https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Internet 2026-06-22T04:19:29Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Internet&diff=8191&oldid=prev 2012-02-20T11:32:10Z

<p>71 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Martina Snozová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Internetový protokol (IP), ARPANET<br /> <br /> '''Synonyma:''' --- <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - média &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - CESNET, SANET &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Charakteristiky ==<br /> <br /> '''Obecné charakteristiky'''<br /> <br /> *Internet je definován jako: „Veřejně dostupný celosvětový systém vzájemně propojených počítačových sítí, které přenáší data pomocí přepínání paketů (zprávy nebo fragmenty zpráv) za použití standardizovaného Internet Protokolu (IP) a dalších protokolů. Skládá se z tisíce menších komerčních, akademických, vládních a vojenských sítí. <br /> *Slouží jako přenosové médium pro různé informace a služby (např. elektronická pošta, chat, systém vzájemně propojených stránek a dokumentů WWW).“[[#Literatura|[1]]]<br /> <br /> <br /> '''Definice internetu podle Soni Makulové'''<br /> '''(tato definice vychází z technické infrastruktury):'''<br /> <br /> *„Komplexní globální síť skládající se z tisíce dalších nezávislých sítí, které jsou provozované vládními agenturami, výchovně-vzdělávacími a výzkumnými institucemi a soukromými obchodními společnostmi.<br /> <br /> *Soubor norem nebo protokolů TCP/IP, které umožňují komunikaci mezi veřejnými a privátními sítěmi na různých typech komunikačních médií (telefonní linky, optické kabely, kabelová televize, satelit apod.) a různých technických platformách (PC, Macintosh, pracovní stanice apod.). “[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> <br /> '''Definice internetu z pohledu společenského:'''<br /> <br /> *„'''informační médium''', podobné jako noviny, časopisy, knihy, televize, kde najdeme kaţdý den nejaktuálnější informace a mnoţství různých sluţeb, přičemţ stále více informací je přístupných v multimediální formě,<br /> <br /> *'''komunikační médium''', umožňující miliónům lidí na celém světě být v neustálém kontaktu v reálném čase, které vytváří nové pracovní příleţitosti, odstraňuje geografické bariéry a není pouze zdrojem vzdělávání, ale také zábavy a oddychu,<br /> <br /> *'''reklamní médium a marketingové médium''', které postupně svým globálním rozsahem a možností zpětné vazby stále více konkuruje televizi, rozhlasu a tisku,<br /> <br /> *'''obchodní médium''', které vytváří nové možnosti obchodu a spolupráce pro firmy a jednotlivce v globálním měřítku.“ [[#Literatura|[1]]]<br /> <br /> == Historie ==<br /> Na konci padesátých a počátku šedesátých let dvacátého století Ministerstvo obrany v USA postavilo firmu RAND Corporation před nelehký úkol. Firma RAND Corporation měla vymyslet způsob, jak by mohly mezi sebou komunikovat jednotlivé administrativní orgány v USA i po případné jaderné válce. Bylo potřeba vymyslet systém, který by umožnil komunikaci mezi jednotlivými městy či vojenskými základnami i po tom, že by některé z části systému byly úplně zničeny. Důležité také bylo, aby systém neměl žádnou centrálu. V roce 1964 bylo zveřejněno konečné řešení.<br /> Informace měla být přenášena pomocí jednotlivých paketů, které by obsahovaly adresu příjemce a byly by posílány nezávisle na cestě ostatních paketů. K příjemci by se tak dostávaly různými cestami. Všechny uzly sítě pro přenos informací by měly mít rovnocenné postavení.<br /> Systém měl být založen na přepínání paketů (paket switching). Poprvé byl tento způsob přenosu informací převeden do praxe ve Velké Británii. <br /> V USA byl převeden do praxe díky finanční podpoře grantové agentury Ministerstva obrany s názvem ARPA (Advanced Research Projects Agency), podle níž dostala také síť svůj název - ARPANET. Protože tato síť měla propojovat první superpočítače, byly první uzly této sítě umisťovány na univerzitách. Síť byla v roce 1969 uvedena do provozu a od té doby počet jejich uzlů velmi rychle narůstal. V roce 1971 měla síť 15 uzlů, zatímco v roce 1972 už jich měla 37. Prvotní zamýšlení, že tento systém bude provozován pouze pro vojenské a obranné účely začal ustupovat do pozadí. Lidé si po síti posílali stále víc soukromých zpráv. Tento systém však nadále patřil pod resort obrany. Později začaly vznikat okruhy sítí jiných resortů a ty se připojovaly k ARPANETu. Vznikala tak velmi široká síť. V roce 1983 se z Arpanetu vydělily všechny části, které měly cokoliv společného s vojenstvím a ustavila se samostatná síť s názvem MILNET, která byla samozřejmě schopná komunikovat s ARPANETem. Pravděpodobně nejvýznamnější sítí, která se na ARPANET nabalila, byla síť NSFNET, která patřila pod instituci NSF (National Science Foundation). NSF financovala masové připojení institucí, které připojeny dosud nebyly. Přejala tak z části roli páteřní sítě, kterou byla do této doby síť ARPANET. V roce 1990 byl ARPANET v tichosti zrušen. NSFNET pak sloužil nejen k výzkumným účelům, ale také pro velkoobjemový přenos dat v různých sférách. Komerčnímu využití se však dlouhou dobu bránil. Vznikaly však jiné sítě, které komerční přenos podporovaly. NSF se rozhodla NSFNET pozvolna odstavit z role páteřní sítě a nechat přenosové funkce ostatním, komerčním firmám. Tím byl NSFNET zprivatizován. Později byl pro tuto síť masově rozšířen název Internet.<br /> <br /> <br /> == Internet v České republice ==<br /> V listopadu 1991, ve VC ČVUT úspěšně proběhl první pokus o připojení na internet k uzlu v Linci. Formálně však byla tehdejší ČSFR k internetu slavnostně připojena až 13. února 1992. Po rozpadu ČSFR se tehdejší síť s názvem FESNET rozděllila na český CESNET a slovenský SANET. V listopadu 1992 byla telefoní pevnou linkou propojena Praha a Brno. Velmi rychle se však připojovala další města. Nyní je možno připojit se k internetu v České republice prakticky odkudkoliv.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> [[#Literatura|[1]]]<br /> ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávíní na Internetu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006, 87 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík<br /> <br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> MAKULOVÁ, Soňa. Vyhľadávanie infromací v Internete. Problémy, východiská, postupy. Bratislava : EL&amp;T, 2002. 1. vyd. 376 s. ISBN 80-88812-16-X. S. 27.<br /> <br /> [[#Literatura|[3]]]<br /> BEDNÁŘ, Martin . Owebu.cz [online]. 9. 7. 2007 [cit. 2010-11-14]. Historie vzniku internetu. Dostupné z WWW: &lt;http://owebu.bloger.cz/Internet/Historie-vzniku-internetu&gt;.<br /> <br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> FOLTA, Martin. Moderní model elektronického katalogu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2009. 102 s. Vedoucí diplomové práce prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc.</div>

Michal Klajban