Michal Klajban: 1 revizi: IMPORT F-G: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T11:21:17Z

1 revizi: IMPORT F-G: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Marta Konířová: Založena nová stránka: '''Autor:''' Marta Konířová '''Klíčová slova:''' neverbální komunikace, pohyby lidského těla, pohyby rukou '''Synonyma:''' posunek '''Související pojmy:''' ...

2011-05-17T18:19:43Z

Založena nová stránka: '''Autor:''' Marta Konířová '''Klíčová slova:''' neverbální komunikace, pohyby lidského těla, pohyby rukou '''Synonyma:''' posunek '''Související pojmy:''' ...

Nová stránka

'''Autor:''' Marta Konířová

'''Klíčová slova:''' neverbální komunikace, pohyby lidského těla, pohyby rukou

'''Synonyma:''' posunek

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' – neverbální komunikace, řeč těla, symboly, znaky</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Gesto==
Gesto (z latinského ''gestus'' – držení těla, poloha, posunek) je pohyb jednotlivých částí lidského těla, nejčastěji rukou, který má sdělovací a dorozumívací funkci. Patří sem pohyby volně v prostoru, dotýkání se vlastního těla a pohyby vedené k druhému člověku či k předmětu (zde jde pouze o pohyb, dotyk samotný pak náleží k haptice). Gestikulace je jedním z prvků neverbální komunikace, kam je dále řazena vizika, mimika, kinezika, posturika, haptika, proxemika, chronemika, rekvizitové prostředky (oblečení, zdobení a vzhled těla i okolního prostředí ap.) a sdělování činy.

==Původ gest==
Od počátků výzkumů neverbální komunikace je zkoumána otázka, zda jsou její různé prvky vrozené nebo získané. Dnes je všeobecně přijímán názor, že některá gesta jsou vrozená a jiná získaná učením.

Ve vývoji lidstva používání gest jako způsobu komunikace předchází používání verbální komunikace. Podobně ve vývoji jedince (dítěte) neverbální komunikace včetně gestikulace předchází osvojení řečové komunikace.

==Použití gest==
Podobně jako další prvky neverbální komunikace slouží gesta nejvíce k vyjádření emocí a postojů, mají tedy především funkci expresivní a signální. Funkce deskriptivní je u gest méně častá a je omezená jen na nejjednodušší sdělení (například „popis“ tvaru nebo rozměru nějakého předmětu, naznačení směru).

Gesta dále slouží jako:
* adaptory – sebemanipulující gesta, slouží k zvládnutí pocitů a řízení reakcí, obvykle se projevují v zátěžových situacích, jsou nevědomá a často patří k vrozeným reakcím (například dotýkání se různých částí hlavy a těla při rozpacích – upravování vlasů, tahání za ušní lalůček, tření rukou či nosu, úprava oděvu atd.);
* doplněk řečové komunikace – při zahájení nebo ukončení komunikace, regulace tempa řeči, zdůraznění částí komunikace, vyjádření emocí souvisejících s verbálně sdělovanými informacemi, zvýraznění, potvrzení nebo popření verbálně sdělovaných informací, sebevyjádření atd.; často jsou nevědomá a spontánní, jejich množství a intenzita souvisí jak s individuálním temperamentem člověka, tak s kulturními zvyklostmi určité společnosti;
* nahrazení řečové komunikace – v tomto případě mají gesta funkci symbolů, které nahrazují slova; tyto symboly jsou obvykle kulturně podmíněné (v různých společenstvích se význam stejného gesta může lišit)

==Kulturní podmíněnost gest==
Jak bylo zmíněno výše, množství a intenzita používaných gest je často kulturně podmíněná. Například jižní národy obvykle používají výraznější gesta a gestikulují častěji než národy severní.
Kulturní podmíněnost souvisí také s významovou stránkou gest. Významy gest mohou být obecně známé v širším kulturním okruhu nebo rozsáhlejší zeměpisné oblasti, nebo mohou být naopak specifické pro užší kulturní, zeměpisný či zájmový okruh. Pro vyjádření stejných významů se v různých společenstvích mohou používat různá gesta, a naopak stejná gesta mohou v různých společenstvích či oblastech mít odlišné významy. Někdy význam gesta také závisí na kontextu. Například vztyčený ukazováček a prostředník může znamenat číslovku dvě, nebo toto gesto může být použito jako symbol s významem „vítězství“. Při použití jako symbolu „vítězství“ v mnoha zemích Evropy nezáleží na tom, zda je při tom dlaň otočená ven či dovnitř, zatímco ve Velké Británii, na Novém Zélandu a v Austrálii má gesto význam „vítězství“ pouze s dlaní otočenou ven. S dlaní otočenou dovnitř má naopak urážlivý význam.<ref>PEASE, Allan. ''Řeč těla : jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla''. Přeložila Hana Loupová. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001, s. 13. ISBN 80-7178-582-2.</ref>

Ke kulturně podmíněným gestům můžeme zařadit i zvýrazněnou gestikulaci herců a tanečníků. Gesta měla velký význam u herců v době němého filmu, dnes zůstává zásadním výrazovým prostředkem pantomimy nebo některých historických forem divadla.

==Formalizovaná gesta==
Některá gesta jsou silně formalizovaná neboli striktně významově kódovaná. Účelem je dosáhnout stejné jednoznačnosti sdělení, jako umožňuje verbální komunikace (konkrétní slova). Taková gesta jsou obvykle užívána v prostředí a situacích, kdy verbální komunikaci nelze z různých důvodů použít. Příkladem může být znaková řeč neslyšících, jednoruční či dvouruční daktylní (prstová) abeceda, indiánská znaková řeč používaná na přelomu 19. a 20. století (sloužila k dorozumívání kmenů používajících různé jazyky)<ref>KLEIN, Zdeněk. ''Atlas sémantických gest''. Vyd. 1. Praha : HZ, 1998, s. 15-16. ISBN 80-86009-21-1.</ref>, gesta dopravních policistů, rozhodčích v různých sportech atd. Příkladem užití formalizovaných gest zároveň s řečí může být tzv. makatonský slovník. Je to zhruba 350 znaků, které jsou užívány jako doprovod běžné verbální komunikace s mentálně postiženými osobami.

==Gesto jako symbolické konání==
Výraz „gesto“ se také užívá v přeneseném významu, a to pro označení chování, konání nebo i slovního sdělení, které kromě svého základního smyslu má zároveň také obsah symbolický. Význam těchto symbolických gest byl velmi silný ve středověku. Ilustrací účinnosti takových gest může být zaznamenaná událost z roku 981, kdy císař Ota II. záměrně odložil meč a pak požádal vévodu Huga Kapeta, aby mu ho podal. Zasáhl ale přítomný biskup, meč uchopil a donesl místo vévody. Důvodem byla tehdejší silná symbolika „nesení meče“ – pokud by to vévoda udělal, byl by považován za podřízeného císaři i později, kdy se stal králem.<ref>SCHMITT, Jean-Claude. ''Svět středověkých gest''. Přeložily Lada Bosáková, Pavla Doležalová a Veronika Sysalová. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 2004, s. 13. ISBN 80-7021-729-4.</ref> I když je dnes platnost takových gest mnohem menší, stále se používají jak v komunikaci oficiální (např. smírné prohlášení politika je označeno za „vstřícné gesto“), tak běžné mezilidské (např. demonstrativní přejití na druhou stranu ulice před silně neoblíbeným člověkem).

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
# KLEIN, Zdeněk. ''Atlas sémantických gest''. Vyd. 1. Praha : HZ, 1998. 201 s. ISBN 80-86009-21-1.
# MIKULÁŠTÍK, Milan. ''Komunikační dovednost v praxi''. 2., doplněné a přepracované vydání. Praha : Grada, 2010. 325 s. ISBN 978-80-247-2339-6.
# PEASE, Allan. ''Řeč těla : jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla''. Přeložila Hana Loupová. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001.137 s. ISBN 80-7178-582-2.
# SCHMITT, Jean-Claude. ''Svět středověkých gest''. Přeložily Lada Bosáková, Pavla Doležalová a Veronika Sysalová. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 2004. 340 s. ISBN 80-7021-729-4.
# SCHNEIDEROVÁ, Anna – SCHNEIDER, Marek. ''Komunikační dovednosti : učební text pro distanční studium''. 2., upravené vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 84 s. ISBN 978-80-7368-268-2.
# SLOWÍK, Josef. ''Komunikace s lidmi s postižením''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2010. 155 s. ISBN 978-80-7367-691-9.
# TEGZE, Oldřich. ''Neverbální komunikace''. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2003. 482 s. ISBN 80-7226-429-X.
# VALENTA, Josef. ''Manuál k tréninku řeči lidského těla : (didaktika neverbální komunikace) ''. 1. vyd. Kladno : Aisis, 2004. 259 s. ISBN 80-239-2575-X.

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 11:21
(Žádný rozdíl)

Gesto - Historie editací

Michal Klajban: 1 revizi: IMPORT F-G: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Marta Konířová: Založena nová stránka: '''Autor:''' Marta Konířová '''Klíčová slova:''' neverbální komunikace, pohyby lidského těla, pohyby rukou '''Synonyma:''' posunek '''Související pojmy:''' ...