https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=HSTDHSTD - Historie editací2026-04-29T21:30:34ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=HSTD&diff=6690&oldid=prevMichal Klajban: 9 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)2012-02-20T11:26:46Z<p>9 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Jana Procházková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' kniha, knihovna, nepřátelská literatura, noviny, prověřování, rozhlasové vysílání, tajné informace, televize, tisk, závadná literatura<br />
<br />
'''Synonyma:''' Hlavní správa tiskového dohledu<br />
<br />
'''Související pojmy:''' cenzura, kontrola, plnomocníci <br />
<br />
<br />
===Hlavní správa tiskového dohledu===<br />
<br />
''"Nosným sloupem ideologické manipulace byla cenzura - Hlavní správa tiskového dohledu (HSTD). Vznikla v roce 1953 vládní vyhláškou po vzoru moskevské centrály cenzury Glavlitu."'' [[#Literatura|[2, s. 94-95]]]<br />
Součástí HSTD bylo IV. Oddělení, které prověřovalo knihovny z hlediska úkolů HSTD a očišťovalo je od závadné literatury. Pověření kontrolovali, jak jsou knihovny od závadné a nepřátelské literatury očišťovány. O závadných knihách podávali pověření a knihovník zprávy oddělení knihoven HSTD.<br />
<br />
===Funkce===<br />
<br />
Funkce Glavlitu byla taková, aby se zabránilo publikaci informací, které by mohly ohrozit státní tajemství v knihách, novinách a jiných tiskovinách, stejně jako v rozhlasovém a televizním vysílání. Existoval zvláštní seznam zakázaných informací pro zveřejnění v otevřených zdrojích pro širokou veřejnost. Jednalo se hlavně o “kulturně-politické informace”.<br />
<br />
===Vznik HSTD===<br />
<br />
Vedení Komunistické strany se snažilo upevnit moc i díky kontrole informačních, propagačních a agitačních prostředků už od roku 1948. Šlo o delší proces zavádění, na jehož konci měla být kontrola nejen tisku, rádia či filmu, ale též různých výstav, knihoven, reklamních letáků, plakátů, odznaků, nálepek apod.<br />
11.2.1953 vyslovil politický sekretariát ÚV KSČ (nikoliv vláda) předběžný souhlas se zřízením Hlavní správy tisku a publikací.V únoru byl také ke konzultacím přizván pracovník moskevského cenzurního ústředí. V dubnu bylo definitivně rozhodnuto předsednictvem vlády o zřízení HSTD a ''"22.4.1953 vydala vláda usnesení č. 17/1953 o provedení prověrky knižních sbírek v knihovnách."'' [[#Literatura|[3]]] Tím začala oficiální cenzura (od 1.8.1953), která od této doby provázela nejen knihtisk, ale všechna postupně vznikající média (zpočátku bylo cílem získat kontrolu nad denním tiskem, rozhlasem a ČTK). Hlídány byly skutečnosti, které neměly být v obecném zájmu zveřejňovány. Obecným záměrem byly myšleny zprávy a údaje či skryté útoky, které škodí státu a straně. Výklad však záležel na politickém uvědomění a znalostech dotyčných cenzorů.<br />
Dalším vládním usnesením ze září 1953 pak byla převedena do kompetence Ministerstva vnitra (HSTD MV).<br />
<br />
===Plnomocníci===<br />
<br />
Úřad se při průběžných konzultacích se sovětskými experty z moskevské centrály Glavlitu postupně formoval bez jakéhokoliv zákonného podkladu. ''"Z počátečního počtu 96 cenzorů, dle slovníku Ministerstva vnitra "plnomocníků", se jejich stavy postupně zvyšovaly na 270 stálých pracovníků a dalších 250 externistů v okresech z členů tamních aparátů KSČ."'' [[#Literatura|[1]]]<br />
''"Kvalifikace "plnomocníků" byla katastrofální. Dle dokladu z roku 1963 mělo jen základní školu 34,9 % cenzorů, nižší střední 16,8 %, maturitu mělo 32,9 %, vysokou školu 15,4 %, stranickou 1,6 % a 23,4% cenzorů absolvovalo Univerzitu marxismu-leninismu."'' [[#Literatura|[1]]]<br />
<br />
===Cenzura===<br />
<br />
''"Pracovnice tehdejší Ústřední lidové knihovny hlavního města Prahy měly zásadní podíl na realizaci třetí, nejkomplexnější fáze cenzury knihoven. Přípravy započaly v polovině roku 1952. Tehdy se začaly objevovat požadavky, aby se prověrka knižních fondů urychlila."'' [[#Literatura|[4, s. 56]]]<br />
Ministerstvo informací přijalo nové Směrnice o provádění prověrky knižních sbírek lidových knihoven, s jejichž pomocí měla být zajištěna „odpovídající ideová úroveň“ knižních sbírek tím, že se definitivně odstraní „všechny zbytky literatury politicky závadné, tj. fašistické, protisovětské a jiné reakční literatury, knihy zrádců a literatura braková“.<br />
Podle těchto směrnic měly vzniknout prověřovací komise, jejichž členy by byli „politicky i odborně vyspělí občané, tajemníci národních výborů, správci a funkcionáři osvětových besed, knihovníci lidových knihoven, učitelé a profesoři všech stupňů škol“. Celá akce měla dle ministerstva skončit do 31.12.1952. Takový termín byl nereálný. <br />
Z primárně politického hlediska k úkolu přistoupili pracovníci Ústavu dějin KSČ. Sestavili první verze Seznamu č. 1 a Seznamu č. 2. Během roku tak vznikly jejich definitivní verze o dvaceti čtyřech stranách.<br />
Bylo jasné, že je třeba vytvořit jednotné seznamy zakázané literatury, protože vyřazování knih z knihoven apod. se provádělo také jen na základě odhadu každého cenzora.<br />
''"První soupis se soustředil na literaturu takzvaně trockistickou a protisovětskou, druhý na literaturu pravicových sociálních demokratů, literaturu legionářskou a literaturu T. G. Masaryka a E. Beneše."'' [[#Literatura|[4, s. 57]]] Rozhodnutí bylo motivováno politicky.<br />
Paralelně s touto cenzurou pokračovala i cenzura knihovnická.<br />
<br />
===Tajné seznamy===<br />
<br />
Vytvářené seznamy děl i utajovaných skutečností však byly samy o sobě také tajné, takže i redakce musely jen odhadovat, co je zakázáno. Z cenzurovaných věcí si vytvářely přibližné představy a podle toho školily své pracovníky. Problém nebyl jen v neznalosti samotných seznamů, o kterých se stejně vědělo, jen nebyl znám jejich obsah, ale i v tvrdosti názorů soudobých cenzorů. Různí cenzoři měli různé nároky a názory na míru nutnosti zásahu, a navíc se měnilo i politické klima. Redakce tak zkoušely opakovaně různé dříve vyřazené příspěvky, jestli náhodou u jiného cenzora a o rok, dva později neuspějí.<br />
<br />
===Činnost cenzorů===<br />
<br />
Cenzoři podávali na Ministerstvo vnitra Denní zprávy, podepsané náčelníkem HSTD MV nebo jeho zástupcem. Posílali obtahy na příslušné oddělení ÚV KSČ s jehož pracovníky některé zásahy předem konzultovali.<br />
<br />
===Zánik HSTD===<br />
<br />
V první polovině 60. let se stupňoval tlak kulturních pracovníků, spisovatelů, redaktorů periodik, rozhlasu i televize na zrušení cenzury v zájmu tvůrčí svobody.<br />
''"HSTD zanikla v roce 1966. Zákonem č. 81/1966 však byla zřízena Ústřední publikační správa a tím cenzura prvně zákonně legalizována."'' [[#Literatura|[1]]]<br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
<br />
1 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Cenzura. Hlavní správa tiskového dohledu. ''Totalita.cz'' [online]. 2010 [cit. 2010-06-10]. Dostupné z WWW: <http://www.totalita.cz/vysvetlivky/cenzura_01.php>.<br />
<br />
2 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Padesát.let televize: dlouhá cesta k nezávislosti. ''Listy.cz'' [online]. 2006 [cit. 2010-06-10]. Dostupné z WWW: <http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=033&clanek=030304>.<br />
<br />
3 ''Nezapomente.cz'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-10]. Nezapomente.cz. Dostupné z WWW: <http://www.nezapomente.cz/zobraz/knizni_proverky>.<br />
<br />
4 ''ŠÁMAL, Petr. Soustružníci lidských duší. Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2009. 613 s. ISBN 978-80-200-1709-3.</div>Michal Klajbanhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=HSTD&diff=6681&oldid=prevKovarovap: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jana Procházková2010-06-12T14:25:47Z<p>Založena nová stránka: '''Autor:''' Jana Procházková</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Jana Procházková</div>Kovarovap