Hope Alene Olson - Historie editací

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

2019-05-28T08:55:32Z

úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

2019-05-28T08:54:36Z

úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Ukázat změny

Kateřina: /* Indexing and The 'Organized' Researcher (2003) */

2015-05-15T21:19:54Z

Indexing and The 'Organized' Researcher (2003)

Kateřina: /* Indexing and The 'Organized' Researcher (2003) */

2015-05-15T21:18:42Z

Indexing and The 'Organized' Researcher (2003)

Kateřina: /* Indexing and the 'organized' researcher (2003) */

2015-05-15T21:17:54Z

Indexing and the 'organized' researcher (2003)

Kateřina: /* Indexing and the 'organized' researcher (2003) */

2015-05-15T21:16:29Z

Indexing and the 'organized' researcher (2003)

Ivakasp v 15. 5. 2015, 20:27

2015-05-15T20:27:45Z

Ivakasp v 15. 5. 2015, 20:26

2015-05-15T20:26:42Z

Kateřina v 14. 5. 2015, 15:17

2015-05-14T15:17:56Z

Kateřina v 14. 5. 2015, 15:13

2015-05-14T15:13:31Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Hope Alene Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Do informační vědy se zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin–Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>&nbsp;
@@ Řádek 115: / Řádek 114: @@
 = Citace =
-<references /><references /><references /><references />&nbsp;
+<references /><references />&nbsp;
 = Externí zdroje =
@@ Řádek 124: / Řádek 123: @@
 {{DEFAULTSORT:Olson, Hope Alene}}
 [[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

@@ Řádek 73: / Řádek 73: @@
 == Indexing and The 'Organized' Researcher (2003) ==
-Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olson zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.<ref>OLSON, Hope A. a GIVEN Lisa M. Indexing and The 'Organized' Researcher. Portál elektronických informačních zdrojů MU. Dostupné také z: http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/detail/detail?vid=3
+Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olson zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191) s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor...", zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.<ref>OLSON, Hope A. a GIVEN Lisa M. Indexing and The 'Organized' Researcher. Portál elektronických informačních zdrojů MU. Dostupné také z: http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/detail/detail?vid=3</ref>
 == Monografie ==

@@ Řádek 73: / Řádek 73: @@
 == Indexing and The 'Organized' Researcher (2003) ==
-Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olson zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat výzkumníků. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.<ref>OLSON, Hope A. a GIVEN Lisa M. Indexing and The 'Organized' Researcher. Portál elektronických informačních zdrojů MU. Dostupné také z: http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/detail/detail?vid=3
+Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olson zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.<ref>OLSON, Hope A. a GIVEN Lisa M. Indexing and The 'Organized' Researcher. Portál elektronických informačních zdrojů MU. Dostupné také z: http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/detail/detail?vid=3
 </ref>

@@ Řádek 71: / Řádek 71: @@
 <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref> OLSON, Hope Alene. 2002. The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref>.&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.</span><ref> MIKSA, Francis L. 2007. "The Power to Name: a Review Essay". Libraries & the Cultural Record 42 (1): 75–79. doi:10.1353/lac.2007.0013. JSTOR 25549382.</ref></span>
-== Indexing and the 'organized' researcher (2003) ==
+== Indexing and The 'Organized' Researcher (2003) ==
-Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olson zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat výzkumníků. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.<ref>OLSON, Hope A. and GIVEN Lisa M. Indexing and the 'organized' researcher. Portál elektronických informačních zdrojů MU. Dostupné také z: http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/detail/detail?vid=3
+Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olson zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat výzkumníků. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.<ref>OLSON, Hope A. a GIVEN Lisa M. Indexing and The 'Organized' Researcher. Portál elektronických informačních zdrojů MU. Dostupné také z: http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/detail/detail?vid=3
 </ref>

@@ Řádek 71: / Řádek 71: @@
 <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref> OLSON, Hope Alene. 2002. The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref>.&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.</span><ref> MIKSA, Francis L. 2007. "The Power to Name: a Review Essay". Libraries & the Cultural Record 42 (1): 75–79. doi:10.1353/lac.2007.0013. JSTOR 25549382.</ref></span>
-==  Indexing and the 'organized' researcher (2003) ==
+== Indexing and the 'organized' researcher (2003) ==
-Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olsen zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat výzkumníků. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.
 == Monografie ==

← Starší verze		Verze z 15. 5. 2015, 20:26
Řádek 70:		Řádek 70:

	<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref> OLSON, Hope Alene. 2002. The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref>. <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.</span><ref> MIKSA, Francis L. 2007. "The Power to Name: a Review Essay". Libraries & the Cultural Record 42 (1): 75–79. doi:10.1353/lac.2007.0013. JSTOR 25549382.</ref></span>		<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref> OLSON, Hope Alene. 2002. The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref>. <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.</span><ref> MIKSA, Francis L. 2007. "The Power to Name: a Review Essay". Libraries & the Cultural Record 42 (1): 75–79. doi:10.1353/lac.2007.0013. JSTOR 25549382.</ref></span>
		+
		+	== Indexing and the 'organized' researcher. ==
		+	Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olsen zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat výzkumníků. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.

	== Monografie ==		== Monografie ==

@@ Řádek 65: / Řádek 65: @@
 == Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (2001) ==
-V tomto článku, který vyšel roku 2001 v časopise Library Resources and Technical Services, se Hope A. Olson věnuje dualitě stejnosti a rozdílnosti, o které říká, že je v naší kultuře silně zakotvena. Poukazuje na to, že klasifikace je v západním světě založená právě na principu stejného a rozdílného a že je nám vlastní organizace znalostí, kde k době přiřazujeme stejné a naopak oddělujeme od rozdílného. Tuto organizaci znalostí si mnohdy ani neuvědomuje, jelikož je nám toto myšlení vlastní. Připadá nám pak přirozené, že jsou tímto způsobem tříděny věci okolo nás. Takový příkladem je např. MDT (Mezinárodní desetinné třídění), které Hope A. Olson uvádí jako příklad.<ref>OLSON, Hope Alene. 2001. Sameness and difference: a cultural foundation of classification. Library Resources [online]. 45(3): 115-122 [cit. 2015-05-13]. ISSN 00242527. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>
+V článku Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (Stejnost a rozdílnost: kulturní základ klasifikace), který vyšel roku 2001 v časopise Library Resources and Technical Services, se Hope A. Olson věnuje dualitě stejnosti a rozdílnosti, o které říká, že je v naší kultuře silně zakotvena. Poukazuje na to, že klasifikace je v západním světě založená právě na principu stejného a rozdílného a že je nám vlastní organizace znalostí, kde k době přiřazujeme stejné a naopak oddělujeme od rozdílného. Tuto organizaci znalostí si mnohdy ani neuvědomuje, jelikož je nám toto myšlení vlastní. Připadá nám pak přirozené, že jsou tímto způsobem tříděny věci okolo nás. Takový příkladem je např. MDT (Mezinárodní desetinné třídění), které Hope A. Olson uvádí jako příklad.<ref>OLSON, Hope Alene. 2001. Sameness and difference: a cultural foundation of classification. Library Resources [online]. 45(3): 115-122 [cit. 2015-05-13]. ISSN 00242527. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>
 == The Power To Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (2002) ==

@@ Řádek 72: / Řádek 72: @@
 == Monografie ==
-<ul style="line-height: 19.2000007629395px; list-style-type: square; margin: 0.3em 0px 0px 1.5em; padding: 0px; list-style-image: url(); color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px;">
+<ul style="/* insecure input */">
 <li>Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.</li>
 </ul>
-<ul style="line-height: 19.2000007629395px; list-style-type: square; margin: 0.3em 0px 0px 1.5em; padding: 0px; list-style-image: url(); color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px;">
+<ul style="/* insecure input */">
 <li>Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.</li>
 </ul>
-<ul style="line-height: 19.2000007629395px; list-style-type: square; margin: 0.3em 0px 0px 1.5em; padding: 0px; list-style-image: url(); color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px;">
+<ul style="/* insecure input */">
-<li>Olson, H. A. and Boll, John J. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.</li>
+<li>Olson, H. A. and John J. Boll. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.</li>
 </ul>