Joseph Carl Robnett Licklider - Historie editací

Michal Klajban: /* Externí zdroje */ Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví

2012-04-18T14:38:44Z

Externí zdroje: Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví

Michal Klajban: /* Externí zdroje */ Kategorie:Informační vědci

2012-02-27T15:30:44Z

Externí zdroje: Kategorie:Informační vědci

Michal Klajban: 8 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:35:16Z

8 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

JanaLanova: infobox

2011-06-11T13:05:50Z

infobox

JanaLanova: /* Knihovnictví */

2011-05-17T17:51:13Z

Knihovnictví

JanaLanova: /* Knihovny */

2011-05-17T17:50:32Z

Knihovny

JanaLanova: /* Život */

2011-05-17T17:44:57Z

Život

JanaLanova v 17. 5. 2011, 17:28

2011-05-17T17:28:14Z

JanaLanova v 17. 5. 2011, 17:22

2011-05-17T17:22:34Z

JanaLanova: /* Informační a počítačová věda */

2011-05-17T17:09:32Z

Informační a počítačová věda

← Starší verze		Verze z 18. 4. 2012, 14:38
Řádek 162:		Řádek 162:

	{{DEFAULTSORT:Licklider, Joseph Carl Robnett}}		{{DEFAULTSORT:Licklider, Joseph Carl Robnett}}
−	[[Kategorie:~~Informační vědci~~]]	+	[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

← Starší verze		Verze z 27. 2. 2012, 15:30
Řádek 162:		Řádek 162:

	{{DEFAULTSORT:Licklider, Joseph Carl Robnett}}		{{DEFAULTSORT:Licklider, Joseph Carl Robnett}}
−	[[Kategorie:~~Významné osobnosti informační vědy~~]]	+	[[Kategorie:Informační vědci]]

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2011, 13:05
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	{{Infobox Vědec
		+	\|jmeno = Joseph Carl Robnett Licklider
		+	\|datum_narozeni = 11. března 1915
		+	\|misto_narozeni = Minneapolis, Missouri, USA
		+	\|datum_umrti = 26. června 1990
		+	\|misto_umrti = Symmes Hospital, Arlington, Massachusetts, USA
		+	\|duvod_umrti = komplikace po astmatickém záchvatu
		+	\|pobyt = Cambridge, Massachusetts, USA
		+	\|obcanstvi = USA
		+	\|rodina = ženatý od roku 1945 s Albertou Louise Carpenterovou Thomasovou, syn Tracy Robnett (* 1947) a dcera Linda Louise Smith
		+	\|skola = Washington University v St. Louis – BA v oborech matematika, fyzika a psychologie <br/>Washington University v St. Louis – MS v oboru psychologie <br/> University of Rochester – PhD. v oboru psychoakustika
		+	\|pracoviste = Psychoakustická laboratoř Harvardovy univerzity <br/> U. S. Navy Electronics Laboratory <br/> Massachusetts Institute of Technology <br/> BBN Technologies <br/> Acoustical Society of America <br/> IPTO, ARPA <br/>Thomas J. Watson Research Center of IBM
		+	\|znamy_diky = Intergalaktická počítačová síť<br/> Kybernetika <br/> Umělá inteligence <br/> [[Joseph Carl Robnett Licklider#Libraries of the Future\|Digitální knihovny]] <br/> Human-Computer Interaction <br/> Time-sharing <br/>[[Joseph Carl Robnett Licklider#Man-Computer Symbiosis\|Man-Computer Symbiosis]]
		+	\|oceneni = Distinguished Alumni Award Recipients, Washington University at St. Louis
		+	}}
	'''Joseph Carl Robnett Licklider''' (11. března 1915, St. Louis – 26. června 1990, Arlington) byl americký informační vědec, počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky a umělé inteligence, významná osobnost agentury ARPA.<ref name="hajek">HÁJEK, Jakub. ''Amatérské E-ZINY na českém internetu''. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 50 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. David Kořínek. Dostupné z <[https://is.muni.cz/auth/th/52825/fss_b/ https://is.muni.cz/auth/th/52825/fss_b/]>.</ref> Působil na Massachusetts Institute of Technology a jako výzkumník ve společnosti BBN Technologies. Vyvinul myšlenku univerzální sítě v oddělení IPTO projektu ARPA Ministerstva obrany USA. V letech 1962–1963 a 1974–1975 řídil IPTO. Jeho článek ''Man-Computer Symbiosis'' předpovídal, že vzájemně provázané, „dohromady žijící“, pevně spojené lidské mozky a počítací stroje dokážou vzájemně propojit své silné stránky.		'''Joseph Carl Robnett Licklider''' (11. března 1915, St. Louis – 26. června 1990, Arlington) byl americký informační vědec, počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky a umělé inteligence, významná osobnost agentury ARPA.<ref name="hajek">HÁJEK, Jakub. ''Amatérské E-ZINY na českém internetu''. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 50 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. David Kořínek. Dostupné z <[https://is.muni.cz/auth/th/52825/fss_b/ https://is.muni.cz/auth/th/52825/fss_b/]>.</ref> Působil na Massachusetts Institute of Technology a jako výzkumník ve společnosti BBN Technologies. Vyvinul myšlenku univerzální sítě v oddělení IPTO projektu ARPA Ministerstva obrany USA. V letech 1962–1963 a 1974–1975 řídil IPTO. Jeho článek ''Man-Computer Symbiosis'' předpovídal, že vzájemně provázané, „dohromady žijící“, pevně spojené lidské mozky a počítací stroje dokážou vzájemně propojit své silné stránky.

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 === Knihovnictví ===
-J. C. R. Licklider v 60. letech na MIT studoval možnost transformace knihoven s využitím digitálních počítačů (na rozdíl od Bushe, který  vycházel z analogových technologií, přestože znal číslicové počítače). V knize Libraries of the Future v roce 1965 Licklider udělal výzkum a vývoj potřebný k realizaci použitelné digitální knihovny. Ve výzkumu také nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech, tedy v roce 1994. Celkově jsou jeho předpovědí přesné a mnohé z nich se vyplnily. Licklider  podcenil výsledky, kterých lze dosahnout využitím výpočetní síly. Na druhou stranu podcenil pokrok založený za umělé inteligenci a počítačových metodách zpracování  přirozeného jazyka.<ref>''Knihovna – knihovnická revue'' [online]. Rok 2004, roč. 15, č. 4 [cit. 2011–04–04]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 1214-0678.</ref>
+J. C. R. Licklider v 60. letech na MIT studoval možnost transformace knihoven s využitím digitálních počítačů (na rozdíl od Bushe, který  vycházel z analogových technologií, přestože znal číslicové počítače). V knize Libraries of the Future v roce 1965 Licklider udělal výzkum a vývoj potřebný k realizaci použitelné digitální knihovny. Ve výzkumu také nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech, tedy v roce 1994. Celkově jsou jeho předpovědí přesné a mnohé z nich se vyplnily. Licklider  podcenil výsledky, kterých lze dosáhnout využitím výpočetní síly. Na druhou stranu podcenil pokrok založený za umělé inteligenci a počítačových metodách zpracování  přirozeného jazyka.<ref>''Knihovna – knihovnická revue'' [online]. Rok 2004, roč. 15, č. 4 [cit. 2011–04–04]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 1214-0678.</ref>
 V roce 1961 na přání Rady pro knihovní zdroje (Council on Library Resources – CLR) s týmem vypracoval studii, která se zabývala knihovnami budoucnosti. Na základě této studie vznikla kniha Libraries of the Future.<ref name="pauerova">PAUEROVÁ, Kateřina. ''Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990''. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 132 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z [https://is.muni.cz/auth/th/146055/ff_b/?fakulta=1421;obdobi=5026;studium=533345 https://is.muni.cz/auth/th/146055/ff_b/?fakulta=1421;obdobi=5026;studium=533345]>.</ref>

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Další oblastí, do které Licklider výrazně přispěl, je interakce mezi člověkem a počítačem. Prezentoval návrh pro stanovení různých typů vzájemného působení člověka a počítače v závislosti na velikosti počítače a komplikovanosti úlohy. Toto uspořádání vysvětlilo různorodost použití při řešení problémů (problem solving). Navrhoval plán propojení malého počítače s tím velkým, který by tak pracoval jako satelit buď v dávkovém, či interaktivním vícepřístupovém režimu. Brzy však vyšlo najevo, že bude potřeba nové generace typů počítačů a uživatelů s příslušným vzděláním.<ref name="inflow">PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 – část 3: 1960 – 1969. ''Inflow: information journal'' [online]. 2008,roč. 1, č.4, [cit. 2011–04–04]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-%E2%80%93-1990-cast-3-1960-1969>. ISSN 1802-9736.</ref>
-=== Knihovny ===
+=== Knihovnictví ===
-J. C. R. Licklider v 60. letech na MIT studoval možnost transformace knihoven s využitím digitálních počítačů (na rozdíl od Bushe, který  vycházel z analogových technologií, přestože znal číslicové počítače). V knize Libraries of the Future v roce 1965 Licklider udělal výzkum a vývoj potřebný k realizací použitelné digitální knihovny. Ve výzkumu také nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech, tedy v roce 1994. Celkově jsou jeho předpovědí přesné a mnohé z nich se vyplnily. Licklider  podcenil výsledky, kterých lze dosahnout využitím výpočetní síly. Na druhou stranu podcenil pokrok založený za umělé inteligenci a počítačových metodách zpracování  přirozeného jazyka.<ref>''Knihovna – knihovnická revue'' [online]. Rok 2004, roč. 15, č. 4 [cit. 2011–04–04]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 1214-0678.</ref>
+J. C. R. Licklider v 60. letech na MIT studoval možnost transformace knihoven s využitím digitálních počítačů (na rozdíl od Bushe, který  vycházel z analogových technologií, přestože znal číslicové počítače). V knize Libraries of the Future v roce 1965 Licklider udělal výzkum a vývoj potřebný k realizaci použitelné digitální knihovny. Ve výzkumu také nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech, tedy v roce 1994. Celkově jsou jeho předpovědí přesné a mnohé z nich se vyplnily. Licklider  podcenil výsledky, kterých lze dosahnout využitím výpočetní síly. Na druhou stranu podcenil pokrok založený za umělé inteligenci a počítačových metodách zpracování  přirozeného jazyka.<ref>''Knihovna – knihovnická revue'' [online]. Rok 2004, roč. 15, č. 4 [cit. 2011–04–04]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 1214-0678.</ref>
 V roce 1961 na přání Rady pro knihovní zdroje (Council on Library Resources – CLR) s týmem vypracoval studii, která se zabývala knihovnami budoucnosti. Na základě této studie vznikla kniha Libraries of the Future.<ref name="pauerova">PAUEROVÁ, Kateřina. ''Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990''. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 132 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z [https://is.muni.cz/auth/th/146055/ff_b/?fakulta=1421;obdobi=5026;studium=533345 https://is.muni.cz/auth/th/146055/ff_b/?fakulta=1421;obdobi=5026;studium=533345]>.</ref>
 Licklider napsal mnoho článků na téma aplikace počítačů v knihovnách, představil koncept digitálních počítačů a telekomunikací uvnitř procesu ukládání a vyhledávání informací.
 === Hardware ===

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 11:35
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 Od října 1962 do roku 1964 působil jako první ředitel Information Processing Research and Behavioral Science projektu ARPA,<ref name="ibiblio">''Principal Figures In The Development Of The Internet and the World Wide Web'' [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné z <[http://www.ibiblio.org/team/history/pioneers/pioneers.html http://www.ibiblio.org/team/history/pioneers/pioneers.html]>.</ref> který se později přejmenoval na Information Processing Technigy Office (IPTO).<ref name="ibiblio"/> V roce 1963 byl jmenován ředitelem Behavioral Sciences Command & Control Research v ARPA. Po odchodu z ARPA pracoval v Thomas J. Watson Research Center of IBM v Yorktown Heights ve státě New York.<ref name="libraries">LICKLIDER, Joseph Carl Robnett. ''Libraries of the Future''. 1. vyd. Cambridge, Massachussetts : The M.I.T. Press, 1965. 219 s.</ref> V letech 1968–1971 řídil projekt MAC na MIT<ref>Institute Archives, MIT Libraries. ''Laboratory for Computer Science (LCS)''. c1995, poslední revize 2008 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z <[http://info-libraries.mit.edu/mithistory/research/labs/lcs/ http://info-libraries.mit.edu/mithistory/research/labs/lcs/]>.</ref> a přednášel jako profesor na katedře elektroninženýrství. Do penze odešel v roce 1985, kdy byl jmenován emeritním profesorem. Zemřel na komplikace po astmatickém záchvatu<ref name="columbia"/> v roce 1990 v Symmes Hospital v Arlingtonu ve státě Massachusetts.<ref name="world">''World of Computer Science on Joseph Carl Robnett Licklider'' [online]. [cit. 2011-5-13]. Dostupné z <[http://www.bookrags.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider-wcs/ http://www.bookrags.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider-wcs/]>.</ref>
-S manželkou Albertou Louise Carpenterovou Thomasovou (* 1919) se oženil v 20. ledna 1945, vychoval s ní syna Tracyho Robnetta (* 1947) a dceru Lindu Louise Smith (* 1949).
+S manželkou Albertou Louise Carpenterovou Thomasovou (* 1919) se oženil 20. ledna 1945, vychoval s ní syna Tracyho Robnetta (* 1947) a dceru Lindu Louise Smith (* 1949).
 == Práce ==

@@ Řádek 80: / Řádek 80: @@
 *1986–1990 – Emeritní profesor, MIT.<ref name="thocp"/>
-== Publikace ==
+== Významné publikace ==
 === Man-Computer Symbiosis ===
 Článek ''Man-Computer Symbiosis'' (Symbióza člověka a počítače) napsal v roce 1960 jako zprávu z menšího výzkumu v BBN.<ref name="fano"/> Rozvíjí zde potřebu jednoduché synergické interakce mezi počítači a jejich uživateli. Objevila se tu poprvé jeho idea, že za pár let se lidské mozky a počítače pevně spojí a výsledně budou uvažovat tak, jak by lidský mozek nikdy nedokázal. Licklider věřil ve velký potenciál počítačů, považoval je za efektivní a kreativní spolupracovníky člověka v lidsko-strojové interakci (tzn. symbióze člověka a počítače)<ref name="ivicicova"/> a při řešení problémů.<ref name="pauerova"/> Všechny služby měly nabízet samostatný přínos při sdílení nákladů, tudíž přínos měl převyšovat náklady. Ovšem Licklider jako první upozornil, že tomu tak pokaždé není, jako první důvod se projevilo nižší využití kapacity velkých, výkonných počítačů. Druhým problémem se ukázaly nesnáze uživatelů pracovat a chápat interaktivní počítačové jazyky.<ref name="pauerova"/>
@@ Řádek 133: / Řádek 133: @@
 == Doporučená četba ==
 === Man-Computer Symbiosis ===
-Jedná se o článek z března 1960. Spolu s článkem ''The Computer as a Communication Device'' patří stěžejní studie, které představují jeho vize a ideály. Přináší tu pohled na počítače jako rovnocenné partnery člověka při řešení problémů. Zároveň zde rozvíjí myšlenku vzájemně propojených počítačů, sloužících pro lidskou komunikaci.
+Jedná se o článek z března 1960. Spolu s článkem ''The Computer as a Communication Device'' patří stěžejní studie, které představují jeho vize a ideály. Přináší tu pohled na počítače jako rovnocenné partnery člověka při řešení problémů. Zároveň zde rozvíjí myšlenku vzájemně propojených počítačů, sloužících pro lidskou komunikaci a sdílení, vytváření a organizaci informací.
 === FANO, Robert : Joseph Carl Robnett Licklider ===
-Článek, který napsal Robert Fano, představuje Josepha Licklidera jako komplexní vědeckou osobnost z pohledu jeho přítele a kolegy. Provází zde čtenáře celým Lickliderovým životopisem, představuje jeho hlavní vize o interakci a komunikaci člověka s počítačem a popisuje myšlenky jeho zásadních publikací.
+Článek, který napsal Robert Fano, představuje Josepha Licklidera jako komplexní vědeckou osobnost z pohledu jeho přítele a kolegy. Provází zde čtenáře celým Lickliderovým životem, představuje jeho hlavní vize o interakci a komunikaci člověka s počítačem, popisuje myšlenky jeho zásadních publikací.
 == Citace a odkazy na použitou literaturu ==

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 == Význam J. C. R. Licklidera pro informační vědu a knihovnictví ==
-Prosazoval ideu počítače jako inteligentního partnera při řešení problémů a ne naprogramovaného železného asistenta. Považoval počítač za partnera v procesu tvorby. Řídil speciální výzkumné oddělení projektu ARPA a měl tak příležitost uplatnit svůj projekt time-sharingu (sdílení času, tj. jeden počítač může být současně obsluhován více osobami<ref>WEIZENBAUM, Joseph. Mýtus počítače. Praha : Moraviapress, 2002. 182 s. ISBN 80-86181-55-3. Kapitola Kurs směr ledovec, s. 123–146.</ref>), který pracoval na vylepšení spolupráce člověka a počítače. Považoval dialog mezi počítačem a člověkem za možnost, jak dát nový popud pro vznik nového kreativního procesu prostřednictvím vhodného rozhraní (HCI – Human-computer interaction). Návrh tohoto rozhraní byl publikován v březnu 1960 v článku Man-Computer Symbiosis.<ref name="agalarov"/> Šlo o tom, aby byl počítač více vnímavý k požadavkům uživatele.<ref name="pauerova"/>
+Největší význam Licklidera v oboru informační a počítačové vědy lze považovat jeho prosazování ideje počítače jako inteligentního partnera při řešení problémů, a ne naprogramovaného železného asistenta. Považoval počítač za partnera v procesu tvorby. Chápal dialog mezi počítačem a člověkem za možnost, jak dát nový popud pro vznik nového kreativního procesu prostřednictvím vhodného rozhraní (HCI – Human-computer interaction). Návrh tohoto rozhraní byl publikován v březnu 1960 v článku Man-Computer Symbiosis.<ref name="agalarov"/> Šlo o tom, aby byl počítač více vnímavý k požadavkům uživatele.<ref name="pauerova"/>
-Licklider v 60. letech 20. století předpověděl, že se počítače stanou komunikačním nástrojem.<ref name="horinkova">HOŘÍNKOVÁ, Pavla. ''Internet jako další zdroj sociální nerovnosti''. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 58 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Jakub Macek. Dostupné z <[https://is.muni.cz/auth/th/144261/fss_b/ https://is.muni.cz/auth/th/144261/fss_b/]>.</ref>
+Dalším důležitým počinem se stalo vyslovení teze time-sharingu (sdílení času, tj. jeden počítač může být současně obsluhován více osobami<ref>WEIZENBAUM, Joseph. Mýtus počítače. Praha : Moraviapress, 2002. 182 s. ISBN 80-86181-55-3. Kapitola Kurs směr ledovec, s. 123–146.</ref>), který by umožnil zlepšení spolupráce člověka a počítače.  Tento nápad se podle Ruth M. Davisové poprvé objevil v jeho článku Man-Computer Symbiosis.<ref>DAVIS, Ruth M. Man-Machine Communication. Annual Review of Information Science and Technology. 1966, vol. 1, s. 224.</ref>
 Jako první akademik rozpoznal potenciál při spolupráci člověka a počítače, který podle něj neměl jen počítat a skladovat data, ale měl asistovat člověku při myšlení, porozumění a rozhodování. Předpokládal zapojení počítačů do učícího procesu člověka.<ref name="world"/>
-Přednesl ideu počítačů propojených v síti s uživatelsky jednoduchým prostředím.<ref name="hajek"/>
+Ve funkci ředitele projektu IPTO se snažil podporovat postgraduální studium počítačové vědy (computer science) na amerických univerzitách, a to nejen finančními prostředky.<ref name="fano"/>
 V knihovnictví vešel ve známost hlavně díky své knize Libraries of the Future, ve které nastiňuje nutné budoucí kroky pro digitalizaci knihoven.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 J. C. R. Licklider vybudoval roku 1962 oddělení Command and Control (později IPTO) v ARPA, které se za jeho působení zaměřovalo především na základy zpracování informací.<ref name="naumann"/> V IPTO vytvořil zde koncept „intergalaktické počítačové sítě“, která se uskutečnila za 10 let (1973) v rámci Internet Program, i když v omezené míře, neboť spojovala jen firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem.<ref name="naumann">NAUMANN, Friedrich. ''Dějiny informatiky: od abaku k internetu''. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. 424 s. ISBN 978-80-200-1730-7. Kapitola 11 – Internet a world wide web, s. 345–367.</ref> Ta měla sestávat z tisíců počítačů umístěných po celém světě, které by umožnily komukoliv přístup k datům a programům z jakéhokoliv místa, přesně to, co nám umožňuje dnes internet.<ref>BAŠE, Jan. ''Fenomén počítačového piratství''. Brno: Masarykova universita, 2010. 54 s. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce JUDr. Radim  Polčak, Ph.D. Dostupné z WWW: https://is.muni.cz/auth/th/170134/pravf_m/DP_-_Fenomen_pocitacoveho_piratstvi.pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DBA%C5%A0E,%20Jan%26start%3D1</ref> Tuto koncepci spojoval výzkum systémů sdílení času, počítačové grafiky a vylepšení programovacích jazyků se zaměřením na integrovaný provoz sítě. IPTO vzniklo pro vývoj SAGE (Semi Automatic Ground Environment), jehož úkolem bylo spojit všechny radary včasného varování po celé zemi.<ref name="agalarov"/> Licklider tento projekt pokládal za vhodný pro vznik globální demokratické sítě.<ref name="agalarov"/> V dubnu roku 1963 poslal svým kolegům zprávu, v níž popsal překážky, které bude třeba zdolat při budování time-sharingové počítačové sítě za využití pouze (tehdy) dostupného softwaru. Před svým odchodem Licklider vybral Lawrence Robertse, aby řídil projekt implementace sítě, díky myšlenkám z tohoto projektu později vznikl ARPANET.<ref name="agalarov"/> Lickliderova myšlenka o intergalaktické počítačové síti není až tak vzdálená dnešní situaci.<ref name="naumann"/>
-Další oblastí, do které Licklider výrazně přispěl je interakce mezi člověkem a počítačem. Prezentoval návrh pro stanovení různých typů vzájemného působení člověka a počítače v závislosti na velikosti počítače a komplikovanosti úlohy. Toto uspořádání vysvětlilo různorodost použití při řešení problémů (problem solving). Navrhoval plán propojení malého počítače s tím velkým, který by tak pracoval jako satelit buď v dávkovém, či interaktivním vícepřístupovém režimu. Brzy však vyšlo najevo, že bude potřeba nové generace typů počítačů a uživatelů s příslušným vzděláním.<ref name="inflow">PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 – část 3: 1960 – 1969. ''Inflow: information journal'' [online]. 2008,roč. 1, č.4, [cit. 2011–04–04]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-%E2%80%93-1990-cast-3-1960-1969>. ISSN 1802-9736.</ref>
+Další oblastí, do které Licklider výrazně přispěl, je interakce mezi člověkem a počítačem. Prezentoval návrh pro stanovení různých typů vzájemného působení člověka a počítače v závislosti na velikosti počítače a komplikovanosti úlohy. Toto uspořádání vysvětlilo různorodost použití při řešení problémů (problem solving). Navrhoval plán propojení malého počítače s tím velkým, který by tak pracoval jako satelit buď v dávkovém, či interaktivním vícepřístupovém režimu. Brzy však vyšlo najevo, že bude potřeba nové generace typů počítačů a uživatelů s příslušným vzděláním.<ref name="inflow">PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 – část 3: 1960 – 1969. ''Inflow: information journal'' [online]. 2008,roč. 1, č.4, [cit. 2011–04–04]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-%E2%80%93-1990-cast-3-1960-1969>. ISSN 1802-9736.</ref>
 === Knihovny ===