https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Kolektivn%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5 2026-08-15T19:10:51Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5&diff=9257&oldid=prev 2012-02-20T11:36:44Z

<p>5 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Tereza Honsová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' selekce, interpretace<br /> <br /> '''Synonyma:''' sociální paměť, historická paměť<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ''nadřazené:'' kolektivní identita<br /> <br /> ''podřazené:'' kolektivní trauma, kolektivní amnézie, historie vítězů <br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> '''Charakteristika'''<br /> <br /> Kolektivní paměť je důležitým činitelem ve formování kolektivní identity. Sociální skupina, ve které se jedinec nachází, určuje:<br /> <br /> 1) co je hodné zapamatování<br /> <br /> 2) interpretaci zapamatovaného [1]<br /> <br /> <br /> Kolektivní paměť je tedy procesem '''selekce a interpretace''', který vytváří ''&quot;skupinovou rekonstrukcí minulosti&quot;'' [2], která zprostředkovává události viděné perspektivou určité sociální skupiny. Jednotlivé historické události tak můžou být vykládány různými způsoby, a to v závislosti na generaci [3], příslušnosti k sociální třídě, náboženskému či politickému přesvědčení atd.<br /> <br /> Kolektivní paměť, jakožto subjektivní paměť deformovaná zájmy a preferencemi sociální skupiny, se někdy staví do protikladu k historii, jakožto objektivně popisované minulosti. V současnosti se však prosazuje pohled na historika, který je součástí určité sociální skupiny (mnich, politik, univerzitní profesor), která má vliv na selekci témat a na jejich interpretaci. V tomto pohledu se tedy rozdíl mezi historií a kolektivní pamětí stírá.[4]<br /> <br /> <br /> '''Dílčí aspekty kolektivní paměti'''<br /> <br /> Součástí kolektivní paměti, resp. jejím součinitelem, je '''kolektivní amnézie'''. Selekcí toho, co je hodné pamatování, dochází zárověň k selekci témat a událostí, které jsou hodny zapomnění. Kolektivní zapomínání může probíhat jak podvědomě, tak i, zvláště v případě totalitních společností, cíleně a řízeně. [5] V kontextu české kolektivní paměti by do kolektivního zapomínání patřily například okolnosti odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce.<br /> <br /> Kolektivní paměť tvoří také '''kolektivní traumata''', tedy zásadní traumatické události, se kterými se musí vyrovnat všechny další generace. Mezi klasická kolektivní traumata, která působí na kolektivní identitu jak &quot;pronásledovaných&quot;, tak i &quot;pronásledovatelů&quot;, patří otroctví, nacismus a holokaust, komunismus.[6]<br /> <br /> V souvislosti s kolektivní pamětí, a to zvláště v interpretaci válečných nebo ideologických konfliktů, se hovoří také o &quot;''historii psané vítězi''&quot;, tedy o událostech interpretovaných pouze z perspektivy vítězné strany.[7]<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> '''Vývoj teorie kolektivní paměti'''<br /> <br /> Nejvýznamnějším teoretikem principu kolektivní paměti je francouzský sociolog a antropolog '''Maurice Halbwachs'''. Halbwachs ve své knize On Collective Memory (1993) popisuje kolektivní paměť v rámci rodiny, náboženské skupiny a sociální třídy. [8] Patří mezi teoretiky, kteří kladou kolektivní paměť do kontrastu k psané historii. Velký význam přikládá propojení zapamatovaných představ s prostorem, tedy s kulisami, ve kterých jsou představy utvářeny.<br /> Na Maurice Halbwachse navazuje Pierre Nora, který popisuje kolektivní paměť jako ''&quot;to, co z minulosti zbývá v žitém čase skupin, nebo to, co tyto skupiny z minulosti udělají.&quot;'' [9]<br /> <br /> <br /> '''Historie kolektivní paměti'''<br /> <br /> Francouzský historik Jacquess Le Goff klade největší rozmach kolektivní paměti do 19. století, kdy vzniká mnoho interpretací původu jednotlivých národů skrze společný mýtus, a to často za účelem legitimizace vzniku národního státu. Tuto národní kolektivní paměť pak mají podporovat i nově budované památníky, muzea, galerie a veřejné připomínání památných událostí.<br /> Rozvoj kolektivní paměti je také podpořen rozvojem fotografie a jejím propojením s novou historickou metodou - '''oral history'''. [10] <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> V současnosti probíhá na území České republiky několik projektů, které využívají právě oral history k zaznamenání vybraných témat hodných zapamatování, a to i takových témat, která dříve podléhala kolektivní amnézii. Dochází tak k cílevědomé selekci témat, která považuje současná česká společnost za důležitá a závažná, proto se provádí záznamy rozhovorů a vzpomínek pamětníků, spojují se s fotografickým i kinematografickým materiálem a dochází k jejich začlenění do historického kontextu. Propojuje se zde tímto způsobem tématická selekce se snahou o historicky kritický přístup. [11]<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> '''Zdroje:'''<br /> <br /> <br /> [1] BURKE, Petr. Variety kulturních dějin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006,ISBN 80-7325-081-0, s. 50-51.<br /> <br /> [2] BURKE, Petr. Variety kulturních dějin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006,ISBN 80-7325-081-0, s. 51.<br /> <br /> [3] GIESEN, Bernhard. V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí., Sociální studia 1-2/2007, s. 67-78.<br /> <br /> [4] BURKE, Petr. Variety kulturních dějin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006,ISBN 80-7325-081-0, s. 52.<br /> <br /> [5] Tamt. s. 63-66.<br /> <br /> [6] MARADA, Radim. Paměť, trauma, generace., Sociální studia 1-2/2007, s. 79-95.<br /> <br /> [7] K historii psané vítězi v souvislosti s 2. světovou válkou a norimberskými procesy viz DAVIES, Norman. Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Academia, 2005, ISBN 80-7260-138-5., s. 1060-1065.<br /> <br /> [8] HALBWACHS, Maurice. On Collecive Memory. Chicago: University of Chicago Press, 1992, ISBN 0226115968.<br /> <br /> [9] LE GOFF, Jacques. Paměť a dějiny. Praha: Argo, 2007, ISBN 978-80-7203-862-6., s. 108. <br /> <br /> [10] LE GOFF, Jacques. Paměť a dějiny. Praha: Argo, 2007, ISBN 978-80-7203-862-6., s. 102-109.<br /> <br /> [11] Například projekt Zapomenutí hrdinové pod záštitou Ústavu paměti národa - http://www.zapomenutihrdinove.cz/.</div>

Michal Klajban https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5&diff=9252&oldid=prev 2010-04-16T08:47:42Z

<p>Založena nová stránka: &#039;&#039;&#039;Autor:&#039;&#039;&#039; Tereza Honsová</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Tereza Honsová</div>

Kovarovap