Harry Nyquist - Historie editací

Tpoj v 15. 5. 2014, 17:58

2014-05-15T17:58:20Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:44

2014-05-10T09:44:05Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:43

2014-05-10T09:43:43Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:42

2014-05-10T09:42:41Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:41

2014-05-10T09:41:56Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:40

2014-05-10T09:40:49Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:38

2014-05-10T09:38:57Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:37

2014-05-10T09:37:30Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:33

2014-05-10T09:33:44Z

Tpoj v 10. 5. 2014, 09:31

2014-05-10T09:31:45Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{DEFAULTSORT:Nyquist, Harry}}
 [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
-{{Infobox Vědec |jmeno = '''Harry Nyquist'''[[Soubor:HarryNyquist.JPG|thumb|center|H. Nyquist, 1989-1976]]|datum_narozeni = 7. února 1889|misto_narozeni = Nilsby, Švédsko|datum_umrti = 4. dubna 1976|misto_umrti = Texas, USA||duvod_umrti = ----|pobyt = USA|rodina = ----|obcanstvi = americké|skola = Yale University <br>University of North Dakota|pracoviste = Bellovy laboratoře, AT&T |znamy_diky = Nyquist theorem <br>Nyquist frequency <br>Nyquist filter <br>Nyquist plot<br>Nyquist ISI criterion<br>Nyquist rate|oceneni = IEEE Medal of Honor (1960) <br>Stuart Ballantine Medal (1960)<br> Simon Ramo Founders Award (1969)<br> ASME Rufus Oldenburger Medal (1975)}}
+{{Infobox Vědec |jmeno = '''Harry Nyquist'''[[Soubor:HarryNyquist.JPG|thumb|center|H. Nyquist, 1889-1976]]|datum_narozeni = 7. února 1889|misto_narozeni = Nilsby, Švédsko|datum_umrti = 4. dubna 1976|misto_umrti = Texas, USA||duvod_umrti = ----|pobyt = USA|rodina = ----|obcanstvi = americké|skola = Yale University <br>University of North Dakota|pracoviste = Bellovy laboratoře, AT&T |znamy_diky = Nyquist theorem <br>Nyquist frequency <br>Nyquist filter <br>Nyquist plot<br>Nyquist ISI criterion<br>Nyquist rate|oceneni = IEEE Medal of Honor (1960) <br>Stuart Ballantine Medal (1960)<br> Simon Ramo Founders Award (1969)<br> ASME Rufus Oldenburger Medal (1975)}}
 Harry Theodor Nyquist (7. února 1889, Nilsby, Švédsko – 4. dubna 1976 Harligen, Texas, USA) byl americký fyzik a elektro komunikační inženýr, produktivní vynálezce, který publikoval základní teoretické a praktické články v&nbsp;oblasti telekomunikací.<ref>Harry Nyquist. In: Encyclopædia Britannica [online]. ''Encyclopædia Britannica Inc.'' [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423237/Harry-Nyquist http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423237/Harry-Nyquist]</ref> Zabýval se zejména elektrotechnickými proudy v podobě vln.<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{DEFAULTSORT:Nyquist, Harry}}
 [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
- {{Infobox Vědec |jmeno = '''Harry Nyquist'''[[Soubor:HarryNyquist.JPG|thumb|center|H. Nyquist, 1989-1976]]|datum_narozeni = 7. února 1889|misto_narozeni = Nilsby, Švédsko|datum_umrti = 4. dubna 1976|misto_umrti = Texas, USA||duvod_umrti = ----|pobyt = USA|rodina = ----|obcanstvi = americké|skola = Yale University <br>University of North Dakota|pracoviste = Bellovy laboratoře, AT&T |znamy_diky = Nyquist theorem <br>Nyquist frequency <br>Nyquist filter <br>Nyquist plot<br>Nyquist ISI criterion<br>Nyquist rate|oceneni = IEEE Medal of Honor (1960) <br>Stuart Ballantine Medal (1960)<br> Simon Ramo Founders Award (1969)<br> ASME Rufus Oldenburger Medal (1975)}}
+{{Infobox Vědec |jmeno = '''Harry Nyquist'''[[Soubor:HarryNyquist.JPG|thumb|center|H. Nyquist, 1989-1976]]|datum_narozeni = 7. února 1889|misto_narozeni = Nilsby, Švédsko|datum_umrti = 4. dubna 1976|misto_umrti = Texas, USA||duvod_umrti = ----|pobyt = USA|rodina = ----|obcanstvi = americké|skola = Yale University <br>University of North Dakota|pracoviste = Bellovy laboratoře, AT&T |znamy_diky = Nyquist theorem <br>Nyquist frequency <br>Nyquist filter <br>Nyquist plot<br>Nyquist ISI criterion<br>Nyquist rate|oceneni = IEEE Medal of Honor (1960) <br>Stuart Ballantine Medal (1960)<br> Simon Ramo Founders Award (1969)<br> ASME Rufus Oldenburger Medal (1975)}}
 Harry Theodor Nyquist (7. února 1889, Nilsby, Švédsko – 4. dubna 1976 Harligen, Texas, USA) byl americký fyzik a elektro komunikační inženýr, produktivní vynálezce, který publikoval základní teoretické a praktické články v&nbsp;oblasti telekomunikací.<ref>Harry Nyquist. In: Encyclopædia Britannica [online]. ''Encyclopædia Britannica Inc.'' [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423237/Harry-Nyquist http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423237/Harry-Nyquist]</ref> Zabýval se zejména elektrotechnickými proudy v podobě vln.<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>

← Starší verze		Verze z 10. 5. 2014, 09:43
Řádek 1:		Řádek 1:
−	{{DEFAULTSORT:Nyquist, Harry}} {{Infobox Vědec \|jmeno = '''Harry Nyquist'''[[Soubor:HarryNyquist.JPG\|thumb\|center\|H. Nyquist, 1989-1976]]\|datum_narozeni = 7. února 1889\|misto_narozeni = Nilsby, Švédsko\|datum_umrti = 4. dubna 1976\|misto_umrti = Texas, USA\|\|duvod_umrti = ----\|pobyt = USA\|rodina = ----\|obcanstvi = americké\|skola = Yale University <br>University of North Dakota\|pracoviste = Bellovy laboratoře, AT&T \|znamy_diky = Nyquist theorem <br>Nyquist frequency <br>Nyquist filter <br>Nyquist plot<br>Nyquist ISI criterion<br>Nyquist rate\|oceneni = IEEE Medal of Honor (1960) <br>Stuart Ballantine Medal (1960)<br> Simon Ramo Founders Award (1969)<br> ASME Rufus Oldenburger Medal (1975)}}	+	{{DEFAULTSORT:Nyquist, Harry}}
		+	[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
		+	{{Infobox Vědec \|jmeno = '''Harry Nyquist'''[[Soubor:HarryNyquist.JPG\|thumb\|center\|H. Nyquist, 1989-1976]]\|datum_narozeni = 7. února 1889\|misto_narozeni = Nilsby, Švédsko\|datum_umrti = 4. dubna 1976\|misto_umrti = Texas, USA\|\|duvod_umrti = ----\|pobyt = USA\|rodina = ----\|obcanstvi = americké\|skola = Yale University <br>University of North Dakota\|pracoviste = Bellovy laboratoře, AT&T \|znamy_diky = Nyquist theorem <br>Nyquist frequency <br>Nyquist filter <br>Nyquist plot<br>Nyquist ISI criterion<br>Nyquist rate\|oceneni = IEEE Medal of Honor (1960) <br>Stuart Ballantine Medal (1960)<br> Simon Ramo Founders Award (1969)<br> ASME Rufus Oldenburger Medal (1975)}}

	Harry Theodor Nyquist (7. února 1889, Nilsby, Švédsko – 4. dubna 1976 Harligen, Texas, USA) byl americký fyzik a elektro komunikační inženýr, produktivní vynálezce, který publikoval základní teoretické a praktické články v oblasti telekomunikací.<ref>Harry Nyquist. In: Encyclopædia Britannica [online]. ''Encyclopædia Britannica Inc.'' [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423237/Harry-Nyquist http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423237/Harry-Nyquist]</ref> Zabýval se zejména elektrotechnickými proudy v podobě vln.<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>		Harry Theodor Nyquist (7. února 1889, Nilsby, Švédsko – 4. dubna 1976 Harligen, Texas, USA) byl americký fyzik a elektro komunikační inženýr, produktivní vynálezce, který publikoval základní teoretické a praktické články v oblasti telekomunikací.<ref>Harry Nyquist. In: Encyclopædia Britannica [online]. ''Encyclopædia Britannica Inc.'' [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423237/Harry-Nyquist http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423237/Harry-Nyquist]</ref> Zabýval se zejména elektrotechnickými proudy v podobě vln.<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 Nyquistova frekvence představuje nejvyšší možnou frekvenci, kterou lze v dané vzorkovací frekvenci kódovat tak, aby mohlo dojít k celkové rekonstrukci signálu.<ref>Nyquist Frequency. Wolfram MathWordl: the web´s most extensive mathematics resource [online]. Wolfram Research, Inc., c1999-2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://mathworld.wolfram.com/NyquistFrequency.html</ref>
-== Nyquist filter ===
+=== Nyquist filter ===
 Nyquist filtr je používaný v TV přijímači k vyrovnávání vlastností videa. Tento filtr, který se používá před demodulací, je ve skutečnosti nízkofrekvenční filtr s 6 dB potlačením v přechodné frekvenci nosiče.

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 Nyquist theorém je také znám jako Vzorkovací teorém či Shannonův teorém. Jedná se o princip, který pojednává o digitalizaci analogového signálu. Převod analogového signálu do digitální podoby vyplývá z věrné reprodukce signálu pomocí vzorků. Analogové křivky musí být přijímány frekvenčně. Počtu vzorků za sekundu se říká vzorkovací frekvence. Teorém nám říká, že vzorkovací frekvence musí být rovna minimálně dvojnásobku nejvyšší frekvence, kterou obsahuje vzorkovaný signál. V případě, kdy je vzorkovací frekvence nižší může dojít k aliasingu. To znamená, že rekonstruovaný signál je výrazně odlišný od původního signálu.<ref>Nyquist Theorem. ''WhatIS.com ''[online]. TechTarget, c1999-2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: [http://whatis.techtarget.com/definition/Nyquist-Theorem http://whatis.techtarget.com/definition/Nyquist-Theorem]</ref>
 === Nyquist frequency ===
@@ Řádek 24: / Řádek 22: @@
 Nyquistova frekvence představuje nejvyšší možnou frekvenci, kterou lze v dané vzorkovací frekvenci kódovat tak, aby mohlo dojít k celkové rekonstrukci signálu.<ref>Nyquist Frequency. Wolfram MathWordl: the web´s most extensive mathematics resource [online]. Wolfram Research, Inc., c1999-2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://mathworld.wolfram.com/NyquistFrequency.html</ref>
-=== Nyquist filter ===
+== Nyquist filter ===
 Nyquist filtr je používaný v TV přijímači k vyrovnávání vlastností videa. Tento filtr, který se používá před demodulací, je ve skutečnosti nízkofrekvenční filtr s 6 dB potlačením v přechodné frekvenci nosiče.
@@ Řádek 65: / Řádek 63: @@
 *Video Nyquist rate: popisuje proč se audio soubory vzorkují na frekvenci 44100kHz ([http://youtu.be/k1V1_Tgj8Xw http://youtu.be/k1V1_Tgj8Xw])
 *Harry Nyquist - zakladatel digitální komunikace: populárně naučný článek ([http://electronicdesign.com/digital-ics/harry-nyquist-founding-father-digital-communications http://electronicdesign.com/digital-ics/harry-nyquist-founding-father-digital-communications])

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Analýzu „Certain Faktors Affecting Telegraph Speed“, kde porovnával vztah mezi rychlostí telegrafického systému a počtem signálních hodnot systému, publikoval v roce 1924. V tomtéž roce uvedl Nyquist na sjezdu elektrotechniků ve Filadelfii přednášku “Jisté faktory ovlivňující rychlost telegrafování“.<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
 V souvislosti s telegrafií ''„Nyquist uvažoval následovně: pokud spojité signály mohly přenášet něco tak složitého, jako jsou hlasy, pak by byla jednoduchá telegrafie jen zvláštním případem. Konkrétně šlo o zvláštní případ amplitudové modulace, kde jedinými zajímavými hodnotami bylo zapnuto a vypnuto.“''<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Nyquist se zabýval otázkou kolik telegrafních dat lze přenést za jednotku času. Odpověď nabídl jeho důmyslný přístup k přeměně spojitých vln na digitální data.  Nyquistovou metodou bylo vzorkovat vlny po úsecích a tím je přeměňovat na počitatelné části.<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
-Práce z roku 1928 „Certain Topics in Telegraph Transmission Theory“ znovuobjevuje jeho dřívější výsledky a zakládá princip vzorkování a předělávání signálů do digitální podoby. Nyquistův vzorkovací teorém ukazuje, že vzorkovací tempo musí mít nejméně dvakrát větší frekvenci ve vzorku za účelem rekonstrukce originálních signálů. Tyto dvě práce spolu s prací R.V.L Hartleyho jsou citovány v prvním odstavci eseje „The Matematical Theory of Communication“ od C. Shannona. V roce 1927 Nyquist poskytl matematické výsledky studie neočekávaně silného termálního zvuku od J.B. Johnsona, přičemž pochopení termální zvuku je velice důležité k porozumění komunikačního systému. Práce Harryho Nyquista později využil Claude Shannon k pokroku v teorii informace.
+Práce z roku 1928 „Certain Topics in Telegraph Transmission Theory“ znovuobjevuje jeho dřívější výsledky a zakládá princip vzorkování a předělávání signálů do digitální podoby. Nyquistův vzorkovací teorém ukazuje, že vzorkovací tempo musí mít nejméně dvakrát větší frekvenci ve vzorku za účelem rekonstrukce originálních signálů. Tyto dvě práce spolu s prací R.V.L Hartleyho jsou citovány v prvním odstavci eseje „The Matematical Theory of Communication“ od C. Shannona. V roce 1927 Nyquist poskytl matematické výsledky studie neočekávaně silného termálního zvuku od J.B. Johnsona, přičemž pochopení termální zvuku je velice důležité k porozumění komunikačního systému. Pojednání od Nyquista, které bylo vydané v časopise The Bell System Technical Journal, si získalo pozornost Clauda Shannona.  Shannon později využil toto pojednání  k pokroku v teorii informace. <ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
 === Nyquist theorem ===

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 Nejznámější Nyquistova práce inspirovaná problémem telegrafní komunikace byla dokončena ve 20. letech 20. století. Díky vytříbenému a obecnému stylu psaní byly jeho práce mnohokrát citovány. „''V roce 1918 začal pracovat na metodě přenosu obrázků po drátu: telefotografii. Jeho ideou bylo upevnit fotografii na rotující buben, postupně jí skenovat a generovat proudy, jež by odpovídaly světelným a tmavým místům obrázku.''“<ref> GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
-Analýzu „Certain Faktors Affecting Telegraph Speed“, kde porovnával vztah mezi rychlostí telegrafického systému a počtem signálních hodnot systému, publikoval v roce 1924. Práce z roku 1928 „Certain Topics in Telegraph Transmission Theory“ znovuobjevuje jeho dřívější výsledky a zakládá princip vzorkování a předělávání signálů do digitální podoby. Nyquistův vzorkovací teorém ukazuje, že vzorkovací tempo musí mít nejméně dvakrát větší frekvenci ve vzorku za účelem rekonstrukce originálních signálů. Tyto dvě práce spolu s prací R.V.L Hartleyho jsou citovány v prvním odstavci eseje „The Matematical Theory of Communication“ od C. Shannona. V roce 1927 Nyquist poskytl matematické výsledky studie neočekávaně silného termálního zvuku od J.B. Johnsona, přičemž pochopení termální zvuku je velice důležité k porozumění komunikačního systému. Práce Harryho Nyquista později využil Claude Shannon k pokroku v teorii informace.
+Analýzu „Certain Faktors Affecting Telegraph Speed“, kde porovnával vztah mezi rychlostí telegrafického systému a počtem signálních hodnot systému, publikoval v roce 1924. V tomtéž roce uvedl Nyquist na sjezdu elektrotechniků ve Filadelfii přednášku “Jisté faktory ovlivňující rychlost telegrafování“.<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
 === Nyquist theorem ===

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 == Práce a technické přínosy<br/> ==
-Nejznámější Nyquistova práce inspirovaná problémem telegrafní komunikace byla dokončena ve 20. letech 20. století. Díky vytříbenému a obecnému stylu psaní byly jeho práce mnohokrát citovány. V roce 1918 začal pracovat na metodě přenosu obrázků po drátu: telefotografii. Jeho ideou bylo upevnit fotografii na rotující buben, postupně jí skenovat a generovat proudy, jež by odpovídaly světelným a tmavým místům obrázku.“<ref> GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
+Nejznámější Nyquistova práce inspirovaná problémem telegrafní komunikace byla dokončena ve 20. letech 20. století. Díky vytříbenému a obecnému stylu psaní byly jeho práce mnohokrát citovány. „''V roce 1918 začal pracovat na metodě přenosu obrázků po drátu: telefotografii. Jeho ideou bylo upevnit fotografii na rotující buben, postupně jí skenovat a generovat proudy, jež by odpovídaly světelným a tmavým místům obrázku.''“<ref> GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>
 Analýzu „Certain Faktors Affecting Telegraph Speed“, kde porovnával vztah mezi rychlostí telegrafického systému a počtem signálních hodnot systému, publikoval v roce 1924. Práce z roku 1928 „Certain Topics in Telegraph Transmission Theory“ znovuobjevuje jeho dřívější výsledky a zakládá princip vzorkování a předělávání signálů do digitální podoby. Nyquistův vzorkovací teorém ukazuje, že vzorkovací tempo musí mít nejméně dvakrát větší frekvenci ve vzorku za účelem rekonstrukce originálních signálů. Tyto dvě práce spolu s prací R.V.L Hartleyho jsou citovány v prvním odstavci eseje „The Matematical Theory of Communication“ od C. Shannona. V roce 1927 Nyquist poskytl matematické výsledky studie neočekávaně silného termálního zvuku od J.B. Johnsona, přičemž pochopení termální zvuku je velice důležité k porozumění komunikačního systému. Práce Harryho Nyquista později využil Claude Shannon k pokroku v teorii informace.