Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) - Historie editací

KristynaKl v 24. 10. 2013, 09:57

2013-10-24T09:57:32Z

KatrinKalay: /* Výzkum první */

2013-10-24T08:37:22Z

Výzkum první

RenátaŠ v 22. 10. 2013, 18:31

2013-10-22T18:31:56Z

RenátaŠ v 22. 10. 2013, 18:16

2013-10-22T18:16:57Z

RenátaŠ v 22. 10. 2013, 17:57

2013-10-22T17:57:54Z

KristynaKl v 22. 10. 2013, 14:15

2013-10-22T14:15:33Z

KristynaKl: /* Obecný popis teorie */

2013-10-22T14:12:05Z

Obecný popis teorie

KristynaKl: /* Obecný popis teorie */

2013-10-22T14:11:26Z

Obecný popis teorie

KristynaKl: /* Obecný popis teorie */

2013-10-22T14:09:50Z

Obecný popis teorie

KristynaKl v 22. 10. 2013, 14:08

2013-10-22T14:08:55Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 = Obecný popis teorie =
-(ještě doplním zdroje) <br />
 Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy.
 Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 ::*Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)
 Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:
-::*Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě
+::*Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě <ref>ČÁBELKOVÁ, Inna. Geert Hofstede, Gert Jan Hofstede: KULTURY A ORGANIZACE. SOFTWARE LIDSKÉ MYSLI. Lidé města. 2007, roč. 9, 2-3 (21).</ref>
 Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.
 ===Dimenze vzdálenost moci===
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===
 Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti.
-Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako ''„stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“''. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o  vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, takové situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána ''„jako součást života“'' (Hofstede, 2007, s. 135).
+Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako ''„stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“''. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o  vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, takové situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána ''„jako součást života“'' (Hofstede, 2007, s. 135).<ref>HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-80-86131-70-2.</ref>
 ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===
-Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.
+Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.<ref>ČÁBELKOVÁ, Inna. Geert Hofstede, Gert Jan Hofstede: KULTURY A ORGANIZACE. SOFTWARE LIDSKÉ MYSLI. Lidé města. 2007, roč. 9, 2-3 (21).</ref>
 = Výzkumy používající teorii =
@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 = Použitá literatura a zdroje =
 *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly.
-Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska.
+Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data upravena tak, aby bylo možné srovnat výsledky výzkumů. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska.
 Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.

← Starší verze		Verze z 22. 10. 2013, 18:31
Řádek 49:		Řádek 49:
	Celý projekt měl 3 fáze. V té první se prováděly hloubkové rozhovory s 9 respondenty za jednotku, které trvaly 2-3 hodiny. Rozhovory byly prováděny 18 vědci z Dánska a Nizozemska, kteří si rozdělili respondenty skládajících se z manažerů, jejich sekretářek a zaměstnanců z jiných profesí. V druhé fázi se podávaly dotazníky obsahující 135 otázek náhodného výběru každé z jednotek. Tím se získalo 1295 dotazníků. 60 otázek bylo získáno z dřívějších studií, zbytek byl na základě rozhovorů. Výsledky rozhovorů se diskutovaly s vedením jednotek (manažery). Ve třetí fázi se použily dotazníky a rozhovory pro sběr dat. Rozhovory byly použity k vytvoření kvalitativního popisu kultury, dotazníky se zaměřovaly na projevy kultury. Ta se projevuje pomocí symbolů, hrdinů, rituálů a hodnot. Hodnoty jsou jádrem kultury, můžou se projevovat v chování, a přenáší se od hrdinů do praktik „prostých“ lidí. Symboly, hrdinové a rituály jsou tzv. praktiky (můžou to být i tradice a zvyky). Praktiky jsou viditelné a dají se pozorovat.		Celý projekt měl 3 fáze. V té první se prováděly hloubkové rozhovory s 9 respondenty za jednotku, které trvaly 2-3 hodiny. Rozhovory byly prováděny 18 vědci z Dánska a Nizozemska, kteří si rozdělili respondenty skládajících se z manažerů, jejich sekretářek a zaměstnanců z jiných profesí. V druhé fázi se podávaly dotazníky obsahující 135 otázek náhodného výběru každé z jednotek. Tím se získalo 1295 dotazníků. 60 otázek bylo získáno z dřívějších studií, zbytek byl na základě rozhovorů. Výsledky rozhovorů se diskutovaly s vedením jednotek (manažery). Ve třetí fázi se použily dotazníky a rozhovory pro sběr dat. Rozhovory byly použity k vytvoření kvalitativního popisu kultury, dotazníky se zaměřovaly na projevy kultury. Ta se projevuje pomocí symbolů, hrdinů, rituálů a hodnot. Hodnoty jsou jádrem kultury, můžou se projevovat v chování, a přenáší se od hrdinů do praktik „prostých“ lidí. Symboly, hrdinové a rituály jsou tzv. praktiky (můžou to být i tradice a zvyky). Praktiky jsou viditelné a dají se pozorovat.

−	Z rozhovorů a pozorování vyplynuly nečekané rozdíly mezi otázkami týkajících se hodnot a praktik. Tato odchylka může být vysvětlena procesem, jímž se otázky pro respondenty vybírají. Otázky týkajících se hodnot byly vybírány pro jejich potenciál diskriminace mezi státy. Otázky ohledně ~~hodnot~~ se selektovaly na základě diskriminace mezi organizacemi. Dále bylo zjištěno, že rozdíly v hodnotách závisí primárně na faktorech typu věk a vzdělání, sekundárně pak na členství v organizaci.	+	Z rozhovorů a pozorování vyplynuly nečekané rozdíly mezi otázkami týkajících se hodnot a praktik. Tato odchylka může být vysvětlena procesem, jímž se otázky pro respondenty vybírají. Otázky týkajících se hodnot byly vybírány pro jejich potenciál diskriminace mezi státy. Otázky ohledně praktik se selektovaly na základě diskriminace mezi organizacemi. Dále bylo zjištěno, že rozdíly v hodnotách závisí primárně na faktorech typu věk a vzdělání, sekundárně pak na členství v organizaci.

← Starší verze		Verze z 22. 10. 2013, 18:16
Řádek 58:		Řádek 58:

	*PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.		*PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.
		+
		+	*HOFSTERE, Gert, Bram NEUIJEN, Denise DAVAL OHAYV a Gert SANDERS. Measuring Organizational Cultures: A Qualitative and Quantitative Study Across Twenty Cases. ''Administrative Science Quarterly''. 1990, Vol. 35, No. 2, pp. 286-316.

← Starší verze		Verze z 22. 10. 2013, 17:57
Řádek 44:		Řádek 44:

	== Výzkum třetí ==		== Výzkum třetí ==
		+	V roce 1990 Gert Hofstere, Bram Neuijen, Denise Daval Ohayv a Gert Sanders publikovali studii nazvanou '''Measuring Organizational Cultures: A Qualitative and Quantitative Study Across Twenty Cases''', jejíž cílem bylo nalezení jednotek reprezentující organizace z kulturního pohledu. Musely se taktéž určit jednotky vhodné k použití pro porovnání kultur.
		+
		+	Studie se prováděla v letech 1985 - 1986. Vědci rozdělili respondenty do 20 jednotek. Ty se skládaly z 60 - 2.500 zaměstnanců ze soukromých společností sídlících v Dánsku a Nizozemsku.
		+	Celý projekt měl 3 fáze. V té první se prováděly hloubkové rozhovory s 9 respondenty za jednotku, které trvaly 2-3 hodiny. Rozhovory byly prováděny 18 vědci z Dánska a Nizozemska, kteří si rozdělili respondenty skládajících se z manažerů, jejich sekretářek a zaměstnanců z jiných profesí. V druhé fázi se podávaly dotazníky obsahující 135 otázek náhodného výběru každé z jednotek. Tím se získalo 1295 dotazníků. 60 otázek bylo získáno z dřívějších studií, zbytek byl na základě rozhovorů. Výsledky rozhovorů se diskutovaly s vedením jednotek (manažery). Ve třetí fázi se použily dotazníky a rozhovory pro sběr dat. Rozhovory byly použity k vytvoření kvalitativního popisu kultury, dotazníky se zaměřovaly na projevy kultury. Ta se projevuje pomocí symbolů, hrdinů, rituálů a hodnot. Hodnoty jsou jádrem kultury, můžou se projevovat v chování, a přenáší se od hrdinů do praktik „prostých“ lidí. Symboly, hrdinové a rituály jsou tzv. praktiky (můžou to být i tradice a zvyky). Praktiky jsou viditelné a dají se pozorovat.
		+
		+	Z rozhovorů a pozorování vyplynuly nečekané rozdíly mezi otázkami týkajících se hodnot a praktik. Tato odchylka může být vysvětlena procesem, jímž se otázky pro respondenty vybírají. Otázky týkajících se hodnot byly vybírány pro jejich potenciál diskriminace mezi státy. Otázky ohledně hodnot se selektovaly na základě diskriminace mezi organizacemi. Dále bylo zjištěno, že rozdíly v hodnotách závisí primárně na faktorech typu věk a vzdělání, sekundárně pak na členství v organizaci.
		+
		+

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.
 ===Dimenze vzdálenost moci===
-Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako „rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.
+Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako ''„rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“''. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.
 ===Dimenze individualismus versus kolektivismus===
-Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako „stupeň samostatnosti ve společnosti“.  Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, „předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“ (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. „Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“ (s. 66).
+Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako ''„stupeň samostatnosti ve společnosti“''.  Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, ''„předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“'' (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. ''„Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“'' (s. 66).
 ===Dimenze maskulinita versus feminita===
 Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.
-Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: „Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“ (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).
+Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: ''„Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“'' (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).
 ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===
 Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti.
-Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako „stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o  vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, nejednoznačné situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. Působí klidněji a nepodléhají tolik stresu (Hofstede, 2007, s. 131-2). V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána „jako součást života“ (Hofstede, 2007, s. 135).
+Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako ''„stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“''. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o  vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, takové situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána ''„jako součást života“'' (Hofstede, 2007, s. 135).
 ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===
 Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy.
 Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:
-# *Vzdálenost od moci (od malé k velké)
+::*Vzdálenost od moci (od malé k velké)
-# *Kolektivismus vs. individualismus
+::*Kolektivismus vs. individualismus
-# *Feminitu vs. maskulinitu
+::*Feminitu vs. maskulinitu
-# *Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)
+::*Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)
 Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:
-# *Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě
+::*Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě
 Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.
 ===Dimenze vzdálenost moci===