Knihovna v ghettu Terezín - Historie editací

Tereza Hájková v 18. 1. 2015, 22:21

2015-01-18T22:21:13Z

CoffeeWithMILF v 4. 12. 2014, 18:01

2014-12-04T18:01:57Z

CoffeeWithMILF v 4. 12. 2014, 17:51

2014-12-04T17:51:30Z

Tereza Hájková v 4. 12. 2014, 17:44

2014-12-04T17:44:47Z

Tereza Hájková v 4. 12. 2014, 17:42

2014-12-04T17:42:30Z

CoffeeWithMILF v 4. 12. 2014, 17:39

2014-12-04T17:39:15Z

Tereza Hájková v 4. 12. 2014, 17:30

2014-12-04T17:30:16Z

Tereza Hájková v 4. 12. 2014, 17:10

2014-12-04T17:10:11Z

Tereza Hájková v 4. 12. 2014, 17:05

2014-12-04T17:05:55Z

Tereza Hájková v 4. 12. 2014, 17:04

2014-12-04T17:04:03Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor''': Tereza Hájková
-Knihovna byla v&nbsp;ghettu založena 25. 11. 1942 na popud Rady starších, o rok později po prvním transportu do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Terez%C3%ADn#Kulturn.C3.AD_.C5.BEivot_v_ghettu/ Terezína] (pracovníci pro zbudování ubikací). &nbsp;Zřízení knihovny v&nbsp;táboře bylo povoleno také proto, že se nacisté snažili přesvědčit svět o příznivých podmínkách v Terezíně a knihovna tento plán jen potvrzovala.
+Knihovna byla v&nbsp;ghettu založena 25. 11. 1942 na popud Rady starších, rok po prvním transportu do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Terez%C3%ADn#Kulturn.C3.AD_.C5.BEivot_v_ghettu/ Terezína] (pracovníci pro zbudování ubikací). &nbsp;Zřízení knihovny v&nbsp;táboře bylo povoleno také proto, že se nacisté snažili přesvědčit svět o příznivých podmínkách v Terezíně a knihovna tento plán jen potvrzovala.
 V&nbsp;Terezíně lidem scházel jakýkoliv kontakt s&nbsp;okolním světem, nebyly zde povoleny noviny ani rozhlas, takže se knihovna stala důležitou součástí Terezínského života. Četba byla mezi lidmi velice oblíbená, hlavně proto, že si mohli krátit čas ponořením se do příběhu a zapomenout tak na krutou realitu v&nbsp;ghettu. Jejich požadavky však byly mnohdy až přehnané a knihovníci, mající skoro žádné možnosti v&nbsp;ovlivnění přírůstku, je tak nemohly adekvátně uspokojit. Zájem byl hlavně o krásnou literaturu.

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 Počet půjčovaných knih se pohyboval okolo 200 tisíc svazků. Do fondu knihovny byly zařazovány knihy z&nbsp;různých zdrojů.&nbsp; Největšími byly ''Knihovna Rabínského semináře v&nbsp;Berlíně&nbsp;''a ''soukromá knihovna rodiny Warburgů z&nbsp;Hamburku'', pak také knihy z&nbsp;dalších vyrabovaných knihoven napříč Evropou, soukromého majetku jednotlivců, knihy zabavené deportovaným, z&nbsp;knihoven zrušených říšskoněmeckých organizací a vystěhovalých židovských bytů.
-Přesný počet knih není znám kvůli nemožnosti všechny knihy zkatalogizovat a i pro nevhodnost této akce. V&nbsp;knihovně se totiž vyskytovaly i zakázané knihy. Patří sem například knihy a učebnice, které používala ''Péče o mládež ''při výuce dětí v&nbsp;tzv. ''HEIMECH'''&nbsp;'''''(dětských domovech), protože byla v&nbsp;ghettu zakázaná. Záznamy o knihách a statistiky o výpůjčkách, předávané nacistické komandantuře, tak byly upravovány, aby co nejvíce vyhovovaly a knihovna tak mohla dále fungovat. Takto upravené záznamy se nazývají [http://cs.wiktionary.org/wiki/hausnumero/ hausnumera.] Půjčování knih mělo být realizováno převážně prezenční formou, absenčně potom za 50 ghetto korun, čítárna však byla často přeplněná kvůli omezenému počtu míst, absenční vypůjčení tedy nebylo nemožné a měsíčně se uskutečnilo mezi dvěma až čtyřmi tisíci výpůjček.
+Přesný počet knih není znám kvůli nemožnosti všechny knihy zkatalogizovat a i pro nevhodnost této akce. V&nbsp;knihovně se totiž vyskytovaly i zakázané knihy. Patří sem například knihy a učebnice, které používala ''Péče o mládež ''při výuce dětí v&nbsp;tzv. ''HEIMECH'''&nbsp;'''''(dětských domovech), protože byla v&nbsp;ghettu zakázaná. Záznamy o knihách a statistiky o výpůjčkách, předávané nacistické komandantuře, tak byly upravovány, aby co nejvíce vyhovovaly a knihovna tak mohla dále fungovat. Takto upravené záznamy se nazývají [http://cs.wiktionary.org/wiki/hausnumero/ hausnumera]. Půjčování knih mělo být realizováno převážně prezenční formou, absenčně potom za 50 ghetto korun, čítárna však byla často přeplněná kvůli omezenému počtu míst, absenční vypůjčení tedy nebylo nemožné a měsíčně se uskutečnilo mezi dvěma až čtyřmi tisíci výpůjček.
 O &nbsp;chod knihovny se staralo celkem 19 zaměstnanců, kteří navíc museli být staří nebo méně tělesně schopní, aby nebyla snížena výkonnost tábora. Jejím ředitelem byl od začátku Emil Utitz.<ref name="Poznámka1">http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/utitz</ref> &nbsp;Konce války se z&nbsp;celkového počtu 19 zaměstnanců dožili pouze dva Emil Utitz a Käthe Starke-Goldschmidtová, která své vzpomínky na život v&nbsp;Terezíně sepsala a kniha&nbsp;se stala významným zdrojem informací.

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 Počet půjčovaných knih se pohyboval okolo 200 tisíc svazků. Do fondu knihovny byly zařazovány knihy z&nbsp;různých zdrojů.&nbsp; Největšími byly ''Knihovna Rabínského semináře v&nbsp;Berlíně&nbsp;''a ''soukromá knihovna rodiny Warburgů z&nbsp;Hamburku'', pak také knihy z&nbsp;dalších vyrabovaných knihoven napříč Evropou, soukromého majetku jednotlivců, knihy zabavené deportovaným, z&nbsp;knihoven zrušených říšskoněmeckých organizací a vystěhovalých židovských bytů.
-Přesný počet knih není znám kvůli nemožnosti všechny knihy zkatalogizovat a i pro nevhodnost této akce. V&nbsp;knihovně se totiž vyskytovaly i zakázané knihy. Patří sem například knihy a učebnice, které používala ''Péče o mládež ''při výuce dětí v&nbsp;tzv. ''HEIMECH'''&nbsp;'''''(dětských domovech), protože byla v&nbsp;ghettu zakázaná. Záznamy o knihách a statistiky o výpůjčkách, předávané nacistické komandantuře, tak byly upravovány, aby co nejvíce vyhovovaly a knihovna tak mohla dále fungovat. Takto upravené záznamy se nazývají [http://cs.wiktionary.org/wiki/hausnumero/ ''hausnumera.''] Půjčování knih mělo být realizováno převážně prezenční formou, absenčně potom za 50 ghetto korun, čítárna však byla často přeplněná kvůli omezenému počtu míst, absenční vypůjčení tedy nebylo nemožné a měsíčně se uskutečnilo mezi dvěma až čtyřmi tisíci výpůjček.
+Přesný počet knih není znám kvůli nemožnosti všechny knihy zkatalogizovat a i pro nevhodnost této akce. V&nbsp;knihovně se totiž vyskytovaly i zakázané knihy. Patří sem například knihy a učebnice, které používala ''Péče o mládež ''při výuce dětí v&nbsp;tzv. ''HEIMECH'''&nbsp;'''''(dětských domovech), protože byla v&nbsp;ghettu zakázaná. Záznamy o knihách a statistiky o výpůjčkách, předávané nacistické komandantuře, tak byly upravovány, aby co nejvíce vyhovovaly a knihovna tak mohla dále fungovat. Takto upravené záznamy se nazývají [http://cs.wiktionary.org/wiki/hausnumero/ hausnumera.] Půjčování knih mělo být realizováno převážně prezenční formou, absenčně potom za 50 ghetto korun, čítárna však byla často přeplněná kvůli omezenému počtu míst, absenční vypůjčení tedy nebylo nemožné a měsíčně se uskutečnilo mezi dvěma až čtyřmi tisíci výpůjček.
 O &nbsp;chod knihovny se staralo celkem 19 zaměstnanců, kteří navíc museli být staří nebo méně tělesně schopní, aby nebyla snížena výkonnost tábora. Jejím ředitelem byl od začátku Emil Utitz.<ref name="Poznámka1">http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/utitz</ref> &nbsp;Konce války se z&nbsp;celkového počtu 19 zaměstnanců dožili pouze dva Emil Utitz a Käthe Starke-Goldschmidtová, která své vzpomínky na život v&nbsp;Terezíně sepsala a kniha&nbsp;se stala významným zdrojem informací.

@@ Řádek 87: / Řádek 87: @@
 <references /> [http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/texts/terezin_library http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/texts/terezin_library]
-[http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library]
+[http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library]&nbsp;<references />
 == <u>Další užitečné zdroje informací</u><br/> ==

@@ Řádek 73: / Řádek 73: @@
 Mezi knihami se vyskytovaly hebrejské tisky z&nbsp;židovských i nežidovských institucí, které byly nacisty uloupeny napříč Evropou. Mezi nejvýznamnější prameny této sbírky patří knihovny židovské obce v&nbsp;Berlíně, knihovna Židovského teologického semináře ve Vratislavi, knihovna Ústředního spolku německých občanů židovské víry v&nbsp;Berlíně, knihovna Ústavu pro vědu o židovství v&nbsp;Berlíně a další knihovny.
-Na jejím chodu se podílela skupina odborníků, mezi něž spadal i Otto Muneles, který se staral o knihy i později, již v&nbsp;Židovském muzeu v&nbsp;Praze. Na rozdíl od Ústřední knihovny se zde zaměstnanci snažili o úplnou a podrobnou katalogizaci. Signatura knih byla Jc. Všechny knihy se kvůli nedostatku času zapracovat nepodařilo.
+Na jejím chodu se podílela skupina odborníků, mezi něž spadal i Otto Muneles<ref name="Poznámka2">http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/muneles http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/muneles</ref>, který se staral o knihy i později, již v&nbsp;Židovském muzeu v&nbsp;Praze. Na rozdíl od Ústřední knihovny se zde zaměstnanci snažili o úplnou a podrobnou katalogizaci. Signatura knih byla Jc. Všechny knihy se kvůli nedostatku času zapracovat nepodařilo.
 &nbsp;
@@ Řádek 88: / Řádek 88: @@
 [http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library]
 [http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/muneles http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/muneles] <references />

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 Přesný počet knih není znám kvůli nemožnosti všechny knihy zkatalogizovat a i pro nevhodnost této akce. V&nbsp;knihovně se totiž vyskytovaly i zakázané knihy. Patří sem například knihy a učebnice, které používala ''Péče o mládež ''při výuce dětí v&nbsp;tzv. ''HEIMECH'''&nbsp;'''''(dětských domovech), protože byla v&nbsp;ghettu zakázaná. Záznamy o knihách a statistiky o výpůjčkách, předávané nacistické komandantuře, tak byly upravovány, aby co nejvíce vyhovovaly a knihovna tak mohla dále fungovat. Takto upravené záznamy se nazývají [http://cs.wiktionary.org/wiki/hausnumero/ ''hausnumera.''] Půjčování knih mělo být realizováno převážně prezenční formou, absenčně potom za 50 ghetto korun, čítárna však byla často přeplněná kvůli omezenému počtu míst, absenční vypůjčení tedy nebylo nemožné a měsíčně se uskutečnilo mezi dvěma až čtyřmi tisíci výpůjček.
-O &nbsp;chod knihovny se staralo celkem 19 zaměstnanců, kteří navíc museli být staří nebo méně tělesně schopní, aby nebyla snížena výkonnost tábora. Jejím ředitelem byl od začátku Emil Utitz. &nbsp;Konce války se z&nbsp;celkového počtu 19 zaměstnanců dožili pouze dva Emil Utitz a [http://de.wikipedia.org/wiki/K%C3%A4the_Starke-Goldschmidt/ Käthe Starke-Goldschmidtová], která své vzpomínky na život v&nbsp;Terezíně sepsala a kniha&nbsp;se stala významným zdrojem informací.
+O &nbsp;chod knihovny se staralo celkem 19 zaměstnanců, kteří navíc museli být staří nebo méně tělesně schopní, aby nebyla snížena výkonnost tábora. Jejím ředitelem byl od začátku Emil Utitz. &nbsp;Konce války se z&nbsp;celkového počtu 19 zaměstnanců dožili pouze dva Emil Utitz a Käthe Starke-Goldschmidtová, která své vzpomínky na život v&nbsp;Terezíně sepsala a kniha&nbsp;se stala významným zdrojem informací.
 Kromě půjčování knih se knihovna zasazovala i o kulturní život v&nbsp;ghettu a pořádala předčítání (nemocnice, starobince), posléze i výstavy a hudební kabarety.

← Starší verze		Verze z 4. 12. 2014, 17:05
Řádek 89:		Řádek 89:
	[http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library]		[http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library http://www2.holocaust.cz/cz2/resources/documents/terezin/utitz_library]

		+	[http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/utitz http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/utitz]

		+	[http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/muneles http://www2.holocaust.cz/cz2/history/people/muneles]

	== <u>Další užitečné zdroje informací</u><br/> ==		== <u>Další užitečné zdroje informací</u><br/> ==

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 V&nbsp;Terezíně lidem scházel jakýkoliv kontakt s&nbsp;okolním světem, nebyly zde povoleny noviny ani rozhlas, takže se knihovna stala důležitou součástí Terezínského života. Četba byla mezi lidmi velice oblíbená, hlavně proto, že si mohli krátit čas ponořením se do příběhu a zapomenout tak na krutou realitu v&nbsp;ghettu. Jejich požadavky však byly mnohdy až přehnané a knihovníci, mající skoro žádné možnosti v&nbsp;ovlivnění přírůstku, je tak nemohly adekvátně uspokojit. Zájem byl hlavně o krásnou literaturu.
-{|
 == <span style="font-size:x-large;"><u>Ústřední knihovna</u></span><br/> ==
@@ Řádek 34: / Řádek 13: @@
-<span style="font-size:large;"><u>Chod knihovny</u></span>
+=== <span style="font-size:large;"><u>Chod knihovny</u></span> ===
 Počet půjčovaných knih se pohyboval okolo 200 tisíc svazků. Do fondu knihovny byly zařazovány knihy z&nbsp;různých zdrojů.&nbsp; Největšími byly ''Knihovna Rabínského semináře v&nbsp;Berlíně&nbsp;''a ''soukromá knihovna rodiny Warburgů z&nbsp;Hamburku'', pak také knihy z&nbsp;dalších vyrabovaných knihoven napříč Evropou, soukromého majetku jednotlivců, knihy zabavené deportovaným, z&nbsp;knihoven zrušených říšskoněmeckých organizací a vystěhovalých židovských bytů.
@@ Řádek 46: / Řádek 25: @@
-<span style="font-size:large;"><u>Putovní knihovny</u></span>
+=== <span style="font-size:large;"><u>Putovní knihovny</u></span> ===
 Putovní knihovny byly knihovny, které byly zřizovány pro jednotlivé bloky a kasárny v&nbsp;ghettu. V&nbsp;těchto knihovnách kolovalo okolo 50&nbsp;tisíc knih.&nbsp; Knihy byly uloženy v&nbsp;bednách po třiceti kusech a po dvou týdnech se celé bedny měnily s&nbsp;jinými bloky. V&nbsp;knihovnách byla zastoupena hlavně beletrie, vyskytovaly se zde ale i naučné knihy, například o židovské historii.&nbsp;
@@ Řádek 52: / Řádek 31: @@
-<span style="font-size:large;"><u>Odborné knihovny</u></span>
+=== <span style="font-size:large;"><u>Odborné knihovny</u></span> ===
 Tyto knihovny obsahovaly 20 až 20 tisíc knih, určených pro knihovny lékařských a&nbsp;technických knih, příruční odborné knihovny umístěné v&nbsp;laboratořích nebo továrně. Dále se sem řadí i&nbsp;knihy sloužící potřebám oddělení péče o mládež umístěné přímo v&nbsp;dětských domovech.
@@ Řádek 58: / Řádek 37: @@
-<span style="font-size:large;"><u>Čítárna</u></span>
+=== <span style="font-size:large;"><u>Čítárna</u></span> ===
 V&nbsp;čítárně bylo k&nbsp;prezenčnímu studiu k&nbsp;dispozici přes 6 tisíc knih. Čítárna byla zřízena v&nbsp;červnu roku 1943 v&nbsp;rámci okrašlování tábora.
@@ Řádek 64: / Řádek 43: @@
-<span style="font-size:large;"><u>Sociální knihovny&nbsp;</u></span>
+=== <span style="font-size:large;"><u>Sociální knihovny&nbsp;</u></span> ===
 Sociální knihovny byly umístěné v&nbsp;nemocnici, karanténě, dětské nemocnici nebo starobinci.&nbsp;
@@ Řádek 70: / Řádek 49: @@
-<span style="font-size:large;"><u>Hebrejská místnost</u></span>
+=== <span style="font-size:large;"><u>Hebrejská místnost</u></span> ===
 Hebrejská místnost nebo „''hebrejský sál“ ''by určen převážně pro vědce a obsahoval přes 8&nbsp;tisíc svazků hebraik.
@@ Řádek 80: / Řádek 59: @@
 <div>
-<span style="font-size:large;"><u>Osudy knih</u></span>
+=== <span style="font-size:large;"><u>Osudy knih</u></span> ===
 Z&nbsp;celkového počtu 200 tisíc knih bylo zachráněno okolo poloviny. Tyto knihy byly odvezeny do Židovského muzea v&nbsp;Praze.&nbsp; Knihy se do konce války nezachovaly z&nbsp;mnoha důvodů, ztrácely se, byly odcizovány, byly darovány- modlitební knížky nebo si je lidé, jedoucí do jiného tábora, vzali s&nbsp;sebou do transportu (odhaduje se, že s&nbsp;každým transportem odešel až jeden tisíc knih), mnoho knih bylo zničeno špatným uskladněním anebo musely být vyřazeny kvůli hygieně.