GBL - Historie editací

EvaD: /* Použitá literatura */

2012-12-13T13:56:06Z

Použitá literatura

EvaD: /* Současný stav v ČR */

2012-12-13T13:45:14Z

Současný stav v ČR

EvaD: /* Proč k výuce používat hry? */

2012-12-13T13:40:14Z

Proč k výuce používat hry?

EvaD: /* Použitá literatura */

2012-12-13T13:22:32Z

Použitá literatura

EvaD: /* Proč k výuce používat hry? */

2012-12-13T13:22:00Z

Proč k výuce používat hry?

EvaD: /* Historie */

2012-12-13T13:14:48Z

Historie

EvaD: Založena nová stránka: '''Autor''': Eva Durnová '''Klíčová slova''': vzdělávání, hry, internet '''Synonyma''': GBL, game-based learning, počítačové hry ve vzdělávání '''Souvise...

2012-12-13T13:07:07Z

Založena nová stránka: '''Autor''': Eva Durnová '''Klíčová slova''': vzdělávání, hry, internet '''Synonyma''': GBL, game-based learning, počítačové hry ve vzdělávání '''Souvise...

Nová stránka

'''Autor''': Eva Durnová

'''Klíčová slova''': vzdělávání, hry, internet

'''Synonyma''': GBL, game-based learning, počítačové hry ve vzdělávání

'''Související pojmy''':
<blockquote>
''nadřazené'' - </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - Digital game-based learning</blockquote>

== Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ==

GBL = učení pomocí digitálních her nebo vzdělávání založené na digitálních hrách.

Sara de Freitas nabízí definici, která by se dala považovat za shrnutí různorodých pojetí GBL. Vzdělávací digitální hry definuje jako: „Aplikaci využívající charakteristiky videoher a počítačových her k vytvoření poutavých studijních zážitků s výsledkem zajištění specifických výukových cílů, výsledků a zkušeností<ref>DE FREITAS, Sara. Learning in Immersive worlds: A review of game-based learning. In: ''JISC'' [online]. Dostupné z: <http://www.jisc.ac.uk/media/documents/programmes/elearninginnovation/gamingreport_v3.pdf></ref>.“

==Historie==
Největším významem v rozvoji a vzniku GBL je příchod počítačů ve 20. Století. Myšlenka vzdělávání pomocí tradičních her je již velice stará (zmínky již v literatuře ze 17. Století), myšlenka použití počítačů pro účely vzdělávání je tak stará jako počítač sám. První teoretické práce se začaly objevovat počátkem 21. století.

O první experiment v této oblasti se zasloužil v roce 1959 americký vědec Donald Bitzer. Na University of Illinois založil výzkumnou laboratoř vzdělávání založeného na počítačích – jednalo se o systém PLATO a byl určen pro výuku hudby<ref>WOOLLEY, David. PLATO: The Emergence of Online Community. In: ''Thinkofit.com''[online]. Dostupné
z: <http://thinkofit.com/plato/dwplato.htm></ref>.

Od 60. let se začínají školy vybavovat sálovými počítači či minipočítači, v 70. letech se stává počítač běžnou výbavou škol. V 90. letech se stále častěji objevují učebnice společně s CD, výukové programy se stávají zcela běžnou záležitostí.

Roku 1971 byla vyvinuta studenty Carleton College v Minnesotě komerční počítačová hra Oregon Trail, jejímž účelem bylo vzdělávat. Jednalo se o RPG hru a byla určena především pro mladší studenty středních škol. V 80. a 90. letech vzniká spousta dalších vzdělávacích her, většina jich byla tvořena pro platformy osobních počítačů, ale se zvyšující se oblíbeností se postupně přesunují také na internet a stávají se dostupnější.

==Proč k výuce používat hry?==

Díky GBL se vzdělávání stane pro děti zajímavějším, lákavějším a zábavnějším, a to především díky využití jeho potenciálu v oblasti výzev a soutěživosti - děti můžeme postavit proti sobě nebo se snažit je motivovat k lepším výsledkům prostřednictvím výzev a odměn. James P. Gee tvrdí, že hraní videoher je velmi prospěšná činnost, pokud se jedná o sofistikované hry a velký význam přikládá právě motivační funkci hry.

Obecně se odborníci přesně neshodují na tom, co přesně se dá považovat za GBL hru a jak by měla hra se skutečnou vzdělávací hodnotou vypadat.
Např. Marc Prensky zastává názor, že většina her online nemá skutečnou vzdělávací hodnotu, za výjimku považuje šachy. Za hry se skutečnou vzdělávací hodnotou považuje tzv. Complex games (hráč se učí novým dovednostem a taktikám, mnohdy je vyžadováno bádání mimo hru a hráč je stavěn před etická dilemata a nucen dělat důležitá rozhodnutí). Naproti tomu Nicola Whitton považuje u GBL za nejdůležitější kontext, ve kterém jsou hry používány, hra by měla být součástí širšího celku, ne pouze používána jako samostatná výuková metoda. Nesouhlasí s Prenskym, který tvrdí, že hráč by si neměl uvědomovat, že je vzděláván.

Simon Egenfeldt-Nielsen tvrdí, že při návrhu kvalitní vzdělávací hry je třeba zaměřit se na tři klíčové faktory: integrace (aby hráč uspěl ve hře, musí zvládnout také vzdělávací cíle), Motivace (dobře navržený systém odměn, rychlá a přesná zpětná vazba atd.), Hlavní zaměření hry (např. historické).

Dalším důvodem pro implementaci GBL do škol a obecně vzdělávání může být například fakt, že studenti se učí lépe v jiném prostředí než ve třídě a hry jim pomáhají více se soustředit a tím pádem se lépe učit, což dokázal výzkum z roku 1992.
David W. Shaffer je ke konceptu vzdělávací hry skeptičtější. Zavedl termín „vědomostní hry“, jedná se o hry, které studentům umožňují poznávat jak funguje svět. Sem řadí tzv. „přemýšlecí hry“ (specifický druh RPG her, po hráči je vyžadováno myslet a jednat způsoby, které mají význam v reálném světě), které jsou založeny na simulacích reálných problémů.

==Současný stav v ČR==

V ČR nejsou GBL rozšířena tak jako v Evropě či USA, ale můžeme pozorovat snahu o informování pedagogů o jejich potenciálu. Např. portály Česká škola, RVP nebo Učitelský spomocník.
ČR se účastní nadnárodních projektů podporujících GBL ve vzdělávání, pouze českým projektem je projekt ENVI GAME.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*PRENSKY, Marc. Digital game-based learning. S.l.: Mcgraw Hill, 2004. ISBN 00-714-5400-4.

@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 ==Použitá literatura==
 * PRENSKY, Marc. Digital game-based learning. S.l.: Mcgraw Hill, 2004. ISBN 00-714-5400-4.
 * Marc Prensky [online]. © 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: <http://www.marcprensky.com/>

← Starší verze		Verze z 13. 12. 2012, 13:22
Řádek 51:		Řádek 51:
	==Použitá literatura==		==Použitá literatura==

−	*PRENSKY, Marc. Digital game-based learning. S.l.: Mcgraw Hill, 2004. ISBN 00-714-5400-4.	+	* PRENSKY, Marc. Digital game-based learning. S.l.: Mcgraw Hill, 2004. ISBN 00-714-5400-4.
		+	* Marc Prensky [online]. © 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: <http://www.marcprensky.com/>

@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 ==Současný stav v ČR==
-V ČR nejsou GBL rozšířena tak jako v Evropě či USA, ale můžeme pozorovat snahu o informování pedagogů o jejich potenciálu. Např. portály Česká škola, RVP nebo Učitelský spomocník.
+V ČR nejsou GBL rozšířena tak jako v Evropě či USA, ale můžeme pozorovat snahu o informování pedagogů o jejich potenciálu. Např. portály[http://www.ceskaskola.cz/ Česká škola], [http://rvp.cz/ RVP] nebo [http://www.spomocnik.cz/index.php Učitelský spomocník].
-ČR se účastní nadnárodních projektů podporujících GBL ve vzdělávání, pouze českým projektem  je projekt ENVI GAME.
+ČR se účastní nadnárodních projektů podporujících GBL ve vzdělávání, pouze českým projektem  je projekt [http://www.envigame.cz/ ENVI GAME].
 == Poznámky ==

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 Obecně se odborníci přesně neshodují na tom, co přesně se dá považovat za GBL hru a jak by měla hra se skutečnou vzdělávací hodnotou vypadat.
-Např. Marc Prensky zastává názor, že většina her online nemá skutečnou vzdělávací hodnotu, za výjimku považuje šachy. Za hry se skutečnou vzdělávací hodnotou považuje tzv. Complex games (hráč se učí novým dovednostem a taktikám, mnohdy  je vyžadováno bádání mimo hru a hráč je stavěn před etická dilemata a nucen dělat důležitá rozhodnutí). Naproti tomu Nicola Whitton považuje u GBL za nejdůležitější kontext, ve kterém jsou hry používány, hra by měla být součástí širšího celku, ne pouze používána jako samostatná výuková metoda. Nesouhlasí s Prenskym, který tvrdí, že hráč by si neměl uvědomovat, že je vzděláván.
+Např. Marc Prensky zastává názor, že většina her online nemá skutečnou vzdělávací hodnotu, za výjimku považuje šachy. Za hry se skutečnou vzdělávací hodnotou považuje tzv. Complex games<ref>PRENSKY, Marc. ''"Don't bother me Mom, I'm learning!": how computer and video games are preparing your kids for twenty-first century success and how you can help!''. 1st ed. St. Paul, Minn.: Paragon House, 2006, xxi, 254 p. ISBN 978-155-7788-580.</ref> (hráč se učí novým dovednostem a taktikám, mnohdy  je vyžadováno bádání mimo hru a hráč je stavěn před etická dilemata a nucen dělat důležitá rozhodnutí). Naproti tomu Nicola Whitton považuje u GBL za nejdůležitější kontext, ve kterém jsou hry používány, hra by měla být součástí širšího celku, ne pouze používána jako samostatná výuková metoda. Nesouhlasí s Prenskym, který tvrdí, že hráč by si neměl uvědomovat, že je vzděláván<ref>WHITTON, Nicola. ''Learning with digital games: a practical guide to engaging students in higher
-Simon Egenfeldt-Nielsen tvrdí, že při návrhu kvalitní vzdělávací hry je třeba zaměřit se na tři klíčové faktory: integrace (aby hráč uspěl ve hře, musí zvládnout také vzdělávací cíle), Motivace (dobře navržený systém odměn, rychlá a přesná zpětná vazba atd.), Hlavní zaměření hry (např. historické).
+Simon Egenfeldt-Nielsen tvrdí<ref>EGENFELDT-NIELSEN, Simon. What Makes a Good Learning Game: Going beyond edutainment.
-Dalším důvodem pro implementaci GBL do škol a obecně vzdělávání může být například fakt, že studenti se učí lépe v jiném prostředí než ve třídě a hry jim pomáhají více se soustředit a tím pádem se lépe učit, což dokázal výzkum z roku 1992.
+Dalším důvodem pro implementaci GBL do škol a obecně vzdělávání může být například fakt, že studenti se učí lépe v jiném prostředí než ve třídě a hry jim pomáhají více se soustředit a tím pádem se lépe učit, což dokázal výzkum Leppera a Cordové z roku 1992<ref>LEPPER, Mark R. a Diana I. CORDOVA. A Desire to Be Taught: Instructional Consequences of Intrinsic Motivation. In: ''Motivation and Emotion'' [online]. 1992 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: <http://www.idemployee.id.tue.nl/g.w.m.rauterberg/lecturenotes/JFS-lecture/lepper-cordova-1992.pdf></ref>
 David W. Shaffer je ke konceptu vzdělávací hry skeptičtější. Zavedl termín „vědomostní hry“, jedná se o hry, které studentům umožňují poznávat jak funguje svět. Sem řadí tzv. „přemýšlecí hry“ (specifický druh RPG her, po hráči je vyžadováno myslet a jednat způsoby, které mají význam v reálném světě), které jsou založeny na simulacích reálných  problémů.
 ==Současný stav v ČR==

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 ==Proč k výuce používat hry?==
-Díky GBL se vzdělávání stane pro děti zajímavějším, lákavějším a zábavnějším, a to především díky využití jeho potenciálu v oblasti výzev a soutěživosti - děti můžeme postavit proti sobě nebo se snažit je motivovat k lepším výsledkům prostřednictvím výzev a odměn. James P. Gee tvrdí, že hraní videoher je velmi prospěšná činnost, pokud se jedná o sofistikované hry a velký význam přikládá právě motivační funkci hry.
+Díky GBL se vzdělávání stane pro děti zajímavějším, lákavějším a zábavnějším, a to především díky využití jeho potenciálu v oblasti výzev a soutěživosti - děti můžeme postavit proti sobě nebo se snažit je motivovat k lepším výsledkům prostřednictvím výzev a odměn. James P. Gee tvrdí, že hraní videoher je velmi prospěšná činnost, pokud se jedná o sofistikované hry a velký význam přikládá právě motivační funkci hry<ref>GEE, James Paul. Turning games into learning machines. ''Game Developer'' [online]. 2003, vol. 10, no. 9 [cit.
 Obecně se odborníci přesně neshodují na tom, co přesně se dá považovat za GBL hru a jak by měla hra se skutečnou vzdělávací hodnotou vypadat.

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 z: <http://thinkofit.com/plato/dwplato.htm></ref>.
-Od 60. let se začínají školy vybavovat sálovými počítači či minipočítači, v 70. letech se stává počítač běžnou výbavou škol. V 90. letech se stále častěji objevují učebnice společně s CD, výukové programy se stávají zcela běžnou záležitostí.
+Od 60. let se začínají školy vybavovat sálovými počítači či minipočítači, v 70. letech se stává počítač běžnou výbavou škol<ref>MOLNAR, Andrew. Computers in education: A brief history. ''THE journal: technological horizons in
-Roku 1971 byla vyvinuta studenty Carleton College v Minnesotě komerční počítačová hra Oregon Trail, jejímž účelem bylo vzdělávat. Jednalo se o RPG hru a byla určena především pro mladší studenty středních škol. V 80. a 90. letech vzniká spousta dalších vzdělávacích her, většina jich byla tvořena pro platformy osobních počítačů, ale se zvyšující se oblíbeností se postupně přesunují také na internet a stávají se dostupnější.
+Roku 1971 byla vyvinuta studenty Carleton College v Minnesotě komerční počítačová hra Oregon Trail, jejímž účelem bylo vzdělávat. Jednalo se o RPG hru a byla určena především pro mladší studenty středních škol<ref>DYSON, John-Paul. Four Decades on the Oregon Trail. In: ''The Strong'' [online]. Dostupné z: <http://www.icheg.org/blog/chegheads/2010/02/four-decades-on-the-oregon-trail/></ref>. V 80. a 90. letech vzniká spousta dalších vzdělávacích her, většina jich byla tvořena pro platformy osobních počítačů, ale se zvyšující se oblíbeností se postupně přesunují také na internet a stávají se dostupnější<ref>Game (Software) Collections. In: ''The Strong'' [online]. Dostupné z: <http://www.icheg.org/collections/game></ref>.
 ==Proč k výuce používat hry?==