Informační šum - Historie editací

JanaLanova v 16. 8. 2013, 13:04

2013-08-16T13:04:16Z

JanaO v 17. 5. 2013, 16:43

2013-05-17T16:43:26Z

JanaO: /* Informační šum v komunikaci (komunikační šum) */

2013-05-15T19:58:11Z

Informační šum v komunikaci (komunikační šum)

JanaO: /* Informační šum v komunikaci (komunikační šum) */

2013-05-15T19:56:30Z

Informační šum v komunikaci (komunikační šum)

JanaO: /* Informační šum v komunikaci (komunikační šum) */

2013-05-15T19:53:46Z

Informační šum v komunikaci (komunikační šum)

JanaO: /* Úvod */

2013-05-15T19:52:07Z

Úvod

JanaO: /* Informační šum v systémech */

2013-05-15T19:50:41Z

Informační šum v systémech

JanaO v 15. 5. 2013, 19:50

2013-05-15T19:50:20Z

JanaO v 15. 5. 2013, 19:47

2013-05-15T19:47:27Z

JanaO v 13. 5. 2013, 09:19

2013-05-13T09:19:47Z

← Starší verze		Verze z 16. 8. 2013, 13:04
Řádek 47:		Řádek 47:
	* VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4.		* VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4.
	* VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. 294 s. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5.		* VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. 294 s. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5.
		+
		+	[[Kategorie:Sociální komunikace]]

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 === Druhy komunikačního šumu ===
-Informační šumy lze rozdělit do 4 základních skupin:<br/>1) '''fyzické''' - vznikají ve vnějším prostředí a nejčastěji jde o různé druhy hluku, poruchy sítě při telefonování nebo např. sluneční brýle, které brání v rozpoznání některých mimořečových prosředků<br/>2) '''fyziologické''' - různé vady na straně příjemce nebo odesílatele mezi které nejčastěji patří vady zraku a sluchu nebo špatná artikulace a paměť (lze zařadit i takové pocity jako žízeň, hlad)<br/>3) '''psychologické''' - vznikají kvůli emocím jako láska, smutek, hněv nebo se jedná o předsudky ze strany odesílatele či příjemce<br/>4) '''sémantické''' - každý může pochopit sdělení jiným způsobem, což může vzniknout použitím slangu, odborných výrazů nebo např. cizího jazyku <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 34. Parafráze pro všechny skupiny</ref>
+Informační šumy lze rozdělit do 4 základních skupin:<br/>1) '''fyzické''' - vznikají ve vnějším prostředí a nejčastěji jde o různé druhy hluku, poruchy sítě při telefonování nebo např. sluneční brýle, které brání v rozpoznání některých mimořečových prostředků<br/>2) '''fyziologické''' - různé vady na straně příjemce nebo odesílatele mezi které nejčastěji patří vady zraku a sluchu nebo špatná artikulace a paměť (lze zařadit i takové pocity jako žízeň, hlad)<br/>3) '''psychologické''' - vznikají kvůli emocím jako láska, smutek, hněv nebo se jedná o předsudky ze strany odesílatele či příjemce<br/>4) '''sémantické''' - každý může pochopit sdělení jiným způsobem, což může vzniknout použitím slangu, odborných výrazů nebo např. cizího jazyku <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 34. Parafráze pro všechny skupiny</ref>
 == Informační šum v systémech ==
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 === Druhy šumu v systémech ===
 Hovoříme o pěti základních šumech:<br>
-) '''Pragmatický''' šum vzniká pokud je k uspokojení informační potřeby použit prostředník, např. informační specialista a uživatel není schopen svůj požadavek přesně formulovat, popř. specialista pochopí požadavek jiným způsobem<br>
+) '''Pragmatický''' šum vzniká, pokud je k uspokojení informační potřeby použit prostředník, např. informační specialista a uživatel není schopen svůj požadavek přesně formulovat, popř. specialista pochopí požadavek jiným způsobem<br>
 ) K '''sémantickému''' šumu dochází při použití nevhodných slov, nebo jsou slova nesprávně kódována<br>
 ) U '''technického''' šumu je na vině technika a může se jednat třeba o poruchu počítače<br>

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Informační šum v komunikaci (komunikační šum) ==
-Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje [[komunikace|komunikovat]]. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí [[e-mail|emailu]], telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br/>1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br/>2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br/>3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)<br/>4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)<br/>5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. Parafráze celého výčtu faktorů </ref><br/>Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref>
+Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje [[komunikace|komunikovat]]. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat [[informace]] svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí [[e-mail|emailu]], telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br/>1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br/>2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br/>3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)<br/>4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)<br/>5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. Parafráze celého výčtu faktorů </ref><br/>Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref>
 === Druhy komunikačního šumu ===

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Informační šum v komunikaci (komunikační šum) ==
-Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí [[e-mail|emailu]], telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br/>1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br/>2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br/>3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)<br/>4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)<br/>5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. Parafráze celého výčtu faktorů </ref><br/>Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref>
+Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje [[komunikace|komunikovat]]. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí [[e-mail|emailu]], telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br/>1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br/>2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br/>3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)<br/>4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)<br/>5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. Parafráze celého výčtu faktorů </ref><br/>Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref>
 === Druhy komunikačního šumu ===

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Informační šum v komunikaci (komunikační šum) ==
-Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí emailu, telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br/>1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br/>2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br/>3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)<br/>4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)<br/>5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. Parafráze celého výčtu faktorů </ref><br/>Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref>
+Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí [[e-mail|emailu]], telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br/>1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br/>2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br/>3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)<br/>4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)<br/>5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. Parafráze celého výčtu faktorů </ref><br/>Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref>
 === Druhy komunikačního šumu ===

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 == Úvod ==
 Pokud hovoříme o šumu, lze tento pojem vyložit dvěma způsoby:<br>
-) '''šum při sociální komunikaci (lze označit spíše jako šum komunikační)'''<br>
+) '''šum při [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] (lze označit spíše jako šum komunikační)'''<br>
 ) '''šum v systémech (informační šum)'''<br>
 Lze říci, že mezi pojmy komunikační šum a šum informační existuje určitá podobnost (u obou pojmů jde o určitou formu bariéry).

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 == Informační šum v systémech ==
 Informační šum ve spojitosti se systémy je definován jako "chyba informačního systému spočívající v nevyhledání relevantních dokumentů (šum prvního druhu) nebo ve vyhledání nerelevantních dokumentů, které věcně neodpovídají zadání rešeršního dotazu (šum druhého druhu).<ref> JONÁK, Zdeněk. informační šum. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000470&local_base=KTD.</ref>"
-Tento pojem tedy souvisí s informační potřebou uživatelů a lze ho tedy chápat jako nahodilou překážku v [[informačním systému|informační systém]], která předávanou informaci nějakým způsobem pozměňuje, čímž nemusí být informační potřeba naplněna. <ref> KUČEROVÁ, Karolína. ''Uživatelské potřeby a jejich výzkum se zaměřením na medicínskou biochemii''. [online]. 2004 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://kajinka.info/UISK/SRZ.pdf. S. 13.</ref>
+Tento pojem tedy souvisí s informační potřebou uživatelů a lze ho tedy chápat jako nahodilou překážku v [[informační systém|informačním systému]], která předávanou informaci nějakým způsobem pozměňuje, čímž nemusí být informační potřeba naplněna. <ref> KUČEROVÁ, Karolína. ''Uživatelské potřeby a jejich výzkum se zaměřením na medicínskou biochemii''. [online]. 2004 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://kajinka.info/UISK/SRZ.pdf. S. 13.</ref>
 === Druhy šumu v systémech ===