<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Internet</id>
	<title>Internet - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Internet"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Internet&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-22T04:19:29Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Internet&amp;diff=8191&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michal Klajban: 71 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Internet&amp;diff=8191&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2012-02-20T11:32:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;71 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' Internetový protokol (IP), ARPANET&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' --- &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - média &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - CESNET, SANET &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obecné charakteristiky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Internet je definován jako: „Veřejně dostupný celosvětový systém vzájemně propojených počítačových sítí, které přenáší data pomocí přepínání paketů (zprávy nebo fragmenty zpráv) za použití standardizovaného Internet Protokolu (IP) a dalších protokolů. Skládá se z tisíce menších komerčních, akademických, vládních a vojenských sítí. &lt;br /&gt;
*Slouží jako přenosové médium pro různé informace a služby (např. elektronická pošta, chat, systém vzájemně propojených stránek a dokumentů WWW).“[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice internetu podle Soni Makulové'''&lt;br /&gt;
'''(tato definice vychází z technické infrastruktury):'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*„Komplexní globální síť skládající se z tisíce dalších nezávislých sítí, které jsou provozované vládními agenturami, výchovně-vzdělávacími a výzkumnými institucemi a soukromými obchodními společnostmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soubor norem nebo protokolů TCP/IP, které umožňují komunikaci mezi veřejnými a privátními sítěmi na různých typech komunikačních médií (telefonní linky, optické kabely, kabelová televize, satelit apod.) a různých technických platformách (PC, Macintosh, pracovní stanice apod.). “[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice internetu z pohledu společenského:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*„'''informační médium''', podobné jako noviny, časopisy, knihy, televize, kde najdeme kaţdý den nejaktuálnější informace a mnoţství různých sluţeb, přičemţ stále více informací je přístupných v multimediální formě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''komunikační médium''', umožňující miliónům lidí na celém světě být v neustálém kontaktu v reálném čase, které vytváří nové pracovní příleţitosti, odstraňuje geografické bariéry a není pouze zdrojem vzdělávání, ale také zábavy a oddychu,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''reklamní médium a marketingové médium''', které postupně svým globálním rozsahem a možností zpětné vazby stále více konkuruje televizi, rozhlasu a tisku,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''obchodní médium''', které vytváří nové možnosti obchodu a spolupráce pro firmy a jednotlivce v globálním měřítku.“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Na konci padesátých a počátku šedesátých let dvacátého století Ministerstvo obrany v USA postavilo firmu RAND Corporation před nelehký úkol. Firma RAND Corporation měla vymyslet způsob, jak by mohly mezi sebou komunikovat jednotlivé administrativní orgány v USA i po případné jaderné válce. Bylo potřeba vymyslet systém, který by umožnil komunikaci mezi jednotlivými městy či vojenskými základnami i po tom, že by některé z části systému byly úplně zničeny. Důležité také bylo, aby systém neměl žádnou centrálu. V roce 1964 bylo zveřejněno konečné řešení.&lt;br /&gt;
Informace měla být přenášena pomocí jednotlivých paketů, které by obsahovaly adresu příjemce a byly by posílány nezávisle na cestě ostatních paketů. K příjemci by se tak dostávaly různými cestami. Všechny uzly sítě pro přenos informací by měly mít rovnocenné postavení.&lt;br /&gt;
Systém měl být založen na přepínání paketů (paket switching). Poprvé byl tento způsob přenosu informací převeden do praxe ve Velké Británii. &lt;br /&gt;
V USA byl převeden do praxe díky finanční podpoře grantové agentury Ministerstva obrany s názvem ARPA (Advanced Research Projects Agency), podle níž dostala také síť svůj název - ARPANET. Protože tato síť měla propojovat první superpočítače, byly první uzly této sítě umisťovány na univerzitách. Síť byla v roce 1969 uvedena do provozu a od té doby počet jejich uzlů velmi rychle narůstal. V roce 1971 měla síť 15 uzlů, zatímco v roce 1972 už jich měla 37. Prvotní zamýšlení, že tento systém bude provozován pouze pro vojenské a obranné účely začal ustupovat do pozadí. Lidé si po síti posílali stále víc soukromých zpráv. Tento systém však nadále patřil pod resort obrany. Později začaly vznikat okruhy sítí jiných resortů a ty se připojovaly k ARPANETu. Vznikala tak velmi široká síť. V roce 1983 se z Arpanetu vydělily všechny části, které měly cokoliv společného s vojenstvím a ustavila se samostatná síť s názvem MILNET, která byla samozřejmě schopná komunikovat s ARPANETem. Pravděpodobně nejvýznamnější sítí, která se na ARPANET nabalila, byla síť NSFNET, která patřila pod instituci NSF (National Science Foundation). NSF financovala masové připojení institucí, které připojeny dosud nebyly. Přejala tak z části roli páteřní sítě, kterou byla do této doby síť ARPANET. V roce 1990 byl ARPANET v tichosti zrušen. NSFNET pak sloužil nejen k výzkumným účelům, ale také pro velkoobjemový přenos dat v různých sférách. Komerčnímu využití se však dlouhou dobu bránil. Vznikaly však jiné sítě, které komerční přenos podporovaly. NSF se rozhodla NSFNET pozvolna odstavit z role páteřní sítě a nechat přenosové funkce ostatním, komerčním firmám. Tím byl NSFNET zprivatizován. Později byl pro tuto síť masově rozšířen název Internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Internet v České republice ==&lt;br /&gt;
V listopadu 1991, ve VC ČVUT úspěšně proběhl první pokus o připojení na internet k uzlu v Linci. Formálně však byla tehdejší ČSFR k internetu slavnostně připojena až 13. února 1992. Po rozpadu ČSFR se tehdejší síť s názvem FESNET rozděllila na český CESNET a slovenský SANET. V listopadu 1992 byla telefoní pevnou linkou propojena Praha a Brno. Velmi rychle se však připojovala další města. Nyní je možno připojit se k internetu v České republice prakticky odkudkoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávíní na Internetu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006, 87 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
MAKULOVÁ, Soňa. Vyhľadávanie infromací v Internete. Problémy, východiská, postupy. Bratislava : EL&amp;amp;T, 2002. 1. vyd. 376 s. ISBN 80-88812-16-X. S. 27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[#Literatura|[3]]]&lt;br /&gt;
BEDNÁŘ, Martin . Owebu.cz [online]. 9. 7. 2007 [cit. 2010-11-14]. Historie vzniku internetu. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://owebu.bloger.cz/Internet/Historie-vzniku-internetu&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
FOLTA, Martin. Moderní model elektronického katalogu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2009. 102 s. Vedoucí diplomové práce prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal Klajban</name></author>
	</entry>
</feed>