Klíčové kompetence (informační vzdělávání) - Historie editací

Mblazejova v 28. 5. 2013, 09:19

2013-05-28T09:19:43Z

Mblazejova: /* Charakteristické znaky kompetence */

2013-05-28T09:13:54Z

Charakteristické znaky kompetence

Mblazejova: /* Lisabonská strategie */

2013-05-28T09:13:13Z

Lisabonská strategie

Mblazejova: /* Informační gramotnost jako soubor klíčových kompetencí v informační společnosti */

2013-05-28T09:12:23Z

Informační gramotnost jako soubor klíčových kompetencí v informační společnosti

Mblazejova: /* Informační gramotnost jako soubor klíčových kompetencí v informační společnosti */

2013-05-28T09:02:13Z

Informační gramotnost jako soubor klíčových kompetencí v informační společnosti

Mblazejova: /* Informa�ní gramotnost jako soubor klí�ových kompetencí v informa�ní spole�nosti */

2013-05-28T08:56:09Z

Informa�ní gramotnost jako soubor klí�ových kompetencí v informa�ní spole�nosti

Mblazejova: /* Klíčové kompetence podle Mertense */

2013-05-28T08:54:07Z

Klíčové kompetence podle Mertense

Mblazejova v 16. 5. 2013, 06:25

2013-05-16T06:25:21Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Michaela Blažejová, Dominika Frömelová Termín '''kompetence''' již v našem slovníku poměrně zdomácněl. Liší se však jeho používání a význam, který mu ...

2013-05-16T06:06:21Z

Založena nová stránka: Michaela Blažejová, Dominika Frömelová Termín '''kompetence''' již v našem slovníku poměrně zdomácněl. Liší se však jeho používání a význam, který mu ...

Nová stránka

Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

Termín '''kompetence''' již v našem slovníku poměrně zdomácněl. Liší se však jeho používání a význam, který mu přikládá odborná a laická veřejnost. Ta zatím chápe termín kompetence spíše jako synonymum pro možnost se vyjádřit k nějakému problému nebo jako pravomoc či oprávnění o něčem rozhodnout. Kompetence je v tomto případě výrazem významově spojeným také s dalšími převážně sociologickými termíny, jako je moc, vliv, autorita. Uvedené vymezení a pojetí pojmu kompetence je pochopitelně stále platné a i v odborné terminologii dalších sociálních věd bychom kompetenci skutečně mohli a měli vykládat také jako oprávnění jednotlivce činit rozhodnutí. V dnešní odborné terminologii (a v kurikulárních dokumentech především) se kompetencí rozumí specifický soubor znalostí, dovedností, zkušeností, metod a postupů, ale také například postojů, které jednotlivec využívá k úspěšnému řešení nejrůznějších úkolů a životních situací a jež mu umožňují osobní rozvoj i naplnění jeho životních aspirací.
Pojem kompetence tedy můžeme definovat jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. <ref name="belz">BELZ, Horst a Marco SIEGRIST. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011, 375 s. ISBN 9788073679309.</ref>

=== Historie ===

V 70. letech 20. století němečtí pedagogové vyvolali diskuzi o potřebě změny ve vzdělávání. Mladá generace musí být připravována na život ve světě, který je charakteristický rozvojem vědy a techniky a neustálými změnami. V takovémto světě je těžké vytvářet prognózy potřeb společnosti a je třeba vytyčit dovednosti, postoje a návyky přinášející trvalý přínos pro život v překotně se vyvíjejícím světě.

Jako jeden ze základních úkolů vzdělání je rozvíjení takových vědomostí, dovedností, postojů a návyků (kompetence), které lidem usnadní přijímat nové podněty a rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. Takové kompetence (označované termínem Schlűsselqualifikationen) jsou nejdříve zmiňovány v díle „Teze o vzdělávání pro moderní společnost“[ V originále Schlüsselqualifikationen - Thesen zur Schulung für eine moderně Gesellschaft ] (1974). Autor tohoto termínu, Dieter Mertens, o nich pojednává jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se skutečností, usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků flexibilního světa práce.<ref>K vývoji konceptu klíčových kompetencí. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/k-vyvoji-konceptu</ref>

=== Klíčové kompetence podle Mertense:<br/> ===

*'''základní''' - základní myšlenkové operace jako předpoklad kognitivního zvládání nejrůznějších situací a požadavků
*'''horizontální''' - získávat informace, porozumět jim, zpracovávat je a chápat jejich specifičnost
*'''rozšiřující prvky''' - základní vědomosti v rovině fundamentálních kulturních technik a důležitých pro určité povolání
*'''dobové faktory''' - doplňovat mezery ve znalostech vzhledem k moderním poznatkům <ref name="belz"></ref>

Od 80. let 20 století se vyvíjely různé modely klíčových kompetencí, které se lišily podle toho, jestli byly vytvářeny zástupci vzdělávací nebo zaměstnavatelské sféry. Modely klíčových kompetencí vztahovaných k výkonu konkrétního povolání jsou vytvářeny pro vetší firmy, které chtějí zefektivnit přípravu svých zaměstnanců na výkon určité profese.

Výrazně odlišné pojetí klíčových kompetencí se uplatňovalo především v anglosasské pedagogice. Usilovalo o vymezení široce využitelných kompetencí, které mají široký transfer, jsou obecně požadovány při výkonu téměř jakéhokoliv povolání i v mimopracovním životě. Podporují celkovou adaptabilitu člověka a jeho schopnost být zaměstnán. Takové kompetence zde byly označovány celou řadou termínů: např. Core Skills, Key Skills, Transversall Skills, Cross-curricullar Skills apod.
V průběhu devadesátých let se toto širší pojetí klíčových kompetencí v zahraničních systémech odborného vzdělávání stále více prosazovalo zejména v souvislostech s uplatňováním konceptu celoživotního učení a bylo využito i při vývoji konceptu klíčových kompetencí v odborném vzdělávání v ČR.Od 80. let 20 století se vyvíjely různé modely klíčových kompetencí, které se lišily podle toho, jestli byly vytvářeny zástupci vzdělávací nebo zaměstnavatelské sféry. Modely klíčových kompetencí vztahovaných k výkonu konkrétního povolání jsou vytvářeny pro vetší firmy, které chtějí zefektivnit přípravu svých zaměstnanců na výkon určité profese.

Výrazně odlišné pojetí klíčových kompetencí se uplatňovalo především v anglosasské pedagogice. Usilovalo o vymezení široce využitelných kompetencí, které mají široký transfer, jsou obecně požadovány při výkonu téměř jakéhokoliv povolání i v mimopracovním životě. Podporují celkovou adaptabilitu člověka a jeho schopnost být zaměstnán. Takové kompetence zde byly označovány celou řadou termínů: např. ''Core Skills, Key Skills, Transversall Skills, Cross-curricullar Skills'' apod.
V průběhu devadesátých let se toto širší pojetí klíčových kompetencí v zahraničních systémech odborného vzdělávání stále více prosazovalo zejména v souvislostech s uplatňováním konceptu celoživotního učení a bylo využito i při vývoji konceptu klíčových kompetencí v odborném vzdělávání v ČR. <ref name="belz"></ref>

V roce 2004 byl v ČR oficiálně schválen rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) základního vzdělávání a v roce 2007 rovněž RVP pro gymnázia. Oba tyto dokumenty obsahují obdobně jako RVP odborného vzdělávání koncepty klíčových kompetencí. V průběhu let 2003 – 2006 byl vytvořen model klíčových kompetencí Evropské komise. Poté byla formulována doporučení Evropského parlamentu a Rady vztahující se ke klíčovým kompetencím (schopnostem) pro celoživotní vzdělávání. V letech 2006-2007 byla revidována koncepce klíčových kompetencí v RVP odborného vzdělávání, jejímž cílem bylo dosáhnout vyšší shody mezi RVP základního, gymnaziálního a odborného vzdělání a také zohlednit existenci evropského referenčního rámce klíčových kompetencí.<ref>Klíčové kompetence v odborném vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klicove-kompetence</ref>

===Lisabonská strategie===

Evropská komise identifikovala 8 oblastí klíčových kompetencí, které jsou rozděleny do dvou pomyslných skupin a to na kompetence vztahující se ke konkrétním disciplínám (vyučovacím předmětům) a na kompetence kros-kurikulární, tedy nadpředmětové.

# komunikace v mateřském jazyce
# komunikace v cizích jazycích
# matematická kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií
# kompetence k práci s digitálními technologiemi
# kompetence k učení
# kompetence sociální a občanské
# smysl pro iniciativu a podnikavost
# kulturní povědomí a chápání uměleckého vyjádření<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>
Toto jsou klíčové kompetence, které se objevují v rámcových vzdělávacích programech škol.

Klíčové kompetence zahrnují celé spektrum kompetencí přesahující hranice jednotlivých odborností. Jsou výrazem schopnosti člověka chovat se přiměřeně situaci, v souladu sám se sebou, tedy jednat kompetentně. Rovina kompetencí se vyznačuje mimo jiné tím, že různé velmi komplexní schopnosti působí společně. Potenciálem k disponování kompetencemi je individuální kompetence k jednání. Ta se vyvíjí za spolupůsobení sociální kompetence, kompetence ve vztahu k vlastní osobě a kompetence v oblasti metod.

'''Sociální kompetence:'''
* schopnost týmové spolupráce
* kooperativnost
* schopnost čelit konfliktním situacím
* komunikativnost

'''Kompetence ve vztahu k vlastní osobě'''
* kompetentní zacházení se sebou samým, s vlastní hodnotou
* být svým vlastním managerem
* schopnost reflexe vůči sobě samému
* vědomé rozvíjení vlastních hodnot a lidského obrazu
* schopnost posuzovat sám sebe a dále se rozvíjet

'''Kompetence v oblasti metod'''
* plánovitě, se zaměřením na cíl uplatňovat odborné znalosti
* vypracovávat tvořivé, neortodoxní řešení
* strukturovat a klasifikovat nové informace
* dávat věci do kontextu, poznávat souvislostí
* kriticky přezkoumávat v zájmu dosažení inovací
* zvažovat šance a rizika<ref>Získávání klíčových kompetencí je celoživotní, individuální proces, který slouží k rozvoji osobnosti.VETEŠKA, Jaroslav a Michaela TURECKIOVÁ. Kompetence ve vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 159 s. ISBN 9788024717708.</ref>

'''Dovednosti - schopnosti - kompetence'''
Získání určité dovednosti neznamená, že zároveň získáváme i schopnost jí využívat a už vůbec ne, že jsme kompetentní v dané oblasti. Uwe Buermann knize Jak (pře)žít s médii<ref>BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL. Jak (pře)žít s médii: příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, 239 s. ISBN 9788086600581.k</ref> uvádí jako dovednost psaní „náležitě držet, přikládat a snímat psací náčiní z podložky a vytvářet tak na této podložce žádané tahy.“ V této fázi umíme obkreslovat a opisovat podle předlohy, ale samostatně psát ještě ne. Tuto schopnost zvládneme, až když pochopíme význam jednotlivých symbolů a dokážeme samostatně fixovat řeč či myšlenky. Kompetence pak znamená pochopení dovedností a schopností v kontextu svých zkušeností, jejich automatické využívání i v nových a neznámých situacích.

Děti tedy například mohou mít lepší dovednosti, popřípadě schopnosti ve využívání informačních a komunikačních technologií a vyhledávání informací než jejich rodiče, ale pro získání potřebné kompetence potřebují zasadit tyto dovednosti a schopnosti do rámce vlastních zkušeností, znalostí, schopností, vědomostí. To nelze získat jen teoretickým učením, ale praktickým procvičováním a využíváním.
'''
Charakteristické znaky kompetence:'''
* je vždy kontestualizovaná
* je multidemenzionální
* je definovaná standardem
* má potenciál pro akci a rozvoj<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>

'''Použitá literatura'''
<references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Michaela Blažejová, Dominika Frömelová
+Michaela Blažejová (146061), Dominika Frömelová(384298)
 Termín '''kompetence''' již v našem slovníku poměrně zdomácněl. Liší se však jeho používání a význam, který mu přikládá odborná a laická veřejnost. Ta zatím chápe termín kompetence spíše jako synonymum pro možnost se vyjádřit k nějakému problému nebo jako pravomoc či oprávnění o něčem rozhodnout. Kompetence je v tomto případě výrazem významově spojeným také s dalšími převážně sociologickými termíny, jako je moc, vliv, autorita. Uvedené vymezení a pojetí pojmu kompetence je pochopitelně stále platné a i v odborné terminologii dalších sociálních věd bychom kompetenci skutečně mohli a měli vykládat také jako oprávnění jednotlivce činit rozhodnutí. V dnešní odborné terminologii (a v kurikulárních dokumentech především) se kompetencí rozumí specifický soubor znalostí, dovedností, zkušeností, metod a postupů, ale také například postojů, které jednotlivec využívá k úspěšnému řešení nejrůznějších úkolů a životních situací a jež mu umožňují osobní rozvoj i naplnění jeho životních aspirací.
-Pojem kompetence tedy můžeme definovat jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. <ref name="belz">BELZ, Horst a Marco SIEGRIST. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011, 375 s. ISBN 9788073679309.</ref>
+Pojem kompetence tedy můžeme definovat jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. <ref name="belz">BELZ, Horst a Marco SIEGRIST. ''Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry.'' Vyd. 2. Praha: Portál, 2011, 375 s. ISBN 9788073679309.</ref>
 == Historie ==
 V 70. letech 20. století němečtí pedagogové vyvolali diskuzi o potřebě změny ve vzdělávání. Mladá generace musí být připravována na život ve světě, který je charakteristický rozvojem vědy a techniky a neustálými změnami. V takovémto světě je těžké vytvářet prognózy potřeb společnosti a je třeba vytyčit dovednosti, postoje a návyky přinášející trvalý přínos pro život  v překotně se vyvíjejícím světě.
-Jako jeden ze základních úkolů vzdělání je rozvíjení takových vědomostí, dovedností, postojů a návyků (kompetence), které lidem usnadní přijímat nové podněty a rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. Takové kompetence (označované termínem Schlűsselqualifikationen)  jsou nejdříve zmiňovány  v díle „Teze o vzdělávání pro moderní společnost“[ V originále Schlüsselqualifikationen - Thesen zur Schulung für eine moderně Gesellschaft ] (1974). Autor tohoto termínu, Dieter Mertens, o nich pojednává jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se skutečností,  usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků flexibilního světa práce.<ref>K vývoji konceptu klíčových kompetencí. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/k-vyvoji-konceptu</ref>
+Jako jeden ze základních úkolů vzdělání je rozvíjení takových vědomostí, dovedností, postojů a návyků (kompetence), které lidem usnadní přijímat nové podněty a rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. Takové kompetence (označované termínem Schlűsselqualifikationen)  jsou nejdříve zmiňovány  v díle „Teze o vzdělávání pro moderní společnost“[ V originále Schlüsselqualifikationen - Thesen zur Schulung für eine moderně Gesellschaft ] (1974). Autor tohoto termínu, Dieter Mertens, o nich pojednává jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se skutečností,  usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků flexibilního světa práce.<ref>''K vývoji konceptu klíčových kompetencí.'' Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/k-vyvoji-konceptu</ref>
 == Klíčové kompetence podle Mertense<br/> ==
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 V průběhu devadesátých let se toto širší pojetí klíčových kompetencí v zahraničních systémech odborného vzdělávání stále více prosazovalo zejména v souvislostech s uplatňováním konceptu celoživotního učení a bylo využito i při vývoji konceptu klíčových kompetencí v odborném vzdělávání v ČR. <ref name="belz"></ref>
-V roce 2004 byl v ČR oficiálně schválen rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) základního vzdělávání a v roce 2007 rovněž RVP pro gymnázia. Oba tyto dokumenty obsahují obdobně jako RVP odborného vzdělávání koncepty klíčových kompetencí. V průběhu let 2003 – 2006 byl vytvořen model klíčových kompetencí Evropské komise. Poté byla formulována doporučení Evropského parlamentu a Rady vztahující se ke klíčovým kompetencím (schopnostem) pro celoživotní vzdělávání. V letech 2006-2007 byla revidována koncepce klíčových kompetencí v RVP odborného vzdělávání, jejímž cílem bylo dosáhnout vyšší shody mezi RVP základního, gymnaziálního a odborného vzdělání a také zohlednit existenci evropského referenčního rámce klíčových kompetencí.<ref>Klíčové kompetence v odborném vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klicove-kompetence</ref>
+V roce 2004 byl v ČR oficiálně schválen rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) základního vzdělávání a v roce 2007 rovněž RVP pro gymnázia. Oba tyto dokumenty obsahují obdobně jako RVP odborného vzdělávání koncepty klíčových kompetencí. V průběhu let 2003 – 2006 byl vytvořen model klíčových kompetencí Evropské komise. Poté byla formulována doporučení Evropského parlamentu a Rady vztahující se ke klíčovým kompetencím (schopnostem) pro celoživotní vzdělávání. V letech 2006-2007 byla revidována koncepce klíčových kompetencí v RVP odborného vzdělávání, jejímž cílem bylo dosáhnout vyšší shody mezi RVP základního, gymnaziálního a odborného vzdělání a také zohlednit existenci evropského referenčního rámce klíčových kompetencí.<ref>''Klíčové kompetence v odborném vzdělávání.'' Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klicove-kompetence</ref>
@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 Gramotnost znamená v přeneseném významu soubor klíčových kompetencí, tedy konkrétních znalostí či dovedností. Funčkční gramotnost je schopnost takové znalosti či dovednosti použít.Informační gramotnost pak klade důůraz na kontext rozvoje informačních a komunikačních
-technologií a z toho plynoucí význam orientace ve světě informací.<ref>Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdlávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Praha: Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [cit. 2012-05-20].Dostupné na www:http://knihovny.cvut.cz/ivig/dokumenty.html</ref>
+technologií a z toho plynoucí význam orientace ve světě informací.<ref>''Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdlávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR'' [online]. Praha: Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [cit. 2012-05-20].Dostupné na www:http://knihovny.cvut.cz/ivig/dokumenty.html</ref>
 == Klíčové kompetence z Rámocvého vzdělávacího programu pro gymnázia ==
@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 # kompetence sociální a občanské
 # smysl pro iniciativu a podnikavost
-# kulturní povědomí a chápání uměleckého vyjádření<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>
+# kulturní povědomí a chápání uměleckého vyjádření<ref>''Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání.'' Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>
 Toto jsou klíčové kompetence, které se objevují v rámcových vzdělávacích programech středních odborných škol.
@@ Řádek 74: / Řádek 74: @@
 * dávat věci do kontextu, poznávat souvislostí
 * kriticky přezkoumávat v zájmu dosažení inovací
-* zvažovat šance a rizika<ref>Získávání klíčových kompetencí je celoživotní, individuální proces, který slouží k rozvoji osobnosti.VETEŠKA, Jaroslav a Michaela TURECKIOVÁ. Kompetence ve vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 159 s. ISBN 9788024717708.</ref>
+* zvažovat šance a rizika
 == Dovednosti - schopnosti - kompetence ==
-Získání určité dovednosti neznamená, že zároveň získáváme i schopnost jí využívat a už vůbec ne, že jsme kompetentní v dané oblasti. Uwe Buermann knize Jak (pře)žít s médii<ref>BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL. Jak (pře)žít s médii: příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, 239 s. ISBN 9788086600581.k</ref>  uvádí jako dovednost psaní „náležitě držet, přikládat a snímat psací náčiní z podložky a vytvářet tak na této podložce žádané tahy.“ V této fázi umíme obkreslovat a opisovat podle předlohy, ale samostatně psát ještě ne. Tuto schopnost zvládneme, až když pochopíme význam jednotlivých symbolů a dokážeme samostatně fixovat řeč či myšlenky. Kompetence pak znamená pochopení dovedností a schopností v kontextu svých zkušeností, jejich automatické využívání i v nových a neznámých situacích.
+Získání určité dovednosti neznamená, že zároveň získáváme i schopnost jí využívat a už vůbec ne, že jsme kompetentní v dané oblasti. Uwe Buermann knize Jak (pře)žít s médii<ref>BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL.'' Jak (pře)žít s médii: příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky.'' Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, 239 s. ISBN 9788086600581.k</ref>  uvádí jako dovednost psaní „náležitě držet, přikládat a snímat psací náčiní z podložky a vytvářet tak na této podložce žádané tahy.“ V této fázi umíme obkreslovat a opisovat podle předlohy, ale samostatně psát ještě ne. Tuto schopnost zvládneme, až když pochopíme význam jednotlivých symbolů a dokážeme samostatně fixovat řeč či myšlenky. Kompetence pak znamená pochopení dovedností a schopností v kontextu svých zkušeností, jejich automatické využívání i v nových a neznámých situacích.
 Děti tedy například mohou mít lepší dovednosti, popřípadě schopnosti ve využívání informačních a komunikačních technologií a vyhledávání informací než jejich rodiče, ale pro získání potřebné kompetence potřebují zasadit tyto dovednosti a schopnosti do rámce vlastních zkušeností, znalostí, schopností, vědomostí. To nelze získat jen teoretickým učením, ale praktickým procvičováním a využíváním.

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 Gramotnost znamená v přeneseném významu soubor klíčových kompetencí, tedy konkrétních znalostí či dovedností. Funčkční gramotnost je schopnost takové znalosti či dovednosti použít.Informační gramotnost pak klade důůraz na kontext rozvoje informačních a komunikačních
 technologií a z toho plynoucí význam orientace ve světě informací.<ref>Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdlávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Praha: Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [cit. 2012-05-20].Dostupné na www:http://knihovny.cvut.cz/ivig/dokumenty.html</ref>
 == Lisabonská strategie ==

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 Gramotnost znamená v přeneseném významu soubor klíčových kompetencí, tedy konkrétních znalostí či dovedností. Funčkční gramotnost je schopnost takové znalosti či dovednosti použít.Informační gramotnost pak klade důůraz na kontext rozvoje informačních a komunikačních
-technologií a z toho plynoucí význam orientace ve světě informací.
+technologií a z toho plynoucí význam orientace ve světě informací.<ref>Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdlávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Praha: Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [cit. 2012-05-20].Dostupné na www:http://knihovny.cvut.cz/ivig/dokumenty.html</ref>
 == Lisabonská strategie ==

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
-== Informa�ní gramotnost jako soubor klí�ových kompetencí v informa�ní spole�nosti ==
+== Informační gramotnost jako soubor klíčových kompetencí v informační společnosti ==
-Gramotnost znamená v př�eneseném významu soubor klíč�ových kompetencí, tedy konkrétních znalostí �i dovedností. Funčk�ní gramotnost je schopnost takové znalosti �i dovednosti použít.Informač�ní gramotnost pak klade dů�raz na kontext rozvoje informač�ních a komunikač�ních
+Gramotnost znamená v přeneseném významu soubor klíčových kompetencí, tedy konkrétních znalostí či dovedností. Funčkční gramotnost je schopnost takové znalosti či dovednosti použít.Informační gramotnost pak klade důůraz na kontext rozvoje informačních a komunikačních
-technologií a z toho plynoucí význam orientace ve sv�tě� informací.
+technologií a z toho plynoucí význam orientace ve světě informací.
 == Lisabonská strategie ==

@@ Řádek 85: / Řádek 85: @@
 * je multidemenzionální
 * je definovaná standardem
-* má potenciál pro akci a rozvoj<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>
+* má potenciál pro akci a rozvoj<ref>''Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzděláván''í. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>
 == Použitá literatura ==

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Pojem kompetence tedy můžeme definovat jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. <ref name="belz">BELZ, Horst a Marco SIEGRIST. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011, 375 s. ISBN 9788073679309.</ref>
-=== Historie ===
+== Historie ==
 V 70. letech 20. století němečtí pedagogové vyvolali diskuzi o potřebě změny ve vzdělávání. Mladá generace musí být připravována na život ve světě, který je charakteristický rozvojem vědy a techniky a neustálými změnami. V takovémto světě je těžké vytvářet prognózy potřeb společnosti a je třeba vytyčit dovednosti, postoje a návyky přinášející trvalý přínos pro život  v překotně se vyvíjejícím světě.
 Jako jeden ze základních úkolů vzdělání je rozvíjení takových vědomostí, dovedností, postojů a návyků (kompetence), které lidem usnadní přijímat nové podněty a rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. Takové kompetence (označované termínem Schlűsselqualifikationen)  jsou nejdříve zmiňovány  v díle „Teze o vzdělávání pro moderní společnost“[ V originále Schlüsselqualifikationen - Thesen zur Schulung für eine moderně Gesellschaft ] (1974). Autor tohoto termínu, Dieter Mertens, o nich pojednává jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se skutečností,  usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků flexibilního světa práce.<ref>K vývoji konceptu klíčových kompetencí. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/k-vyvoji-konceptu</ref>
-=== Klíčové kompetence podle Mertense:<br/> ===
+== Klíčové kompetence podle Mertense<br/> ==
 *'''základní''' - základní myšlenkové operace jako předpoklad kognitivního zvládání nejrůznějších situací a požadavků
 *'''horizontální''' - získávat informace, porozumět jim, zpracovávat je a chápat jejich specifičnost
@@ Řádek 27: / Řádek 25: @@
 V roce 2004 byl v ČR oficiálně schválen rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) základního vzdělávání a v roce 2007 rovněž RVP pro gymnázia. Oba tyto dokumenty obsahují obdobně jako RVP odborného vzdělávání koncepty klíčových kompetencí. V průběhu let 2003 – 2006 byl vytvořen model klíčových kompetencí Evropské komise. Poté byla formulována doporučení Evropského parlamentu a Rady vztahující se ke klíčovým kompetencím (schopnostem) pro celoživotní vzdělávání. V letech 2006-2007 byla revidována koncepce klíčových kompetencí v RVP odborného vzdělávání, jejímž cílem bylo dosáhnout vyšší shody mezi RVP základního, gymnaziálního a odborného vzdělání a také zohlednit existenci evropského referenčního rámce klíčových kompetencí.<ref>Klíčové kompetence v odborném vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klicove-kompetence</ref>
 == Lisabonská strategie ==
 Evropská komise identifikovala 8 oblastí klíčových kompetencí, které jsou rozděleny do dvou pomyslných skupin a to na kompetence vztahující se ke konkrétním disciplínám (vyučovacím předmětům) a na kompetence kros-kurikulární, tedy nadpředmětové.
 # komunikace v mateřském jazyce
 # komunikace v cizích jazycích
@@ Řádek 42: / Řádek 37: @@
 Toto jsou klíčové kompetence, které se objevují v rámcových vzdělávacích programech škol.
 Klíčové kompetence zahrnují celé spektrum kompetencí přesahující hranice jednotlivých odborností. Jsou výrazem schopnosti člověka chovat se přiměřeně situaci, v souladu sám se sebou, tedy jednat kompetentně. Rovina kompetencí se vyznačuje mimo jiné tím, že různé velmi komplexní schopnosti působí společně. Potenciálem k disponování kompetencemi je individuální kompetence k jednání. Ta se vyvíjí za spolupůsobení sociální kompetence, kompetence ve vztahu k vlastní osobě a kompetence v oblasti metod.
@@ Řádek 65: / Řádek 61: @@
 * zvažovat šance a rizika<ref>Získávání klíčových kompetencí je celoživotní, individuální proces, který slouží k rozvoji osobnosti.VETEŠKA, Jaroslav a Michaela TURECKIOVÁ. Kompetence ve vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 159 s. ISBN 9788024717708.</ref>
-'''Dovednosti - schopnosti - kompetence'''
+== Dovednosti - schopnosti - kompetence ==
 Získání určité dovednosti neznamená, že zároveň získáváme i schopnost jí využívat a už vůbec ne, že jsme kompetentní v dané oblasti. Uwe Buermann knize Jak (pře)žít s médii<ref>BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL. Jak (pře)žít s médii: příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, 239 s. ISBN 9788086600581.k</ref>  uvádí jako dovednost psaní „náležitě držet, přikládat a snímat psací náčiní z podložky a vytvářet tak na této podložce žádané tahy.“ V této fázi umíme obkreslovat a opisovat podle předlohy, ale samostatně psát ještě ne. Tuto schopnost zvládneme, až když pochopíme význam jednotlivých symbolů a dokážeme samostatně fixovat řeč či myšlenky. Kompetence pak znamená pochopení dovedností a schopností v kontextu svých zkušeností, jejich automatické využívání i v nových a neznámých situacích.
 Děti tedy například mohou mít lepší dovednosti, popřípadě schopnosti ve využívání informačních a komunikačních technologií a vyhledávání informací než jejich rodiče, ale pro získání potřebné kompetence potřebují zasadit tyto dovednosti a schopnosti do rámce vlastních zkušeností, znalostí, schopností, vědomostí. To nelze získat jen teoretickým učením, ale praktickým procvičováním a využíváním.
-'''
-Charakteristické znaky  kompetence:'''
+== Charakteristické znaky  kompetence ==
 * je vždy kontestualizovaná
 * je multidemenzionální
@@ Řádek 76: / Řádek 72: @@
 * má potenciál pro akci a rozvoj<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>
+== Použitá literatura ==
 <references />
 [[Kategorie:Informační vzdělávání]]