<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=John_von_Neumann</id>
	<title>John von Neumann - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=John_von_Neumann"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-09T05:27:43Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=57845&amp;oldid=prev</id>
		<title>MAHA v 29. 5. 2018, 10:37</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=57845&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-05-29T10:37:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;amp;diff=57845&amp;amp;oldid=40915&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>MAHA</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40915&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:54</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40915&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:54:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l60&quot; &gt;Řádek 60:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 60:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie her==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie her==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli první náznaky [[teorie her]] můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku ''Zur Theorie der Gesellschaftsspiele'' (kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku  1926) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu&amp;lt;ref&amp;gt;FIALOVÁ, Marie. ''Teorie her jako téma pro matematický seminář'' [online]. Brno, 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/246561/pedf_c/Diplomova_prace_-_teorie_her.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Novotná Jiřina. &amp;lt;/ref&amp;gt;. Na svou první práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu ''Teorie her a ekonomické chování'' (Theory of games and Economic Behavior). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující  každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla  nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli první náznaky [[teorie her]] můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku ''Zur Theorie der Gesellschaftsspiele'' (kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku  1926) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu&amp;lt;ref&amp;gt;FIALOVÁ, Marie. ''Teorie her jako téma pro matematický seminář'' [online]. Brno, 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/246561/pedf_c/Diplomova_prace_-_teorie_her.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Novotná Jiřina. &amp;lt;/ref&amp;gt;. Na svou první práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu ''Teorie her a ekonomické chování'' (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Theory of games and Economic Behavior&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující  každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla  nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji  jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem&amp;lt;ref&amp;gt;Introduction. SCHMIDT, Christian. ''Game Theory &amp;amp; Economic Analysis''. Abingdon: Taylor &amp;amp; Francis, 2002, s. 1-11. ISBN 9780415259873.Dostupný také z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=696799c2-c63d-4c0c-8135-33be01c84d29%40sessionmgr114&amp;amp;vid=2&amp;amp;hid=115&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji  jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem&amp;lt;ref&amp;gt;Introduction. SCHMIDT, Christian. ''Game Theory &amp;amp; Economic Analysis''. Abingdon: Taylor &amp;amp; Francis, 2002, s. 1-11. ISBN 9780415259873.Dostupný také z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=696799c2-c63d-4c0c-8135-33be01c84d29%40sessionmgr114&amp;amp;vid=2&amp;amp;hid=115&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40913&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:50</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40913&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:50:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:50&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l60&quot; &gt;Řádek 60:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 60:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie her==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie her==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli první náznaky [[teorie her]] můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku Zur Theorie der Gesellschaftsspiele (kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku  1926) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu&amp;lt;ref&amp;gt;FIALOVÁ, Marie. ''Teorie her jako téma pro matematický seminář'' [online]. Brno, 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/246561/pedf_c/Diplomova_prace_-_teorie_her.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Novotná Jiřina. &amp;lt;/ref&amp;gt;. Na svou první práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu Teorie her a ekonomické chování (Theory of games and Economic Behavior). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující  každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla  nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli první náznaky [[teorie her]] můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Zur Theorie der Gesellschaftsspiele&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;(kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku  1926) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu&amp;lt;ref&amp;gt;FIALOVÁ, Marie. ''Teorie her jako téma pro matematický seminář'' [online]. Brno, 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/246561/pedf_c/Diplomova_prace_-_teorie_her.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Novotná Jiřina. &amp;lt;/ref&amp;gt;. Na svou první práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Teorie her a ekonomické chování&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;(Theory of games and Economic Behavior). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující  každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla  nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji  jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem&amp;lt;ref&amp;gt;Introduction. SCHMIDT, Christian. ''Game Theory &amp;amp; Economic Analysis''. Abingdon: Taylor &amp;amp; Francis, 2002, s. 1-11. ISBN 9780415259873.Dostupný také z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=696799c2-c63d-4c0c-8135-33be01c84d29%40sessionmgr114&amp;amp;vid=2&amp;amp;hid=115&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji  jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem&amp;lt;ref&amp;gt;Introduction. SCHMIDT, Christian. ''Game Theory &amp;amp; Economic Analysis''. Abingdon: Taylor &amp;amp; Francis, 2002, s. 1-11. ISBN 9780415259873.Dostupný také z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=696799c2-c63d-4c0c-8135-33be01c84d29%40sessionmgr114&amp;amp;vid=2&amp;amp;hid=115&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40912&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:46</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40912&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:46:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l60&quot; &gt;Řádek 60:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 60:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie her==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie her==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli první náznaky [[teorie her]] můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku Zur Theorie der Gesellschaftsspiele (kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku  1926) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu&amp;lt;ref&amp;gt;FIALOVÁ, Marie. Teorie her jako téma pro matematický seminář [online]. Brno, 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/246561/pedf_c/Diplomova_prace_-_teorie_her.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Novotná Jiřina. &amp;lt;/ref&amp;gt;. Na svou první práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu Teorie her a ekonomické chování (Theory of games and Economic Behavior). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující  každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla  nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli první náznaky [[teorie her]] můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku Zur Theorie der Gesellschaftsspiele (kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku  1926) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu&amp;lt;ref&amp;gt;FIALOVÁ, Marie. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Teorie her jako téma pro matematický seminář&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;[online]. Brno, 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/246561/pedf_c/Diplomova_prace_-_teorie_her.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Novotná Jiřina. &amp;lt;/ref&amp;gt;. Na svou první práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu Teorie her a ekonomické chování (Theory of games and Economic Behavior). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující  každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla  nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji  jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem&amp;lt;ref&amp;gt;Introduction. SCHMIDT, Christian. Game Theory &amp;amp; Economic Analysis. Abingdon: Taylor &amp;amp; Francis, 2002, s. 1-11. ISBN 9780415259873.Dostupný také z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=696799c2-c63d-4c0c-8135-33be01c84d29%40sessionmgr114&amp;amp;vid=2&amp;amp;hid=115&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji  jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem&amp;lt;ref&amp;gt;Introduction. SCHMIDT, Christian. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Game Theory &amp;amp; Economic Analysis&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;. Abingdon: Taylor &amp;amp; Francis, 2002, s. 1-11. ISBN 9780415259873.Dostupný také z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=696799c2-c63d-4c0c-8135-33be01c84d29%40sessionmgr114&amp;amp;vid=2&amp;amp;hid=115&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vypočetní technika - Computing==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vypočetní technika - Computing==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40911&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:36</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40911&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:36:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:36&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l66&quot; &gt;Řádek 66:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 66:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===ENIAC===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===ENIAC===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První samočinný počítač vznikl jako podpora pro vývoj vodíkových bomb ve Výzkumné balistické laboratoři na Moorově škole elektrického inženýrství při Univerzitě v Pensylvánii, USA. John von Neumann hledal rychlejší metodu pro výpočty nelineárních parciálních diferenciálních rovnic než dosud používanou metodu analytickou. [[ENIAC]] (Electronic Numerical Integrator and Calculator) byl první elektronický digitální počítač. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Turing&amp;quot;&amp;gt;EDWARDS, John. A History of Early Computing at Princeton: Alan Turing Centennial. PRINCETON UNIVERZITY. Princeton.edu [online]. 2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www.princeton.edu/turing/alan/history-of-computing-at-p/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První samočinný počítač vznikl jako podpora pro vývoj vodíkových bomb ve Výzkumné balistické laboratoři na Moorově škole elektrického inženýrství při Univerzitě v Pensylvánii, USA. John von Neumann hledal rychlejší metodu pro výpočty nelineárních parciálních diferenciálních rovnic než dosud používanou metodu analytickou. [[ENIAC]] (Electronic Numerical Integrator and Calculator) byl první elektronický digitální počítač. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Turing&amp;quot;&amp;gt;EDWARDS, John. A History of Early Computing at Princeton: Alan Turing Centennial. PRINCETON UNIVERZITY. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Princeton.edu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;[online]. 2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www.princeton.edu/turing/alan/history-of-computing-at-p/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tomto počítači byly poprvé místo elektromechanického relé použity elektronky pro obvody a magnetické bubny pro paměť. ENIAC měřil  téměř 10 metrů na výšku a 100 metrů na délku. Hloubka byla 3 metry. S váhou téměř třicet tun se vešel do místnosti o &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;300m2.&lt;/del&gt;. Stroj byl rozdělen na 30 jednotek, z nichž každá plní jednu nebo více funkcí.  Při počtu 18 000 elektronek a 1 500 relé měl stroj značnou spotřebu energie. Ke chlazení mu sloužily dva letecké motory. Program se do počítače zaváděl pomocí děrných štítků a papírových pásek. Tiskárna sloužila pro výstup. Výpočetní výkon, tisíckrát rychlejší než elektromechanické počítače, spolu s univerzálním programováním, nadchl  vědce i průmyslníky. Byl však schopen zpracovávat vždy jen jednu úlohu, což vedlo k jeho nedostatečnému využití. Počítal v desítkové soustavě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tomto počítači byly poprvé místo elektromechanického relé použity elektronky pro obvody a magnetické bubny pro paměť. ENIAC měřil  téměř 10 metrů na výšku a 100 metrů na délku. Hloubka byla 3 metry. S váhou téměř třicet tun se vešel do místnosti o &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;300m²&lt;/ins&gt;. Stroj byl rozdělen na 30 jednotek, z nichž každá plní jednu nebo více funkcí.  Při počtu 18 000 elektronek a 1 500 relé měl stroj značnou spotřebu energie. Ke chlazení mu sloužily dva letecké motory. Program se do počítače zaváděl pomocí děrných štítků a papírových pásek. Tiskárna sloužila pro výstup. Výpočetní výkon, tisíckrát rychlejší než elektromechanické počítače, spolu s univerzálním programováním, nadchl  vědce i průmyslníky. Byl však schopen zpracovávat vždy jen jednu úlohu, což vedlo k jeho nedostatečnému využití. Počítal v desítkové soustavě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ENIAC byl veřejnosti představen  14. února 1946. Po renovaci spojené s rozšířením paměti a přesunu do Aberdeen Proving Ground v Marylandu pak pracoval nepřetržitě  až do roku 1955. Části ENIACu jsou dnes k vidění v Smithsonian Institution ve Washington, DC.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ENIAC byl veřejnosti představen  14. února 1946. Po renovaci spojené s rozšířením paměti a přesunu do Aberdeen Proving Ground v Marylandu pak pracoval nepřetržitě  až do roku 1955. Části ENIACu jsou dnes k vidění v Smithsonian Institution ve Washington, DC.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l156&quot; &gt;Řádek 156:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 156:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Citáty===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Citáty===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;“Zdá se, že jsme dosáhli hranice toho, čeho je možné dosáhnout s počítačovými technologiemi; i když by si člověk měl dávat pozor na takováto tvrzení, protože za 5 let mohou znít hloupě”&amp;lt;ref&amp;gt;Quotations by John von Neumann. St-andrews.ac.uk [online]. The University of St Andrews, 2006 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Quotations/Von_Neumann.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (1949)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;“Zdá se, že jsme dosáhli hranice toho, čeho je možné dosáhnout s počítačovými technologiemi; i když by si člověk měl dávat pozor na takováto tvrzení, protože za 5 let mohou znít hloupě”&amp;lt;ref&amp;gt;Quotations by John von Neumann. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;St-andrews.ac.uk&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;[online]. The University of St Andrews, 2006 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Quotations/Von_Neumann.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (1949)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;“Jestliže lidé nevěří, že je matematika jednoduchá, je to jen proto, že ještě nezjistili, jak složitý je život.&amp;lt;ref&amp;gt;JORGENSEN, Palle. Source of John von Neumann quote. THE UNIVERSITY OF IOWA. ''Uiowa.edu'' [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://homepage.math.uiowa.edu/~jorgen/vonneumannquotesource.html&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;“Jestliže lidé nevěří, že je matematika jednoduchá, je to jen proto, že ještě nezjistili, jak složitý je život.&amp;lt;ref&amp;gt;JORGENSEN, Palle. Source of John von Neumann quote. THE UNIVERSITY OF IOWA. ''Uiowa.edu'' [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://homepage.math.uiowa.edu/~jorgen/vonneumannquotesource.html&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40910&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:30</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40910&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:30:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:30&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l158&quot; &gt;Řádek 158:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 158:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;“Zdá se, že jsme dosáhli hranice toho, čeho je možné dosáhnout s počítačovými technologiemi; i když by si člověk měl dávat pozor na takováto tvrzení, protože za 5 let mohou znít hloupě”&amp;lt;ref&amp;gt;Quotations by John von Neumann. St-andrews.ac.uk [online]. The University of St Andrews, 2006 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Quotations/Von_Neumann.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (1949)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;“Zdá se, že jsme dosáhli hranice toho, čeho je možné dosáhnout s počítačovými technologiemi; i když by si člověk měl dávat pozor na takováto tvrzení, protože za 5 let mohou znít hloupě”&amp;lt;ref&amp;gt;Quotations by John von Neumann. St-andrews.ac.uk [online]. The University of St Andrews, 2006 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Quotations/Von_Neumann.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (1949)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;“Jestliže lidé nevěří, že je matematika jednoduchá, je to jen proto, že ještě nezjistili, jak složitý je život.&amp;lt;ref&amp;gt;JORGENSEN, Palle. Source of John von Neumann quote. THE UNIVERSITY OF IOWA. Uiowa.edu [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://homepage.math.uiowa.edu/~jorgen/vonneumannquotesource.html&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;“Jestliže lidé nevěří, že je matematika jednoduchá, je to jen proto, že ještě nezjistili, jak složitý je život.&amp;lt;ref&amp;gt;JORGENSEN, Palle. Source of John von Neumann quote. THE UNIVERSITY OF IOWA. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Uiowa.edu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;[online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://homepage.math.uiowa.edu/~jorgen/vonneumannquotesource.html&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; (1947)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; (1947)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40909&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:27</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40909&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:27:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:27&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l67&quot; &gt;Řádek 67:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 67:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První samočinný počítač vznikl jako podpora pro vývoj vodíkových bomb ve Výzkumné balistické laboratoři na Moorově škole elektrického inženýrství při Univerzitě v Pensylvánii, USA. John von Neumann hledal rychlejší metodu pro výpočty nelineárních parciálních diferenciálních rovnic než dosud používanou metodu analytickou. [[ENIAC]] (Electronic Numerical Integrator and Calculator) byl první elektronický digitální počítač. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Turing&amp;quot;&amp;gt;EDWARDS, John. A History of Early Computing at Princeton: Alan Turing Centennial. PRINCETON UNIVERZITY. Princeton.edu [online]. 2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www.princeton.edu/turing/alan/history-of-computing-at-p/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První samočinný počítač vznikl jako podpora pro vývoj vodíkových bomb ve Výzkumné balistické laboratoři na Moorově škole elektrického inženýrství při Univerzitě v Pensylvánii, USA. John von Neumann hledal rychlejší metodu pro výpočty nelineárních parciálních diferenciálních rovnic než dosud používanou metodu analytickou. [[ENIAC]] (Electronic Numerical Integrator and Calculator) byl první elektronický digitální počítač. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Turing&amp;quot;&amp;gt;EDWARDS, John. A History of Early Computing at Princeton: Alan Turing Centennial. PRINCETON UNIVERZITY. Princeton.edu [online]. 2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www.princeton.edu/turing/alan/history-of-computing-at-p/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tomto počítači byly poprvé místo elektromechanického relé použity elektronky pro obvody a magnetické bubny pro paměť. ENIAC měřil  téměř 10 metrů na výšku a 100 metrů na délku. Hloubka byla 3 metry. S váhou téměř třicet tun se vešel do místnosti o 300m2.. Stroj byl rozdělen na 30 jednotek, z nichž každá plní jednu nebo více funkcí.  Při počtu 18 000 elektronek a 1 500 relé měl stroj značnou spotřebu energie&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[1]&lt;/del&gt;. Ke chlazení mu sloužily dva letecké motory. Program se do počítače zaváděl pomocí děrných štítků a papírových pásek. Tiskárna sloužila pro výstup. Výpočetní výkon, tisíckrát rychlejší než elektromechanické počítače, spolu s univerzálním programováním, nadchl  vědce i průmyslníky. Byl však schopen zpracovávat vždy jen jednu úlohu, což vedlo k jeho nedostatečnému využití. Počítal v desítkové soustavě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V tomto počítači byly poprvé místo elektromechanického relé použity elektronky pro obvody a magnetické bubny pro paměť. ENIAC měřil  téměř 10 metrů na výšku a 100 metrů na délku. Hloubka byla 3 metry. S váhou téměř třicet tun se vešel do místnosti o 300m2.. Stroj byl rozdělen na 30 jednotek, z nichž každá plní jednu nebo více funkcí.  Při počtu 18 000 elektronek a 1 500 relé měl stroj značnou spotřebu energie. Ke chlazení mu sloužily dva letecké motory. Program se do počítače zaváděl pomocí děrných štítků a papírových pásek. Tiskárna sloužila pro výstup. Výpočetní výkon, tisíckrát rychlejší než elektromechanické počítače, spolu s univerzálním programováním, nadchl  vědce i průmyslníky. Byl však schopen zpracovávat vždy jen jednu úlohu, což vedlo k jeho nedostatečnému využití. Počítal v desítkové soustavě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ENIAC byl veřejnosti představen  14. února 1946. Po renovaci spojené s rozšířením paměti a přesunu do Aberdeen Proving Ground v Marylandu pak pracoval nepřetržitě  až do roku 1955. Části ENIACu jsou dnes k vidění v Smithsonian Institution ve Washington, DC.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ENIAC byl veřejnosti představen  14. února 1946. Po renovaci spojené s rozšířením paměti a přesunu do Aberdeen Proving Ground v Marylandu pak pracoval nepřetržitě  až do roku 1955. Části ENIACu jsou dnes k vidění v Smithsonian Institution ve Washington, DC.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40908&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:27</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40908&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:27:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:27&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l168&quot; &gt;Řádek 168:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 168:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[http://link.springer.com/article/10.1007%2FBF01448847/Zur Theorie der Gesellschaftsspiele], anglicky vyšlo pod názvem On the Theory of Games of Strategy, trans. Sonya Bargmann. In Contributions to the Theory of Games, vol 4, edited by A .W. Tucker and R. D. Luce (Princeton, 1959)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[http://link.springer.com/article/10.1007%2FBF01448847/Zur Theorie der Gesellschaftsspiele], anglicky vyšlo pod názvem On the Theory of Games of Strategy, trans. Sonya Bargmann. In&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;: ''&lt;/ins&gt;Contributions to the Theory of Games&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;, vol 4, edited by A .W. Tucker and R. D. Luce (Princeton, 1959)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[http://site.ebrary.com/lib/masaryk/docDetail.action?docID=10632188/ Theory of games and economic behavior]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[http://site.ebrary.com/lib/masaryk/docDetail.action?docID=10632188/ Theory of games and economic behavior]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40907&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:21</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40907&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:21:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:21&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l60&quot; &gt;Řádek 60:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 60:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie her==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Teorie her==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli první náznaky teorie her můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku Zur Theorie der Gesellschaftsspiele (kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku  1926) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu&amp;lt;ref&amp;gt;FIALOVÁ, Marie. Teorie her jako téma pro matematický seminář [online]. Brno, 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/246561/pedf_c/Diplomova_prace_-_teorie_her.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Novotná Jiřina. &amp;lt;/ref&amp;gt;. Na svou první práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu Teorie her a ekonomické chování (Theory of games and Economic Behavior). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující  každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla  nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli první náznaky &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;teorie her&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku Zur Theorie der Gesellschaftsspiele (kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku  1926) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu&amp;lt;ref&amp;gt;FIALOVÁ, Marie. Teorie her jako téma pro matematický seminář [online]. Brno, 2007 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/246561/pedf_c/Diplomova_prace_-_teorie_her.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Novotná Jiřina. &amp;lt;/ref&amp;gt;. Na svou první práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu Teorie her a ekonomické chování (Theory of games and Economic Behavior). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující  každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla  nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji  jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem&amp;lt;ref&amp;gt;Introduction. SCHMIDT, Christian. Game Theory &amp;amp; Economic Analysis. Abingdon: Taylor &amp;amp; Francis, 2002, s. 1-11. ISBN 9780415259873.Dostupný také z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=696799c2-c63d-4c0c-8135-33be01c84d29%40sessionmgr114&amp;amp;vid=2&amp;amp;hid=115&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji  jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem&amp;lt;ref&amp;gt;Introduction. SCHMIDT, Christian. Game Theory &amp;amp; Economic Analysis. Abingdon: Taylor &amp;amp; Francis, 2002, s. 1-11. ISBN 9780415259873.Dostupný také z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=696799c2-c63d-4c0c-8135-33be01c84d29%40sessionmgr114&amp;amp;vid=2&amp;amp;hid=115&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40906&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eva.tes v 15. 5. 2014, 19:18</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=40906&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T19:18:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 19:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l163&quot; &gt;Řádek 163:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 163:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Řekli o něm===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Řekli o něm===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;„Johny byl jediný student, kterého jsem se kdy obával. Pokud se v průběhu přednášky objevil nějaký neobjasněný problém, byla tu šance, že se po skončení přednášky přijde s kompletním řešením načmáraným na kousku papíru.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Andrews&amp;quot;/&amp;gt; (Georga Pólya)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;„Johny byl jediný student, kterého jsem se kdy obával. Pokud se v průběhu přednášky objevil nějaký neobjasněný problém, byla tu šance, že se po skončení přednášky přijde s kompletním řešením načmáraným na kousku papíru.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Andrews&amp;quot;/&amp;gt; (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Georga Pólya&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;„Von Neumann byl dle mého prvním člověkem, který jasně pochopil, že počítač v zásadě provádí logické funkce, a že elektrické aspekty jsou podružné. Nejen, že pochopil toto, ale také vytvořil přesnou a detailní studii funkcí a vzájemných interakcí jednotlivých částí počítače. Dnes to může znít banálně, téměř nehodno zmínky. V roce 1944 to znamenalo velký pokrok v myšlení.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Turing&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;(Goldstine)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;„Von Neumann byl dle mého prvním člověkem, který jasně pochopil, že počítač v zásadě provádí logické funkce, a že elektrické aspekty jsou podružné. Nejen, že pochopil toto, ale také vytvořil přesnou a detailní studii funkcí a vzájemných interakcí jednotlivých částí počítače. Dnes to může znít banálně, téměř nehodno zmínky. V roce 1944 to znamenalo velký pokrok v myšlení.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Turing&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Herman &lt;/ins&gt;Goldstine&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eva.tes</name></author>
	</entry>
</feed>