uspořádatelné. Informace o nich, získávané v jisté kvantifikovatelné a co nejvíce formálně porovnatelné podobě. Pak je analyzuje statistickými metodami se záměrem ověřit platnost představ o výskytu nějakých charakteristik, také o jejich vztazích k dalším objektům a jejich vlastnostem apod.“''[[#Literatura|[4, s. 40]]]<br /> <br /> Přičemž samotným základem kvantitativního šetření není pouze popis proměnných, ale i vztahy mezi nimi. Poznání jejich vztahů a rozložení vede ke stanovení otázek a cílů, které zkoumanou problematiku pomohou otevřít. ''„To je důležitý bod obecné výzkumné strategie. Nejdříve se podíváme na vztah dvou proměnných a pak se věnujeme vysvětlení tohoto vztahu – to je výborná a základní strategie pro vytváření teorie v kvantitativním výzkumu.“''[[#Literatura|[3, s. 35]]]<br /> <br /> ==Strategie výzkumu==<br /> <br /> Vědecký výzkum je systematická činnost, ke které je potřeba přesné plánování, kvalitní přípravná etapa a posléze samotný postup, což vyžaduje profesionální přístup ze strany výzkumného týmu. Podstatné je rovněž zvážit ekonomickou stránku i zajištění kontrolních mechanismů, které ověří hodnotu získaných výsledků.[[#Literatura|[3, 4]]]<br /> <br /> ==Struktura výzkumu==<br /> <br /> <br /> '''''Příprava'''''<br /> <br /> V této fázi je zapotřebí výzkumný problém rozebrat a ujasnit se zadavatelem, určit pojmy a definice, které budou hlavní náplní. U daného problému je nutné provést dekompozici námětu, definici pojmů, relevantnost proměnných a analýzu měřitelnosti. Posléze si vymezit samotný cíl výzkumu. Tím však samotná příprava nekončí.<br /> <br /> Vybrané pojmy je třeba změnit do zkoumatelné podoby. ''„Těmto údajům, tj. vlastnostem (proměnným) objektů, se při kvantitativním zkoumání říká znaky. Proces převodu pojmů na zkoumatelné ukazatele (překlad zkoumaného problému z jazyka teorie do jazyka výzkumu) se nazývá operacionalizace.“''[[#Literatura|[4, s. 51]]] Každý znak by se měl vyznačovat rozlišitelností (nejméně dvě hodnoty), úplností (jednotlivá podoba vlastnosti disponuje konkrétní variantou) a jednoznačností (dvě různorodé varianty se neshodují s jednou podobou vlastnosti).[[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Se samotnou operacionalizací a tvorbou znaků je propojena i formulace hypotéz. ''„Hypotéza je domněnka, podmíněně pravdivý výrok o vztahu mezi dvěma či více jevy, o existenci nějakého faktu, fenoménu, procesu ad. a jejich příčinách, o jejich změnách atd. V empirickém výzkumu musí vycházet ze znalostí o problému, jinak řečeno z vytváření konceptuálního rámce zkoumání. Svou formulací předjímá určitý stav (vztah mezi znaky apod.), který je možné zjišťovat a zkoumat, empiricky ověřovat.“''[[#Literatura|[4, s. 60]]] <br /> Stylizace hypotéz napovídá, zda a jak lze výzkum uskutečnit. Hypotézy se dělí na vstupní (základní, obecné úvahy), pracovní (konkretizují vstupní) a nakonec statistické (zpřesňují pracovní hypotézy).[[#Literatura|[1]]]<br /> <br /> Kvalita požadovaného výsledku může být dosažena pomocí hodnotících hledisek, které jsou:<br /> <br /> • Platnost (validita) – je možno prokázat trvalost získaných výsledků (u kvantitativního přístupu spíše nižší)<br /> <br /> • Spolehlivost (reliabilita) – lze označit stálost odpovědi (u kvantitativního přístupu spíše vyšší)<br /> <br /> • Zobecnitelnost (reprezentativa) – vyzkoumané jevy se dají aplikovat i na ostatní objekty, které bezprostředně nebyly zkoumány[[#Literatura|[3, 4]]]<br /> <br /> ''„Celá etapa přípravy řešení jakéhokoli výzkumného úkolu končí, resp. má končit zpracováním významného materiálu – projektu výzkumné akce. (…) Projekt je totiž klíčovým odborným a současně také právním či pracovněprávním dokumentem dohody mezi zadavatelem a řešitelem o základních parametrech zkoumání zadaného výzkumného úkolu.“''[[#Literatura|[4, s. 71]]]<br /> <br /> Skládá se ze tří částí:<br /> <br /> • Teoretická (stručné obeznámení s vymezením tématu, přes stanovení proměnných znaků, vytvoření hypotéz až po cíle výzkumu)<br /> <br /> • Metodologická (charakteristika objektů zkoumání, výzkumný přístup, sběr dat, postupy vyhodnocování dat)<br /> <br /> • Realizační (kompetence jednotlivých členů v týmu)<br /> <br /> Důležitým krokem v přípravném stupni se musí stát výběr souboru:<br /> <br /> • Základní soubor (určit, definovat soubor objektů, z nichž se pak uskuteční výběr)<br /> <br /> • Výběrový soubor (výsledky uskutečněné na tomto souboru, by měly být převeditelné na soubor základní)[[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> <br /> '''''Realizace'''''<br /> <br /> Volba techniky sběru dat je rozhodující pro konečný výsledek výzkumu.<br /> <br /> ''„Vědecké pozorování je definováno jako technika sběru informací založená na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímatelných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., které jsou objektem zkoumání.“''[[#Literatura|[4, s. 94]]]<br /> <br /> Odlišnou možností je '''dotazování'''. Bývá do ní zapojeno vždy určité množství osob, které nazýváme respondenty. Otázky jsou předem stanoveny, rovněž jejich přesné znění i varianty odpovědí, jedná se tedy o standardizovanou formu. Nezbytné je dbát na kladení a řazení otázek, přičemž důležitým předpokladem je jejich srozumitelnost a jednoznačnost. Nejprve je vhodné začít otázkami jednoduššími, poté přejít k náročnějším a zásadním. V další fázi již mohou být kladeny otázky snazší, přesto důležité a v závěru volnější a již ne tolik významné.<br /> <br /> • Dotazování lze provádět v podobě mluveného slova (rozhovor).<br /> <br /> • Písemný způsob dotazování je dotazník a v kvantitativním zkoumání má podobu spíše uzavřených, nemnoho polouzavřených a jen výjimečně otevřených, tedy volných otázek.[[#Literatura|[2, 3]]]<br /> <br /> '''Studium dokumentů''' je rovněž jedna z technik, s jejíž pomocí lze uskutečnit sběr dat, následně analyzovat nejen práce současné, ale i ty staršího data.<br /> <br /> Mezi kvantitativní techniky je možno také zařadit '''experiment'''. Podstatou experimentu je aktivní manipulace s určitou charakteristikou (znakem) a sledování, jak se tento zásah projeví na jiné charakteristice (znaku).[[#Literatura|[1, 4]]]<br /> <br /> <br /> '''''Vyhodnocení'''''<br /> <br /> Data při jejich vyhodnocování procházejí nejprve kódováním. ''„Kódování kvantitativních, tj. standardizovaných dat probíhá tak, že jednotlivým variantám/kategoriím každého znaku jsou přiřazovány symboly, obvykle číselné.“''[[#Literatura|[4, s. 153]]]<br /> <br /> V dalším kroku, třídění 1. stupně, se určuje počet výskytu jeho jednotlivých možností. Data se udávají jak v podobě číselné (absolutní četnost), tak i procentech (relativní četnost) Svou roli však sehrává i rozložení jednotlivých proměnných (Modus, Medián, Aritmetický průměr).[[#Literatura|[1, 4]]]<br /> <br /> Před tříděním 2. stupně je nutno provést úpravu znaků. V tomto kroku lze znaky případně upravit (transformace či rekategorizace znaků). ''„Třídění 2. stupně vlastně představuje porovnávání rozložení určitého znaku v jednotlivých podsouborech, které jsou v rámci zkoumaného souboru vytvářeny variantami dalšího znaku.“''[[#Literatura|[4, s. 161]]]<br /> <br /> Závěrečnou zprávou je možno celý projekt uzavřít v několika krocích. Teoretická část seznamuje se zadáním, cíli, vztahy mezi proměnnými, znaky a jejich indikátory, hypotézami. Závěr je věnován rozvaze o zajištění validity a reliability.<br /> <br /> Metodologická část představuje objekty zkoumání, výzkumný přístup, sběr dat a konečně postupy jejich vyhodnocení.<br /> Realizační část obsahuje představení výzkumného týmu.<br /> <br /> Další částí závěrečné zprávy je prezentace výsledků, kde seznamuje se samotnými výsledky výzkumu jak slovně, tak pomocí tabulek či grafů.<br /> <br /> Konečně poslední částí je interpretace dat, zakončená rozpravou a doporučeními.[[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> [1] CHRÁSKA, Miroslav. ''Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu''. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 265 s. Dostupné z WWW: &lt;http://books.google.cz/books?id=Xyc3Hj0klEcC&amp;printsec=frontcover#v=onepage&amp;q&amp;f=false&gt;. ISBN 978-80-247-1369-4.<br /> <br /> [2] ''Marketing journal.cz : zajímavosti moderního marketingu'' [online]. 2004-2009, publikováno 27.4.2009 [cit. 2010-12-02]. Metody sběru dat v kvantitativním výzkumu. Dostupné z WWW: &lt;http://www.m-journal.cz/cs/marketingovy-vyzkum/metody-sberu-dat-v-kvantitativnim-vyzkumu__s390x5140.html&gt;. ISSN 1803-957X.<br /> <br /> [3] PUNCH, Keith F. ''Základy kvantitativního šetření''. 1. vyd. Praha : Portál, 2008. 150 s. ISBN 978-80-7367-381-9.<br /> <br /> [4] REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</div>

Michal Klajban