Informační stres - Historie editací

Esmir v 2. 2. 2015, 18:55

2015-02-02T18:55:11Z

Esmir: /* Prevence */

2015-02-02T18:30:58Z

Prevence

Esmir: /* Příčiny vzniku */

2015-02-02T18:23:19Z

Příčiny vzniku

Esmir v 16. 1. 2015, 18:56

2015-01-16T18:56:17Z

Esmir: /* Důsledky */

2015-01-16T18:38:17Z

Důsledky

Esmir: /* Příčiny vzniku */

2015-01-16T18:33:12Z

Příčiny vzniku

Esmir v 12. 1. 2015, 12:20

2015-01-12T12:20:40Z

Esmir: Založena nová stránka: '''Autor:''' Miroslava Töpferová '''Klíčová slova:''' informace, stres, relevantnost, informační exploze, úzkost, '''Synonyma:''' [[mentální stre...

2015-01-12T11:39:45Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' Miroslava Töpferová '''Klíčová slova:''' informace, stres, relevantnost, informační exploze, úzkost, '''Synonyma:''' [[mentální stre...

Nová stránka

'''Autor:''' Miroslava Töpferová

'''Klíčová slova:''' informace, [[stres]], [[relevantnost]], [[informační exploze]], úzkost,

'''Synonyma:''' [[mentální stres]], [[informační úzkost]]

'''Související pojmy:''' informační znečištění, [[kognitivní zátěž]], [[data smog]], datové přetížení, [[informační únavový syndrom]], [[nadbytek informací]]

<blockquote>''nadřazené'' – zdravotní problémy</blockquote>

<blockquote>''podřazené'' - </blockquote>

== Příčiny vzniku ==
Informační stres vzniká v důsledku informačního přetížení, kde je člověk vystaven nadbytečnému množství informací. Prudký rozvoj šíření informací může mít negativní dopad i naše duševní a fyzické zdraví. Kapacita lidského mozku se od paleolitického období až do dnešní doby podle mínění neurofyziologů v podstatě nezměnila. <ref name="CEJPEK"> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98. </ref> Na náš mozek dopadá každou vteřinou obrovské množství snadno dostupných informací. Dle lékařů, kteří se specializují na neurofyziologii a neuropatologii, je náš mozek chráněn před informacemi z vnějšího světa vnitřním filtrem. Tato selekce informací se však neděje zcela libovolně, ale je určována naším osobnostním fondem – endoceptem.

== Důsledky ==
Pokud je mozek zahlcován nadbytkem informací,"''může to vést k destrukcím myšlení a života vůbec''". <ref> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.,s. 20.</ref> Přemíra informací často vede k podrážděnosti, problémům s komunikací až k celkovému vyčerpání. Jak uvádí český psychiatr Cyril Höschl: ''"Je-li informací příliš mnoho, receptorů pojednou ubývá, stávají se necitlivými"''<ref name="CEJPEK"> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98. </ref>Zvýšený příjem nových informací klade velkou zátěž na naši pozornost. Příval informací dopadající na naše smysly, narušuje schopnost racionálně myslet a jednat. U člověka se může objevit snížený práh vnímavosti, který se projevuje netečností k přicházejícím zprávám. Nadbytek informací může vést u člověka k řadě psychosomatických onemocnění. Mohou se objevit poruchy spánku, potíže s vysokým krevním tlakem i celkové oslabení imunitního systému. V souvislosti s přehlcením informacemi se jako důsledek vyskytuje například špatná koncentrace, stres a pocity ohrožení, které mohou vést až k závažným psychickým poruchám.
== Rizikové skupiny ==
Informačním stresem je v současné době ohrožena převážná část populace, zvláště ve vyspělých zemích, napříč profesemi. Kromě dospělých bývají postiženy také děti, u kterých mohou být rizika související s informačním přetížením ještě závažnější.

== Prevence ==
Jak uvádí primář oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích MUDr. Karel Nešpor, k prevenci informačního stresu patří především vyloučení informačního obsahu, který pochází z nevěrohodného zdroje a který ke svému životu nepotřebujeme. Svůj čas bychom měli věnovat pouze relevantním informacím a to ještě na omezenou dobu. Důležité je vyhýbat se tzv. informačnímu smogu a soustředit se vždy pouze na jednu věc.
Při vyhledávání informací na internetu používat metadata a využívat internetové vyhledávače, které umí zúžit pomocí vyhledávacích nástrojů naše dotazy.
U elektronické pošty je potřeba rozlišit, které informace jsou pro nás důležité a ve vyhrazeném čase je efektivně vyřídit, zároveň je třeba vyloučit z naší elektronické pošty tzv. spamy. <ref> NEŠPOR, Karel. Přetížení informacemi není jen problém zdravotníků. In: ''První krok: Internetové informační centrum pro klienty se zdravotním omezením'' [online]. 13. 3. 2012 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.prvnikrok.cz/www_old/detail-clanek.php?clanek=1987</ref>

== Poznámky ==

<references/>

== Použitá literatura ==
* BACHÁNKOVÁ, Iveta. ''Negativní důsledky nadbytku a nedostatku informací pro člověka''. [s.l.], 2003. 94 s. Filozofická fakulta. Masarykova univerzita v Brně. Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/46232/ff_m/text.pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DBachánková%26start%3D1/>
*CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.
*ČERNOHLÁVKOVÁ, Kateřina, ''Informační hygiena'', Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav České literatury a knihovnictví, 2006, 66 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
* HOWARD, Pierce J. ''Příručka pro uživatele mozku: praktické informace a návody pro každodenní život''. Vyd. 4. Praha: Portál, 2005c1998, 396 s. ISBN 80-7367-052-6.
* NEŠPOR, Karel. Přetížení informacemi není jen problém zdravotníků. In: ''První krok: Internetové informační centrum pro klienty se zdravotním omezením'' [online]. 13. 3. 2012 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.prvnikrok.cz/www_old/detail-clanek.php?clanek=1987
*TOFFLER, Alvin. ''Šok z budoucnosti''. 1. vyd. Praha: Práce, 1992, 284 s. ISBN 802080160x.

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 == Příčiny vzniku ==
-Informační stres vzniká v důsledku informačního přetížení, kdy je člověk vystaven nadbytečnému množství informací. Prudký rozvoj šíření informací může mít negativní dopad i na naše duševní a fyzické zdraví. Kapacita lidského mozku se od paleolitického období až do dnešní doby podle mínění neurofyziologů v podstatě nezměnila. <ref name="CEJPEK"> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98. </ref> Na náš mozek dopadá každou vteřinou obrovské množství snadno dostupných informací. Dle lékařů, kteří se specializují na neurofyziologii a neuropatologii, je náš mozek chráněn před informacemi z vnějšího světa vnitřním filtrem. Tato selekce informací se však neděje zcela libovolně, ale je určována naším osobnostním fondem – endoceptem.
+Informační stres vzniká v důsledku [[informační přetížení|informačního přetížení]], kdy je člověk vystaven nadbytečnému množství informací. Prudký rozvoj šíření [[informace|informací]] může mít negativní dopad i na naše duševní a fyzické zdraví. Kapacita lidského mozku se od paleolitického období až do dnešní doby podle mínění neurofyziologů v podstatě nezměnila. <ref name="CEJPEK"> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98. </ref> Na náš mozek dopadá každou vteřinou obrovské množství snadno dostupných informací. Dle lékařů, kteří se specializují na [[neurofyziologie|neurofyziologii]] a neuropatologii, je náš mozek chráněn před informacemi z vnějšího světa vnitřním filtrem. Tato selekce informací se však neděje zcela libovolně, ale je určována naším osobnostním fondem – [[endocept|endoceptem]].
 == Důsledky ==
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 == Prevence ==
-Jak uvádí primář oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích MUDr. Karel Nešpor, k prevenci informačního stresu patří především vyloučení informačního obsahu, který pochází z nevěrohodného zdroje a který ke svému životu nepotřebujeme. Svůj čas bychom měli věnovat pouze relevantním informacím a to ještě na omezenou dobu. Důležité je vyhýbat se tzv. informačnímu smogu a soustředit se vždy pouze na jednu věc.
+Jak uvádí primář oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích MUDr. Karel Nešpor, k prevenci informačního stresu patří především vyloučení informačního obsahu, který pochází z nevěrohodného zdroje a který ke svému životu nepotřebujeme. Svůj čas bychom měli věnovat pouze relevantním informacím a to ještě na omezenou dobu. Důležité je vyhýbat se tzv. [[informační smog|informačnímu smogu]] a soustředit se vždy pouze na jednu věc.
 Při vyhledávání informací na internetu používat metadata a využívat internetové vyhledávače, které umí zúžit naše dotazy pomocí vyhledávacích nástrojů.
-U elektronické pošty je potřeba rozlišit, které informace jsou pro nás důležité a ve vyhrazeném čase je efektivně vyřídit, zároveň je třeba vyloučit z naší elektronické pošty tzv. spamy. <ref> NEŠPOR, Karel. Přetížení informacemi není jen problém zdravotníků. In: ''První krok: Internetové informační centrum pro klienty se zdravotním omezením'' [online]. 13. 3. 2012 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.prvnikrok.cz/www_old/detail-clanek.php?clanek=1987</ref>
+U [[elektronická pošta|elektronické pošty]] je potřeba rozlišit, které informace jsou pro nás důležité a ve vyhrazeném čase je efektivně vyřídit, zároveň je třeba vyloučit z naší elektronické pošty tzv. [[spam|spamy]]. <ref> NEŠPOR, Karel. Přetížení informacemi není jen problém zdravotníků. In: ''První krok: Internetové informační centrum pro klienty se zdravotním omezením'' [online]. 13. 3. 2012 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.prvnikrok.cz/www_old/detail-clanek.php?clanek=1987</ref>
 == Poznámky ==

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 == Příčiny vzniku ==
-Informační stres vzniká v důsledku informačního přetížení, kde je člověk vystaven nadbytečnému množství informací. Prudký rozvoj šíření informací může mít negativní dopad i na naše duševní a fyzické zdraví. Kapacita lidského mozku se od paleolitického období až do dnešní doby podle mínění neurofyziologů v podstatě nezměnila. <ref name="CEJPEK"> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98. </ref> Na náš mozek dopadá každou vteřinou obrovské množství snadno dostupných informací. Dle lékařů, kteří se specializují na neurofyziologii a neuropatologii, je náš mozek chráněn před informacemi z vnějšího světa vnitřním filtrem. Tato selekce informací se však neděje zcela libovolně, ale je určována naším osobnostním fondem – endoceptem.
+Informační stres vzniká v důsledku informačního přetížení, kdy je člověk vystaven nadbytečnému množství informací. Prudký rozvoj šíření informací může mít negativní dopad i na naše duševní a fyzické zdraví. Kapacita lidského mozku se od paleolitického období až do dnešní doby podle mínění neurofyziologů v podstatě nezměnila. <ref name="CEJPEK"> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98. </ref> Na náš mozek dopadá každou vteřinou obrovské množství snadno dostupných informací. Dle lékařů, kteří se specializují na neurofyziologii a neuropatologii, je náš mozek chráněn před informacemi z vnějšího světa vnitřním filtrem. Tato selekce informací se však neděje zcela libovolně, ale je určována naším osobnostním fondem – endoceptem.
 == Důsledky ==

← Starší verze		Verze z 16. 1. 2015, 18:56
Řádek 2:		Řádek 2:


−	'''Klíčová slova:''' informace, [[stres]], [[relevantnost]], [[informační exploze]], úzkost,[[informační smog]], [[mozek]], [[neurofyziologie]], [[neuropatologie]], [[internet]]	+	'''Klíčová slova:''' informace, [[stres]], [[relevantnost]], [[informační exploze]], úzkost, [[informační smog]], [[mozek]], [[neurofyziologie]], [[neuropatologie]], [[internet]]

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2015, 12:20
Řádek 2:		Řádek 2:


−	'''Klíčová slova:''' informace, [[stres]], [[relevantnost]], [[informační exploze]], úzkost,	+	'''Klíčová slova:''' informace, [[stres]], [[relevantnost]], [[informační exploze]], úzkost,[[informační smog]], [[mozek]], [[neurofyziologie]], [[neuropatologie]], [[internet]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Důsledky ==
-Pokud je mozek zahlcován nadbytkem informací,"''může to vést k destrukcím myšlení a života vůbec''". <ref> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.,s. 20.</ref> Přemíra informací často vede k podrážděnosti, problémům s komunikací až k celkovému vyčerpání. Jak uvádí český psychiatr Cyril Höschl: ''"Je-li informací příliš mnoho, receptorů pojednou ubývá, stávají se necitlivými"''<ref name="CEJPEK"> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98. </ref>Zvýšený příjem nových informací klade velkou zátěž na naši pozornost. Příval informací dopadající na naše smysly, narušuje schopnost racionálně myslet a jednat. U člověka se může objevit snížený práh vnímavosti, který se projevuje netečností k přicházejícím zprávám. Nadbytek informací může vést u člověka k řadě psychosomatických onemocnění. Mohou se objevit poruchy spánku, potíže s vysokým krevním tlakem i celkové oslabení imunitního systému. V souvislosti s přehlcením informacemi se jako důsledek vyskytuje například špatná koncentrace, stres a pocity ohrožení, které mohou vést až k závažným psychickým poruchám.
+Pokud je mozek zahlcován nadbytkem informací,"''může to vést k destrukcím myšlení a života vůbec''". <ref> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.,s. 20.</ref> Přemíra informací často vede k podrážděnosti, problémům s komunikací až k celkovému vyčerpání. Jak uvádí český psychiatr Cyril Höschl: ''"Je-li informací příliš mnoho, receptorů pojednou ubývá, stávají se necitlivými"''.<ref name="CEJPEK"> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x., s. 98. </ref>Zvýšený příjem nových informací klade velkou zátěž na naši pozornost. Příval informací dopadající na naše smysly, narušuje schopnost racionálně myslet a jednat. U člověka se může objevit snížený práh vnímavosti, který se projevuje netečností k přicházejícím zprávám. Nadbytek informací může vést u člověka k řadě psychosomatických onemocnění. Mohou se objevit poruchy spánku, potíže s vysokým krevním tlakem i celkové oslabení imunitního systému. V souvislosti s přehlcením informacemi se jako důsledek vyskytuje například špatná koncentrace, stres a pocity ohrožení, které mohou vést až k závažným psychickým poruchám.
 == Rizikové skupiny ==
 Informačním stresem je v současné době ohrožena převážná část populace, zvláště ve vyspělých zemích, napříč profesemi. Kromě dospělých bývají postiženy také děti, u kterých mohou být rizika související s informačním přetížením ještě závažnější.