https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Kvalitativn%C3%AD_v%C3%BDzkum 2026-04-21T20:16:08Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_v%C3%BDzkum&diff=9588&oldid=prev 2012-02-20T11:37:26Z

<p>17 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>Autor: Jana Chlanová<br /> <br /> Klíčová slova: kvalitativní výzkum, metody výzkumu, studie, field research<br /> <br /> <br /> Související pojmy: kvantitativní výzkum<br /> <br /> nadřazené - výzkumné metody<br /> <br /> podřazené -<br /> <br /> <br /> == Kvalitativní výzkum ==<br /> <br /> Kvalitativní výzkum se využívá v nejrůznějších oborech - v psychologii, antropologii, sociologii, kriminologii, pedagogických vědách, kulturologii, zdravotnictví, ošetřovatelství.<br /> <br /> Zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních problémů a snaží se vytvořit komplexní, holistický obraz o zkoumaném problému. Snaží se o porozumění jevům, které zkoumá, a o jejich vysvětlení.<br /> <br /> Neexistuje jediný obecně uznávaný způsob, jak jej vymezit, jde spíše o široké označení pro rozdílné přístupy.[[#Literatura|[1, s. 49]]]<br /> <br /> Za kvalitativní výzkum bývá považován jakýkoli výzkum, jehož výsledky nejsou dosaženy pomocí statistických metod ani jiných způsobů kvantifikace.<br /> <br /> ''Kvalitativní výzkum používá induktivní formy vědeckých metod, hloubkové studium jednotlivých případů, nejrůznější formy rozhovorů a kvalitativní pozorování. Cílem je získat popis zvláštností případů, generovat hypotézy a rozvíjet teorie o fenoménech světa. Kvalitativní výzkum je orientován na explorování a probíhá nejčastěji v přirozených podmínkách sociálního prostředí. Plán výzkumu má pružný charakter.To znamená, že plán výzkumu se z daného základu,rozvíjí, proměňuje a přizpůsobuje podle okolností a získaných výsledků.''.[[#Literatura|[1, s. 63]]]<br /> <br /> V typickém případě výzkumník, který jej provádí, vybírá na začátku výzkumu téma a určí základní otázky. Vyhledává a analyzuje informace, které pomáhají na tyto otázky odpovědět a provádí deduktivní a induktivní závěry. Práce probíhá přímo v terénu, sběr dat i jejich analýza probíhá současně, provádí se v delším časovém úseku.<br /> <br /> == Základní charakteristiky kvalitativního výzkumu ==<br /> V kvalitativním výzkumu není hlavní testování hypotéz, ale snaha nalézt motivy a důvody, které stojí za jednáním lidí a význam, který lidé okolním jevům a věcem přisuzují. Hlavním cílem je tedy objasnění jednání lidí.<br /> <br /> Snaží se o všestranný, intenzivní a podrobný popis konkrétního případu či události.<br /> <br /> Opírá se o záměrný výběr zkoumaného objektu, zkoumá jeho jedinečnost, ale v kontextu ostatních dat.<br /> <br /> Z tohoto důvodu je výzkumník obvykle v delším a intenzivním kontaktu s každodenní situací zkoumaného jedince nebo skupiny.<br /> <br /> Při získávání dat se poměrně málo používají standardizované metody, získaná data se induktivně analyzují a interpretují.<br /> <br /> Závěry obvykle nelze zobecnit, úzce se týkají zkoumané skupiny či jednotlivce.<br /> <br /> == Přednosti kvalitativního výzkumu ==<br /> - umožňuje získat podrobný popis a vhled při zkoumání jedince, skupiny, události nebo fenoménu<br /> <br /> - zkoumá fenomén v přirozeném prostředí<br /> <br /> - umožňuje studovat procesy<br /> <br /> - umožňuje navrhovat teorie<br /> <br /> - dává možnost reagovat na různé situace a podmínky<br /> <br /> - hledá lokální příčinné souvislosti<br /> <br /> - pomáhá při počáteční exploraci fenoménů [[#Literatura|[1, s. 52]]]<br /> <br /> == Nevýhody kvalitativního výzkumu ==<br /> - získaná znalost nemusí být zobecnitelná pro jiné podmínky a prostředí<br /> <br /> - lze obtížně provádět kvantitativní predikace<br /> <br /> - je obtížné testovat hypotézy a teorie<br /> <br /> - sběr a analýza dat jsou časově náročné<br /> <br /> - výsledky mohou být ovlivněny osobními preferencemi výzkumníka [[#Literatura|[1, s. 52]]]<br /> <br /> == Základní přístupy kvalitativního výzkumu ==<br /> '''Případová studie''' se zaměřuje na podrobný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů. Zkoumá, jaké jsou charakteristiky daného případu nebo skupiny porovnávaných případů.<br /> <br /> '''Etnografický výzkum''' popisuje kulturu skupiny lidí. Kulturou rozumíme společně sdílené postoje, hodnoty, zvyky, normy a jazyk.<br /> <br /> '''Zakotvená teorie''' směřuje k návrhu teorie pomocí dat, jež jsou shromažďovány pomocí různých metod. Snaží se zjistit, jakou teorii nebo vysvětlení lze odvodit analýzou získaných dat.<br /> <br /> '''Fenomenologické zkoumání''' klade důraz na porozumění, jak jedinci vnímají určitou prožitou zkušenost nebo fenomén.<br /> <br /> '''Biografický výzkum''' je považován za zvláštní verzi případové studie. Biografií rozumíme napsanou historii života jedince. Jde tudíž o rekonstrukci a interpretaci průběhu života jedince někým jiným.<br /> <br /> '''Zkoumání dokumentů''' patří k standardní činnosti ve výzkumu (kvalitativním i kvantitativním). V dokumentech se projevují osobní i skupinové vědomé nebo nevědomé postoje, hodnoty a ideje. Je důležité zvlášť tehdy, pokud jsou zkoumané události časově vzdálené. Velký význam má proto v historickém výzkumu.<br /> <br /> '''Historický výzkum''' se zabývá událostmi a fenomény minulosti, nejde pouze o evidování údajů, ale hlavně o jejich interpretaci a vliv na současnost.<br /> <br /> '''Akční výzkum''' vznikl na základě kritiky tradiční sociální vědy. Systematické vyhledávání informací má poskytnout náměty k diskusi, cílem je vypracování směru, jež povede k jednání v terénu.<br /> <br /> '''Kritický výzkum''' má úzký vztah k akčnímu výzkumu. Klade důraz na hodnotově orientovaný výzkum a akci, která má vést ke změně. Jeho klíčovým bodem je stimulace změny.<br /> [[#Literatura|[více viz. 1, s. 103-143]]]<br /> <br /> == Metody získávání dat ==<br /> Protože data získaná kvalitativní metodou jsou přirozeně uspořádaná a popisují každodenní život je výběr metody pro sběr dat založen na tom, jaký typ informace je potřeba získat, i na tom, od koho a za jakých okolností se bude získávat. Volba metody se proto musí řídit výzkumným problémem, ovlivňují ji však i možnosti výzkumníka, například doba, kterou má na vyřešení problému.<br /> <br /> Základními metodami jsou '''dotazování''', '''pozorování''' a '''sběr dokumentů'''.<br /> <br /> '''Dotazování'''<br /> tvoří hlavní skupinu sběru dat, zahrnuje různé typy rozhovorů, dotazníků a testů. Tyto metody mohou být použity samostatně nebo v kombinaci s jinými metodami.<br /> <br /> '''Pozorování'''<br /> se používá zejména v etnografických a případových studiích. Na rozdíl od rozhovorů, které vždy obsahují to, co si respondenti myslí, umožňují zjistit, co se děje.<br /> <br /> '''Sběr dokumentů'''<br /> může tvořit jediný podklad studie nebo doplňovat data získaná pozorováním a dotazováním.<br /> Jako dokumenty jsou označována data, která vznikla v minulosti, byla pořízena někým jiným než výzkumníkem, pro jiný účel než jaký má daný výzkum.<br /> [[#Literatura|[více viz. 1, s. 161-206]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> 1. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum''. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2<br /> <br /> 2. HENDL, Jan. ''Úvod do kvalitativního výzkumu''. Praha: Karolinum, 1997. 243 s. ISBN 80-7184-549-3<br /> <br /> 3. MIOVSKÝ, Michal. ''Kvalitativní přístupy a metody v psychologickém výzkumu''. Praha: Grada, 2006. 332 s. ISBN 80-247-1362-4</div>

Michal Klajban