Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání) - Historie editací

Michal Klajban: 31 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:37:38Z

31 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Acrev v 28. 12. 2011, 20:23

2011-12-28T20:23:14Z

Acrev v 28. 12. 2011, 20:12

2011-12-28T20:12:47Z

Acrev v 28. 12. 2011, 11:00

2011-12-28T11:00:36Z

Acrev v 28. 12. 2011, 10:59

2011-12-28T10:59:11Z

Acrev v 28. 12. 2011, 10:52

2011-12-28T10:52:58Z

Acrev v 28. 12. 2011, 10:25

2011-12-28T10:25:03Z

Acrev v 27. 12. 2011, 22:16

2011-12-27T22:16:11Z

Acrev v 27. 12. 2011, 22:08

2011-12-27T22:08:28Z

Acrev v 27. 12. 2011, 22:06

2011-12-27T22:06:57Z

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''Klíčová slova:''' kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum
-'''Synonyma''': pozitivistický, experimentální, empiricko-analytický výzkum; konstruktivistický, interpretativní, reflexivní výzkum
+'''Synonyma:''' pozitivistický, experimentální, empiricko-analytický výzkum; konstruktivistický, interpretativní, reflexivní výzkum
 '''Související pojmy:'''

@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 *Pokud potřebujeme generalizovat naše nálezy na populaci jedinců.
 *Pokud je naším cílem testování hypotéz.
-*Jsme-li s dostatečnou jistotou schopni říci, které proměnné jsou podstatné pro studovaný problém a že žádná z důležitých proměnných nebyla opominuta.
+*Jsme-li s dostatečnou jistotou schopni říci, které proměnné jsou podstatné pro studovaný problém a že žádná z důležitých proměnných nebyla opomenuta.
 *Pokud to, jak zkoumaní lidé interpretují studovaný problém, nemá pro nás prvořadou důležitost.
 Kvalitativní výzkum používáme za těchto okolností:
-*Potřebujeme-li definovat, jak populace prožívá studovaný problém.
+*Potřebujeme-li zjistit, jak populace prožívá studovaný problém.
 *Studujeme-li takový problém, o kterém nemáme dostatečnou předběžnou znalost.
 *Jako předvýzkum pro kvantitativní výzkumnou akci.

@@ Řádek 81: / Řádek 81: @@
 *- problematická [http://cs.wikipedia.org/wiki/Generalizace generalizace] výsledků
 *- výzkum časově náročný
-*- výsledky jsou snadněji ovlivnitelné osobou výzkumníka
+*- výsledky snadněji ovlivnitelné osobou výzkumníka
 == Použitá literatura ==
 <references/>

@@ Řádek 79: / Řádek 79: @@
 *+ zohlednění místních či jiných zvláštností
 *+ počáteční prozkoumání problému
 *- výzkum časově náročný
 *- výsledky jsou snadněji ovlivnitelné osobou výzkumníka

@@ Řádek 70: / Řádek 70: @@
 *+ relativně rychlý sběr a analýza dat
 *+ výsledky poměrně nezávislé na výzkumníkovi
-*- výsledky příliš abstraktní, obecné, nemusí odpovídat lokálním, subkulturním apod. zvláštnostem
+*- kategorie použité ve výzkumu nemusí odpovídat lokálním, subkulturním apod. zvláštnostem

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 11:37
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Obecná charakteristika ==
 Kvantitativní výzkum<ref name="Disman"></ref><ref name="Hendl1">HENDL, Jan. ''Úvod do kvalitativního výzkumu.'' Praha: Karolinum, 1999. 278 s. ISBN 8024600307.</ref> se také označuje jako tradiční, pozitivistický, experimentální nebo empiricko-analytický. Zaměřuje se na hledání vztahů mezi dvěma či více proměnnými. Jeho hlavním cílem je ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto teorií vyvozených hypotéz. <br />
-Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním. Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [[#Literatura|[1, s. 285]]] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Snaží se o vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému, o porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací.<ref name="Hendl1"></ref><ref name="Ragin">RAGIN, Charles C. ''Constructing social research: the unity and diversity of method.'' Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1994. 194 s. ISBN 0803990219.</ref> Hlavním cílem je vytváření nových teorií.
+Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním. Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [[#Literatura|[1, s. 285]]] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Snaží se o vytvoření komplexního, holistického obrazu zkoumaného problému, o porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací.<ref name="Hendl1"></ref><ref name="Ragin">RAGIN, Charles C. ''Constructing social research: the unity and diversity of method.'' Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1994. 194 s. ISBN 0803990219.</ref> Hlavním cílem je vytváření nových teorií.

← Starší verze		Verze z 27. 12. 2011, 22:16
Řádek 21:		Řádek 21:


−	Kvantitativní výzkumník<ref name="Hendl1"></ref> chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Lidské chování považuje za determinované a tedy měřitelné a předpověditelné. <br />	+	Kvantitativní výzkumník<ref name="Hendl1"></ref> chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Lidské chování považuje za [http://cs.wikipedia.org/wiki/Determinismus determinované] a tedy měřitelné a předpověditelné. <br />
	Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě toho, jak ji prožívají konkrétní jednotlivci. Lidské chování je nahlíženo jako výsledek svobodných rozhodnutí.		Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě toho, jak ji prožívají konkrétní jednotlivci. Lidské chování je nahlíženo jako výsledek svobodných rozhodnutí.