Formativní vs. sumativní hodnocení - Historie editací

Sim: /* Co je "hodnocení"? */

2012-05-20T08:50:26Z

Co je "hodnocení"?

Sim: /* Co je "hodnocení"? */

2012-05-20T08:48:23Z

Co je "hodnocení"?

Sim: /* Co je "hodnocení"? */

2012-05-11T15:13:40Z

Co je "hodnocení"?

Sim: /* Použitá literatura */

2012-04-16T14:50:02Z

Použitá literatura

Sim: /* Použitá literatura */

2012-04-13T17:24:13Z

Použitá literatura

Sim: /* Formativní vs. sumativní hodnocení */

2012-04-13T17:24:00Z

Formativní vs. sumativní hodnocení

Sim: /* Funkce hodnocení */

2012-04-13T17:23:10Z

Funkce hodnocení

Sim: /* Formativní vs. sumativní hodnocení */

2012-04-13T13:51:18Z

Formativní vs. sumativní hodnocení

Sim: /* Formativní vs. sumativní hodnocení */

2012-04-13T13:51:02Z

Formativní vs. sumativní hodnocení

Sim: /* Formativní vs. sumativní hodnocení */

2012-04-13T13:48:56Z

Formativní vs. sumativní hodnocení

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 Podle ''Jana Slavíka'' (1999)<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 15-24.</ref> můžeme z obecného hlediska charakterizovat hodnocení jako porovnávání „něčeho“ s „něčím“, při kterém rozlišujeme „lepší“ od „horšího“ a vybíráme „lepší“, nebo se snažíme najít cestu k nápravě či alespoň zlepšení „horšího“. Při hodnocení porovnáváme objekt neboli předmět hodnocení, buď přímo s jiným srovnatelným objektem, anebo s nějakým ideálním vzorem či normou.
-Za '''školní hodnocení''' budeme považovat ''všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují školní výuku nebo o ní vypovídají''. Školní hodnocení je výrazem profesní kompetence učitelů majících právo a povinnost zodpovědně posuzovat kvalitu žákova školního výkonu a jeho chování.
+Za '''školní hodnocení''' budeme považovat všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují školní výuku nebo o ní vypovídají. Školní hodnocení je výrazem profesní kompetence učitelů majících právo a povinnost zodpovědně posuzovat kvalitu žákova školního výkonu a jeho chování.
-'''Pedagogické hodnocení''' je chápáno jako ''systematický proces, který vede k určení kvalit a výkonů vykazovaných žákem, skupinou žáků nebo vzdělávacím programem''.
+'''Pedagogické hodnocení''' je chápáno jako systematický proces, který vede k určení kvalit a výkonů vykazovaných žákem, skupinou žáků nebo vzdělávacím programem.
 Terminologie hodnocení není dosud pevně ustálena, rozdělení hodnocení a významy některých pojmů s tím souvisejících se tak mohou překrývat či zaměňovat.

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Co je "hodnocení"? ==
-Podle ''Jana Slavíka'' (1999)<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 15-24.</ref> můžeme z obecného hlediska charakterizovat hodnocení jako '''porovnávání''' „něčeho“ s „něčím“, při kterém '''rozlišujeme''' „lepší“ od „horšího“ a '''vybíráme''' „lepší“, nebo se snažíme najít cestu k '''nápravě''' či alespoň '''zlepšení''' „horšího“. Při hodnocení porovnáváme '''objekt''' neboli '''předmět hodnocení''', buď ''přímo s jiným srovnatelným objektem'', anebo s nějakým ''ideálním vzorem či normou''.
+Podle ''Jana Slavíka'' (1999)<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 15-24.</ref> můžeme z obecného hlediska charakterizovat hodnocení jako porovnávání „něčeho“ s „něčím“, při kterém rozlišujeme „lepší“ od „horšího“ a vybíráme „lepší“, nebo se snažíme najít cestu k nápravě či alespoň zlepšení „horšího“. Při hodnocení porovnáváme objekt neboli předmět hodnocení, buď přímo s jiným srovnatelným objektem, anebo s nějakým ideálním vzorem či normou.
 Za '''školní hodnocení''' budeme považovat ''všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují školní výuku nebo o ní vypovídají''. Školní hodnocení je výrazem profesní kompetence učitelů majících právo a povinnost zodpovědně posuzovat kvalitu žákova školního výkonu a jeho chování.

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Co je "hodnocení"? ==
-Podle ''Jana Slavíka'' (1999)<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 15-24.</ref> můžeme z obecného hlediska charakterizovat hodnocení jako '''porovnávání''' „něčeho“ s „něčím“, při kterém '''rozlišujeme''' „lepší“ od „horšího“ a '''vybíráme''' „lepší“, nebo se snažíme najít cestu k '''nápravě''' či aspoň '''zlepšení''' „horšího“. Při hodnocení porovnáváme '''objekt''' neboli '''předmět hodnocení''', buď ''přímo s jiným srovnatelným objektem'', anebo s nějakým ''ideálním vzorem či normou''.
+Podle ''Jana Slavíka'' (1999)<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 15-24.</ref> můžeme z obecného hlediska charakterizovat hodnocení jako '''porovnávání''' „něčeho“ s „něčím“, při kterém '''rozlišujeme''' „lepší“ od „horšího“ a '''vybíráme''' „lepší“, nebo se snažíme najít cestu k '''nápravě''' či alespoň '''zlepšení''' „horšího“. Při hodnocení porovnáváme '''objekt''' neboli '''předmět hodnocení''', buď ''přímo s jiným srovnatelným objektem'', anebo s nějakým ''ideálním vzorem či normou''.
 Za '''školní hodnocení''' budeme považovat ''všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují školní výuku nebo o ní vypovídají''. Školní hodnocení je výrazem profesní kompetence učitelů majících právo a povinnost zodpovědně posuzovat kvalitu žákova školního výkonu a jeho chování.

@@ Řádek 99: / Řádek 99: @@
 . HAŠA, Marek. ''Hodnocení žáků v tělesné výchově na základní škole''. Brno: Masarykova univerzita, FSS, Katedra pedagogiky sportu, 2011. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Vlasta Vilímová, CSc.
-. KLUSKA, Petr. ''Představy žáků ZŠ a studentů SŠ a VŠ o správném a nesprávném zkoušení a hodnocení (známkování)''. Brno: Masarykova univerzita, FF, Psychologický ústav, 2009. Vedoucí diplomové práce PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D.
+. KOLÁŘ, Zdeněk; ŠIKULOVÁ, Renata. ''Hodnocení žáků''. 2. doplň. vydání. Praha : Grada, 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2834-6.
-. LOONEY, Janet W. Integrating Formative and Summative Assessment. In: ''OECD Education Working Papers''  [online], No. 58, OECD Publishing. 2011. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Niqes/media/Niques_images/test/Martina/Integrating-Summative-and-Formative-Assessment.pdf>. Překlad: Integrování formativního a sumativního hodnocení [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Ke-stazeni/Integrovani-formativniho-a-sumativniho-hodnoceni>.
+. KLUSKA, Petr. ''Představy žáků ZŠ a studentů SŠ a VŠ o správném a nesprávném zkoušení a hodnocení (známkování)''. Brno: Masarykova univerzita, FF, Psychologický ústav, 2009. Vedoucí diplomové práce PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D.
-. PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. ''Pedagogický slovník''. 6. aktualiz. a rozš. vydání. Praha : Portál, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6.
+. LOONEY, Janet W. Integrating Formative and Summative Assessment. In: ''OECD Education Working Papers''  [online], No. 58, OECD Publishing. 2011. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Niqes/media/Niques_images/test/Martina/Integrating-Summative-and-Formative-Assessment.pdf>. Překlad: Integrování formativního a sumativního hodnocení [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Ke-stazeni/Integrovani-formativniho-a-sumativniho-hodnoceni>.
-. SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9.
+. PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. ''Pedagogický slovník''. 6. aktualiz. a rozš. vydání. Praha : Portál, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6.
-. STARÝ, Karel. Sumativní a formativní hodnocení. In: ''Metodický portál'' [online]. 2006-11-23 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/992/SUMATIVNI-A-FORMATIVNI-HODNOCENI.html/>.
+. SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9.

@@ Řádek 101: / Řádek 101: @@
 . KLUSKA, Petr. ''Představy žáků ZŠ a studentů SŠ a VŠ o správném a nesprávném zkoušení a hodnocení (známkování)''. Brno: Masarykova univerzita, FF, Psychologický ústav, 2009. Vedoucí diplomové práce PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D.
-. LOONEY, JANET W. Integrating Formative and Summative Assessment. In: ''OECD Education Working Papers''  [online], No. 58, OECD Publishing. 2011. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Niqes/media/Niques_images/test/Martina/Integrating-Summative-and-Formative-Assessment.pdf>. Překlad: Integrování formativního a sumativního hodnocení [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Ke-stazeni/Integrovani-formativniho-a-sumativniho-hodnoceni>.
+. LOONEY, Janet W. Integrating Formative and Summative Assessment. In: ''OECD Education Working Papers''  [online], No. 58, OECD Publishing. 2011. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Niqes/media/Niques_images/test/Martina/Integrating-Summative-and-Formative-Assessment.pdf>. Překlad: Integrování formativního a sumativního hodnocení [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Ke-stazeni/Integrovani-formativniho-a-sumativniho-hodnoceni>.
 . PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. ''Pedagogický slovník''. 6. aktualiz. a rozš. vydání. Praha : Portál, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6.

@@ Řádek 84: / Řádek 84: @@
 Formativní hodnocení je komplexní metoda pedagogické práce, která není závislá na určité formě, v níž se hodnocení projevuje (slova, známky, body atd. jako je tomu u sumativního hodnocení). Můžeme proto k němu zařadit jak pomoc, tak diagnostické testy, známkování či sebeoceňování žáka. Důležité je, aby toto hodnocení bylo informativní a korektivní.
-"''Formativní hodnocení ve třídě získalo v posledních letech a získává stále důležitější postavení ve vzdělávací politice''"<ref>LOONEY, JANET W. ''Integrování formativního a sumativního hodnocení'', překlad [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Ke-stazeni/Integrovani-formativniho-a-sumativniho-hodnoceni>.</ref>, protože se stalo důležitým faktorem pro rozvoj zejména ''kompetence k učení'' (viz [[klíčové kompetence]]).
+"''Formativní hodnocení ve třídě získalo v posledních letech a získává stále důležitější postavení ve vzdělávací politice''"<ref>LOONEY, Janet W. ''Integrování formativního a sumativního hodnocení'', překlad [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Ke-stazeni/Integrovani-formativniho-a-sumativniho-hodnoceni>.</ref>, protože se stalo důležitým faktorem pro rozvoj zejména ''kompetence k učení'' (viz [[klíčové kompetence]]).
 == Poznámky ==

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 V dostupné literatuře se jejich terminologie a počet liší, obecně však může hodnocení nabývat těchto základních funkcí:<ref>HAŠA, Marek. ''Hodnocení žáků v tělesné výchově na základní škole''. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, FSS, Katedra pedagogiky sportu, 2011. s. 7-8.</ref><ref>KLUSKA, Petr. ''Představy žáků ZŠ a studentů SŠ a VŠ o správném a nesprávném zkoušení a hodnocení (známkování)''. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, FF, Psychologický ústav, 2009. s. 14-19.</ref>
-• '''''poznávací''''' či '''''informativní''''' – žák získává přehled o tom, jak vyhověl zadaným kritériím, prostřednictvím hodnocení dává učitel zpětnou vazbu žákovi o jeho vědomostech, výkonu, nedostatcích, chování atd.
+• '''''poznávací''''' či '''''informativní''''' - žák získává přehled o tom, jak vyhověl zadaným kritériím, prostřednictvím hodnocení dává učitel zpětnou vazbu žákovi o jeho vědomostech, výkonu, nedostatcích, chování atd.
 • '''''konativní''''' či '''''regulativní''''' - žák získává nejen ponaučení pro svou další činnost, ale i podněty pro to, jak svou práci vylepšit, opravit, změnit. Hodnocením může učitel regulovat učební činnost žáka a nasměrovat jej ke kvalitnějšímu výkonu
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 • '''''diagnostická''''' - na základě dosažených výsledků žáka lze identifikovat např. specifické poruchy učení a vyvodit pedagogické závěry pro jejich řešení
-• '''''prognostická''''' (někdy zaměňováno s '''''diagnostickou''''') – hodnocením si učitel vytváří přehled o žákových schopnostech, vědomostech, návycích, může pak odhadnout další žákovu studijní perspektivu
+• '''''prognostická''''' (někdy zaměňováno s '''''diagnostickou''''') - hodnocením si učitel vytváří přehled o žákových schopnostech, vědomostech, návycích, může pak odhadnout další žákovu studijní perspektivu
-• '''''selektivní''''' či '''''diferenciační''''' – hodnocení může učiteli pomoci rozdělit žáky do stejnorodých skupin dle výkonnosti, avšak mnohdy může vést k negativnímu „zaškatulkování“ žáka do určité skupiny. V současné době je výsledné hodnocení žáka považováno za důležité kritérium např. k přijetí k dalšímu studiu.
+• '''''selektivní''''' či '''''diferenciační''''' - hodnocení může učiteli pomoci rozdělit žáky do stejnorodých skupin dle výkonnosti, avšak mnohdy může vést k negativnímu „zaškatulkování“ žáka do určité skupiny. V současné době je výsledné hodnocení žáka považováno za důležité kritérium např. k přijetí k dalšímu studiu.
 == Typy hodnocení ==

@@ Řádek 80: / Řádek 80: @@
 • '''Rozdílné konativní a motivační důsledky formativního a sumativního hodnocení'''
-Podle ''A. Hardinga'' a ''J. Cowena'' (1982)<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 39.</ref> Sumativní hodnocení povzbuzuje hodnoceného žáka ke skrývání nedostatků a k záměrnému ukazování předností. Naopak při formativním hodnocení by mělo být ve vlastním zájmu hodnoceného, aby netajil své potíže, protože cílem je napomoci k jejich odstranění, avšak je k tomu potřeba vstřícná a tolerantní sociální atmosféra.
+Podle ''A. Hardinga'' a ''J. Cowena'' (1982)<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 39.</ref> sumativní hodnocení povzbuzuje hodnoceného žáka ke skrývání nedostatků a k záměrnému ukazování předností. Naopak při formativním hodnocení by mělo být ve vlastním zájmu hodnoceného, aby netajil své potíže, protože cílem je napomoci k jejich odstranění, avšak je k tomu potřeba vstřícná a tolerantní sociální atmosféra.
 Formativní hodnocení je komplexní metoda pedagogické práce, která není závislá na určité formě, v níž se hodnocení projevuje (slova, známky, body atd. jako je tomu u sumativního hodnocení). Můžeme proto k němu zařadit jak pomoc, tak diagnostické testy, známkování či sebeoceňování žáka. Důležité je, aby toto hodnocení bylo informativní a korektivní.
-"''Formativní hodnocení ve třídě získalo v posledních letech a získává stále důležitější postavení ve vzdělávací politice''"<ref>LOONEY, JANET W. ''Integrování formativního a sumativního hodnocení'', překlad [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Ke-stazeni/Integrovani-formativniho-a-sumativniho-hodnoceni>.</ref>, protože je důležitým faktorem pro rozvoj zejména kompetence k učení (viz [[klíčové kompetence]].
+"''Formativní hodnocení ve třídě získalo v posledních letech a získává stále důležitější postavení ve vzdělávací politice''"<ref>LOONEY, JANET W. ''Integrování formativního a sumativního hodnocení'', překlad [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: <http://www.niqes.cz/Ke-stazeni/Integrovani-formativniho-a-sumativniho-hodnoceni>.</ref>, protože se stalo důležitým faktorem pro rozvoj zejména ''kompetence k učení'' (viz [[klíčové kompetence]].
 == Poznámky ==

@@ Řádek 73: / Řádek 73: @@
 • '''SUMATIVNÍ''' hodnocení - někdy též ''finální'', ''závěrečné'', ''souhrnné'', ''certifikační'', ''výstupní'' (z lat. ''summa'' = hlavní obsah, úhrn, celek, stručné vyjádření)
-Smyslem tohoto typu hodnocení je získat '''''konečný celkový přehled o dosahovaných výkonech''''' nebo kvalitativně ''roztřídit'' posuzovaný soubor (žáků, pracovních výsledků aj.). Jeho '''''cílem''''' tedy není žáka průběžně vést, ale zařadit ho dle určité '''''škály úspěšnosti''''' či žáka '''''informovat''''' o výsledcích jeho práce vykonávané v určitém časovém úseku, za určité studijní období (např. vysvědčení v závěru školního roku). Uplatňuje se za účelem '''''shrnujícího posouzení''''' toho, co se žáci naučili nebo jak se ve škole chovali. "''K sumativnímu hodnocení patří i v našich školách velmi užívané „zkoušení“, „písemné práce“, „desetiminutovky“ apod., pokud mají za cíl pouze změřit žákův výkon nebo jej zařadit, tj. nejčastěji „dát známku“. Je to hodnocení, na které se žáci obvykle s větším či menším napětím, mnohdy i úzkostí zvlášť připravují a jež neprobíhá jako společné zamýšlení učitele se žákem nad učivem, ale jako jisté „vyšetřování“, co a jak dobře se žák naučil.'' "<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 38.</ref> Sumativní hodnocení  nemusí mít pouze formu klasického známkování, ale může být rovněž i slovní (např. Petr patřil po celý školní rok k nejlepším žákům ve třídě).
+Smyslem tohoto typu hodnocení je získat '''''konečný celkový přehled o dosahovaných výkonech''''' nebo kvalitativně ''roztřídit'' posuzovaný soubor (žáků, pracovních výsledků aj.). Jeho '''''cílem''''' tedy není žáka průběžně vést, ale zařadit ho dle určité '''''škály úspěšnosti''''' či žáka '''''informovat''''' o výsledcích jeho práce vykonávané v určitém časovém úseku, za určité studijní období (např. vysvědčení v závěru školního roku). Uplatňuje se za účelem '''''shrnujícího posouzení''''' toho, co se žáci naučili nebo jak se ve škole chovali. "''K sumativnímu hodnocení patří i v našich školách velmi užívané „zkoušení“, „písemné práce“, „desetiminutovky“ apod., pokud mají za cíl pouze změřit žákův výkon nebo jej zařadit, tj. nejčastěji „dát známku“. Je to hodnocení, na které se žáci obvykle s větším či menším napětím, mnohdy i úzkostí zvlášť připravují a jež neprobíhá jako společné zamýšlení učitele se žákem nad učivem, ale jako jisté „vyšetřování“, co a jak dobře se žák naučil.'' "<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 38.</ref> Sumativní hodnocení  nemusí mít pouze formu klasického známkování, ale může být rovněž i slovní (např. ''Petr patřil po celý školní rok k nejlepším žákům ve třídě'').
 Negativní stránkou sumativního hodnocení je jeho omezení na zařazování žáka do určité hodnotové škály (dobrý - průměrný - špatný, přijat - nepřijat). Může být užitečné pro porovnávání měřitelných výkonů, např. za určitá období, ale mělo by především navazovat na práci s formativním hodnocením. Sumativní hodnocení by mělo '''''respektovat a tolerovat''''' nejen osobnost žáka, ale především jeho '''''úsilí'''''. Může mít motivační charakter, přesto by se s tímto typem hodnocení mělo pracovat tak, aby k němu žák přistupoval s co největším klidem a porozuměním.