Kryptografie - Historie editací

Witcher: /* Šifrování podle druhu klíče */

2014-05-28T12:44:20Z

Šifrování podle druhu klíče

Witcher: /* Substituční šifry */

2014-05-28T12:42:36Z

Substituční šifry

Witcher: /* Symetrické šifrování */

2014-05-28T11:12:30Z

Symetrické šifrování

Witcher: /* Asymetrické šifrování */

2014-05-27T18:07:17Z

Asymetrické šifrování

Witcher: /* Asymetrické šifrování */

2014-05-27T18:06:29Z

Asymetrické šifrování

Witcher: /* Cíle šifrování */

2014-05-27T18:04:45Z

Cíle šifrování

Witcher: /* Symetrické šifrování */

2014-05-27T18:04:24Z

Symetrické šifrování

Witcher: /* Kryptografie */

2014-05-27T18:03:55Z

Kryptografie

Witcher: /* Zdroje */

2014-05-27T18:03:15Z

Zdroje

Witcher: /* Zdroje */

2014-05-27T18:02:26Z

Zdroje

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 == Šifrování podle druhu klíče ==
-K&nbsp;šifrování se u všech druhů šifer využívá šifrovací klíč. V&nbsp;případě Caesarovi šifry je klíčem posun písmen o tři písmena u skytalé je to zase správný průměr tyče. Podle toho jakým způsobem jsou klíče při šifrování využívány, se dá šifrování dělit na dvě základní skupiny a to na symetrické a asymetrické.
+K&nbsp;šifrování se u všech druhů šifer využívá šifrovací klíč. V&nbsp;případě Caesarovy šifry je klíčem posun písmen o tři písmena u skytalé je to zase správný průměr tyče. Podle toho jakým způsobem jsou klíče při šifrování využívány, se dá šifrování dělit na dvě základní skupiny a to na symetrické a asymetrické.
 === Symetrické šifrování ===

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 === Substituční šifry ===
-U substitučních šifer se oproti transpozici nemění pořadí znaků, forma znaku. Původní znak je nahrazen znakem zástupným, podle předem daného pravidla. Asi nejznámějším příkladem substitučního šifrování je Caesarova šifra. U Caesarovi šifry je každý znak zprávy nahrazen znakem, který je v&nbsp;abecedě přesně o tři pozice dále. Z&nbsp;„a“ se tedy stává „d“, z&nbsp;„b“ se stává „e“ a tak dále. Tato šifra je pojmenována po Juliu Caesarovi, který ji používal.
+U substitučních šifer se oproti transpozici nemění pořadí znaků, forma znaku. Původní znak je nahrazen znakem zástupným, podle předem daného pravidla. Asi nejznámějším příkladem substitučního šifrování je Caesarova šifra. U Caesarovy šifry je každý znak zprávy nahrazen znakem, který je v&nbsp;abecedě přesně o tři pozice dále. Z&nbsp;„a“ se tedy stává „d“, z&nbsp;„b“ se stává „e“ a tak dále. Tato šifra je pojmenována po Juliu Caesarovi, který ji používal.
 Princip substituce a transpozice se v&nbsp;šifrování využívá i dnes pouze je daleko složitější.

@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 === Symetrické šifrování ===
-Symetrické šifrování je šifrování pomocí jednoho šifrovacího klíče. Jinými slovy k&nbsp;zašifrování a dešifrování se používá stejný klíč pouze v&nbsp;obráceném pořadí. Pro to aby byla zachována bezpečnost je nejdříve nutné si klíč nějakým tajným způsobem vyměnit. Pro komunikaci s&nbsp;různými subjekty je také potřeba používat různé klíče, z&nbsp;tohoto důvodu roste jejich počet.<ref>KLÍMA, Vlastimil a Tomáš ROSA. Kryptologie pro praxi: (2). ''Sdělovací technika''. 2003, č. 7, s. 16.
+Symetrické šifrování je šifrování pomocí jednoho šifrovacího klíče. Jinými slovy k&nbsp;zašifrování a dešifrování se používá stejný klíč pouze v&nbsp;obráceném pořadí. Pro to aby byla zachována bezpečnost je nejdříve nutné si klíč nějakým tajným způsobem vyměnit. Pro komunikaci s&nbsp;různými subjekty je také potřeba používat různé klíče, z&nbsp;tohoto důvodu roste jejich počet.<ref>KLÍMA, Vlastimil a Tomáš ROSA. Kryptologie pro praxi: (2). ''Sdělovací technika''. 2003, č. 7, str. 16.
 </ref>

@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 === Asymetrické šifrování ===
-Asymetrické šifrování odstraňuje problém velkého počtu klíčů, kterým trpí symetrické šifrování. Tento druh kryptografie používá dva klíče. Přičemž zpráva zašifrovaná prostřednictvím jednoho klíče se dá rozšifrovat pouze pomocí klíče druhého (tento princip funguje i s&nbsp;opačným pořadím klíčů). Proto, se tento způsob nazývá asymetrickým (klíče nejsou symetrické). V&nbsp;internetové komunikaci se tyto klíče dělí na veřejný a privátní. Tohoto principu se například využívá u [[Digitální podpis|elektronického podpisu]] nebo [[SSL|SSL]].
+Asymetrické šifrování odstraňuje problém velkého počtu klíčů, kterým trpí symetrické šifrování. Tento druh kryptografie používá dva klíče, přičemž zpráva zašifrovaná prostřednictvím jednoho klíče se dá rozšifrovat pouze pomocí klíče druhého (tento princip funguje i s&nbsp;opačným pořadím klíčů). Proto, se tento způsob nazývá asymetrickým (klíče nejsou symetrické). V&nbsp;internetové komunikaci se tyto klíče dělí na veřejný a privátní. Tohoto principu se například využívá u [[Digitální podpis|elektronického podpisu]] nebo [[SSL|SSL]].
 == Cíle šifrování ==

@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 === Asymetrické šifrování ===
-Asymetrické šifrování odstraňuje problém velkého počtu klíčů, kterým trpí symetrické šifrování. Tento druh kryptografie používá dva klíče. Přičemž zpráva zašifrovaná prostřednictvím jednoho klíče se dá rozšifrovat pouze pomocí klíče druhého. (Tento princip funguje i s&nbsp;opačným pořadím klíčů). Proto, se tento způsob nazývá asymetrickým (klíče nejsou symetrické). V&nbsp;internetové komunikaci se tyto klíče dělí na veřejný a privátní. Tohoto principu se například využívá u [[Digitální podpis|elektronického podpisu]] nebo [[SSL|SSL]].
+Asymetrické šifrování odstraňuje problém velkého počtu klíčů, kterým trpí symetrické šifrování. Tento druh kryptografie používá dva klíče. Přičemž zpráva zašifrovaná prostřednictvím jednoho klíče se dá rozšifrovat pouze pomocí klíče druhého (tento princip funguje i s&nbsp;opačným pořadím klíčů). Proto, se tento způsob nazývá asymetrickým (klíče nejsou symetrické). V&nbsp;internetové komunikaci se tyto klíče dělí na veřejný a privátní. Tohoto principu se například využívá u [[Digitální podpis|elektronického podpisu]] nebo [[SSL|SSL]].
 == Cíle šifrování ==

@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 .&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Umožňovat [[Autentizace|autentizaci]]
-.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Umožňovat funkci „nepopiratelnosti“ (Např. potvrzení provedení akce)<ref>MENEZES, Alfred J. Handbook of applied cryptography. Vyd. 1. Boca Raton: CRC Press, 1997, 780 s. ISBN 08-493-8523-7. str.4</ref>
+.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Umožňovat funkci „nepopiratelnosti“ (Např. potvrzení provedení akce)<ref>MENEZES, Alfred J. ''Handbook of applied cryptography''. Vyd. 1. Boca Raton: CRC Press, 1997, 780 s. ISBN 08-493-8523-7. str.4</ref>
 <br/>
 == Poznámky ==
 <references />

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 Kryptografie, česky také šifrování, je nauka o tvoření šifer. Název je složen ze dvou slov řeckého původu. Tím prvním je ''kryptós'' což znamená ''skrytý'', druhým je ''gráphein ''tedy výraz pro psaní, dohromady je to tedy skryté psaní. V&nbsp;běžném hovoru bývá kryptografie často zaměřována s&nbsp;kryptologií.[[Kryptologie|Kryptologie]] je však nadřazeným termínem, který se zabývá šiframi z&nbsp;různých pohledů. Oproti tomu se kryptografie zaměřuje pouze na tvoření šifer.
-Dnes je šifrovaná [[Komunikace|komunikace]] zcela běžnou součástí života. Málokdo si však uvědomuje, že tomu tak je, přitom moderní komunikace by se bez šifrování určitě neobešla.''Tato tematika je dnes důležitější než kdy dříve. V době, kdy se informace stávají stále cennější komoditou, kdy komunikační revoluce mění podobu společnosti, začíná hrát šifrování v každodenním životě stále důležitější roli.''<Ref>SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7. str.5</Ref>
+Dnes je šifrovaná [[Komunikace|komunikace]] zcela běžnou součástí života. Málokdo si však uvědomuje, že tomu tak je, přitom moderní komunikace by se bez šifrování určitě neobešla.''Tato tematika je dnes důležitější než kdy dříve. V době, kdy se informace stávají stále cennější komoditou, kdy komunikační revoluce mění podobu společnosti, začíná hrát šifrování v každodenním životě stále důležitější roli.''<Ref>SINGH, Simon. ''Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii''. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7. str.5</Ref>
 První zmínky o šifrování sahají až do starého Řecka více než 400 let před náš letopočet. Z&nbsp;hlediska způsobu tvoření šifer můžeme kryptografii dělit na dvě kategorie a to na transpoziční a substituční, podle toho jaký princip k&nbsp;utajení zprávy využívají.

@@ Řádek 57: / Řádek 57: @@
 == Zdroje ==
-KLÍMA, Vlastimil a Tomáš ROSA. ''Kryptologie pro praxi: (2)''. Sdělovací technika. 2003, č. 7, s. 16. ISSN 0036-9942.
+KLÍMA, Vlastimil a Tomáš ROSA. Kryptologie pro praxi: (2). ''Sdělovací technika''. 2003, č. 7, s. 16. ISSN 0036-9942.
 MENEZES, Alfred J. ''Handbook of applied cryptography''. Vyd. 1. Boca Raton: CRC Press, 1997, 780 s. ISBN 08-493-8523-7.
 SINGH, Simon. ''Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii''. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.