Michal Klajban: 18 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:28:59Z

18 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Nová stránka

'''Autor''': Milan Říha

'''Klíčová slova''': informační smog, nežádoucí obsah, odvádění pozornosti

'''Synonyma''': informační znečištění

'''Související pojmy''': informační hygiena

''nadřazené'' - bezpečnost na internetu, informační chování

''podřazené'' - reklama, banner, odkaz

== Charakteristika ==
Pojem informační smog je charakterizován jako "''metaforický výraz pro nežádoucí, nepotřebné, neužitečné a znečišťující informace.''"<ref>KUČERA, Radek. ABZ online výkladový slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-05-20]. Informační smog. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/informacni-smog>.</ref> Nejpoužívanější význam pojmu informační smog je záplava nadbytečných informací. Informačním smogem se myslí "''reklamy a zprávy z televize, rádia, e-mailové komunikace, mobilních telefonů a dalších komunikačních prostředků.''"<ref>NOVOTNÁ, Darina. Informační hygiena jako součást informační gramotnosti: návrh modulu e-learningového kurzu [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2011. 110 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/180243/ff_m_a2/novotna_DP.pdf?zpet=http:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dinformacni%20smog>.</ref> Jedná se o jakoukoli formu nadbytečné komunikace, informačním smogem se myslí i zbytečná interpersonální sdělení nebo například zbytečné telefonáty. Význam pojmu informační smog se shoduje s pojmem [[informační znečištění]].

V dnešní době se tento pojem nejčastěji používá v souvislosti s webovým prostředím, zejména jako označení pro nerelevantní části webového obsahu, jako jsou reklamy, bannery a odkazy na nežádoucí webové stránky, které odpoutávají pozornost uživatele od relevantních částí webového obsahu.

Informačním smogem se zabývá novinář David Shenk, který jej považuje za "''druh potenciálních informací, které pouze existují a nikdy nebudou využity.''"<ref>SHENK, David. Data smog: Surviving the Information Glut. 1. vyd. New York: HarperCollins Publisher, 1997. ISBN 0-06-018701-8.</ref> "''Podle Shenka byl průměrný Američan v roce 1971 vystaven 560 reklamním sdělení za den. O dvacet let později se tento počet zvýšil šestkrát až na 3 000 reklam denně.''"<ref>NOVOTNÁ, Darina. Informační hygiena jako součást informační gramotnosti: návrh modulu e-learningového kurzu [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2011. 110 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/180243/ff_m_a2/novotna_DP.pdf?zpet=http:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dinformacni%20smog>.</ref>

Ve webovém prostředí je díky grafickým zobrazovacím možnostem a kvůli častým reklamám a nežádoucím odkazům, které odvádějí pozornost, velmi těžké rozlišit relevantní obsah od informačního smogu. "''Mnoho uživatelů bohužel žije v představě, že internet uspokojí jejich informační potřeby, ale to může být zásadní omyl.''"<ref>PAPÍK, Richard. Informační zdroje a služby v oboru psychologie, sociologie a politologie s důrazem na světové zdroje. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 1, [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/informacni-zdroje-a-sluzby-v-oboru-psychologie-sociologie-a-politologie-s-durazem-na-svetove-zdroje>.</ref> K obtížnosti rozlišování informačního smogu od ostatního obsahu bohužel nahrává i extenzivní charakter četby webového obsahu.

Informační smog má podstatný negativní vliv na činnost uživatele ve webovém prostředí, a to zejména z hlediska dvou kritérií:

Relevance: ukazuje "''nakolik se vyhledaný dokument shoduje s původním požadavkem.''"<ref>ČERNOHLÁVKOVÁ, Kateřina . Informační hygiena [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 67 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/109574/ff_b/>.</ref>

Pertinence: ukazatel subjektivních pocitů spokojenosti uživatele, pertinence "''vyjadřuje jeho spokojenost s vyhledaným dokumentem na základě původního požadavku.''"<ref>ČERNOHLÁVKOVÁ, Kateřina . Informační hygiena [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 67 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/109574/ff_b/>.</ref>

== Prevence ==
V současné době nabývá objem nepotřebných informací, zejména ve webovém prostředí, takových rozměrů, že je třeba se proti informačnímu smogu bránit dodržováním alespoň několika základních pravidel:

1. Člověk by měl pečlivě zvážit, který komunikační kanál pro přenos informací využije. Technické možnosti a charakteristika jednotlivých komunikačních zařízení se liší a je tedy třeba promyslet, jestli je pro přenos dané zprávy vhodné použít telefon, fax, e-mail nebo například dopis.

2. Důležitým faktorem pro nevytváření informačního smogu je zachování stručnosti a výstižnosti. Člověk by při sdělování zprávy neměl používat takové informace, které jeho i adresáta zbytečně připraví o čas. Při psaní je třeba myslet na stylistický výraz, aby nedocházelo k neporozumění ze strany adresáta kvůli nejistotě, která plyne z textu.

3. Jednou ze zásad nevytváření informačního smogu je nepředávání řetězových zpráv. "''Nepředávejte dál řetězové zprávy, vtipy ani informace typu „Gates pošle každému tisíce liber“. Takové e-maily jen zbytečně zaplňují adresáře.''"<ref>(RES). Informační smog. Doplňek.com [online]. 16. 09. 2010 [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: <http://www.doplnek.com/content/informacni-smog>.</ref>

4. U e-mailové korespondence je třeba vždy uvést výstižný předmět. Je potřeba očekávat, že právě podle předmětů se adresát v e-mailech ve své schránce orientuje. Díky vhodně nazvanému předmětu se také zvyšuje šance, že si adresát e-mail vůbec přečte.

5. Před odesláním jakékoli zprávy, zejména e-mailu, je vždy potřeba překontrolovat adresu příjemce. Díky tomu se zamezí šíření nerelevantních zpráv a omezí se vznik nežádoucích nedorozumění a nepříjemných společenských situací v komunikačním prostředí.

== Poznámky ==
<references />

<references />

<references />

<references />

<references />

<references />

<references />

<references />

== Použitá literatura ==
KUČERA, Radek. ABZ online výkladový slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-05-20]. Informační smog. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/informacni-smog>.

NOVOTNÁ, Darina. Informační hygiena jako součást informační gramotnosti: návrh modulu e-learningového kurzu [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2011. 110 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/180243/ff_m_a2/novotna_DP.pdf?zpet=http:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dinformacni%20smog>.

SHENK, David. Data smog: Surviving the Information Glut. 1. vyd. New York: HarperCollins Publisher, 1997. ISBN 0-06-018701-8.

(RES). Informační smog. Doplňek.com [online]. 16. 09. 2010 [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: <http://www.doplnek.com/content/informacni-smog>.

PAPÍK, Richard. Informační zdroje a služby v oboru psychologie, sociologie a politologie s důrazem na světové zdroje. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 1, [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/informacni-zdroje-a-sluzby-v-oboru-psychologie-sociologie-a-politologie-s-durazem-na-svetove-zdroje>.

JEMELKA, Ivan . Za současnou finanční krizi může i informační znečištění. Kavárna iDnes.cz [online]. 23. února 2009, xxx, [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: <http://zpravy.idnes.cz/za-soucasnou-financni-krizi-muze-i-informacni-znecisteni-pmk-/kavarna.asp?c=A090223_141448_kavarna_bos>.

ČERNOHLÁVKOVÁ, Kateřina . Informační hygiena [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 67 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/109574/ff_b/>.

Informační smog - Historie editací

Michal Klajban: 18 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)