Kulturologie - Historie editací

Katy v 15. 6. 2013, 15:05

2013-06-15T15:05:46Z

Katy v 15. 6. 2013, 14:41

2013-06-15T14:41:53Z

Katy v 15. 6. 2013, 14:02

2013-06-15T14:02:11Z

Katy v 4. 6. 2013, 12:03

2013-06-04T12:03:12Z

Katy v 4. 6. 2013, 11:48

2013-06-04T11:48:58Z

Katy v 4. 6. 2013, 11:38

2013-06-04T11:38:12Z

Katy v 4. 6. 2013, 11:27

2013-06-04T11:27:34Z

Katy: Založena nová stránka: '''Autor:''' Kateřina Šťastná '''Klíčová slova:''' antropologie, kultura, věda, změny '''Synonyma:''' věda o kultuře, teorie kultury '''Související pojmy:''...

2013-05-20T13:14:39Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' Kateřina Šťastná '''Klíčová slova:''' antropologie, kultura, věda, změny '''Synonyma:''' věda o kultuře, teorie kultury '''Související pojmy:''...

Nová stránka

'''Autor:''' Kateřina Šťastná

'''Klíčová slova:''' antropologie, kultura, věda, změny

'''Synonyma:''' věda o kultuře, teorie kultury

'''Související pojmy:'''
<blockquote>
''nadřazené'' antropologie</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' kultura</blockquote>

==Charakteristiky==
Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.
Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.<ref>BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, s. 11. </ref> Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref> Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu).<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 98-99.</ref>, od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od  antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref>
 ==Použité zdroje==
 BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s. ISBN 80-736-7099-2.

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 ==Charakteristiky==
-Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 95.  </ref>
+Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metafora vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 95.  </ref> Kulturologie se však zabývá studiem kultury z hlediska sociálního, ekonomického, politického i historického, a to jak synchronními (porovnávání současně existujících společenství) tak diachronními (vývoj společnosti z historického hlediska) metodami.<ref>BUNGE, Mario. ''Social science under debate: a philosophical perspective''. Reprinted in paperback. Toronto: University of Toronto Press, 1999, s. 220.</ref>
 ==Vznik a vývoj kulturologie==
-Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.<ref>BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, s. 11. </ref> Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref> Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu).<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 98-99.</ref>, od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od  antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref>
+Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.<ref>BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, s. 11. </ref> Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref> Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu).<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 98-99.</ref>, od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od  antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref>
 ==Použité zdroje==
@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 BUDIL, Ivo T. ''Mýtus, jazyk a kulturní antropologie''. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, 487 s. ISBN 80-725-4321-0.
 Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 ==Charakteristiky==
-Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s., s. 95. ISBN 80-736-7099-2. </ref>
+Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 95.  </ref>
 ==Vznik a vývoj kulturologie==
-Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref> Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu).<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s., s. 98-99. ISBN 80-736-7099-2. </ref>, od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od  antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref>
+Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.<ref>BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, s. 11. </ref> Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref> Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu).<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 98-99.</ref>, od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od  antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref>
 ==Reference==
 <references />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 ==Charakteristiky==
-Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s., s. 95. ISBN 80-736-7099-2. </ref>
+Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s., s. 95. ISBN 80-736-7099-2. </ref>
 ==Vznik a vývoj kulturologie==
-Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studií.
+Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref> Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu).<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s., s. 98-99. ISBN 80-736-7099-2. </ref>, od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od  antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref>
 ==Reference==
-<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/ </ref>
 <references />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 ==Charakteristiky==
-Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.
+Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s., s. 95. ISBN 80-736-7099-2. </ref>
 ==Vznik a vývoj kulturologie==
-Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studií.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/ </ref>
+Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studií.
 <references />

← Starší verze		Verze z 4. 6. 2013, 11:38
Řádek 15:		Řádek 15:

	==Vznik a vývoj kulturologie==		==Vznik a vývoj kulturologie==
−	Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními ~~studii~~.	+	Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studií.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/ </ref>
		+	<references />

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 '''Související pojmy:'''
 	<blockquote>
-''nadřazené'' antropologie</blockquote>
+''nadřazené'': antropologie</blockquote>
 	<blockquote>
-''podřazené'' kultura</blockquote>
+''podřazené'': kultura</blockquote>
 ==Charakteristiky==
 Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.
 Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.