Informační služby internetu - Historie editací

Maboroshi: /* Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu */

2013-11-27T12:29:13Z

Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu

Maboroshi: /* Vymezení pojmu */

2013-11-27T12:28:50Z

Vymezení pojmu

Maboroshi: /* Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu */

2013-11-22T09:14:34Z

Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu

Maboroshi: /* Vymezení pojmu */

2013-11-22T09:13:42Z

Vymezení pojmu

Marie Ondrášková: /* Možnosti archivace webu */

2013-11-16T17:08:02Z

Možnosti archivace webu

Marie Ondrášková: /* Vymezení pojmu */

2013-11-16T17:05:35Z

Vymezení pojmu

Marie Ondrášková: /* Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu */

2013-11-08T09:13:50Z

Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu

Marie Ondrášková: /* Vyhledávače vědecké literatury */

2013-11-08T09:06:50Z

Vyhledávače vědecké literatury

Marie Ondrášková: /* Metavyhledávače */

2013-11-08T09:04:58Z

Metavyhledávače

Marie Ondrášková: /* Internetové vyhledávače */

2013-11-08T09:02:46Z

Internetové vyhledávače

@@ Řádek 91: / Řádek 91: @@
 = Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu =
-Studie firmy Bright Planet ukázala, že klasické internetové vyhledávače a metavyhledávače přinášejí výsledky hledání pouze z tzv. povrchového webu a mnoho cenných zdrojů ukrytých v internetu zůstává neodhaleno [[[[Použitá literatura|BERGMAN, 2001]]]]. Proto byly vyvinuty speciální vyhledávací nástroje, které se zabývají kompletním prohledáváním zdrojů i z takzvaného '''deep''' (hlubokého, neviditelného) webu. Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný. Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače. Ve výsledcích vyhledávání se u vyhledávačů neviditelného webu neobjevuje obrovské množství internetových stránek, nýbrž výčet služeb, kde se dokumenty na požadované téma vyskytují nejčastěji.
+Studie firmy Bright Planet ukázala, že klasické internetové vyhledávače a metavyhledávače přinášejí výsledky hledání pouze z tzv. povrchového webu a mnoho cenných zdrojů ukrytých v internetu zůstává neodhaleno [[Použitá literatura|[BERGMAN, 2001]]]. Proto byly vyvinuty speciální vyhledávací nástroje, které se zabývají kompletním prohledáváním zdrojů i z takzvaného '''deep''' (hlubokého, neviditelného) webu. Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný. Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače. Ve výsledcích vyhledávání se u vyhledávačů neviditelného webu neobjevuje obrovské množství internetových stránek, nýbrž výčet služeb, kde se dokumenty na požadované téma vyskytují nejčastěji.
 <br/>Nejznámější vyhledávače neviditelného webu:

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 '''Hypertext''' – velmi dobrou pomůckou jsou v digitálním prostředí hypertextové odkazy, které působí jako určitá navigace uživatele a jednoduchým způsobem odkazují na jiné internetové stránky. Propojování elektronických dokumentů pomocí hypertextu je velmi příjemným doplňkem, který uživateli značně ulehčuje studium daných informačních pramenů.
-'''Metadata''' – pro pořádání informací v prostředí internetu je velmi důležitý popis jednotlivých internetových zdrojů. Pro tyto účely byly vyvinuty různé metadatové formáty. V podstatě se jedná o to, že autor internetových stránek napíše veškeré potřebné informace o dané stránce do metadatového formuláře. Ta je poté dobře připravena pro katalogizaci nebo strojové zpracování. Vše probíhá na dobrovolné bázi. Velmi používaným formátem je v současné době [http://dublincore.org/ '''Dublin Core''']. Jakým způsobem zdroje správně popisovat pak z velké části určuje standard [http://www.w3.org/RDF/ '''RDF - Resource Description Framework''']. Soubory metadat, které popisují obsahy jednotlivých internetových stránek, jsou zapsány a uloženy v jazyce '''XML'''. Internetové stránky, které jsou takovýmto způsobem zpracovány, jsou označovány souhrnně jako tzv. '''sémantický web'''. Ten usiluje o zpřehlednění současného stavu, kdy internet obsahuje stále rostoucí neuspořádanou množinu www stránek. Sémantický web se přitom snaží o lepší spolupráci mezi počítači a lidmi [[[[Použitá literatura|MATULÍK a PITNER, 2004]]]]. Velmi aktivní institucí zabývající se rozvojem internetových standardů a sémantického webu je konsorcium [http://www.w3.org/ '''W3C'''].
+'''Metadata''' – pro pořádání informací v prostředí internetu je velmi důležitý popis jednotlivých internetových zdrojů. Pro tyto účely byly vyvinuty různé metadatové formáty. V podstatě se jedná o to, že autor internetových stránek napíše veškeré potřebné informace o dané stránce do metadatového formuláře. Ta je poté dobře připravena pro katalogizaci nebo strojové zpracování. Vše probíhá na dobrovolné bázi. Velmi používaným formátem je v současné době [http://dublincore.org/ '''Dublin Core''']. Jakým způsobem zdroje správně popisovat pak z velké části určuje standard [http://www.w3.org/RDF/ '''RDF - Resource Description Framework''']. Soubory metadat, které popisují obsahy jednotlivých internetových stránek, jsou zapsány a uloženy v jazyce '''XML'''. Internetové stránky, které jsou takovýmto způsobem zpracovány, jsou označovány souhrnně jako tzv. '''sémantický web'''. Ten usiluje o zpřehlednění současného stavu, kdy internet obsahuje stále rostoucí neuspořádanou množinu www stránek. Sémantický web se přitom snaží o lepší spolupráci mezi počítači a lidmi [[Použitá literatura|[MATULÍK a PITNER, 2004]]]. Velmi aktivní institucí zabývající se rozvojem internetových standardů a sémantického webu je konsorcium [http://www.w3.org/ '''W3C'''].
 V rámci internetu působí služby, které se snaží uživateli ulehčit orientaci v obrovském množství informací, jež tato síť obsahuje.

@@ Řádek 91: / Řádek 91: @@
 = Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu =
-Studie firmy Bright Planet ukázala, že klasické internetové vyhledávače a metavyhledávače přinášejí výsledky hledání pouze z tzv. povrchového webu a mnoho cenných zdrojů ukrytých v internetu zůstává neodhaleno [BERGMAN, 2001]. Proto byly vyvinuty speciální vyhledávací nástroje, které se zabývají kompletním prohledáváním zdrojů i z takzvaného '''deep''' (hlubokého, neviditelného) webu. Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný. Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače. Ve výsledcích vyhledávání se u vyhledávačů neviditelného webu neobjevuje obrovské množství internetových stránek, nýbrž výčet služeb, kde se dokumenty na požadované téma vyskytují nejčastěji.
+Studie firmy Bright Planet ukázala, že klasické internetové vyhledávače a metavyhledávače přinášejí výsledky hledání pouze z tzv. povrchového webu a mnoho cenných zdrojů ukrytých v internetu zůstává neodhaleno [[[[Použitá literatura|BERGMAN, 2001]]]]. Proto byly vyvinuty speciální vyhledávací nástroje, které se zabývají kompletním prohledáváním zdrojů i z takzvaného '''deep''' (hlubokého, neviditelného) webu. Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný. Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače. Ve výsledcích vyhledávání se u vyhledávačů neviditelného webu neobjevuje obrovské množství internetových stránek, nýbrž výčet služeb, kde se dokumenty na požadované téma vyskytují nejčastěji.
 <br/>Nejznámější vyhledávače neviditelného webu:

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 '''Hypertext''' – velmi dobrou pomůckou jsou v digitálním prostředí hypertextové odkazy, které působí jako určitá navigace uživatele a jednoduchým způsobem odkazují na jiné internetové stránky. Propojování elektronických dokumentů pomocí hypertextu je velmi příjemným doplňkem, který uživateli značně ulehčuje studium daných informačních pramenů.
-'''Metadata''' – pro pořádání informací v prostředí internetu je velmi důležitý popis jednotlivých internetových zdrojů. Pro tyto účely byly vyvinuty různé metadatové formáty. V podstatě se jedná o to, že autor internetových stránek napíše veškeré potřebné informace o dané stránce do metadatového formuláře. Ta je poté dobře připravena pro katalogizaci nebo strojové zpracování. Vše probíhá na dobrovolné bázi. Velmi používaným formátem je v současné době [http://dublincore.org/ '''Dublin Core''']. Jakým způsobem zdroje správně popisovat pak z velké části určuje standard [http://www.w3.org/RDF/ ''RDF - Resource Description Framework''']. Soubory metadat, které popisují obsahy jednotlivých internetových stránek, jsou zapsány a uloženy v jazyce '''XML'''. Internetové stránky, které jsou takovýmto způsobem zpracovány, jsou označnovány souhrnně jako tzv. '''sémantický web'''. Ten usiluje o zpřehlednění současného stavu, kdy internet obsahuje stále rostoucí neuspořádanou množinu www stránek. Sémantický web se přitom snaží o lepší spolupráci mezi počítači a lidmi [MATULÍK a PITNER, 2004]. Velmi aktivní institucí zabývající se rozvojem internetových standardů a sémantického webu je konsorcium [http://www.w3.org/ '''W3C'''].
+'''Metadata''' – pro pořádání informací v prostředí internetu je velmi důležitý popis jednotlivých internetových zdrojů. Pro tyto účely byly vyvinuty různé metadatové formáty. V podstatě se jedná o to, že autor internetových stránek napíše veškeré potřebné informace o dané stránce do metadatového formuláře. Ta je poté dobře připravena pro katalogizaci nebo strojové zpracování. Vše probíhá na dobrovolné bázi. Velmi používaným formátem je v současné době [http://dublincore.org/ '''Dublin Core''']. Jakým způsobem zdroje správně popisovat pak z velké části určuje standard [http://www.w3.org/RDF/ '''RDF - Resource Description Framework''']. Soubory metadat, které popisují obsahy jednotlivých internetových stránek, jsou zapsány a uloženy v jazyce '''XML'''. Internetové stránky, které jsou takovýmto způsobem zpracovány, jsou označovány souhrnně jako tzv. '''sémantický web'''. Ten usiluje o zpřehlednění současného stavu, kdy internet obsahuje stále rostoucí neuspořádanou množinu www stránek. Sémantický web se přitom snaží o lepší spolupráci mezi počítači a lidmi [[[[Použitá literatura|MATULÍK a PITNER, 2004]]]]. Velmi aktivní institucí zabývající se rozvojem internetových standardů a sémantického webu je konsorcium [http://www.w3.org/ '''W3C'''].
 V rámci internetu působí služby, které se snaží uživateli ulehčit orientaci v obrovském množství informací, jež tato síť obsahuje.

@@ Řádek 105: / Řádek 105: @@
 = Možnosti archivace webu =
-Obrovské množství materiálů už je v současné době publikováno pouze výhradně elektronicky v rámci sítě internet, proto se logicky nabízí otázka, zda by nebylo vhodné tyto obsahy archivovat a uchovávat. Registraci tištěných materiálů řeší Zákon o povinném výtisku, avšak v českém prostředí není problematika elektronických dokumentů v rámci tohoto zákona brána v úvahu. V řadě zemí (např. na Slovensku) je legislativa v tomto směru pružnější a archivaci elektronických dokumentů podchycuje. Otázka archivace webu se dostává do popředí ve všech vyspělých zemích a ani Česká republika v tomto směru netvoří výjimku. Kromě otázek zákonných předpisů je třeba hned na začátku vymezit, co bude předmětem archivace, jakým způsobem budou obsažené dokumenty zpřístupňovány a také jaké standardy se budou při veškerých procesech spojených s archivací a šířením dokumentů dodržovat. V ČR je nejvýznamnějším projektem tohoto typu '''WebArchiv''' ([http://www.webarchiv.cz http://www.webarchiv.cz]), který řešilo '''Ministerstvo kultury ČR''' ve spolupráci s '''Národní knihovnou ČR''' a dalšími knihovnami a institucemi. Ve světě je již v provozu řada mnohem obsáhlejších systémů. Příkladem je '''Minerva''' ([http://lcweb2.loc.gov/diglib/lcwa/html/lcwa-home.html http://lcweb2.loc.gov/diglib/lcwa/html/lcwa-home.html]), kterou produkuje '''Library of Congress''', nebo systém '''PANDORA''' ([http://pandora.nla.gov.au/ http://pandora.nla.gov.au/]) vytvářený '''National Library of Australia'''. Důležitá byla rovněž iniciativa '''NEDLIB''' ([http://www.kb.nl/hrd/dd/dd_projecten/nedlib_publicaties-en.html http://www.kb.nl/hrd/dd/dd_projecten/nedlib_publicaties-en.html]), na níž se podílelo několik evropských národních knihoven a další partnerské organizace. V jejím rámci byla definována a vyvinuta pravidla a funkční modely pro archivaci digitálních materiálů.
+Obrovské množství materiálů už je v současné době publikováno pouze výhradně elektronicky v rámci sítě internet, proto se logicky nabízí otázka, zda by nebylo vhodné tyto obsahy archivovat a uchovávat. Registraci tištěných materiálů řeší Zákon o povinném výtisku, avšak v českém prostředí není problematika elektronických dokumentů v rámci tohoto zákona brána v úvahu. V řadě zemí (např. na Slovensku) je legislativa v tomto směru pružnější a archivaci elektronických dokumentů podchycuje. Otázka archivace webu se dostává do popředí ve všech vyspělých zemích a ani Česká republika v tomto směru netvoří výjimku. Kromě otázek zákonných předpisů je třeba hned na začátku vymezit, co bude předmětem archivace, jakým způsobem budou obsažené dokumenty zpřístupňovány a také jaké standardy se budou při veškerých procesech spojených s archivací a šířením dokumentů dodržovat. V ČR je nejvýznamnějším projektem tohoto typu [http://www.webarchiv.cz '''WebArchiv'''], který řešilo '''Ministerstvo kultury ČR''' ve spolupráci s '''Národní knihovnou ČR''' a dalšími knihovnami a institucemi. Ve světě je již v provozu řada mnohem obsáhlejších systémů. Příkladem je [http://lcweb2.loc.gov/diglib/lcwa/html/lcwa-home.html '''Minerva'''], kterou produkuje '''Library of Congress''', nebo systém [http://pandora.nla.gov.au/ '''PANDORA'''] vytvářený '''National Library of Australia'''. Důležitá byla rovněž iniciativa [http://www.kb.nl/hrd/dd/dd_projecten/nedlib_publicaties-en.html '''NEDLIB'''], na níž se podílelo několik evropských národních knihoven a další partnerské organizace. V jejím rámci byla definována a vyvinuta pravidla a funkční modely pro archivaci digitálních materiálů.
 = Galerie =
 <gallery>

@@ Řádek 101: / Řádek 101: @@
 '''The WWW Virtual Library''' – [http://vlib.org/ http://vlib.org/]
-'''Scirus''' (zároveň prohledává i povrchový web, '''služba bude v roce 2014 ukončena''') – [http://www.scirus.com/ http://www.scirus.com/].
+'''Scirus''' (zároveň prohledává i povrchový web, '''služba bude v roce 2014 ukončena''') – [http://www.scirus.com/ http://www.scirus.com/]
 = Možnosti archivace webu =

@@ Řádek 87: / Řádek 87: @@
 '''MagPortal''' – [http://www.magportal.com/ http://www.magportal.com/]
-'''InfoMine''' – [http://infomine.ucr.edu/ http://infomine.ucr.edu/].
+'''InfoMine''' – [http://infomine.ucr.edu/ http://infomine.ucr.edu/]
 = Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu =

@@ Řádek 71: / Řádek 71: @@
 '''WebCrawler''' – [http://www.webcrawler.com/info.wbcrwl/ http://www.webcrawler.com/info.wbcrwl/]
-'''Polymeta '''– [http://www.polymeta.com/ http://www.polymeta.com/].
+'''Polymeta '''– [http://www.polymeta.com/ http://www.polymeta.com/]
 = Vyhledávače vědecké literatury =

@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 '''Ask''' – [http://www.ask.com/ http://www.ask.com/]
-'''Bing''' – [http://www.bing.com/ http://www.bing.com/].
+'''Bing''' – [http://www.bing.com/ http://www.bing.com/]
 = Metavyhledávače =