Gabriel Naudé - Historie editací

Jp137 v 17. 5. 2013, 22:23

2013-05-17T22:23:39Z

Jp137 v 17. 5. 2013, 22:14

2013-05-17T22:14:46Z

Jp137 v 15. 5. 2013, 15:19

2013-05-15T15:19:25Z

Jp137 v 15. 5. 2013, 13:52

2013-05-15T13:52:15Z

Jp137 v 15. 5. 2013, 13:17

2013-05-15T13:17:25Z

Jp137 v 15. 5. 2013, 13:16

2013-05-15T13:16:15Z

400486 v 15. 5. 2013, 05:31

2013-05-15T05:31:46Z

400486 v 15. 5. 2013, 05:31

2013-05-15T05:31:13Z

400486 v 15. 5. 2013, 05:29

2013-05-15T05:29:59Z

400486 v 15. 5. 2013, 05:29

2013-05-15T05:29:40Z

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 == Život ==
-Gabriel Naudé se narodil dne 2. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>.  Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu.<ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.  </ref> Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>  Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově a na tamní univerzitě získal doktorát z medicíny.  Medicíně se však v praxi nikdy nevěnoval, a to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>  Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1653 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>
+Gabriel Naudé se narodil dne 2. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>.  Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu.<ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.  </ref> Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>
 == Dílo ==
-Gabriel Naudé byl výrazně literárně činný, autor prací z mnoha oblastí včetně politiky, náboženství a historie. Počátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. Do angličtiny byla kniha přeložena pod názvem Advice on Establishing a Library.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref>  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> V roce 1633 vydal své dílo ''Bibliographia politica'', kde vůbec poprvé použil termín '''bibliografie''' ve významu „soupis knih“.<ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref> Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>
+Gabriel Naudé byl výrazně literárně činný, autor prací z mnoha oblastí včetně politiky, náboženství a historie. Počátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. Do angličtiny byla kniha přeložena pod názvem Advice on Establishing a Library.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref>  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> V roce 1633 vydal své dílo ''Bibliographia politica'', kde vůbec poprvé použil termín '''bibliografie''' ve významu „soupis knih“.<ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref>
 == Aktivity ==
@@ Řádek 40: / Řádek 46: @@
 == Význam pro informační vědu a knihovnictví ==
 Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu '''bibliografie''' ve významu soupis či seznam knih.
 Dílo '''''Advis pour dresser une bibliotheque''''' je dodnes aktuální metodika budování knihoven a klasifikace knihovního fondu. Spis se zabývá problematikou budování knihovny, shromažďování a organizování knihovního fondu, který má být systematicky doplňován díly významných autorů toho, kterého oboru, a to jak klasických, tak moderních. Navrhuje nákup knih v původních jazycích autorů, neboť překlad může způsobit ztrátu významu. Odmítá cenzuru všeho druhu. Informace mají být k dispozici bezplatně. Důraz kladl na přehledné uspořádání knih pro snadnější orientaci čtenáře a vytvořil mj. tyto kategorie: teologie, filosofie, právo, politika, medicína, historie, matematika krásná literatura, ale také magie.

@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 == Význam pro informační vědu a knihovnictví ==
-Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.
+Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu '''bibliografie''' ve významu soupis či seznam knih.
-Dílo ''Advis pour dresser une bibliotheque'' je dodnes aktuální metodika budování knihoven a klasifikace knihovního fondu.
+Dílo '''''Advis pour dresser une bibliotheque''''' je dodnes aktuální metodika budování knihoven a klasifikace knihovního fondu. Spis se zabývá problematikou budování knihovny, shromažďování a organizování knihovního fondu, který má být systematicky doplňován díly významných autorů toho, kterého oboru, a to jak klasických, tak moderních. Navrhuje nákup knih v původních jazycích autorů, neboť překlad může způsobit ztrátu významu. Odmítá cenzuru všeho druhu. Informace mají být k dispozici bezplatně. Důraz kladl na přehledné uspořádání knih pro snadnější orientaci čtenáře a vytvořil mj. tyto kategorie: teologie, filosofie, právo, politika, medicína, historie, matematika krásná literatura, ale také magie.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 |skola             = univerzity v Paříži a Padově
 |pracoviste        =
-|znamy_diky        =
+|znamy_diky        = termín bibliografie, knihovna kardinála Mazarina
 |oceneni           =
 |poznamky          =
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 == Dílo ==
-Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref>  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> V roce 1633 vydal své dílo ''Bibliographia politica'', kde vůbec poprvé použil termín '''bibliografie''' ve významu „soupis knih“.<ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref> Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>
+Gabriel Naudé byl výrazně literárně činný, autor prací z mnoha oblastí včetně politiky, náboženství a historie. Počátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. Do angličtiny byla kniha přeložena pod názvem Advice on Establishing a Library.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref>  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> V roce 1633 vydal své dílo ''Bibliographia politica'', kde vůbec poprvé použil termín '''bibliografie''' ve významu „soupis knih“.<ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref> Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>
 == Aktivity ==
 Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.</ref>
 == Význam pro informační vědu a knihovnictví ==
 Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.
+Dílo ''Advis pour dresser une bibliotheque'' je dodnes aktuální metodika budování knihoven a klasifikace knihovního fondu.
-== Výběr z knih ==
+== Výběr z publikovaných děl ==
@@ Řádek 85: / Řádek 79: @@
 == Externí zdroje ==
-----
+*[http://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%89cole_nationale_sup%C3%A9rieure_des_sciences_de_l'information_et_des_biblioth%C3%A8ques Francouzská wikipedie]
 *http://www.phil.muni.cz/~fisrova/naudeobsah.html
 <references />

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 Gabriel Naudé se narodil dne 2. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>.  Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu.<ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.  </ref> Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>  Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově a na tamní univerzitě získal doktorát z medicíny.  Medicíně se však v praxi nikdy nevěnoval, a to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>  Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1653 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>
-=== Dílo ===
+== Dílo ==
 ----
-Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref>  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu '''bibliografie''', neboli česky „soupis knih“.<ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref> Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>
+Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref>  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> V roce 1633 vydal své dílo ''Bibliographia politica'', kde vůbec poprvé použil termín '''bibliografie''' ve významu „soupis knih“.<ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref> Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>
-=== Aktivity ===
+== Aktivity ==
 ----
-Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.  </ref>
+Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.</ref>
-=== Význam pro informační vědu a knihovnictví ===
+== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==
 Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.
-=== Úspěchy ===
+== Úspěchy ==
 ----
@@ Řádek 50: / Řádek 50: @@
-=== Publikace ===
+== Výběr z knih ==
 ----
 *Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles (publikováno r. 1620)
@@ Řádek 61: / Řádek 84: @@
 *Remise de la bibliotheque de Mon,seigneur le Cardinal Mazarin par le Sieur de Naude entre les mains de Monsieur Tubeuf (publikováno r. 1652)
-=== Externí zdroje ===
+== Externí zdroje ==
 ----

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 }}
-'''Gabriel Naudé''' byl francouzský knihovník a učenec. Osoba, která prosazovala myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.
+'''Gabriel Naudé''' byl francouzský knihovník a učenec, který prosazoval myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.
 == Život ==

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 {{Infobox Vědec
-|jmeno             = Gabriel Naudé <ref> MANSKE, Magnus. Wikipedia [online]. [cit. 15.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Gabriel_Naude.jpg/247px-Gabriel_Naude.jpg </ref>
+|jmeno             = Gabriel Naudé
-[[Soubor:Gabriel Naudé.jpg]]
+[[Soubor:Gabriel Naudé.jpg]]<ref> MANSKE, Magnus. Wikipedia [online]. [cit. 15.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Gabriel_Naude.jpg/247px-Gabriel_Naude.jpg </ref>
-|datum_narozeni    = 1600
+|portrét Gabriela Naudé<ref> MANSKE, Magnus. Wikipedia [online]. [cit. 15.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Gabriel_Naude.jpg/247px-Gabriel_Naude.jpg </ref>
 |misto_narozeni    = Paříž
-|datum_umrti       = 1653
+|datum_umrti       = 10. července 1653
-|misto_umrti       = Při cestě zpět do Francie
+|misto_umrti       = Abbeville
 |duvod_umrti       =
 |pobyt             =
 |rodina            =
-|obcanstvi         = Francouzké
+|obcanstvi         = francouzské
-|skola             = Pařížská univerzita - humanitní vědy, filozofii a medicínu
+|skola             = univerzity v Paříži a Padově
 |pracoviste        =
 |znamy_diky        =
@@ Řádek 25: / Řádek 27: @@
 == Život ==
-Gabriel Naudé se narodil dne 3. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>.  Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu <ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.  </ref>.  Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>.  Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově, kde pokračoval v sebevzdělávání se <ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615. </ref>.  Ze zvolených oborů Naudého nejvíce zaujala medicína, které se však v praxi nikdy nevěnoval. A to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>.  Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1653 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>.
+Gabriel Naudé se narodil dne 2. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>.  Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu.<ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian  renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In:  Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.  </ref> Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>  Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově a na tamní univerzitě získal doktorát z medicíny.  Medicíně se však v praxi nikdy nevěnoval, a to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>  Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1653 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>
 === Dílo ===
@@ Řádek 31: / Řádek 33: @@
 ----
-Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref> .  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> .  V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu „bibliografie“, neboli česky „soupis knih“ <ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref>.  Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“ <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>.
+Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref>  Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.<ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.  </ref> V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu '''bibliografie''', neboli česky „soupis knih“.<ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref> Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>
 === Aktivity ===
@@ Řádek 37: / Řádek 39: @@
 ----
-Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.  </ref>..
+Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.  </ref>
 === Význam pro informační vědu a knihovnictví ===