Kognitivní věda - Historie editací

Ondrej.Havlicek: Odkaz na zdroj článku na české Wikipedii

2014-08-25T12:37:04Z

Odkaz na zdroj článku na české Wikipedii

Ondrej.Havlicek: Oprava autorství, drobné úpravy

2014-08-25T12:21:30Z

Oprava autorství, drobné úpravy

JanaLanova v 16. 8. 2013, 13:04

2013-08-16T13:04:35Z

Jan Strach v 19. 5. 2013, 08:14

2013-05-19T08:14:00Z

Jan Strach v 19. 5. 2013, 08:10

2013-05-19T08:10:08Z

Jan Strach v 19. 5. 2013, 08:09

2013-05-19T08:09:00Z

Jan Strach v 19. 5. 2013, 08:07

2013-05-19T08:07:48Z

Jan Strach v 19. 5. 2013, 08:06

2013-05-19T08:06:20Z

Jan Strach v 19. 5. 2013, 08:03

2013-05-19T08:03:40Z

Jan Strach v 19. 5. 2013, 08:02

2013-05-19T08:02:10Z

@@ Řádek 66: / Řádek 66: @@
 == Poznámky ==
 <references/>
 [[Kategorie:Umělá inteligence]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Autor:''' Jan Strach
+'''Autor:''' Ondřej Havlíček, Jan Strach
-'''Klíčová slova:''' výzkum mysli, psychologie, umělá inteligence, kognitivsmus, neurověda, lingvistika
+'''Klíčová slova:''' výzkum mysli, psychologie, umělá inteligence, kognitivismus, neurověda, lingvistika, filosofie mysli, komputacionismus, reprezentace
 '''Synonyma:'''
 '''Související pojmy:'''
@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 ===Psychologie===
-Za základ kognitivní vědy lze považovat psychologii, konkrétně obecnou, t.j. kognitivní psychologii. Základní metodou jsou experimenty s lidmi zkoumající konkrétní aspekty mysli z mnoha směrů. Pomocí experimentů se vytváří, ověřují a upravují psychologické teorie, často v pojmech reprezentací a procedur.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>
+Za základ kognitivní vědy lze považovat psychologii, konkrétně obecnou, t.j. kognitivní psychologii. Základní metodou jsou experimenty s lidmi zkoumající konkrétní aspekty mysli z mnoha směrů. Pomocí experimentů se vytváří, ověřují a upravují psychologické teorie, často v pojmech reprezentací a procesů zpracování informací.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>
 Kognitivní neuropsychologie je odvětví kognitivní psychologie, které zkoumá kognitivní deficity pacientů s neurologickým poškozením, z čehož vyvozuje závěry o lidské kognitivní architektuře, především jejích komponentách a spojeních.
 Důležité jsou i poznatky vývojové psychologie, neboť ukazují, jak v průběhu ontogeneze dochází k rozvoji různých kognitivních funkcí.

← Starší verze		Verze z 16. 8. 2013, 13:04
Řádek 66:		Řádek 66:
	== Poznámky ==		== Poznámky ==
	<references/>		<references/>
		+
		+	[[Kategorie:Umělá inteligence]]

@@ Řádek 64: / Řádek 64: @@
 Kognitivismus bývá považován za synonymní ke komputacionalismu (viz níže), tedy že na určité úrovni abstrakce lidská mysl je počítač - výpočetní systém. Pravdivost tohoto tvrzení závisí na definici výpočtu, která může být pojata velmi široce. Možná odpověď je, že lidé sdílejí s počítači určitou esenciální či konstitutivní vlastnost, která vymezuje počítače jako koherentní skupinu. Co je touto vlastností, je pak empirická otázka. Nejčastěji je však počítač chápán jakožto formální systém manipulující se symboly.<ref>Wilson, Robert A.; Frank C. Keil (eds., 1999): The MIT Encyclopedia of the Cognitive Sciences (MITECS), Cambridge, Mass.: MIT Press, ISBN 978-0262731447</ref>
-==Poznámky==
+== Poznámky ==
+<references/>

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 ==Charakteristika==
-'''Kognitivní věda''' (z latinského cognoscere = poznávat) se zabývá interdisciplinárním výzkumem mysli a jejích procesů. Zahrnuje disciplíny jako je psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>
+'''Kognitivní věda''' (z latinského cognoscere = poznávat) se zabývá interdisciplinárním výzkumem mysli a jejích procesů. Zahrnuje disciplíny jako je psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.)</ref>
 Předmětem výzkumu kognitivní vědy je mysl, její struktura a operace, například myšlení, inteligence, paměť, vnímání, pozornost, vědomí či jazyk. Metody zkoumání jsou rozmanité a specifické pro dané disciplíny. Patří mezi ně např. psychologické experimenty a výpočetní modelování. Za dominantní jednotící prvek lze považovat komputačně-reprezentační pohled na mysl..<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2013, 08:09
Řádek 64:		Řádek 64:
	Za kognitivismus lze označit přístup v psychologii, který v 50. letech 20. století reagoval na behaviorismus. Kognitivismus rozšiřuje behaviorismus v tom smyslu, že nezkoumá mysl jako "černou skříňku", ale akceptuje existenci a smysluplnost zkoumání mentálních konceptů.		Za kognitivismus lze označit přístup v psychologii, který v 50. letech 20. století reagoval na behaviorismus. Kognitivismus rozšiřuje behaviorismus v tom smyslu, že nezkoumá mysl jako "černou skříňku", ale akceptuje existenci a smysluplnost zkoumání mentálních konceptů.
	Kognitivismus bývá považován za synonymní ke komputacionalismu (viz níže), tedy že na určité úrovni abstrakce lidská mysl je počítač - výpočetní systém. Pravdivost tohoto tvrzení závisí na definici výpočtu, která může být pojata velmi široce. Možná odpověď je, že lidé sdílejí s počítači určitou esenciální či konstitutivní vlastnost, která vymezuje počítače jako koherentní skupinu. Co je touto vlastností, je pak empirická otázka. Nejčastěji je však počítač chápán jakožto formální systém manipulující se symboly.<ref>Wilson, Robert A.; Frank C. Keil (eds., 1999): The MIT Encyclopedia of the Cognitive Sciences (MITECS), Cambridge, Mass.: MIT Press, ISBN 978-0262731447</ref>		Kognitivismus bývá považován za synonymní ke komputacionalismu (viz níže), tedy že na určité úrovni abstrakce lidská mysl je počítač - výpočetní systém. Pravdivost tohoto tvrzení závisí na definici výpočtu, která může být pojata velmi široce. Možná odpověď je, že lidé sdílejí s počítači určitou esenciální či konstitutivní vlastnost, která vymezuje počítače jako koherentní skupinu. Co je touto vlastností, je pak empirická otázka. Nejčastěji je však počítač chápán jakožto formální systém manipulující se symboly.<ref>Wilson, Robert A.; Frank C. Keil (eds., 1999): The MIT Encyclopedia of the Cognitive Sciences (MITECS), Cambridge, Mass.: MIT Press, ISBN 978-0262731447</ref>
		+
		+	==Poznámky==
		+
		+	===Reference===

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2013, 08:07
Řádek 59:		Řádek 59:
	Mezi filosofické disciplíny relevantní pro kognitivní vědu lze počítat především filosofii mysli, filosofii jazyka, filosofii vědy a etiku.		Mezi filosofické disciplíny relevantní pro kognitivní vědu lze počítat především filosofii mysli, filosofii jazyka, filosofii vědy a etiku.
	Filosofie mysli se zabývá převážně konceptuálními otázkami jako je vztah těla a mysli, vědomí, svobodná vůle, poznání a povaha mentálních obsahů a procesů obecně. Dominantní postavení zde zastává anglo-americká analytická tradice i kvůli jejímu převážně naturalistickému přístupu. V současnosti zažívá určitou rehabilitaci i dříve spíše anti-naturalistická kontinentální fenomenologická tradice. Ta byla nahlížena jako varianta nedůvěryhodné introspekce. Nyní se však snaží nacházet styčné plochy s poznatky kognitivní vědy jako je např. teze vtělené kognice. Dále přispívá ke konceptualizaci témat jako je vědomí, což dle zastánců fenomenologie přispívá k lepšímu návrhu a interpretaci experimentů.<ref>GALLAGHER, Shaun; ZAHAVI, Dan. The Phenomenological Mind : an introduction to philosophy of mind and cognitive science. London and New York : Routledge, 2008. 257 s. ISBN 0-203-08659-7.</ref>		Filosofie mysli se zabývá převážně konceptuálními otázkami jako je vztah těla a mysli, vědomí, svobodná vůle, poznání a povaha mentálních obsahů a procesů obecně. Dominantní postavení zde zastává anglo-americká analytická tradice i kvůli jejímu převážně naturalistickému přístupu. V současnosti zažívá určitou rehabilitaci i dříve spíše anti-naturalistická kontinentální fenomenologická tradice. Ta byla nahlížena jako varianta nedůvěryhodné introspekce. Nyní se však snaží nacházet styčné plochy s poznatky kognitivní vědy jako je např. teze vtělené kognice. Dále přispívá ke konceptualizaci témat jako je vědomí, což dle zastánců fenomenologie přispívá k lepšímu návrhu a interpretaci experimentů.<ref>GALLAGHER, Shaun; ZAHAVI, Dan. The Phenomenological Mind : an introduction to philosophy of mind and cognitive science. London and New York : Routledge, 2008. 257 s. ISBN 0-203-08659-7.</ref>
		+
		+	==Kognitivismus==
		+
		+	Za kognitivismus lze označit přístup v psychologii, který v 50. letech 20. století reagoval na behaviorismus. Kognitivismus rozšiřuje behaviorismus v tom smyslu, že nezkoumá mysl jako "černou skříňku", ale akceptuje existenci a smysluplnost zkoumání mentálních konceptů.
		+	Kognitivismus bývá považován za synonymní ke komputacionalismu (viz níže), tedy že na určité úrovni abstrakce lidská mysl je počítač - výpočetní systém. Pravdivost tohoto tvrzení závisí na definici výpočtu, která může být pojata velmi široce. Možná odpověď je, že lidé sdílejí s počítači určitou esenciální či konstitutivní vlastnost, která vymezuje počítače jako koherentní skupinu. Co je touto vlastností, je pak empirická otázka. Nejčastěji je však počítač chápán jakožto formální systém manipulující se symboly.<ref>Wilson, Robert A.; Frank C. Keil (eds., 1999): The MIT Encyclopedia of the Cognitive Sciences (MITECS), Cambridge, Mass.: MIT Press, ISBN 978-0262731447</ref>

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2013, 08:06
Řádek 49:		Řádek 49:

	Z hlediska kognitivní vědy je nejvýznamnější výše zmíněná kognitivní a behaviorální neurověda. Zkoumá, jak jsou psychologické funkce implementovány v mozku. Během běžných psychologických experimentů je snímána aktivita mozku pomocí zobrazovacích metod jako je fMRI či pozitronová emisní tomografie (PET), z čehož se usuzuje na relativní lokalizaci kognitivních funkcí - na jejich tzv. neurální koreláty. EEG či magnetoencefalografie (MEG) naproti tomu umožňuje lépe sledovat časový průběh těchto funkcí. Např. pomocí metody evokovaných potenciálů (ERP) lze zkoumat jakou část daného procesu ovlivňuje jaká experimentální manipulace. Zatímco fMRI má dobré prostorové a EEG dobré časové rozlišení, o TMS lze říct, že má funkční rozlišení.<ref>Walsh, V.; Rushworth, R. (1999). A primer of magnetic stimulation as a tool for neuropsychology. Neuropsychologia 37, 125-135.</ref>		Z hlediska kognitivní vědy je nejvýznamnější výše zmíněná kognitivní a behaviorální neurověda. Zkoumá, jak jsou psychologické funkce implementovány v mozku. Během běžných psychologických experimentů je snímána aktivita mozku pomocí zobrazovacích metod jako je fMRI či pozitronová emisní tomografie (PET), z čehož se usuzuje na relativní lokalizaci kognitivních funkcí - na jejich tzv. neurální koreláty. EEG či magnetoencefalografie (MEG) naproti tomu umožňuje lépe sledovat časový průběh těchto funkcí. Např. pomocí metody evokovaných potenciálů (ERP) lze zkoumat jakou část daného procesu ovlivňuje jaká experimentální manipulace. Zatímco fMRI má dobré prostorové a EEG dobré časové rozlišení, o TMS lze říct, že má funkční rozlišení.<ref>Walsh, V.; Rushworth, R. (1999). A primer of magnetic stimulation as a tool for neuropsychology. Neuropsychologia 37, 125-135.</ref>
		+
		+	===Antropologie===
		+
		+	Většina poznatků o funkci lidské mysli pochází z experimentů prováděných na vysokoškolských studentech rozvinutých západních zemí. Vědci se proto začínají stále více zajímat o vlivy různých kultur, jazyků a prostředí na myšlení.
		+	Hlavní metodou kulturní antropologie je etnografie. Výzkumníci žijí v rámci určité kultury po dlouhou dobu, aby porozuměli sociálním a kognitivním rozdílům.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>
		+
		+	===Filosofie===
		+
		+	Mezi filosofické disciplíny relevantní pro kognitivní vědu lze počítat především filosofii mysli, filosofii jazyka, filosofii vědy a etiku.
		+	Filosofie mysli se zabývá převážně konceptuálními otázkami jako je vztah těla a mysli, vědomí, svobodná vůle, poznání a povaha mentálních obsahů a procesů obecně. Dominantní postavení zde zastává anglo-americká analytická tradice i kvůli jejímu převážně naturalistickému přístupu. V současnosti zažívá určitou rehabilitaci i dříve spíše anti-naturalistická kontinentální fenomenologická tradice. Ta byla nahlížena jako varianta nedůvěryhodné introspekce. Nyní se však snaží nacházet styčné plochy s poznatky kognitivní vědy jako je např. teze vtělené kognice. Dále přispívá ke konceptualizaci témat jako je vědomí, což dle zastánců fenomenologie přispívá k lepšímu návrhu a interpretaci experimentů.<ref>GALLAGHER, Shaun; ZAHAVI, Dan. The Phenomenological Mind : an introduction to philosophy of mind and cognitive science. London and New York : Routledge, 2008. 257 s. ISBN 0-203-08659-7.</ref>

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2013, 08:03
Řádek 43:		Řádek 43:

	Na pomezí lingvistiky a psychologie vznikla psycholingvistika, která se zabývá jazykovými schopnostmi člověka a jejich předpoklady z psychologického a neurobiologického hlediska.		Na pomezí lingvistiky a psychologie vznikla psycholingvistika, která se zabývá jazykovými schopnostmi člověka a jejich předpoklady z psychologického a neurobiologického hlediska.
		+
		+	===Neurověda===
		+
		+	Neurovědy nižších úrovní popisu (např. molekulární a buněčná neurověda) se zabývají např. mechanismem přenosu signálů, tvorbou synapsí a neurotransmitery. Systémová neurověda pak studuje neurální systémy a okruhy složené z mnoha buněk a synapsí, a zjišťuje, jak tyto systémy vykonávají funkce jako je pohyb, vnímání či rozhodování. Lze například snímat elektrickou aktivitu skupin neuronů během toho, co člověk, ale kvůli invazivnosti metody častěji zvíře, vykonává nějakou úlohu.
		+
		+	Z hlediska kognitivní vědy je nejvýznamnější výše zmíněná kognitivní a behaviorální neurověda. Zkoumá, jak jsou psychologické funkce implementovány v mozku. Během běžných psychologických experimentů je snímána aktivita mozku pomocí zobrazovacích metod jako je fMRI či pozitronová emisní tomografie (PET), z čehož se usuzuje na relativní lokalizaci kognitivních funkcí - na jejich tzv. neurální koreláty. EEG či magnetoencefalografie (MEG) naproti tomu umožňuje lépe sledovat časový průběh těchto funkcí. Např. pomocí metody evokovaných potenciálů (ERP) lze zkoumat jakou část daného procesu ovlivňuje jaká experimentální manipulace. Zatímco fMRI má dobré prostorové a EEG dobré časové rozlišení, o TMS lze říct, že má funkční rozlišení.<ref>Walsh, V.; Rushworth, R. (1999). A primer of magnetic stimulation as a tool for neuropsychology. Neuropsychologia 37, 125-135.</ref>

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2013, 08:02
Řádek 32:		Řádek 32:
	Kognitivní neuropsychologie je odvětví kognitivní psychologie, které zkoumá kognitivní deficity pacientů s neurologickým poškozením, z čehož vyvozuje závěry o lidské kognitivní architektuře, především jejích komponentách a spojeních.		Kognitivní neuropsychologie je odvětví kognitivní psychologie, které zkoumá kognitivní deficity pacientů s neurologickým poškozením, z čehož vyvozuje závěry o lidské kognitivní architektuře, především jejích komponentách a spojeních.
	Důležité jsou i poznatky vývojové psychologie, neboť ukazují, jak v průběhu ontogeneze dochází k rozvoji různých kognitivních funkcí.		Důležité jsou i poznatky vývojové psychologie, neboť ukazují, jak v průběhu ontogeneze dochází k rozvoji různých kognitivních funkcí.
		+
		+	===Informatika===
		+
		+	Zmíněnou aplikací informatiky je tvorba výpočetních modelů simulujících operace lidského myšlení.
		+	Kromě modelování přirozeného myšlení se subdisciplína umělá inteligence snaží vytvořit umělou mysl - stroje vykazující známky inteligentního chování.
		+
		+	===Lingvistika===
		+
		+	Lingvisté hledají základní gramatická pravidla jazyka pomocí analýzy rozdílů mezi gramatickými a agramatickými větami, provádí psychologické experimenty a vytváří výpočetní modely.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>
		+
		+	Na pomezí lingvistiky a psychologie vznikla psycholingvistika, která se zabývá jazykovými schopnostmi člověka a jejich předpoklady z psychologického a neurobiologického hlediska.