Herbert Menzel - Historie editací

Dvě Kiskařky: oprava překlepů

2018-05-17T10:07:20Z

oprava překlepů

Dvě Kiskařky: licence k Lazarsfeldovi

2018-05-17T10:01:15Z

licence k Lazarsfeldovi

Dvě Kiskařky: druhá oprava licence

2018-05-17T09:56:38Z

druhá oprava licence

Dvě Kiskařky: Katz - přidání licence obrázku

2018-05-17T09:45:54Z

Katz - přidání licence obrázku

Dvě Kiskařky v 17. 5. 2018, 09:01

2018-05-17T09:01:18Z

Dvě Kiskařky v 17. 5. 2018, 08:55

2018-05-17T08:55:52Z

Dvě Kiskařky v 17. 5. 2018, 08:47

2018-05-17T08:47:36Z

Dvě Kiskařky v 17. 5. 2018, 08:41

2018-05-17T08:41:33Z

Dvě Kiskařky v 17. 5. 2018, 08:37

2018-05-17T08:37:00Z

Dvě Kiskařky v 17. 5. 2018, 08:33

2018-05-17T08:33:48Z

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Herbert Menzel v&nbsp;článku pro časopis ''American Psychologist'' vymezil 5&nbsp;sociologických témat, z nichž&nbsp;by měla vycházet vědecká komunikace:&nbsp;</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">1.&nbsp;&nbsp;Vhodnost zobrazování systému komunikace v&nbsp;každé vědecké disciplíně.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">2.&nbsp;&nbsp;Několik informačních kanálů najednou může synergicky (společně působit) a efektivně přenášet sdělení.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">3. Neformální a neplánovaná komunikace hraje klíčovou roli v&nbsp;informačních systémech vědy.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">4.&nbsp;&nbsp;Vědci tvoří veřejnost.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">5.&nbsp;Informační vědecké systémy využívají mnoho funkcí. Tyto funkce mohou nést důsledky pro politiky informační vědy, ale překládání důsledků těchto konkrétních kroků vyžaduje specifikovat funkce v&nbsp;základním rozsahu empirického výzkumu.<ref>Scientific Communication:: Five Themes from Social Science Research. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/17263890_Scientific_Communication_Five_Themes_from_Social_Science_Research</ref></span></span></p>
 == <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Typologie proměnných při popisu kolektivů a jedinců</span></span> ==
-<p style="text-align: justify;">&nbsp;[[File:Lazarsfeld1941 Lge.jpg|thumb|left|200px|Paul Felix Lazarsfeld, jenž se r. 1969 spolupodílel na Menzelově výzkumu. zdroj a licence: [https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/ CC BY-SA 4.0 Miremahe]]]<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">V roce 1969 spolu s rakousko-americkým sociologem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Felix_Lazarsfeld Paulem Felixem Lazarsfeldem] navrhli typologii vlastních typů proměnných, které jsou důležité při převádění z jedné úrovně analýzy na druhou. Zaměřili se na popis kolektivů a jedinců mezi strukturálními, globálními a analytickými vlastnostmi.<ref name="Analýza">Levels Of Analysis. Encyklopedia.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.encyclopedia.com/social-sciences/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/levels-analysis</ref></span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Analytické vlastnosti –'''&nbsp;získávají se matematickými operacemi na vybrané vlastnosti každého jednotlivce. Vlastnosti se označují jako souhrnné proměnné.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Strukturální vlastnosti –'''&nbsp;jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Globální vlastnosti kolektivu –&nbsp;'''nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost, např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Absolutní vlastnosti –&nbsp;'''bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Relační vlastnosti –'''&nbsp;vypočítávány z informací o podstatných vztazích mezi členy analyzované skupiny. Například počet přátel, které jednotlivec má, počet členů rodiny, které jednotlivec má atd.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Srovnávací vlastnosti –&nbsp;'''charakterizují člena srovnání jeho hodnoty s absolutními nebo relačními vlastnostmi a rozdělením této vygenerované vlastnosti na celou skupinu, kam jednotlivec patří.&nbsp;</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Kontextové vlastnosti –&nbsp;'''charakteristiky kolektivů jsou aplikovány na jednotlivé členy.</span></span></p>
+<p style="text-align: justify;">&nbsp;[[File:Lazarsfeld1941 Lge.jpg|thumb|left|200px|Paul Felix Lazarsfeld, jenž se r. 1969 spolupodílel na Menzelově výzkumu. zdroj a licence: [https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/ CC BY-SA 4.0 Miremahe]]]<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">V roce 1969 spolu s rakousko-americkým sociologem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Felix_Lazarsfeld Paulem Felixem Lazarsfeldem] navrhli typologii vlastních typů proměnných, které jsou důležité při převádění z jedné úrovně analýzy na druhou. Zaměřili se na popis kolektivů a jedinců mezi strukturálními, globálními a analytickými vlastnostmi.<ref name="Analýza">Levels Of Analysis. Encyklopedia.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.encyclopedia.com/social-sciences/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/levels-analysis</ref></span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Analytické vlastnosti –'''&nbsp;získávají se matematickými operacemi na vybrané vlastnosti každého jednotlivce. Vlastnosti se označují jako souhrnné proměnné.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Strukturální vlastnosti –'''&nbsp;jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Globální vlastnosti kolektivu –&nbsp;'''nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost, např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Absolutní vlastnosti –&nbsp;'''bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Relační vlastnosti –'''&nbsp;vypočítávány z informací o podstatných vztazích mezi členy analyzované skupiny, např.&nbsp;počet přátel, které jednotlivec má, počet členů rodiny, které jednotlivec má atd.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Srovnávací vlastnosti –&nbsp;'''charakterizují člena srovnání jeho hodnoty s absolutními nebo relačními vlastnostmi a rozdělením této vygenerované vlastnosti na celou skupinu, kam jednotlivec patří.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Kontextové vlastnosti –&nbsp;'''charakteristiky kolektivů jsou aplikovány na jednotlivé členy.</span></span></p>
 <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">&nbsp;</span></span> &nbsp; &nbsp;&nbsp;

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Herbert Menzel v&nbsp;článku pro časopis ''American Psychologist'' vymezil 5&nbsp;sociologických témat, z nichž&nbsp;by měla vycházet vědecká komunikace:&nbsp;</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">1.&nbsp;&nbsp;Vhodnost zobrazování systému komunikace v&nbsp;každé vědecké disciplíně.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">2.&nbsp;&nbsp;Několik informačních kanálů najednou může synergicky (společně působit) a efektivně přenášet sdělení.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">3. Neformální a neplánovaná komunikace hraje klíčovou roli v&nbsp;informačních systémech vědy.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">4.&nbsp;&nbsp;Vědci tvoří veřejnost.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">5.&nbsp;Informační vědecké systémy využívají mnoho funkcí. Tyto funkce mohou nést důsledky pro politiky informační vědy, ale překládání důsledků těchto konkrétních kroků vyžaduje specifikovat funkce v&nbsp;základním rozsahu empirického výzkumu.<ref>Scientific Communication:: Five Themes from Social Science Research. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/17263890_Scientific_Communication_Five_Themes_from_Social_Science_Research</ref></span></span></p>
 == <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Typologie proměnných při popisu kolektivů a jedinců</span></span> ==
-<p style="text-align: justify;">&nbsp;<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">V roce 1969 spolu s rakousko-americkým sociologem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Felix_Lazarsfeld Paulem Felixem Lazarsfeldem] navrhli typologii vlastních typů proměnných, které jsou důležité při převádění z jedné úrovně analýzy na druhou. Zaměřili se na popis kolektivů a jedinců mezi strukturálními, globálními a analytickými vlastnostmi.<ref name="Analýza">Levels Of Analysis. Encyklopedia.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.encyclopedia.com/social-sciences/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/levels-analysis</ref></span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Analytické vlastnosti –'''&nbsp;získávají se matematickými operacemi na vybrané vlastnosti každého jednotlivce. Vlastnosti se označují jako souhrnné proměnné.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Strukturální vlastnosti –'''&nbsp;jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Globální vlastnosti kolektivu –&nbsp;'''nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost, např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Absolutní vlastnosti –&nbsp;'''bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Relační vlastnosti –'''&nbsp;vypočítávány z informací o podstatných vztazích mezi členy analyzované skupiny. Například počet přátel, které jednotlivec má, počet členů rodiny, které jednotlivec má atd.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Srovnávací vlastnosti –&nbsp;'''charakterizují člena srovnání jeho hodnoty s absolutními nebo relačními vlastnostmi a rozdělením této vygenerované vlastnosti na celou skupinu, kam jednotlivec patří.&nbsp;</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Kontextové vlastnosti –&nbsp;'''charakteristiky kolektivů jsou aplikovány na jednotlivé členy.</span></span></p>
+<p style="text-align: justify;">&nbsp;[[File:Lazarsfeld1941 Lge.jpg|thumb|left|200px|Paul Felix Lazarsfeld, jenž se r. 1969 spolupodílel na Menzelově výzkumu. zdroj a licence: [https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/ CC BY-SA 4.0 Miremahe]]]<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">V roce 1969 spolu s rakousko-americkým sociologem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Felix_Lazarsfeld Paulem Felixem Lazarsfeldem] navrhli typologii vlastních typů proměnných, které jsou důležité při převádění z jedné úrovně analýzy na druhou. Zaměřili se na popis kolektivů a jedinců mezi strukturálními, globálními a analytickými vlastnostmi.<ref name="Analýza">Levels Of Analysis. Encyklopedia.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.encyclopedia.com/social-sciences/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/levels-analysis</ref></span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Analytické vlastnosti –'''&nbsp;získávají se matematickými operacemi na vybrané vlastnosti každého jednotlivce. Vlastnosti se označují jako souhrnné proměnné.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Strukturální vlastnosti –'''&nbsp;jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Globální vlastnosti kolektivu –&nbsp;'''nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost, např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Absolutní vlastnosti –&nbsp;'''bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Relační vlastnosti –'''&nbsp;vypočítávány z informací o podstatných vztazích mezi členy analyzované skupiny. Například počet přátel, které jednotlivec má, počet členů rodiny, které jednotlivec má atd.</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Srovnávací vlastnosti –&nbsp;'''charakterizují člena srovnání jeho hodnoty s absolutními nebo relačními vlastnostmi a rozdělením této vygenerované vlastnosti na celou skupinu, kam jednotlivec patří.&nbsp;</span></span></p> <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''Kontextové vlastnosti –&nbsp;'''charakteristiky kolektivů jsou aplikovány na jednotlivé členy.</span></span></p>
 <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">&nbsp;</span></span> &nbsp; &nbsp;&nbsp;

@@ Řádek 57: / Řádek 57: @@
 === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:georgia,serif;">Social Relations and Innovation in the Medical Profession</span></span> ===
-<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem&nbsp;přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem&nbsp;takových&nbsp;rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí&nbsp;–&nbsp;výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly&nbsp;vliv&nbsp;osobní&nbsp;kontakty&nbsp;či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University.</span></span><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;"><ref>Social Relations and Innovation in the Medical Profession: The Epidemiology of a New Drug. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/31402351_Social_Relations_and_Innovation_in_the_Medical_Profession_The_Epidemiology_of_a_New_Drug?ev=auth_pub</ref></span></span>&nbsp;[[File:ElihuKatz.jpg|thumb|right|350px|Profesor Elihu Katz, Menzelův blízký spolupracovník. zdroj a licence: [https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en CC-BY 3.0 Andymiah]]]</p>
+<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem&nbsp;přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem&nbsp;takových&nbsp;rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí&nbsp;–&nbsp;výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly&nbsp;vliv&nbsp;osobní&nbsp;kontakty&nbsp;či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University.</span></span><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;"><ref>Social Relations and Innovation in the Medical Profession: The Epidemiology of a New Drug. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/31402351_Social_Relations_and_Innovation_in_the_Medical_Profession_The_Epidemiology_of_a_New_Drug?ev=auth_pub</ref></span></span>&nbsp;[[File:ElihuKatz.jpg|thumb|right|300px|Profesor Elihu Katz, Menzelův blízký spolupracovník. zdroj a licence: [https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en CC BY-SA 3.0 Andymiah]]]</p>
 === <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Planned and Unplanned Scientific Communication</span></span> ===
 <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958).<ref>Proceedings of the International Conference on Scientific Information: Two Volumes (1959). National Academies Press: National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine [online]. Washington, D.C [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.nap.edu/catalog/10866/proceedings-of-the-international-conference-on-scientific-information-two-volumes</ref>&nbsp;<br/> Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu,&nbsp;jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se 77&nbsp;vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.<ref>MENZEL, Herbert. Planned and Unplanned Scientific Communication. In: Proceedings of the International Conference on Scientific Information. Washington, DC: National Research Council, 1959, s. 199-244.

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 == <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Difúze inovace&nbsp;</span></span> ==
-&nbsp;<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Difúze inovace j horizontální výměna informací mezi členy úzké skupiny. Ve výsledku difúze osoby, jako součást systému přijmou myšlenku, chování, produkt jako nový a inovativní.<ref>Diffusion Theory: (teorie šíření inovací / difúze inovace). In: Wikikknihovna [online]. 24. 10. 2013 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diffusion_Theory_(teorie_%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD_inovac%C3%AD_/_dif%C3%BAze_inovace)1</ref></span></span> <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">V&nbsp;roce 1955 spolu s&nbsp;americko-izraelským mediálním teoretikem a sociologem [https://en.wikipedia.org/wiki/Elihu_Katz Elihu Katzem] vytvořili studii ''Social Relations and Innovation in the Medical Profession''&nbsp;(Sociální vztahy a inovace v&nbsp;medicínské profesi) o procesu přijímání léků s&nbsp;doporučením lékařů do lékáren a jak takový proces probíhá.</span></span> <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Další výzkum na difúzi inovace v&nbsp;lékařství provedl o čtyři roky později (1959) Herbert Menzel s Elihu&nbsp;Katzem a [https://cs.wikipedia.org/wiki/James_Samuel_Coleman Jamesem Colemanem]&nbsp;na rozšíření léku zvaný Gammanym.&nbsp;<ref>Social processes in physicians' adoption of a new drug. Scinapse [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://scinapse.io/papers/2054304666)-</ref></span></span>&nbsp; &nbsp;
+&nbsp;<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Difúze inovace je horizontální výměna informací mezi členy úzké skupiny. Ve výsledku difúze osoby, jako součást systému přijmou myšlenku, chování, produkt jako nový a inovativní.<ref>Diffusion Theory: (teorie šíření inovací / difúze inovace). In: Wikikknihovna [online]. 24. 10. 2013 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diffusion_Theory_(teorie_%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD_inovac%C3%AD_/_dif%C3%BAze_inovace)1</ref></span></span> <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">V&nbsp;roce 1955 spolu s&nbsp;americko-izraelským mediálním teoretikem a sociologem [https://en.wikipedia.org/wiki/Elihu_Katz Elihu Katzem] vytvořili studii ''Social Relations and Innovation in the Medical Profession''&nbsp;(Sociální vztahy a inovace v&nbsp;medicínské profesi) o procesu přijímání léků s&nbsp;doporučením lékařů do lékáren a jak takový proces probíhá.</span></span> <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Další výzkum na difúzi inovace v&nbsp;lékařství provedl o čtyři roky později (1959) Herbert Menzel s Elihu&nbsp;Katzem a [https://cs.wikipedia.org/wiki/James_Samuel_Coleman Jamesem Colemanem]&nbsp;na rozšíření léku zvaný Gammanym.&nbsp;<ref>Social processes in physicians' adoption of a new drug. Scinapse [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://scinapse.io/papers/2054304666)-</ref></span></span>&nbsp; &nbsp;
 == <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Účinnosti televizních vysílání pro lékaře</span></span> ==
@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">'''1987 –'''&nbsp;umírá na infarkt</span></span>
 = <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Význam pro informační vědu</span></span> =
@@ Řádek 49: / Řádek 47: @@
 &nbsp;
+<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Herbert Menzel se zabýval nejen informačními potřebami, ale také celým systémem vědecké komunikace, který&nbsp;je pro informační vědu důležitý. Svými výzkumy dokázal, že vědecká komunikace není jenom mezi vědcem a výzkumným dokumentem, ale vliv na ni má celá řada faktorů (ostatní vědci v blízkosti jedince, antropologické zázemí, chování vědecké i laické veřejnosti atp.), přestože se jedná většinou o sociologické aspekty, z&nbsp;Menzelovy práce mohou čerpat i odborníci z&nbsp;oblasti informačních věd.&nbsp;</span></span></p>
 = <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Úspěchy&nbsp;</span></span> =
@@ Řádek 61: / Řádek 57: @@
 === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:georgia,serif;">Social Relations and Innovation in the Medical Profession</span></span> ===
-<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem&nbsp;přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem&nbsp;takových&nbsp;rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí&nbsp;–&nbsp;výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly&nbsp;vliv&nbsp;osobní&nbsp;kontakty&nbsp;či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University.</span></span><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;"><ref>Social Relations and Innovation in the Medical Profession: The Epidemiology of a New Drug. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/31402351_Social_Relations_and_Innovation_in_the_Medical_Profession_The_Epidemiology_of_a_New_Drug?ev=auth_pub</ref></span></span></p>
+<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem&nbsp;přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem&nbsp;takových&nbsp;rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí&nbsp;–&nbsp;výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly&nbsp;vliv&nbsp;osobní&nbsp;kontakty&nbsp;či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University.</span></span><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;"><ref>Social Relations and Innovation in the Medical Profession: The Epidemiology of a New Drug. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/31402351_Social_Relations_and_Innovation_in_the_Medical_Profession_The_Epidemiology_of_a_New_Drug?ev=auth_pub</ref></span></span>&nbsp;[[File:ElihuKatz.jpg|thumb|right|350px|Profesor Elihu Katz, Menzelův blízký spolupracovník. zdroj a licence: [https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en CC-BY 3.0 Andymiah]]]</p>
 === <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Planned and Unplanned Scientific Communication</span></span> ===
 <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958).<ref>Proceedings of the International Conference on Scientific Information: Two Volumes (1959). National Academies Press: National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine [online]. Washington, D.C [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.nap.edu/catalog/10866/proceedings-of-the-international-conference-on-scientific-information-two-volumes</ref>&nbsp;<br/> Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu,&nbsp;jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se 77&nbsp;vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.<ref>MENZEL, Herbert. Planned and Unplanned Scientific Communication. In: Proceedings of the International Conference on Scientific Information. Washington, DC: National Research Council, 1959, s. 199-244.
 Dostupné z:https://www.nap.edu/read/10866/chapter/13</ref></span></span></p>
 === <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Quasi-mass communication: a neglected area</span></span>&nbsp; ===
 <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">"Kvazi-masová" komunikace je výraz pro typ komunikace, která zahrnuje množství sociálně životně důležitých komunikačních aktivit, které využívají sociální uspořádání, ale nelze je považovat za masovou komunikaci ani za osobní komunikaci. V článku je uvedena charakteristika kvazi-masové komunikace s přístupy k získávání informací o kvazi-masových komunikačních &nbsp;činnostech a o úlohách, které mají ve společnosti</span></span><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">.<ref>QUASI-MASS COMMUNICATION: A NEGLECTED AREA. Oxford Academic: Journals [online]. 1 January 1971 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://academic.oup.com/poq/article-abstract/35/3/406/1825997?redirectedFrom=fulltext</ref></span></span></p>

@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">3. přístup vědeckého&nbsp;komunikačního systému → studium předávání informací mezi vědci a technologiemi<ref>Herbert Menzel. ASIS&T: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.asist.org/pioneers/herbert-menzel/</ref></span></span>
-Herbert Menzel se zabýval nejen informačními potřebami, ale také celým systémem vědecké komunikace, který&nbsp;je pro informační vědu důležitý. Svými výzkumy dokázal, že vědecká komunikace není jenom mezi vědcem a výzkumným dokumentem, ale vliv na ni má celá řada faktorů (ostatní vědci v blízkosti jedince, antropologické zázemí, chování vědecké i laické veřejnosti atp.).&nbsp;
+&nbsp;
 = <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Úspěchy&nbsp;</span></span> =

@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">3. přístup vědeckého&nbsp;komunikačního systému → studium předávání informací mezi vědci a technologiemi<ref>Herbert Menzel. ASIS&T: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.asist.org/pioneers/herbert-menzel/</ref></span></span>
 = <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Úspěchy&nbsp;</span></span> =
-<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Neuvedeno.</span></span>
+<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Nenalezeno. Neuvedeno.</span></span>
 = <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Publikace &nbsp;</span></span> =
@@ Řádek 64: / Řádek 66: @@
 === <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Quasi-mass communication: a neglected area</span></span>&nbsp; ===
-<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">"Kvazi-masová" komunikace je výraz pro typ komunikace, která zahrnuje množství sociálně životně důležitých komunikačních aktivit, které využívají sociální uspořádání, ale nelze je považovat za masovou komunikaci ani za osobní komunikaci. V článku je uvedena charakteristika kvazi-masové komunikace s přístupy k získávání informací o kvazi-masových komunikačních &nbsp;činnostech a o úlohách, které mají ve společnosti</span></span><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">.<ref>https://academic.oup.com/poq/article-abstract/35/3/406/1825997?redirectedFrom=fulltext</ref></span></span></p>
+<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">"Kvazi-masová" komunikace je výraz pro typ komunikace, která zahrnuje množství sociálně životně důležitých komunikačních aktivit, které využívají sociální uspořádání, ale nelze je považovat za masovou komunikaci ani za osobní komunikaci. V článku je uvedena charakteristika kvazi-masové komunikace s přístupy k získávání informací o kvazi-masových komunikačních &nbsp;činnostech a o úlohách, které mají ve společnosti</span></span><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">.<ref>QUASI-MASS COMMUNICATION: A NEGLECTED AREA. Oxford Academic: Journals [online]. 1 January 1971 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://academic.oup.com/poq/article-abstract/35/3/406/1825997?redirectedFrom=fulltext</ref></span></span></p>
 == Bibliografie knih a základních článků&nbsp; ==

@@ Řádek 59: / Řádek 59: @@
 <p style="text-align: justify;"><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:georgia,serif;">Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem&nbsp;přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem&nbsp;takových&nbsp;rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí&nbsp;–&nbsp;výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly&nbsp;vliv&nbsp;osobní&nbsp;kontakty&nbsp;či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University.</span></span><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;"><ref>Social Relations and Innovation in the Medical Profession: The Epidemiology of a New Drug. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/31402351_Social_Relations_and_Innovation_in_the_Medical_Profession_The_Epidemiology_of_a_New_Drug?ev=auth_pub</ref></span></span></p>
 === <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Planned and Unplanned Scientific Communication</span></span> ===
-<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958).<ref>https://www.nap.edu/catalog/10866/proceedings-of-the-international-conference-on-scientific-information-two-volumes</ref>&nbsp;<br/> Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu,&nbsp;jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se 77&nbsp;vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.<ref>https://www.nap.edu/read/10866/chapter/13</ref></span></span></p>
+<p style="text-align: justify;"><span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958).<ref>Proceedings of the International Conference on Scientific Information: Two Volumes (1959). National Academies Press: National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine [online]. Washington, D.C [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.nap.edu/catalog/10866/proceedings-of-the-international-conference-on-scientific-information-two-volumes</ref>&nbsp;<br/> Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu,&nbsp;jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se 77&nbsp;vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.<ref>https://www.nap.edu/read/10866/chapter/13</ref></span></span></p>
 &nbsp;

@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">2. přístup jakékoliv komunikačního média&nbsp;→ studium způsobů jejich využití</span></span>
-<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">3. přístup vědeckého&nbsp;komunikačního systému → studium předávání informací mezi vědci a technologiemi<ref>https://www.asist.org/pioneers/herbert-menzel/</ref></span></span>
+<span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">3. přístup vědeckého&nbsp;komunikačního systému → studium předávání informací mezi vědci a technologiemi<ref>Herbert Menzel. ASIS&T: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.asist.org/pioneers/herbert-menzel/</ref></span></span>
 = <span style="font-size:larger;"><span style="font-family:georgia,serif;">Úspěchy&nbsp;</span></span> =